Censored 36.

Sasuke se n a ne odmilovat...

---

Sasuke se jen podíval před sebe a řekl: ,,Jednou bych se chtěl taky namalovat tebe..." Až pak na něj zase pohlédl. ,,Máš nádherný oči," doplnil se ještě. Samozřejmě by toho na něm našel víc, ale oči obvykle na každém upoutaly nejdříve. Proto tenkrát maloval svého bratra s otevřenýma očima, i když spal. Pohled totiž prozradí vše, ačkoliv ten Itachiho ho dokázal vždycky pěkně zmást, nikdy vlastně nevěděl, co si o něm má myslet.

Indra se tiše zasmál.

,,Asi ti to dlužim, za to pózování na fotkách," zabočil znovu a pak pozvolna zpomalil, když parkoval. Nebylo tu moc stromů a vážně se ocitli někde výš, takže pod nimi kdesi dole leželo město a na horizontu se do rudé peřiny nořil zlato oranžový kotouč slunce.

,,Jsme tu," pousmál se na mladšího Indra a odpoutal si pás.

Sasuke pomalu vystoupil z auta a zaklonil hlavu, aby se ujistil, že tu bude dobře vidět.

Sytě černá obloha jen se světélkujícími tečkami vypadala skoro jako z pohádky. Přesně tak si to představoval. Nedoléhala sem světla z města a dokonce jim nestínil ani žádný strom.

,,To je nádhera," vydechl spokojeně, přičemž natáhl ruku k nebi, jako kdyby si myslel, že se těch hvězd může přímou dotknout.

Čím víc rudá záře na západu mizela, tím jasněji ty stříbrné body zářily. Indrovy ruce mladšího Uchihu zezadu chytily za pas a přitáhly jemně k sobě.

,,Jo, to je," pousmál se a rty se dotkl jeho tváře, ale nevypadalo to, že by mluvil o hvězdách, protože jeho oči barvy oceánských hlubin sledovaly Sasukeho obličej. Pak ale i on zvedl hlavu a aniž by mladšího pouštěl, sledoval ty třpytivé hvězdičky. Tak blízko a tak daleko zároveň.

Sasuke jednu ruku položil a ty jeho, které si ho tak držely, zároveň s tím zvrátil hlavu ještě víc, aby ho mohl políbit na dolní čelist.

,,Bez tebe by to tak hezký nebylo," zašeptal podmanivě, aniž by se se rty vzdaloval, pořád je držel přitisknuté k tomu místečku. Už nesledoval nebe, naopak oči zavřel a jen si užíval horkost Indrovy kůže.

,,Neuvidíš je padat," zašeptal fotograf s přivřenýma očima a mírně zesílil stisk, když si ho k sobě přivinul. Na kůži cítil jeho horké výdechy, a ačkoliv se Sasukeho měkké rtíky ani nepohnuly, stačil jen jejich dotek, aby se sám musel trochu prudčeji nadechnout.

,,Radši se dívám na tebe," zavrtěl Sasuke hlavou, pak se v jeho sevření trochou pootočil, aby k sobě stáli čelem. Až teď se mladší o něco víc zaklonil kvůli hvězdám. Indrovy ruce mu při tom poskytovaly jistotu, že nespadne.

,,Teď by sis toho měl co nejvíc přát," poznamenal, když viděl najednou padat snad čtyři hvězdy. Sám si toho sice jako dítě přál mnoho a nic z toho se mu nesplnilo, ale nepřestával tomu věřit.

,,Proč?" zasmál se Indra tiše a lehce se naklonil, aby rty na oplátku vtiskl polibek na stranu Sasukeho krku. Při té příležitosti mu jen tiše zašeptal do ouška: ,,Já už nic víc nechci." Odtáhl se a s náznakem úsměvu na rtech se zadíval na to překrásné nebe, aniž by rukama přestával jistit zaklánějícího se černovláska. Vážně to byla dechberoucí podívaná.

,,Ani já ne," souhlasil mladší a využil chvíle, kdy měl Indra skloněnou hlavu, aby ho políbil na rty. Sice tachimu tvrdil, že není žádný romantik, ale i on uměl takové chvilky ocenit. Rád se nechával při sexu týrat, stejně jako rád někomu usínal v náručí a nechal se rozmazlovat. Zvlášť od takových přitažlivých černovlásků.

Hvězdy padaly jedna za druhou, jako by chtěly využít chvíle, kdy se na ně upírají něčí oči a předváděly svou třpytivou krásu. Slunce už dávno zmizelo a nebe ještě více zčernalo. Ačkoliv to byl neskutečně krásný pohled, se zlatým obrem zmizel i jediný zdroj tepla a mrazivá zima se po hodině venku pomalu dostala i pod vešker vrstvy oblečení.

Sasuke se v tu chvíli tiskl k Indrovi ještě víc než on k němu.

,,Je to krásný... ale radši bych teď s tebou seděl u čaje," přiznal se Uchiha s drkotajícími zuby, zatímco se snažil zabránit třesu těla. Po hodině stání začínal mít pocit, že mu nohy zamrzly do země. Dokonce ani rukavice nedokázaly uchránit jeho ruce před vlezlou zimou.

Indra přikývl a jemně ho vzal za ruku, když se spolu s ním vydali k černému mercedesu. Na zpáteční cestě musel dávat snad dvakrát takový pozor, protože tohle auto moc na tak kreativní jízdy dělané nebylo a ve tmě se řídilo ještě hůř.

V pracovním patře Indrova obřího domu už nikdo až na pár posledních zaměstnanců nebyl, takže se v klidu dostali až do obytné části. Hned jak se vyzuli, ho starší černovlasý přímo odtáhl do obýváku, sám sice skoro necítil prsty, ale Sasuke se třásl jak osika. Nechal ho se usadit na pohovce a za chvíli se vrátil s konvicí horkého čaje a dekou, do které mladého černovláska zabalil.

,,Měl´s mi říct, že ti je taková zima," vyčetl mu něžně a do rukou mu vtiskl hřejivý šálek čaje.

,,Ještě se mi nechtělo odejít," řekl mladší na svou obhajobu a do deky se celý ponořil i s hrnečkem čaje. Ještě Indrovi uvolnil místo, aby se mohl posadit vedle něj. Přeci jen ten kus látky, co měl přes sebe nezahřeje tolik jako lidské tělo. Indrovo navíc k tomu všemu vypadalo zatraceně dobře. Musel minimálně sportovat tolik jako jeho bratr... Itachi. Zase se mu nějakým způsobem dostal do hlavy. Neustále cítil potřebu ho s Indrou srovnávat, aniž by to nějak zvlášť chtěl.

,,Ještě pět minut a byla by z tebe kostka ledu," zasmál se Indra a v jemném objetí si ho přitáhl k sobě. ,,Lepší?" zašeptal a vtiskl mu polibek do vlasů. Pomalu cítil, jak to jemné chvění těla v jeho náručí slábne až postupně zmizelo. Přesto si ho k sobě pořád zlehka tiskl. V mysli se stále vracel k té noční podívané. Možná by i litoval, že si to nevyfotil, ale když tam byl Sasuke s ním, nedokázal si představit nic krásnějšího.

,,Jo," zavrněl mladší spokojeně a opřel se hlavou o jeho hrudník. Dokonce už ani nepotřeboval čaj, jednoduše ho odložil na stoleček před sebou a úplně se ponořil do Indrova náručí, rty při tom téměř samovolně přitiskl k místu mezi jeho klíčními kostmi. ,,Děkuju, za tak nádhernej večer," zašeptal, aniž by se od něj vzdaloval. ,,Už dlouho mi nebylo takhle dobře." Naposledy s Itachim ve srubu, když si myslel, že se mu vyznal z lásky. Jenže on ho nemiloval, vyznal se mu maximálně tak z touhy vlastnit.

,,Ani mně," pousmál se jeho černovlasý společník a prsty mu vjel něžně do vlasů, aby ho v nich mohl hladit. Bylo mu s ním vážně dobře, když ho potkal... a pak i poznal, nikdy by si nedomyslel, že se tohle může vážně stát, že tu s ním bude sedět, tisknout se k němu jako ztracené štěně a ještě mu děkovat za čas, který s ním strávil tak rád.

Sasuke se v jeho náručí pomalu napřímil, pak se k němu otočil čelem a pozvolna se natiskl na jeho rty. Nejprve je jen zvenčí ochutnával, než se opovážil jazykem mírně zatlačit, aby mohl vklouznout i dovnitř. Prsty při tom sklouzl k prvnímu knoflíčku jeho košile a opatrně ho rozepnul. Uvědomoval si, že možná trochu spěchá, ale jednou udělal něco skutečně z vlastní sobeckosti. Přál si zapomenout. Nemyslet na to, jak se ho dotýkaly prsty jeho bratra, toužil si do paměti vrýt dotyky někoho jiného, kdo si jeho citů bude vážit.

Indra se z jeho rtíků krátce nadechl, ale jednou rukou z něj stáhl deku a druhou na jeho pase ho pomalu stočil pod sebe a položil na záda, aniž by jejich rty rozpojil. Nechal zavřené oči, když ho stále žádostivěji líbal, jeho prsty si zatím našly cestu pod Sasukeho svetr i tričko. Poprvé se ho takhle mohl dotknout. Detailně mapoval jeho ploché bříško a pevné svaly na hrudníku. Sasuke ho nutil po jeho těle šílet, tak krásný a nezdolný.

Po takové reakci si Sasuke dovolil mu rozepnout i zbylé knoflíčky, při tom se posunul blíž k opěradlu, aby z gauče oba nespadli. Obě ruce teď přemístil na jeho poodhalený hrudník. Bříšky prstů zkoumal každý úpon svalů, stejně jako to tehdy dělal u Itachiho, když se s jeho tělem teprve seznamoval. Zároveň od sebe nepatrně oddálil nohy, aby se na něj mohl Indra víc natisknout a cítit jeho vzrušení.

Starší černovlásek se naklonil a rty se pomazlil se sametovou kůži na jeho krku, než zavadil o oušku, spolu s tím se vlastním klínem natiskl na ten Sasukeho.

,,Ahh Sasu, ty... to vážně chceš...?" zašeptal v prudším nádechu a ukazováčkem mu něžně obkroužil bradavku, než ji jemně stiskl mezi dvěma prsty.

,,Chci," odpověděl Sasuke rozhodnutě. ,,Teda... jestli ty chceš pořád mě," podíval se nejistě na strop. Rozhodně ho neplánoval do něčeho nutit. Kvůli vlastní posedlosti a nemožnosti zapomenout na bratra, nechtěl využít Indru, aniž by jemu samotnému nevadilo tak rychle na další úroveň jejich začínajícího vztahu. Itachi na jeho místě by určitě takový bonus radostí přijal, jenže Indra se od jeho bratra dost lišil.

Ten ale teď jen přivřel oči a otřel se svými rty o ty Sasukeho.

,,Co myslíš...?" zašeptal, když mu dlaní sjel přes záda na kříž a jemně si jeho klín natiskl ke svému. Bylo znát, že je vzrušený a ne málo. Jazykem mu vnikl něžně mezi rty a pomalu znovu ochutnával ta ústa, kterých se nemohl nabažit, zatímco dlaní druhé ruky se podepřel vedle jeho těla.

,,Pak asi nemáme co řešit," opáčil Sasuke, pak se plně ponořil do jeho rtů. Nohy při tom obtočil kolem jeho pasu a téměř neznatelně vyšel přes látku kalhot jeho klínu vstříc. Itachiho tak vždycky rád provokoval, jenže ten mu většinou za takovou drzost svázal ruce a tvrdě si ho vzal, aniž by ho připravil o slast. Sasuke už teď tušil, že Indra takový nebude. Jeho doteky připomínaly něhu samotnou. Žádná divokost ani neurvalost, možná neuškodí jednou vyzkoušet jiný přístup...

Jeho starší společník ho chytil za pak a zvedl se spolu s ním, takže si ho na sobě držel, jako by nic nevážil. Aniž by se na chvíli vzdálil od jeho sladkých rtů, ho odnesl do ložnice a spolu s ním se položil na postel. Musel se od jeho přitažlivých úst odtáhnout, jenom když mu přes hlavu spolu se svetrem přetahoval i tričko. Chtěl ho, už tolikrát na to myslel, ale jak Sasukemu slíbil, nechtěl dělat nic bez jeho souhlasu. A tohle se za souhlas dalo považovat.

I Sasukeho ho hned vysvlékl z jeho košile, vzápětí se na něj zase natiskl. Oběma rukama mu hned vjel zespod do vlasů, aby si ho mohl přitáhnout ke svým rtům. Nohy pořád držel od sebe, mírně se mu však klepaly a ani on sám nedokázal říct, jestli z chtíče nebo nervozity. Trochu se cítil, jako kdyby bratra podváděl. Ačkoliv on nepochybně teď leží v posteli s Kibou.

Indrovy rty se mu jemně přitiskly na krk a jeho prsty přejely po jeho vzrušeném klíně. Doslova se dožadoval pozornosti, proto ho starší černovlásek pomalu stiskl přes látku kalhot a nad jeho tělo se snížil na loket. Mezi rty vsál tu hebkou kůži, pak ji zase pustil a přejel po ní jazykem.

Sasuke tiše zasténal. Jen podvědomě čekal na tak citlivém místě stisk zubů, až později mu došlo, že spí s Indrou, ne Itachim. Sám se proto snažil chovat se co nejněžněji. Celou Indrovu šíji a kam jen dosáhl, zahrnoval motýlími polibky. Rty klouzal po té měkké a napjaté kůži. Kdyby Indru už nějaký ten den neznal, myslel by si, že je jen o pár let starší než on. Muži jeho věku už obvykle mívali povolné břicho a ochablé svaly, Indra však pořád vypadal naprosto neodolatelně.

Z jeho dosahu ale ta mléčná kůže brzy zmizela, když se Indra sklonil, aby rty mohl mapovat jeho hrudník, zatímco prsty pomalu rozepnul nejdřív knoflíček, pak i zip jeho kalhot a pomalu mu je stáhl až ke kotníkům. Dlaň mu znovu položil na klín, načež pomaličku vklouzl i za jeho boxerky, aby po jeho vzrušení mohl pozvolně přejet.

Sasuke zaklonil hlavu a trhaně se nadechl. Ty opatrné a něžné doteky ho dokázaly překvapivě vzrušit stejně jako ty bratrovy poněkud drsnější. Když na Indru ale dolů shlédl, připomněl mu samotného Itachiho. Ve tmě Indrovy vlasy působily ještě delší a stavba jeho těla se dala rozhodně lehko přirovnat k té Itachiho. Musel zavřít oči, aby na to tolik nemyslel, jinak už by se musel zbláznit. Stačí, že ho vzpomínky na něj pronásledují při bdění i snění, při sexu s někým jiným, mu nechtěl věnovat ani zlomek vteřinky.

Indrovy rty se přitiskly znovu na ty Sasukeho, když mu stahoval i poslední část oblečení a dlaní mu po jeho vzrušení pomalu přejížděl, jako by snad ani nemohl uvěřit té velikosti. Přitažlivý a krásný... ve všech směrech. Ukazováčkem se dotkl špičky jeho chlouby a udělal s ním několik kroužků, než ho zase vzal do dlaně.

Sasuke mu zasténal do rtů, zatímco se sám propracoval k jeho kalhotám. Už přes jejich látku, cítil, že na něj čekají úctyhodné rozměry. Neodolal, musel to prověřit. Nejprve mu rozepnul knoflík, následoval i zip, a aniž by ho testoval přes spodní prádlo, vklouzl rovnou za gumu. Bříšky prstů ho od kořene až po špičku pohladil po celé délce, ještě to zopakoval opačným směrem, potom ho uchopil stejně jako Indra jeho a ve stejném rytmu opakoval ty samé pohyby.

Indra zatnul zuby a tlumeně vydechl, pak konečně své prsty z jeho vzrušení stáhl a přejel po rýze jeho zadečku. Neodolal a i při tom zasypával jeho ramena, klíční hosti a hrudník něžnými polibky, to tělo, které mohl před nedávnem jenom sledovat a nesměl se ho dotknout... možná proto tak zvědavě a něžně ochutnával každý centimetr.

Sasuke se automaticky stáhl, jakmile ucítil jeho prsty na svém otvoru. Rychle se však donutil k uvolnění. Sám k tomu Indru vyprovokoval, nebylo by fér, kdyby teď couvl. O nic přeci nejde, nebo možná právě naopak - jde o hodně, a i když by asi svým odmítnutím Indru od sebe úplně neodehnal, rozhodně by to jejich dobře se vyvíjející vztah narušilo.

Černovlasý muž se mírně odtáhl, samozřejmě do něj nehodlal pronikat bez patřičného opatření. Na prsty nanesl trochu gelu a pomalu jimi do Sasukeho těla vstoupil. Nespěchal, chvíli jimi jen neznatelně pohyboval, než je začal i oddalovat od sebe. Rozhodně si neliboval v bolesti svého partnera a skutečně neměl ani ponětí o tom, že by se něco podobného mohlo líbit Sasukemu.

Toho jeho počínání vyloženě nenudilo a cítil vzrušení, ale vždycky, když Indra zajel trochu dál, čekal, že malinko přitvrdí a ono k tomu nikdy nedošlo. V duchu to nakonec přirovnal k stopce těsně před orgasmem.

,,Můžeš přitlačit, nejsem tak křehkej," zašeptal Indrovi do ouška, aby ho trochu povzbudil. Itachi by ho za takovou větu byl schopný i natrhnout, ale tušil, že Indra by nic takového neudělal, i kdyby ho o to prosil na kolenou.

,,Já ten pocit ale vážně měl," ušklíbl se Indra a vtiskl mu polibek na pootevřené rty, než prsty s gelem pomalu přejel i po vlastním vzrušení a konečně se chloubou otřel o jeho zadeček. Rty se přisál k jeho bradavce, která byla přesně v úrovni, na jakou dosáhl a pozvolna do něj pronikl špičkou svého vzrušení.

Sasuke se v ten moment zapřel dlaněmi o jeho ramena, jako kdyby ho od sebe chtěl dostat. Oči při tom prudce zavřel a skoro zapomněl vydechnout.

Jemu samotnému chvíli trvalo, než vůbec zpracoval to, co udělal. Šokovaně hleděl do Indrových očí neschopen jakéhokoliv slova, dokonce ani nepřestal tlačit na jeho ramena. Jen očima zbrkle zamrkal, aby vyhnal pár drobných dotěrných slziček.

Tím jeho staršího společníka mírně zmátl, Indra se zastavil a odtáhl, položil mu dlaň na tvář a rty setřel ty drobné slzičky.

,,Sasu... no tak, co... co se děje?" zašeptal tiše a rukou mu odhrnul pár těch černých vlásků. Možná že postupovali až moc rychle, měli si na něco takového počkat.

,,Já... nevím," přiznal se mladší. Sám tomu nerozuměl, i přes tu přílišnou něhu se mu to líbilo, stále byl vzrušený, nebolelo to... minimálně ne fyzicky. Nechápal, proč tak zareagoval. Možná snad... jako kdyby si až teď vybavoval, co se stalo před několika vteřinami, když se do něj Indra pokoušel dostat - viděl ho. Itachiho. Namísto Indrova milujícího pohledu, viděl Itachiho oči, jak v nich hoří ta nezměrná touha a vášeň. Připadal si jako při nevěře. Přestože už spolu s Itachim nejsou, nedokázal se té myšlence v ten okamžik ubránit.

Indra se jemně pousmál a políbil ho na tvář.

,,Dobře," zašeptal tiše, než se sklonil a vzal ho k sobě do náručí. Druhou rukou přes oba přetáhl deku a rty ještě přejel po jeho krku, pak ho políbil na ouško a ochranitelsky si ho přitiskl k sobě. Nemůžou tolik spěchat, vážně ne. Prsty mu přejížděl po rameni a paži a nepřestával si ho něžně tisknout k sobě.

Sasuke se opřel čelem o jeho hrudník, když zašeptal to prosté, ale upřímné slovíčko: ,,Promiň." Doopravdy si nepředstavoval, že jejich večer skončí zrovna takhle. Opět jim ho musel zkazit jeho bratr, aniž by o tom sám výjimečně věděl. O to víc to však Sasukeho štvalo. Myslel si, že s Indrou zapomene na všechno, co zažil s Itachim, že to zase bude všechno dobré, že se konečně sblíží s někým, kdo by ho mohl skutečně milovat.

,,To já se omlouvám, neměl jsem tak spěchat," zašeptal mu Indra a pohladil ho po vlasech. Nebral to jako zkažený večer, byl rád za každou chvíli, co strávil se Sasukem, i když samozřejmě nečekal, že od toho ustoupí. Nedával mu ale za to vinu, zkrátka musí příště postupovat pomaleji.

,,Vyprovokoval jsem tě... jen je to asi ještě brzo... nemám v tomhle dobrej odhad." Sasuke mu položil ruku na pas a čelem se pořád opíral o jeho hrudník, aby mu dal najevo, že kvůli takové chybě rozhodně nechce jejich vztah skončit.

Spousta vztahů začíná takovým selháním, a pak spolu ti lidé stejně vydrží třeba i do konce života. Tím se Sasuke momentálně snažil hlavně uchlácholit sám sebe. Nahlas nic neříkal, jen se tiskl k Indrově tělu a pokoušel se vzpamatovat.

,,Dobrou... a ještě jednou promiň." Když viděl, že chce Indra něco namítnout, přiložil mu prst ke rtům. ,,Sladké sny," zašeptal a dlouze ho políbil, aby mu částečně vynahradil těch předešlých pár minut.

Přestože se cítil unavený, tak nedokázal hned usnout, jen sledoval Indrova chvějící se víčka, která naznačovala, že se pomalu dostává do nejhlubší fáze spánku. Až teď si uvědomil, s jakým problémem musel usínat. Při pohledu na něj se trochu zarděl, mohl alespoň nějak pomoc, když už ho nedokázal přijmout.

,,Proč seš tak dokonalej a já to nedokážu ocenit?" zašeptal frustrovaně a zlehka ho pohladil po tváři, aby ho neprobudil. Pak se k němu otočil zády a zahleděl se na okno pokryté tmou. Přestože neviděl ven, tak slyšel, jak vítr naráží do skla. Musí tam být příšerná zima.

Jestli už Itachi spí? Možná se taky dívá...

Sasuke zavřel oči, zase je otevřel a znovu se podíval na okno. Bratrovy vlasy barvy tuše splývaly s okolní tmou, oči jako dva černé drahokamy hleděly přímo do těch jeho. Žádný úsměv, jen mrazivá přísná linka mezi odkrvenými rty.

,,Vypadni," pronesl mladičký Uchiha do ticha. Odpověď nedostal, ale obličej se za skučení větru na okně postupně rozpíjel, až zmizel úplně.

Sasuke se od Indry posunul o kus dál, pořád k němu ležel otočený zády, nemohl se na něj po tom všem ani podívat. Cítil se tak provinile, sám ho sváděl, ačkoliv věděl, že má pořád v srdci jiného. Nezáleží na tom, co udělal, jak se k němu chová, pořád po něm touží, pořád mu pro něj srdce bije. Když se řekne nejkrásnější věc na světě, představí si jeho černé panenky, jak ho toužebně sledují, představí si ty pootevřené rty, vlhké a lačné po jeho těle, a pak si představí jeho největší chloubu - jak do něj proniká, jak ho nutí ke sténání, jak jeho tělo zapaluje zevnitř.

,,Ty zmetku... kdybys věděl, jak tě nesnáším." Sevřel prostěradlo mezi prsty a neslyšně si povzdechl. ,,A miluju."

Když konečně usnul, měl pocit, jako by spal jen pět minut. Probudila ho zvláštní, příjemná vůně. Čaj. Indra ležel uvolněně vedle něj, pod hlavou srolovaný polštář a v rukou knížku. Na stolku z černého dřeva vedle postele stál tác s konvicí čaje a jakési slané pečivo. Dokonce nechyběl ani talířek ovoce a zeleniny. Starší černovlásek se na něj podíval, hned jak se pohnul a pousmál se.

,,Dobré ráno," zašeptaly usmívající se rty a vzápětí se dotkly jeho tváře.

,,Dobrý..." vypáčil ze sebe Sasuke dost zdrceně. Oči měl zalité krví a pod nimi dva obří kruhy. ,,Jak ses vyspal?" zeptal se Indry, zatímco se zvedal alespoň do sedu, aby mu mohl polibek oplatit, až na to, že ho nasměroval na rty. Po tom večeru to pro něj bylo těžší, než si původně myslel. Teď si naopak připadal, jako kdyby byl Indrovi nevěrný s bratrem.

,,Rozhodně líp než ty," zasmál se Indra, odložil knížku a rovnou si ho stáhl do náruče.

,,Je ještě brzy... co kdybys ještě chvíli spal...?" zeptal se a prsty mu něžně prohrábl černé vlásky. Vážně vypadal nevyspale a i přes to všechno mu to slušelo. Působil zkrátka tak roztomile, mžourající a rozcuchaný, jako ptáčátko, co se odvážilo vylézt z hnízdečka, aby se naučilo létat.

,,Nechce se mi," zavrtěl Sasuke odmítavě hlavou, ale z jeho náruče se nevzdaloval, naopak se opřel o jeho hrudník a ještě na chvíli zavřel oči, aby si postupně přivykl na ostřejší denní světlo.

,,O čem se ti zdálo?" zeptal se se zájmem. S Itachim si takhle moc často nepovídali. Nechtěl udělat znovu tu samou chybu i u Indry. Přál si o něm vědět co nejvíc, což se bez všedních otázek neobejde.

Černovlasý muž se pousmál.

,,Na sny si moc často nepamatuju... a podle těch částí, co mi po ránu v paměti přeci jen zůstalo, jsem za to docela vděčnej." Prsty už v jeho vláscích nechal a pomalu ho v nich hladil. ,,A co tobě?"

Sasuke se na moment zamyslel.

,,Vlastně ani nevím. Cejtím se, jako kdybych usnul před pár minutama," přiznal se mu, ,,ale už se mi spát ani nechce," dodal navzdory svým slovům dost zmoženě. ,,A ani jsem nedal vědět Itachimu, že se dneska nevrátím... nechci zas poslouchat to jeho moralizování," povzdechl si.

,,Tak mu zavolej," nabídl mu Indra svůj telefon, položený na své straně na nočním stolku. V tomhle byli výjimečně s Itachim stejní, jejich telefony fungovaly jako spojení s vnějším světem a brali si je snad i na toaletu. Pravdou ale bylo, že pak byla jen malá možnost zmeškat hovor. Ať už od obchodního partnera, nebo právě od Sasukeho.

,,Neznám na něj číslo z hlavy," zavrtěl Sasuke odmítavě hlavou. ,,On to přežije, jsem rád, že jsem teď s tebou." Přetočil se v jeho náruči na břicho a znovu se natiskl k jeho rtům. ,,Chutnáš jako rajče," zamumlal s úsměvem, přestože se cítil dost mizerně. Nechtěl však svou negativitu přenášet i na Indru, zvlášť po té příšerné noci.

Fotograf se mu do rtíků rozesmál.

,,Tak tohle mi vážně ještě nikdo neřekl," zamumlal a polibek mu pomalu začal opětovat. Na minulou noc nemyslel, užíval si ho tady a teď, byl tu s ním a on ho směl držet v náručí. To mu ke štěstí stačilo. Mezi mělkými, něžnými polibky se natáhl zpátky ke stolku a vrátil stříbrný přístroj na své místo, aby mohl Sasukeho obejmout oběma rukama.

Sasukeho Indrův smích také přiměl ke smíchu.

Ještě s ním společně posnídal, pak už ale musel jít, zrovna úplně jedno mu Itachiho štěkání taky nebylo, přestože to tvrdil. Jestli ho zase někde sháněl, aby mu vnucoval základy stolování nebo oblékání, a nenašel ho, tak zuří.

Kliku bral opravdu s rozvahou, kdyby případně Itachi vyběhl zpoza rohu. Boty zul hned při prvním vkročení do chodby. Kabát podal až příliš ochotnému sluhovi, a pak po špičkách spěchal ke svému pokoji.

Bylo přibližně půl jedné, když Kiba klepal na Sasukeho dveře, aby mu oznámil, že se může dostavit k obědu. Nenechal se Sasukeho ani zeptat a rovnou mu sděloval, že Itachi přítomen nebude, ale plánuje se vrátit odpoledne a jestli ho smí telefonicky informovat, že už Sasuke zase dorazil domů a je živý a zdravý, pán si to prý přál.

Sasuke jen přikývl a sešel dolů po schodech do jídelny. Všechno do sebe vyklopil během deseti minut, protože si od Indry konečně přinesl ty fotografie, aby mohl malovat. Mimoto dostal i přesné instrukce na rozměry plátna.

Se sebou si nahoru vzal jen hrnek zeleného čaje, potřeboval se trochu probrat. Odložil ho kousek od svých nástrojů, pak se konečně pustil do malování.

Myslíte, že dokáže Sasuke k Indrovi najít intimnější cestu?