Ve tvém stínu 11

Sasuke má tip... hodně špatný tip.

---

Muž se po jeho poslední větě krátce a téměř nepostřehnutelně ušklíbl. Pak ale jeho tvář opět nabyla svých původních vážných rysů.

,,Chci, abys mi řekl znamení. Je možné, že nebudeš schopen vrátit se. Pak chci znát jednoduché gesto, po kterém pro tebe přijdu. Pokud budu na živu."

,,Vrátím se," namítl Sasuke skálopevně. ,,Ale jestli vás to uklidní, tak vám naproti pošlu jestřába, kdybych měl problémy." Už teď však Uchiha věděl, že i kdyby se skutečně do úzkých dostal, tak o pomoc nezavolá. Na to byl až příliš hrdý a soběstačný. Navíc by tak Itachimu dokázal, že nemá na to, aby se přidal k takové jednotce.

,,Mám zkušenosti jak s Orochimarem, tak s Uchihy, Sasuke. A mojí misi znáš," upozornil ho nevzrušeně. ,,Máš s ním bojovat tak dlouho, dokud ninjové neodhadnou jeho schopnosti. Velitel ani nebere v potaz tvé možné vítězství a možná momentálně víš víc o Orochimarových taktikách, ale velitel zase ví víc o momentální síle toho člověka. Potřebuje jeho schopnosti znát, aby dokázal sestavit dobrou skupinu ninjů a nikdo netvrdil, že bys později mezi nimi nebyl také."

,,Velitel mi nevěří, to víme oba," poznamenal Sasuke s úsměškem. ,,Nedivím se mu. A přesně to je ten důvod, proč já tam nebudu. I kdybych znal Orochimara a podsvětí sebelíp, nikdy neuzná, že to tak je." Jsou si s Itachim tak moc podobní, pomyslel si v duchu, nahlas to říkat by nebylo příliš moudré. Přeci jen jeho bratr není jen tak někdo.

,,To je tvoje volba. Každopádně budu poblíž." Pokývl hlavou s nezájmem o Sasukeho žádot zůstat tam sám. Za svou misi přeci ručil životem, Sasukeho přání nebo dokonce rozkaz pro něj neměl žádnou váhu.

,,Já ti věřím, Uchiho Sasuke. Známe se," dodal pak o něco tlumeněji a na sekundu se mu rty zvlnily do úsměvu. Ano, znal ho. Ale Sasuke ho vídal jen na chodbě, kdy měl na sobě muž kápi a nijak se o něj nestaral.

Sasuke se upřímně zasmál.

,,Ne, mě nezná ani vlastní bratr." Úsměv na rtech mu povalu tuhnul. Kdyby ho Itachi znal, tak by mu trochu důvěry projevil, ale to, že mu ji projevil tenhle muž, nic neznamenalo, snaží se v jeho očích jen vypadat dobře. Ale proč?

To jediné ještě Uchiha nebyl schopen rozluštit.

Muž mu ale nijak nepomohl, pečlivě mapu složil a podal ji Sasukemu.

,,Jsou tam zakresleny naše pozice a okruh, kde se pravděpodobně setkáš s cílem své mise." Když mu ji vložil do dlaně, tak přesně ve chvíli, co se jeho prsty dotkly Sasukeho ruky, mladšího Uchihu rozbolela hlava. Byla to ona bodavá bolest, která pozvolna vystřelovala do spánků a s každým zabolením se zvětšovala a přibližovala nesnesitelné hranici.

Sasuke se v prvním momentě chytil za hlavu a prudce se předklonil dolů. Jakmile se trochu vzpamatoval a přivykl si na tu ostře bodavou bolest, otočil se na velitele jejich mise.

,,Proč...?" Ještě než mu muž stihl odpovědět, aktivoval sharingan. Buď je to někdo nastrčený, anebo ten chlápek hraje nečestnou hru. Jestli ANBU běžně najímá zločince, tak by ho to ani nepřekvapilo. Vždyť on sám může také zradit. Kdyby k tomu měl důvod, udělal by to, záleží mu pouze na bratrovi, ne na vesnici a loajalitě.

Muž se ale jen pousmál. Celou chvíli ho sledoval, ale jakmile aktivoval sharingan, uhnul pohledem, aby se nesetkal s jeho očima a bolest zmizela tak rychle, jak se objevila, zase zmizela.

,,Uklidni se. Musel jsem to udělat. Kdyby to nezabralo, znamenalo by to, že jsi imunní. A pokud tě mám chránit, potřebuji vědět, jak na mě reaguješ." Mluvil úplně klidně a nevzrušeně. Bolest bylo něco, co se tu bralo za běžnou každodenní věc.

Sasuke nechápal k čemu je to dobré a nevěděl, jestli se na to může vůbec zeptat, místo toho jen řekl: ,,Radši se mě nedotýkejte, pokud to nebude nezbytně nutný." Co je tohle za chlápka, že jen pouhým letmým dotykem může způsobit něco takového?

Sasuke o něm nikdy neslyšel, ani o té jeho zvláštní technice.

Tmavovlasý jen přivřel černé oči.

,,Jak poznám, že je to nezbytně nutné...?" Opřel se lokty o kolena, aniž by uhnul pohledem. Možná, že by mu o svých schopnostech mohl něco málo prozradit, jen doufal, že by si potom nedal Sasuke dvě a dvě dohromady a nezařadil ho tam, odkud pocházel. Jeho minulost, pomine - li bratra, byla totiž té Sasukeho velmi podobná.

,,To je na vás, vy na mě snad máte dávat pozor, ne?" Když to Sasuke vyslovoval, bylo na něm znát, že ho to štve. Od dochodu z vesnice si zvykl nikoho moc neposlouchat a ještě se tomu musel znovu naučit. Možná ANBU nebyla dobrá volba právě proto, že neumí uposlechnout autoritu. Sice se snažil, ale panty i tak značně skřípaly.

Na rtech jeho společníka se objevil krátký úsměv, když se k němu naklonil, aby jen pomalu zašeptal: ,,To spolu vůbec nesouvisí..." Jakožto zástupce velitele měl se Sasukem přibližně srovnatelné síly, teď ale očividně o žádnou techniku nešlo.

,,S ničím jiným to ani souviset nemůže," namítl Sasuke chladně. Vůbec se mu nelíbilo, že je ten chlap tak blízko. Skoro cítíl jeho dech na své tváři. Jednak si nerad připouštěl lidi k tělu a hlavně od té doby, kdy si přiznal, že ho víc přitahují muži, se v jejich společnosti necítil sám sebou. Zvlášť, když vypadaly... "takhle".

Tentokrát se mu muž podíval přímo do očí, aniž by se těch sharinganů obával. Jak před tím zmínil, věří mu. A ačkoliv mu před chvílí způsobil bolest, ve své podstatě mu nic neudělal. Hodnou chvíli mlčel a na rozdíl od Sasukeho si to snad i užíval. Pak se skoro jako by šlo o provokaci naklonil ještě o něco blíž, aniž by jedinkrát ucukl pohledem. ,,Krev," zašeptal. Nešlo ale o žádné sadistické přání, jak hned vzápětí ujasnil. ,,Naučil jsem se ovládat místo chakry krev."

Sasuke nevěděl, co si o tom myslet a hlavně si nedokázal představit jak to funguje. Jestli ale dokáže ovládnout celé krevní řečiště, může to být dost účinná zbraň.

,,Už asi chápu, proč jste v takovém věku zástupce velitele ANBU," pronesl Uchiha nevzrušeně, přestože ho to dost zajímalo. Ve své podstatě mu teď složil poklonu.

A tmavovlasý muž si to očividně také uvědomoval. Nehodlal mu vysvětlovat princip, pravděpodobně by se tím odhalil, ale drobnosti by prozradit mohl.

,,Má to i své nevýhody. Má krevní skupina je AB. Mohu kontrolovat všechny, až na nulu," zvedl ruku a konečky prstů se dotkl jeho spodní čelisti, ale tentokrát se žádná bolest neobjevila.

,,Ty očividně nula nejsi," ušklíbl se.

,,Ne, i já mám AB." Sasuke chvíli váhal, jestli mu to má prozradit, ale nakonec usoudil, že kdyby to ten muž potřeboval vědět, zjistil by si to z jeho lékařské karty, takže mu nejspíš žádné tajemství, které by ho mohlo v budoucnu potopit, neříká.

,,Vrátíme se zpět?" převedl řeč raději někam jinam, ten muž nevypadal, že by mu chtěl říct ještě něco důležitého.

Zástupce velitele ale jeho druhou větu ignoroval. Moc dobře si všiml, že mu Sasuke neuhýbá, ačkoliv byly od sebe jejich tváře jen pár centimetrů a i když se ho dotýkal na tváři.

,,Moje schopnost má i jisté výhody," zašeptal a mezi prsty stiskl jeho bradu, za kterou mu mírně zvedl tvář ke své. Spolu s tím Sasuke ucítil cosi jako elektrickou vlnu vzrušení. Bylo nad slunce jasnější, k čemu ten muž dokáže ovládání krevního oběhu u protivníka... nebo společníka, udělat.

Sasuke sklopil pohled dolů, neslyšně se nadechl, odstrčil ho od sebe a s aktivovaným sharinganem se mu podíval do očí.

,,Jedna ukázka stačila," zavrčel varovně. Bylo na něm vidět, že má v hlavě zmatek a neví, co si o takovém činu myslet, jako kdyby odmítal přijmout fakt, že se právě stal objektem zájmu vlastního velitele.

,,Pozdě," odvětil mu pohotově muž, aniž by uhnul pohledem. Pokud by ho Sasuke chtěl chytit do jakékoliv iluze, už by to udělal, navíc musel vědět, že pro něj Kazuki není nebezpečný. Přivřel černé oči, ale tentokrát se nepokoušel přiblížit.

,,Většinou jedna nestačí... ale to je na tobě," dodal tlumeně. Nehodlal ho tu prosit, bylo úplně jasné, co mu nabízí, protože na vztah mezi nimi by v takové chvíli pomýšlel jen blázen.

Sasuke se jen zasmál. Tak neuvěřitelná arogance a jeho bude někdo napomínat.

,,Mně to stačilo, když dovolíte, pane, půjdu se projít." Nemohl se zbavit pocitu, že mu ten chlap nabízí nezávazný, jednorázový sex. Taková troufalost!

Ačkoliv je velitel této mise a zástupce velitele ANBU, nedává mu to právo sahat na bratra hokageho.

,,Jste nerozhodný, pane Uchiho," zašeptal Kazuki a najednou zmizel, pak se objevil za jeho zády, ačkoliv stále seděli v koruně stromu. ,,Protože kdybyste skutečně chtěl odejít," jeho rty se dotkly jeho ucha. ,,dávno byste tak učinil," zašeptal a špičkou jazyka se dotkl místečka za jeho uchem. Věděl, která místa jsou citlivá, nebo alespoň nejprokrvenější, což mu jistý přehled dávalo. Pokud by Sasuke skutečně nechtěl, bránil by se úplně jiným způsobem.

Sasuke začínal mít nepříjemný pocit, že ho sem ten chlap vytáhl jen kvůli tomu, o co se tu právě snažil. Znal ty důvěrné doteky, a i když z jiných rtů a prstů, tak na něj působily stejně. Jen nevěděl, jestli se jim má poddat, nebo si trvat na svém. Jeho hrdost jasně zavelela ústup, přece se nenabídne někomu, kdo si už teď myslí, že ho má v hrsti. Tělo takový názor ale jako obvykle nesdílelo a přálo si, aby ho ten muž dál hýčkal.

Uchiha stál na místě a nerozhodně hleděl před sebe. Co když jde o past? Možná už o jeho úletech Itachi dávno ví a tohle je jen nějaká forma trestu. Nebo... může to být i ten muž, který ho vylákal do té staré zbrojnice. Kdysi patřila ANBU, ten muž má stejnou postavu, je mladý a... silný. Všechno to do sebe tak perfektně zapadalo.

,,Píšete rád básničky?" zeptal se ho zdánlivě zcela mimo téma.

Taková otázka ho trochu zarazila, skutečně byla mimo téma.

,,Ne, jsi snad romantik?" Ušklíbl se. Před chvílí měl pocit, že se buď ještě nerozhodl, nebo bude chtít hrát onu známou hru na kočku a myš. Sice to často bývalo mírně... drsnější, ale většinou si právě takový přístup užívali. A navíc měl Sasuke přitažlivé tělo. O jeho aférách ale tenhle muž nic nevěděl.

Sasuke se k němu otočil čelem a do nosu nasál jeho vůni.

Ne, to není on. Při tom to na něj tak perfektně sedělo!

,,Nejsem," opáčil po několika promlčených vteřinách, pak se bez slova rozešel zpět k ostatním. Erekce s každým krokem a v kontrastu se studeným vzduchem pomalu vadla. Než se vrátí zpět, bude v pohodě. Fakt, že to není jeho tajný milenec, ho úplně probral. Proboha, vyspat se s vlastním velitelem, to by byl sám proti sobě.

Než se ale stihl dostatečně přiblížit ke skupince ninjů, byl doslova sražen ke straně a málem si vyrazil dech, když se zády zastavil o strom.

,,Takže si chceš hrát?" Přivřel tmavovlasý muž oči. Stál nad ním, jen kousek od něj, ale do očí se mu nedíval. Věděl, že se mu líbí, kdyby si byl Sasuke stoprocentně jistý, že s ním nic mít nechce, tak by využil už tolika příležitostí, aby ho zneškodnil. Ale i fakt, že nepoužil žádnou techniku, natož pak nějakou silnou zástupci velitele naznačoval, že by se dal, jen se před tím potřebuje trochu... poprat.

Sasuke na něj hleděl s pološíleným výrazem ve tváři. Nenaznačil mu snad dost jasně, že nemá zájem?!

Nechtěl mu to vysvětlovat násilím, protože přeci jen je to jeho přímý nadřízený a navíc je to přesně ten důvod, pro který by mohl být vyloučen z organizace. On ho snad vážně poslal Itachi! Jestli mu doopravdy zadal takový úkol, tak je to od něj dost hnusná podpásovka, to si s ním ještě vyřídí.

,,Nechte mě odejít, poslední varování," zavrčel nevrle.

Muž jen sáhl k opasku a možná právě protože Sasuke čekal odpověď, byl překvapen a nezareagoval, když se mu onen kovový závěsek na řetěze omotal kolem krku a strhl ho k zemi. Tohle byl odporný typ zbraní, a Sasuke jen mohl děkovat náhodě, že to nebylo na způsob ostnatého drátu.

Muž se sklonil, zvedl ho a poněkud prudce vnikl jazykem do jeho úst. Donutil ho ke spolupráci ještě než si Sasuke uvědomil, co dělá. Tohle zkrátka nebyl jen boj... jak muž řekl před tím, byla to hra na silnějšího.

Sasuke se zapřel dlaněmi o jeho hrudník, nejdřív to vypadalo, že už se neplánuje bránit, ale to bylo jen pouhé zdání. Uchiha čekal na správnou příležitost. Jakmile velitel polevil jen lehce v pozornosti, zaryl se mu nehty do hrudníku a povalil ho na zem. Při pádu se mu však zapletly vlastní nohy mezi ty jeho a nakonec skončil v trávě přímo pod ním. S takovou pozicí se ale ani na vteřinu nesmířil, sekl ho nehtem přes tvář.

Muži se na tenkých rtech objevil krásný, ale nebezpečný úsměv.

,,Takže si přeci jenom umíme hrát," zavrněl spokojeně a zvedl ho nad sebe, při tom ho chytil za ruce, takže přes něj Sasuke udělal něco ve stylu vzdušného kotoulu, přistál na zádech a než se nadál, klečel tmavovlasý nad ním. Sevřel mu zápěstí, sklonil se a kousl do slabé kůže na krku.

Sasuke se podíval přímo do jeho očích, zatímco ve vlastních mu hořel vztek a chuť po krvi toho opovážlivce, v těch velitelových se zračilo pobavení, což mladého Uchihu ještě víc vytočilo. Využil svých volných nohou, objal ho jimi okolo pasu a vší silou ho tak strhl zase pod sebe, čímž se mu podařilo uvolnit i jednu ruku, která vytvořila část pečetě. Ze Sasukeho plic vyšel slabý ohnivý plamínek.

Muž ale zmizel dřív, než plamen stihl sežehnout trávu, na které před sekundou ležel.

,,Ale ve hře musí být vítěz..." ozvalo se za ním. V tu chvíli Sasuke s úděsem zjistil, že se dusí. Nebo se přinejmenším nemůže nadechnout. Očividně to opět mělo co dělat s těmi jeho odpornými technikami. Stačilo zpomalit jeho krevní oběh. Stál za ním a držel k jeho tělu otočenou dlaň. Pak polevil a dovolil Sasukeho zalapat po vzduchu, ale než se vzpamatoval, kolem krku ucítil chladný kov tenkého řetězu, který vytvořil tenčí obojek. Muž mu prsty vjel do černých vlásků a donutil ho zaklonit hlavu a tím i otevřít ústa. ,,a poražený," dořekl tlumeně, než špičkou jazyka přejel po obvodu jeho rtíků a opět je obkreslil, ale tentokrát zajížděl víc dovnitř.

Sasuke se oběma rukama chytil řetězu, který se mu nebezpečně obtáčel okolo krku a pokusil se ho přetrhnout. Jenže to nešlo. Ať se snažil sebevíc. Roztavit ho nemohl, to by si způsobil popáleniny... nevida východisko sebou začal házet a v nestřeženém okamžiku muži nad sebou podtrhl nohy. Zatáhl za kone řetězu a obmotal jím veliteli obě dvě zápěstí.

,,Někdy může dojít i k remíze," dodal mezi rychlými nádechy a výdechy.

Jenže zbraň byla mužova, takže jeho zacházení bylo o něco obratnější. Ruce úplně uvolnil, a zatímco Sasuke padal na zem, on se z pout šikovně vyvlékl.

,,Ale rozhodčí není vždy nestranný, že?" Ušklíbl se, vzápětí řetěz úplně zmizel a Sasuke znovu ucítil ty dobyvačné rty. Už polibek ho ubezpečil, že se skutečně nejedná o jeho pana tajemného. Vklínil mu nohu mezi ty jeho a nešetrně mezi zuby stiskl jeho spodní ret.

Sasuke zasténal bolestí i slastí zároveň. Jen na minutu nechal ruce volně rozhozené podél těla a pasivně přijímal všechny polibky a kousance. Pak náhle ožil a znovu povalil muže pod sebe. V temeni ho chytil za vlasy a zvrátil mu hlavu dozadu.

,,Já - si - nehraju," zavrčel výhrůžně a poměrně silně ho kousl do ucha. ,,Vyspím se s tebou, ale nepočítej s tím, že budu dole." V podstatě mu dal svůj souhlas. Nečekal, že by muž jeho podmínku přijal, ale říct to musel.

Jeho tmavovlasý velitel se krátce zasmál a přivřel oči.

,,Ale ale, snad si nemyslíš, že bych ti to dovolil." Ušklíbl se, ale zatím se nepokoušel dostat nad něj. Sasuke však musel tušit, že k tomu dříve nebo později dojde. Dlaní na zátylku si ho přitáhl ke rtům a když se pokoušel v polibku převzít vedení, stiskl muž Sasukeho jazyk káravě ve svých zubech, aby ho to podruhé už ani nenapadlo.

Sasuke se od něj odtáhl, ale jen na chvíli. Dlaň pravé ruky mu přiložil ke spodní čelisti a zvrátil mu tak hlavu zpět dozadu. Tentokrát už nepřišly žádné vyhrůžky. Své rty natiskl k jeho brade, pokračoval níž a níž, dokud se nedostal na jeho vystouply ohryzek. Teď teprve skousl.

,,Opačná verze se zamítá," zavrněl nebezpečně.

Muž tlumeně zasténal. Pak mu dlaněmi přejel po bocích, aby do nich mohl mírně nešetrně zarýt své nehty a přitáhnout si ho k sobě. Pak ho pomalu pustil a prsty jedné ruky mu vjel pod vestu i košili, zatímco druhou rukou zabloudil za lem kalhot a sevřel jeho pevný zadeček.

,,Uvidíme."

Sasukeho tělem projel ledový osten, jakmile se ho ty studené ruce dotkly. Bezděčně zalapal po dechu a sám mezi prsty sevřel zip velitelovi vesty. Díval se při tom do jeho přivřených očí a říkal si, že tohle by neměl. Jestli je to skutečně past od Itachiho, tak se nejspíš chytil a i kdyby nebyla, tak by je oba vyloučili - v případě prozrazení. Což by se pak ve finále rovnalo první variantě. Situace, ze které Sasuke nemohl najít rozumný únik.

Mohl se však ukolébat myšlenkou, že kdyby Itachi, bojíc se ho poslat i na misi důležitosti A, za ním poslal trest, pak by to rozhodně nebylo tak násilným způsobem. A druhá možnost měla také východisko - pokud je nikdo nespatří, nic se nestane a vzhledem k tomu, že tu byl právě s velitelem, pak by byl muž sám proti sobě, aby přiznáváním něčeho takového ztrácel pozici, na níž musel očividně dlouho pracovat. Ten se očividně ani nezdržoval s vestou, vědom si hrozícího nebezpečí, i přesto ale poměrně tvrdě stiskl mezi prsty jednu jeho bradavku a bříškem druhého ukazováčku přejel po vstupu do jeho těla.

Sasukemu to hrubé zacházení okamžitě oplatil, nejprve ho chytil a zápěstí ruky, která se mu tak dobývala do kalhot a přidržel mu ji u země těsně vedle jeho hlavy, druhou mu vjel zespod pod triko a nehty přejel po jeho hrudníku až k pupíku. Nevytvořil mu krvácející rány, ale pálilo to jako čert.

Když už byl dole, rozepl mu knoflík od kalhot i zip a pevně ho stiskl u kořene přes látku spodního prádla.

Dotyčný jen na sekundu zaklonil hlavu a kousl se do rtu. Tohle byl jeden z mnoha důležitých důvodů, proč dal přednost mužům. Ženská by vřískala, už kdyby ji pod krkem chytil. Nechápal, jak někoho mohou učarovat dva hrboly na hrudi. Rychle se vrátil do té sice bolestivější, ale mnohem příjemnější reality. Volnou ruku zvedl, a protože se o tu svou Sasuke opíral, stačilo mu jedním ani ne příliš silným úderem do loketní jamky ruku podlomit a tak Uchiha ztratil oporu a muž se ocitl nad ním. Moc dlouho mu ale do očí neviděl, protože ho dotyčný bez váhání otočil na břicho a vytáhl na čtyři do oné nenáviděné polohy. Než si to všechno ale Sasuke zvládal uvědomit, zkroutil mu ruce za zády a mezi koleny sevřel jeho lýtka, takže se černovlásek musel chtě nechtě dotknout hrudníkem země a o něco víc se mu zpřístupnit. A muž si na dlouhé předehry očividně nepotrpěl, protože využil onoho momentu překvapení, aby Sasukeho šokoval ještě víc, stáhl mu spodní díl oblečení a pronikl do něj dvěma prsty. Druhou rukou mu obě zápěstí tiskl k místu mezi lopatkami a tím i celý jeho hrudník k zemi, aby mu znemožnil pohyb.

Sasuke si hned vybavil tu chvíli, kdy ho k podobné poloze nutil jeho tajemný milenec. Tehdy proti ní měl dost ostré výhrady, ale tady cítil, že i kdyby protestoval, tak by to ničemu nepomohlo, maximálně by se dočkal výsměchu.

Mezi zuby jen stiskl svůj spodní ret, aby nemusel tolik vnímat ty dlouhé prsty dorážející na jeho konečník. Dost to bolelo, a i když si nepotrpěl na jemnost, tak takhle hrubý nebýval ani on sám na své milence. Pochyboval, že by jediný z nich vydržel se zatnutými zuby to, co momentálně zakoušel on.

Muž se očividně nijak jemný být ani nechystal. Jediné, co se mu alespoň nedalo odepřít, byl fakt, že se mu prsty skutečně věnoval dostatečně dlouho, než bolest odezněla. Ta ale začala nanovo, když do něj poprvé přirazil. Protože to byla teprve Sasukeho druhá zkušenost v takové roli, nebo spíše třetí, ale druhá s jiným partnerem, mohl okamžitě poznat, že kdyby tohle dělal ten muž, který se s ním setkával, a že měl se svým vydíráním očividně právo si ho takhle brát, tak by Sasuke dřív omdlel bolestí. Tahle velikost také nebyla malá, přesto se dala snést.

Uchiha se opřel čelem o předloktí a snažil se ze sebe nevydat ani hlásku. Zájem o uspokojení se přesunul až kamsi na spodní příčku jeho potřeb, hlavně to teď musel vydržet. Z touhy o uspokojení se stala touha po konci. Jeho tajný milenec mu také místy způsoboval bolest, ale vždy se prolínala se slastí. Tady cítil jen ostrou bolest v podbřišku.

Jeho společník, jakmile se do něj dostal úplně, dokázal už myslet jen na vlastní uspokojení. Sasuke ten pocit musel znát, tolikrát už si ty chlapce takhle bral. Jenom nebyl tak nešetrný. A pak tu byl třetí typ lidí. Těch, co se nekontrolovali ze strachu, že by se dotyčný už nevrátil, nebo že by jim pak nadával. Ti se staraly o pocity druhé osoby stejně jak při takovém aktu, tak v životě. Hlídali svůj chtíč, protože chtěli. A protože jim na druhé osobě záleželo natolik, že ačkoliv touha po ukojení je jednou z primárních potřeb, dokázali ji ovládnout něčím o dost silnějším. A aniž by to mladý Uchiha tušil, Itachi k nim bez pochyby patřil. Až teď, když Sasuke měl možnost poznat o dost tvrdší extrém se krásně vykreslily činy toho, který si ho bral v naprosté tmě.

Sasuke na nikoho jiného v tom momentě ani nemyslel. Už od první chvíle mu přišlo, že s ním ten muž jedná jako s nějakou věcí, využívá ho a jde mu pouze o jeho vlastní ukojení touhy. Myslel si, že jde o někoho, kdo se neumí ovládnout a snížil se k vydírání, ale v kontrastu s jeho velitelem vedle něj vypadal jako hotový anděl.

Sasuke se od sebe snažil alespoň oddálit nohy, aby se ještě o něco víc roztáhl a přírazy nebyly tak bolestivé, ale protože muž svíral pevně jeho lýtka, tak to nešlo.

Muž ale po jisté době do jeho těla vyvrcholil a pak se odtáhl.

,,Moc často dole vážně nebýváš, že...?" Ušklíbl se, vstal a dooblékl se. Nebyl ale tak nekolegiální, aby Sasukeho alespoň za loket nevzal a nevytáhl na nohy. Musel se pousmál, když sebou černovlásek tak bolestivě cukl.

Sasuke ho od sebe prudce odstrčil a samovolně se svezl zpět na zem.

,,Vypadni." Nekřičel, ale oči měl lehce zastřené slzami a hlas se mu chvěl rozrušením. Ještě teď uvnitř sebe cítil doznívající přírazy, jako kdyby velitel s přirážením ani nepřestal.

Ačkoliv on sám se nikdy nestaral o uspokojení svých milenců, nikdy se nestalo, že by svého vrcholu nedošli. Dával jim pro to dost prostoru, on sám nedostal žádný, ale to bylo v téhle chvíli to poslední, co ho zajímalo. Cítil se pošpiněný a zrazený. Tenhle muž ho má skutečně chránit?

Dotyčný se jen pousmál. Měl na něj chuť už od chvíle, co ho u ANBU jednotek poprvé spatřil. Teď už tu neměl co ztratit.

,,Zítra dopoledne pravděpodobně dorazíme na místo. Tak se připrav na boj," doporučil mu, než zmizel. Prošel kolem pár členů jejich skupiny, kteří se po dlouhé době konečně dali do řeči, ovšem jednalo se o naprosto triviální témata.

Myslíte, že se z toho otřesného zážitku dokáže Sasuke vzpamatovat?