Ve tvém stínu 20.

Sasuke je ochoten si Hira připustit zase o kousek blíž.

---

,,Nechci, aby sis myslel, že jsem přišel kvůli tomuhle... navíc jsi zraněný," poznamenal starostlivě.

,,Víš, já nejsem zrovna upovídaný typ," naznačil mu Sasuke, co po něm chce. ,,A mám zraněnou jen nohu." Asi by mu nevadilo tu s ním jen sedět a povídat si, ale bál se, že by pak jejich vztah dostal úplně jiné rozměry a hloubku. Což ho na jednu stranu zajímalo a lákalo, jenže to nemohl bratrovi udělat, protože ani on nikdy nemiloval nikoho víc, ani stejně. Dluží mu to.

Jeho neznámý se tiše ušklíbl, pustil mu ruce a položil se na bok vedle něj.

,,Noha je docela důležitá část těla," upozornil ho s nemizícím úsměvem a prsty mu přejížděl podél klíčních kostí. Že ho to nenapadlo dřív... když ho takhle směl vidět, bylo to ještě krásnější. Úplně odlišné, protože ve tmě se sice mohl prsty dotýkat jeho těla, ale až teď dokázal i přes zavázané oči lépe pozorovat jeho reakce.

Sasuke ho ale povalil na záda a vzepřel se na rukou těsně nad ním.

,,Měl bys toho využít, moc lidí mě nahýho nevidělo." Na jeho tváři se objevil pobavený úsměšek. ,,A oba víme, že je o co stát..." Položil se na předloktí těsně vedle jho hlavy a rty vyhledal jeho krk.

Mužovy dlaně mu přejely po bocích.

,,Jsou všichni Uchihové..." Krátce se nadechl a větu přerušil, když se Sasuke velmi zručně hned napoprvé rtíky trefil jeho citlivé místečko na krku. Rukama si jeho klín natiskl ke svému a prsty vjel za lem kalhot, ,,tak sebevědomí...?" dokončil šeptem větu a tentokrát mu zajel za látku spodního prádla dlaněmi a jeho zadeček pevně stiskl.

,,Řekl bych, že ano, ale nezkoušej to. Jestli se dotkneš mýho bratra, tak tě zabiju," řekl Sasuke vážně, přestože tušil, že se tomu Hiro jen zasměje. Přemýšlel, z jakého důvodu by to vlastně udělal - protože ho Hiro podvedl, nebo proto, že ho podvedl zrovna s jeho bratrem, nebo prostě jen proto, že sáhl na jeho milovaného bratra?

Itachi mu měl sto chutí odpovědět, že se to děje častěji než si myslí, ale věděl, že by to Sasuke nepochopil a proto to skutečně přešel jen tichým smíchem. I jako Hiro by ho v životě nepodvedl. Mírně zaklonil hlavu, aby mu poskytl víc místa pro jeho rtíky a přivřel oči. Nechtěl je zavírat úplně, to by znehodnocoval okamžiky, které tu společně tráví.

Sasukeho trochu štvalo, že zatímco Hiro ho konečně vidí v celé kráse, tak on nemůže, pro něj se to moc nelišilo od těch chvilek strávených ve zbrojnici. Vnímal to sice osobněji, ale dotýkal se ho pořád stejně a viděl, respektive neviděl, ho pořád stejně.

,,Mluvím vážně," upozornil ho, kdyby to snad Hiro chtěl přejít. ,,Máš vůbec mimo mě někoho dalšího?" Docela ho to zajímalo. Jestli spí i s jinými muži, nebo ho považuje za toho jediného vyvoleného.

Itachimu cukly koutky úst v úsměv. Takže ho to přeci jen zajímá. Měl chuť ho maličko pozlobit...

,,Upřímně..." protáhl, ,,nemám, Sasuke," ukončil nakonec to napjaté ticho s letmým úsměvem na rtech. ,,Nikdy bych neměl, to by pak moje snažení a básničky nedávaly smysl, ne?"

,,Každý fungujeme jinak," namítl Sasuke nevzrušeně. ,,Určitě víš, že já nespím jenom s tebou, že?" Musí to vědět, když toho o něm tolik ví, určitě ho sledoval mockrát. Pořád ho udivovalo, že ho nikdy neodhalil, všech svých fanynek si vždycky všiml a hned zdrhl. Jenže přítomnost nějaké muže... ne, nikdy.

,,Samozřejmě," odtušil Itachi klidně, ale se stejnou jistotou mohl říct, že mu něco takového vadí. Jenže to nemohl bratrovi vyčítat, beztak si všiml, že své zacházky a přenocování už začal omezovat. Ale ani to mu nemohl prozradit. Zkrátka jen upřímně doufal, že toho Sasuke za pár týdnů... snad měsíců, nechá. Itachi byl skutečně trpělivý a hodlal to vydržet.

,,A vadí ti to?" Ta otázka mu přišla neskutečně hloupá, ale třeba je Hirova láska poněkud... jiná. Sám nevěděl, jak naloží s odpovědí, pokud bude kladná, ale kdyby se kvůli němu vzdal všech ostatních, neznamenalo by to snad, že k němu cítí to samé?

Už jen z toho důvodu nemohl. Až moc mu záleželo na bratrovi. Jak podivuhodně spolu Hiro, Itachi a jeho soukromý život souvisí. Možná, že v tom hledá jen zbytečně moc komplikací, které nic neznamenají.

Starší Uchiha upřímně netušil, co mu má odpovědět. Byla to triviální a přesto komplikovaná otázka.

,,Já... neříkám, že vadí, ale netvrdím ani opak. Nemyslím na to, jen o tom vím... ale když jsem tu teď, jsem rád, že nejsi u někoho jiného," odpověděl poněkud komplikovaně, ale přece pravdivě a prsty mu vjel do vlasů na zátylku.

Sasukeho to svým způsobem uklidnilo, čekal trochu jinou odpověď. Možná, že jejich vztah není z Hirovy strany tolik vážný, jak si původně myslel.

,,Jsem s tebou taky rád," řekl, aby mu alespoň trochu jinak než sexem naznačil, že mu na něm záleží.

,,Touhle větou jsi mi zlepšil den." Pousmál se starší Uchiha, stáhl si ho za zátylek k sobě a začal si bezostyšně brát jeho rty. Jednu ruku přesunul na jeho kříž a natiskl si jeho tělo k sobě. Pořád ale dával dobrý pozor na to, aby mu nohou nezavadil o jeho zraněný kotník. Sice vypadal dnes už lépe, ale rozhodně nevypadal zdravě a zranění muselo být dost bolestivé... upřímně se divil, že se vůbec Sasuke dokázal bez problémů pohybovat... a ještě vyžadovat něco víc.

Ani mladší Uchiha nebyl zrovna zdrženlivý, což dokázal, když mu obratně vysvlékl triko, na krátký okamžik tak musel jejich rty rozpojit, ale zase se k nim brzy vrátil. Prsty už mu následně zajížděl za lem kalhot. Měl pocit, že zná snad každý záhyb jeho těla, přesto si nedokázal představit, jak přesně vypadá.

Itachi se kousl do rtu, vjel mu dlaní pod tričko a sunul ji po jeho hrudníku směrem ke krku, aby mu ho vyhrnul, nakonec si pomohl druhou rukou a svršek mu vysvlékl. Zatímco mu stahoval i spodní část oblečení, přejel mu ukazováčkem po rtech a mírně zatlačil na spodní, než mu do úst pozvolna prstem pronikl, aby mohl provokovat jeho šikovný jazyk.

Sasuke mu ale prst mezi zuby stiskl, současně s jeho erekcí. Využil momentu překvapení a strhl ho pod sebe.

,,Co kdybychom si to dnes prohodili...?" zašeptal mu úlisně do ouška a zároveň s tím ho olízl. Pořád ho při tom držel v klíně a čekal jen na jeho reakci.

Itachiho to skutečně překvapilo, ale upřímně tomu nevěřil. Odtáhl ruku od jeho horkách úst a mokrým prstem mu přejel po vstupu do jeho těla.

,,Vážně si myslíš, že bys to zvládl?" zeptal se posměšně a provokativně přitlačil, ale ne dost na to, aby do něj prst pronikl.

Sasuke se proti němu pohnul natolik, aby v něm celý ten prst zmizel.

,,Jestli o mně toho tolik víš, tak musíš i vědět, že já nikdy nejsem ten dole," opáčil Sasuke se stejným pošklebkem. Nečekal, že by ho Hiro nechal nahoře a asi o to ani nestál, ale musel ho trochu pozlobit, když on si z něj pořád dělá terč svých provokací.

Ucítil jen špičku jeho zkoumavého jazyka, která mu přejela po oušku.

,,Jestli si dobře pamatuji, tak by se pár výjimek našlo," zašeptal a přidal i druhý prst, kterým do něj pronikl. Krátce je od sebe odtáhl, pak ale prudce zasunul do jeho těla, aby dokázal najít tu uzlinku slasti, jejíž polohu si velmi dobře zapamatoval. Využil toho, že používá prsty a bříšky ukazováčku a prostředníčku po ní párkrát kruhově přejel.

,,Hn... ne, pouze ty," namítl Sasuke neoblomně. On... a Kazuki, ale o něm nemohl vědět ani Hiro. Pokud nebyl na té misi... Že by?

,,Byl si se mnou na misi," konstatoval. ,,Byl si tam se mnou...?!" Odtáhl se od něj a prudce zalapal po kyslíku.

Itachi toho momentu pouze zneužil ve svůj prospěch, chytil ho za ramena a stáhl pod sebe. Dlaň mu přiložil něžně na stranu krku a sklonil se k němu.

,,Ne, Sasuke. Nevím, na kterou misi konkrétně myslíš, ale nikdy jsem s tebou na žádné nebyl," zašeptal, aniž by mu dovolil pořádně se nadechnout a přitiskl jeho rty na své. Nechal ho se prát o vedení, aby se mohl nadechnout a nepřestával do něj přirážet prsty a jemně dráždit na nejcitlivějším místečku jeho těla.

Sasuke na jeho slova nemohl dlouho zareagovat, protože se přes slast nemohl soustředit, až když si na ty doteky zvykl, dodal: ,,Tak, jak víš o Kazukim?" S nikým dalším dole nebyl, takže musel Hiro myslet jeho. Buď mu čte myšlenky, nebo musí mít v ANBU špeha... nebo si z něj jen střílel?

Sasuke si najednou nebyl jistý vůbec ničím.

Itachi sjel rty na jeho krk.

,,Vím, že je v ANBU a vím, že byl zraněný... ale v životě bych neřekl, že byste zrovna vy dva mohli něco spolu mít." Zavrtěl nevěřícně hlavou a do jedné bradavky ho něžně kousl. Druhou rukou stiskl jeho vzrušení a bříškem ukazováčku jemně zatlačil na citlivou špičku.

Sasuke zaklonil hlavu a táhle zasténal.

,,Nh... já taky ne," souhlasil. ,,Upřímně - myslel jsem si, že vy dva jste jedna osoba a pořád nejsem tak úplně přesvědčený o opaku." Fakt, že se Kazuki dostal z těch smrtelných zranění, ho usvědčoval jen v tom, že tu teď může být s ním.

,,Jak tě mám přesvědčit?" zavrněl mu neznámý muž do ouška a párkrát mu v krátkých intervalech za sebou stáhl předkožku, zatímco prsty jen na prostatu mírně zatlačil a jinak jimi ani nepohnul. Pokud by to, co Sasuke řekne, nebylo příliš šílené, byl by mu to ochoten skutečně dokázat. S tím, co ohrozil jeho život, nic nechtěl mít.

Sasuke opět nebyl schopen několik vteřin odpovídat, jeho pokusy mluvit působily až komicky.

,,Já... ah... sundej mi ten šátek." Jiná možnost neexistovala. Jinak ho zkrátka nepřesvědčí. Ti dva si byli až příliš podobní, až na ten odlišný přístup, ale to mohlo být schválně, aby ho zmátl. O nikom jiném ve svém okolí, s kým běžně mluví, nevěděl.

Itachi si s úšklebkem sám pro sebe přikývl. Jistě. V jednu chvíli ho napadlo, že by to mohl udělat... s hlavou za jeho ramenem. Byl si jistý, že by jejich těla Sasuke od sebe hned rozlišil, ale pak mu došlo, že i on nosí na rameni vytetovaný ANBU znak a to by Sasukeho teorii jen potvrdilo.

,,Až vymyslíš vhodnější způsob, řekni mi," zavrněl podmanivě a mezi rty vzápětí vsál jednu jeho bradavku, pak se mírně odtáhl a jen ji dráždil samou špičkou vlhkého jazyka. Ukazováčkem obkroužil korunku a mírně stisk zesílil, pak zase povolil, zatímco z něj prsty vysunul a o rýhu na zadečku se otřel vlastní chloubou.

,,Než to uděláš, zkus otevřít třetí šuplík, nerad bych měl problém i s něčím jiným než s nohou," upozornil ho Sasuke, ještě než do něj vnikl. Nevadilo mu hrubší zacházení, ale zásah od Kazukiho mu jednou stačil, v podobném stylu už nic takového absolvovat nechtěl. Ani voda tenkrát nedokázala úplně znecitlivět všechna zranění.

,,Ty si o mně nemyslíš moc hezké věci, že?" Ačkoliv ho to pobavilo, pokusil se tu větu pronést smutně. Sám s sebou gel měl, a když Sasuke pronášel onu větu, už měl v ruce onu pomocnou tubu. Sklonil se k němu a políbil ho na krk. ,,Já vím, že moc na slova nedáš, ale to co řeknu já, je pravda. A já ti nechci ublížit," zavrněl a pootevřel rty, aby mohl něžně kůži vsát, zatímco do něj pronikl špičkou své chlouby, samozřejmě ale s naneseným lubrikantem.

,,Jestli jsi Kazuki, tak už si mi ublížil," namítl Sasuke pohrdavě. ,,Ale jestli jsi on, tak to asi nejspíš víš." Sasuke si pořád nebyl zcela jistý, jenže mu tam nikdo jiný skutečně nepasoval. Bral člověka po člověku, se kterým se třeba jen jednou setkal a nikdo takový to zkrátka být nemohl. Buď neměl odpovídající postavu, nebo to časově a z jiných důvodů nemohl zvládat.

Itachi se na sekundu zastavil, skoro jako by zamrzl v pohybu.

,,On... ti ublížil...?" Pomalu mu začínaly ty narážky docházet... jestli si ten zmetek dovolil, co si Itachi myslí, že si dovolil, bude mít hodně nepříjemností. O to už se skutečně postará. Najednou mu to došlo a dost se toho vylekal. Skutečně ho znásilnil...?

,,O nic nešlo," snažil se to Sasuke rychle zamluvit. Že by to přeci jen nebyl on, nebo snad jen mlží? Doopravdy nevěděl, na čem vlastně je. ,,Nechci už o tom mluvit, nejsem žádná křehká květinka, abych se ti tu zpovídal z nějakých bolístek." Bolelo to. A pekelně, ale to Sasuke dokázal přiznat jen sám sobě.

Itachi zakroutil hlavou a už to nekomentoval, ale toho kluka si vážně podá. Pokud to tedy nebyla Sasukeho vůle. Ale jestli ne, pak bude mít slušný důvod... uvidí, co půjde dělat. Teď bratra jen něžně chytil za boky a pozvolna do něj přirazil. Nechtěl být hrubý, speciálně ne po tom, co si vyslechl tohle.

Sasuke to z jeho přístupu vycítil.

,,Přestaň," zavrčel a zároveň s tím si ho za zátylek přitáhl k sobě tak, že se svým čelem opřel o jeho. ,,Nejsem žádnej chudáček, aby ses ke mně musel takhle chovat," upozornil ho, pak ho chytil za bok a sám si ho proti sobě tvrdě přirazil.

Itachi zalapal po dechu a spolu s tím tiše zasténal. Prsty sevřel Sasukemu vlasy, zaklonil mu hlavu a rty začal dravě ochutnávat jeho bělostnou šíji, zatímco druhou dlaní ho pohladil po celé jeho délce a u kořene mírně stiskl. Nedokázal si představit, jak by se někdy něčeho takového mohl vzdát. Sasuke je teď jen jeho... a snad ještě chvíli bude.

Ten od sebe oddálil nohy, aby se do něj lépe vešel a sám mu pomáhal v přirážení. Ještě dokázal pochopit, když se k němu jako křehké duši choval Itachi, ale u nikoho další to nehodlal tolerovat. Neměl mu vůbec o Kazukim říkat, on to doopravdy být nemůže. Tak přesvědčivou hru by zahrát nedokázal.

Itachi ho chytil za boky a pozvolna přírazy prohluboval. Prsty ho podráždil na uzdičce a pak už začal pomalu s oněmi pohyby, které jeho vzrušení jen navyšovaly. Sám už se nedokázal udržet, aby alespoň tiše nesténal. Raději se sklonil a na chvíli se vpil do Sasukeho něžných rtů, někdy ho lehce kousl do spodního, plného rtíku, ale nikdy ne tak, aby mu ho prokousl.

Sasuke ho ale sám svými pohyby budil k větší tvrdosti a hrubšímu přístupu. Nehty zatnul do jeho pozadí, aby ho přinutil ještě k nespoutanější agresivitě.

,,Hiro..." zamumlal mu do rtů, když mu ten jeho prokousl. Doufal, že mu to jeho milenec bude chtít oplatit.

Itachi přivřel krátce oči. Takže takhle... sjel mu rty po krku, párkrát ho do něj kousl a pak se ne příliš jemně přisál na bílou kůži. Tentokrát viděl a věděl dobře, že mu tam na pár dní vytvoří pěknou modřinku. Přesunul se níž a mezi zuby promnul jeho bradavku, zatím co do něj nepřestával stále tvrději přirážet.

Sasuke už to tentokrát neřešil, protože jestli si toho Itachi všimne, tak už to ničemu vadit nebude. Teď už o sobě vážně vědí téměř všechno. Sasuke jen pořád nemohl nějak přijmout fakt, že jeho bratra také zajímají muže, ale Hiro mu na to ani nedovolil pomyslet, protože jeho zuby o sobě dávaly dostatečně vědět a jeho přírazy o to víc. Pozvolna přesunul svou ruku z jeho pozadí na bok a tentokrát se ho chytil tam. Opět nezapomněl zatnout nehty, ta náhlá dravost se mu zamlouvala víc, než ten něžný přístup. Nebyl tolik hrubý jako Kazuki, ale dokázal svůj drsnější přístup propojit se vzrušením.

Starší Uchiha se přerývaně nadechl, to zranění bylo sice pořád cítit, ale bolest už nebyla tak silná, takže v danou chvíli převládlo vzrušení.

,,Sasuke..." zasténal a zatáhl za jeho vlasy a tak ho donutil zvrátit hlavu a tím se i prohnout. Docílil tak nejen změny úhlu pronikání, ale zároveň měl k dispozici větší plochu krku a hrudníku, na kterém mohl zanechávat drobné kousance a kde se nemusel obávat tisknout rty k bělostné kůži, nebo mapovat obrysy svalů jazykem.

Sasuke už s rukama na jeho bocích nevydržel, přemístil se na jeho krk a přitáhl si ho ke svým chtivým rtům.

,,Hiro..." oplatil mu jeho zasténání, když se musel vzdálit od těch narůžovělých plátků růže. V ten moment jeho tělem projela první vlna vzrušení. Nadechl se, zadržel vzduch v plicích a zase ho pomalu vypouštěl, aby nemusel sténat.

Itachi už si na to jméno začínal zvykat. Přirazil do něj hodně tvrdě tak, aby se Sasuke na svůj dech soustředit vůbec nemohl. Nemohl je tu nikdo slyšet a starší Uchiha sténání mladšího tmavovláska miloval. Prsty mu stiskl boky a nedokázal se už soustředit na nic jiného, než na stoupající vzrušení a sílící příjemné pocity, způsobené také z velké části Sasukeho reakcemi. Skutečně bylo výhodné... a krásné, když ho při tom mohl vidět.

Itachi už si na to jméno začínal zvykat. Přirazil do něj hodně tvrdě tak, aby se Sasuke na svůj dech soustředit vůbec nemohl. Nikdo je neslyšel a starší Uchiha sténání mladšího tmavovláska miloval. Prsty mu stiskl boky a nedokázal se už soustředit na nic jiného, než na stoupající vzrušení a sílící příjemné pocity, způsobené také z velké části Sasukeho reakcemi.

Sasuke se nadechl a dlouze zavzdychal na vrcholku orgasmu, až po jeho odeznění vyhnal vzduch z plic a pokoušel se nabrat nový. Hira se stále držel okolo krku, jako kdyby mu měl někam odejít, ale už nešlo o tak pevné sevření. Jeho nehty zanechávaly na Hirově mléčné kůži drobné červené rýhy, které se ale s každou vteřinou stávaly výraznější.

Itachi Sasukeho kousl do měkkého, spodního rtíku a přivřel oči, aby se vydýchal. I tentokrát se mu podařilo krásně sladit prožití vrcholů a o to byly oba intenzivnější. Svedl se na lokty nad svého mladšího bratříčka a trhaně se nadechl.

,,Asi si ještě nějakou dobu poležíš," ušklíbl se tiše.

,,Pochybuju, že by vůbec Itachi nechal z tý postele vstát," opáčil Sasuke stejným tónem.

Najednou v něm hrklo - co když se vrátí dřív, než by bylo žádoucí?

Jestli Hira nesmí vidět on, tak Itachi už vůbec ne. Nemyslel si, že by ho snad z něčeho obviňoval, nebo na něj křičel, ale Hira by to mohlo vylekat a nemusel by se už nikdy takhle osmělit a přijít za ním až sem.

Netušil, že tyhle obavy jsou zcela zbytečné, protože právě Itachi zrovna leží nad ním. Ten se ale jeho posměšku jen ušklíbl, i když byl mířen na jeho adresu.

,,Prostě tě má až moc rád." Přejel mu rty po bílém krku, na němž už se začínaly vybarvovat stopy jeho zubů.

,,Já vím," konstatoval Sasuke s nádechem patosu. ,,A je to oboustranné. Proto mezi námi nikdy nebude nic víc, než mezi námi je teď," řekl mu na rovinu. I kdyby sebevíc chtěl, tak na bratrovi mu bude vždycky záležet víc, než na komkoliv dalším a takový vztah by byl pak nevyvážený. Nežádal od Hira lásku, protože mu ji sám nemohl dát.

,,To je v pořádku Sasuke, máte mezi sebou krásný vztah.. ne ideální, ale nic není bez chyby, že? Naopak mě těší, že mi to upřímně říkáš," odvětil mu Itachi klidně, ale sám měl nesmírnou radost. Proč se mu proboha nemůže odhalit a říct mu, že jeho city tak silně opětuje...?

Sasuke zavrtěl hlavou nad jeho neuvěřitelnou tolerancí.

,,Se svým přístupem... a asi i tělem bys mohl mít, kohokoliv chceš, tak proč se tu zahazuješ se mnou? S někým, kdo ti vědomě nechce dát víc než... sex?" Nechápal to. Se svými milenci měl pouze vztahy založené na tělesném styku, věděli to vždycky oba, ale Hiro k němu přistupuje jinak, aniž by čekal něco víc. Nedávalo to smysl. Buď je masochista, nebo má nějakou poruchu osobnosti.

,,Je to jednodušší, než bys čekal," odpověděl mu pobaveně. ,,Mám tě rád, Sasuke. Jsem rád, že tu můžu být s tebou..." Sasuke ucítil jeho horký dech na svém krku. ,,A vím, že ty trošku taky..." zašeptal podmanivě, aniž by se od něj odtáhl. Věděl, že je jeho mladšímu černovláskovi jasné, že tu nemluví na úrovni sexuální, ale zároveň ten klid v jeho slovech dával na vědomí, že od něj nic nepožaduje. Ostatně to dokazovaly i jeho činy, do ničeho ho netlačil, jen sem tam poslal pár slůvek na bílém papíře.

,,Jsi zvláštní," poznamenal Sasuke trochu s nevěřícným zavrtěním hlavy. ,,Zbytečně se mnou ztrácíš čas, mohl bys ho věnovat někomu, kdo tvou pozornost ocení a kdo ti ji i opětuje." Sasuke si uvědomoval, že mu tu vlastně radí, aby ho odkopl a našel si nějaký perspektivnější vztah, ale on zkrátka neměl důvod, proč se za něco schovávat nebo si hrát na někoho, kým není, nebo snad předstírat lásku. S tím mužem udržoval jen sexuální pouto, možná kdyby neměl bratra, zamýšlel by se nad něčím hlubším a vyšším, jenže má bratra, kterému toho tolik dluží, a kterého neopustí do té doby, než to sám on bude chtít ani nikomu dalšímu nevěnuje stejný cit, jelikož nic podobného nikdy neudělal ani Itachi.

,,Lidi z pravidla nedělají právě to, co by měli," opáčil klidně starší Uchiha. Nebyl si jistý důvodem, proč se tomu vztahu Sasuke tak zuby nehty brání, ale tušil, co za tím je... a z nějakého důvodu ho to těšilo. Ten fakt ale nepřebil jeho pocit, že by ho Sasuke prohodil oknem, kdyby zjistil, komu své tělo tolikrát věnoval. I přes jeho slova věděl, že se beztak stal něčím trochu víc, než většina sexuálních známostí, která jeho mladšímu bratříčkovi podlehla.

Sasuke na to nic neřekl, ale tiše s ním souhlasil. On sám už učinil tolik nesprávných rozhodnutí, kterých doteď litoval. Přestože o nich nikdy nemluvil, tak ho to i teď mrzelo. Kdyby se tehdy víc zamyslel, nemusel promarnit tolik let bezvýznamným hledáním bratra jenom proto, aby ho zabil. Měl si chtít promluvit, nevěřit tomu, co se stalo, když už tehdy byl tím skutkem tolik otřesený. Věděl, že by to Itachi neudělal pro něco tak ubohého, jako je testování síly, ale i tak to přijal.

Itachi vždy zastával názor, že ničeho by litovat neměl, protože v tu chvíli se mu to zdálo jako nejlepší volba a jednal vždy podle svého nejlepšího vědomí a dle možností. Nelitoval, co udělal. Nikdy. Jen ho to po čase začalo mrzet, ti lidé mu scházeli a vinu za jejich smrt cítil, ale svého rozhodnutí nelitoval, věděl, že tenkrát neměl možnost volby. Teď se položil vedle Sasukeho a stáhl si ho o náruče.

Dokáže se Hiro přiznat Sasukemu sám nebo na něj dřív Sasuke přijde? Anebo na něj nepřijde vůbec?