Censored 29.

Původně jsem to chtěla dát pod heslem jen těm, kdo napsali komentář, ale že jsou ty prázdniny a spousta lidí je mimo (dost často včetně mě, jak jste si možná všimli), tak jsem nakonec hodnější...

Taky upřímně od začátku prázdnin jsem nestihla napsat ani řádku, buď jsem v práci, s kamarády nebo s přítelem, a když přijdu domů, jediný, co mě zajímá, je koupelna a postel. V životě se na můj notebook neprášilo tolik, jako teď. Teď mám ještě naplánováno spoustu výletů a dovolených, takže to bude jen horší a... horší... ale snad si najdu nějaký způsob, jak i psát. Protože upřímně... dost mi to chybí. I když vás se to zatím moc netýká, protože během školního roku jsem měla času dost a předepsala si hodně věcí dopředu. Paradoxně fakt stíhám víc během školy, než během volna -_-". I když... neříkám, že bych celý prázdniny chtěla prosedět doma, docela se mi to hektický období i zamoluvá :D.

---

,,Tak čumáček, hmm?" zašeptal mu ten hlubší, melodický hlas zezadu do ouška, než ho strčil prudce do zad a Sasuke div nevrazil čelem do protější stěny moderních toalet.

Po levé straně byla umyvadla a zrcadla, takže i když měl vzápětí Sasuke tělo uvězněné zezadu tím Itachiho a zepředu zdí, viděl ho... je oba. Itachi byl vážně vyšší, dlaněmi se opíral vedle Sasukeho ramen a mírně se k němu skláněl. Ten oblek mu neskutečně slušel a celkově působil... nadřazeně, sebejistě... a přitažlivě.

Sasuke se na něj mírně pootočil.

,,Takže sis našel způsob, hm?" zavrněl. ,,Víš... sem může ale přijít kdokoliv," hodil očkem ke dveřím. ,,Mně je to fuk, ale tobě by se asi nelíbilo, kdyby nás spolu někdo viděl," upozornil ho na jistý problém. Jemu by doopravdy nevadilo, kdyby se někdo dozvěděl o jejich vztahu. Oni dva nikdy postižené dítě mít nebudou, nebudou mít žádné, tak koho by jejich vztah měl trápit nebo zajímat?

Kabinky tu byly taky, ale Itachi ho do nich k jeho překvapení netáhl, ani se o to nepokoušel.

,,No tak si budeme muset pospíšit," zasmál se, chytil ho za ramena a trhnutím otočil. Přivřel oči a naklonil hlavu.

,,Proboha Sasuke, tobě to sluší," zašeptal a jeho rty vytvořily elegantní úsměv. ,,Ale dovol mi tě upravit..." dořekl, než se naklonil a mezi rty stiskl jeho ouško. Sál ho, kousal, hrál si s ním a očividně ani trochu nespěchal.

Sasuke se mírně začervenal. Poznal, kdy mu Itachi skládal pochvaly upřímně a kdy jen proto, že se mu zkrátka líbil a znělo to v ten moment dobře.

,,To tobě taky... čumáčku," vrátil mu kompliment, když mu začal rozepínat knoflíček u kalhot. Nechal sjet dolů i zip, ale za gumu spodního prádla nepokračoval, místo toho přejížděl prsty těsně nad ní a nakonec dlaně ukotvil na jeho bocích, aby si ho mohl natisknout pánví na svůj vlastní klín.

Itachi ho kousl trochu silněji do ouška a dlaní si ho přidržel na druhé straně krku, když sjel se rty níž. Ozvalo se klapnutí dveří, pár kroků a pak najednou chvíle ticha. Starší Uchiha to musel moc dobře slyšet, stejně jako Sasuke... ale nepřestal. Úplně narušitele i možnost prozrazení a znemožnění ignoroval. Očividně ho Sasuke něčemu naučil.

Když se dveře zase rychle zaklaply, Itachi se mírně odtáhl a sledoval Sasukeho obličejíček. Na rozdíl od mladého Uchihy vypadal úplně klidně, vyrovnaně a v očích se mu blyštila touha. Žádné zahanbení, nebo úlek. Skoro se nabízela myšlenka, že chtěl, aby je někdo spolu viděl. Dlaní mu sjel do klína a pevněji ho sevřel.

,,Ale tenhle pohled už si chci vážně nechat jenom pro sebe," zavrněl, když ho chytil za rameno a skoro s ním až smýkl k jedné z kabinek.

Sasuke spojil ruce za jeho krkem a opřel se mu čelem o rameno. Srdce mu při tom bušilo jako při útěku z nejostřeji hlídané věznice. Ani ne tak ze vzrušení jako spíš z toho, co Itachi právě udělal, nebo spíš neudělal. Jemu vážně nevadí, že je spolu někdo mohl vidět...? Nezničí mu to kariéru?

,,Itachi... tobě to fakt nevadí?" ujistil se. Jestli se za něj nestydí, jestli chce všem ukázat, že ho miluje... Cítil, jak se mu do očí ženou slzy. Nic krásnějšího pro něj nikdy nikdo neudělal. Jenže on... nemohl tomu uvěřit, pořád za tím viděl něco jiného. K Itachimu zkrátka taková obětavost nepasovala.

,,Pssst," zašeptal starší černovlásek, než ho vlastním tělem donutil couvat až do jedné z kabinek, až potom za nimi zavřel a zamkl. Přiložil k Sasukeho tváři dlaň a zvedl mu hlavu, zatímco si prsty druhé ruky prohrábl jeho černými vlasy.

,,Teď chci, abys byl úplně zticha, co kdyby ten člověk přivedl kamarády, aby se na tu atrakci přišli podívat?" zavrněl tlumeně. Ne, o to by rozhodně nestál, jeden bohatě stačil.

Sasuke se v ten moment hladově přisál na jeho rty, přičemž ho natiskl na dveře kabinky. Jeho ruce zatím chtivě bloudily v jeho kalhotách. Tentokrát už se nezdráhal mu stáhnout i spodní prádlo. Znovu ho pohladil po odhalených bocích, pak si s ním vyměnil pozice, sklopil prkýnko, zatlačil mu na hrudník a přiměl ho posadit se na záchod.

Nic neříkal, jen se líbezně usmál, jako když se ďábel chystá lapit hříšníka. Následně si před ním klekl a vzal ho do úst. Lubrikant sebou neměl a pochyboval, že Itachi ano, potřeboval si ho proto dobře navlhčit.

Itachi zalapal po dechu a sevřel ruku v pěst, takže tím i zatahal Sasukeho za vlasy. Tohle vůbec neplánoval, možná po chvíli, primárně si ho chtěl pomaličku a pečlivě jako drahocenný dáreček rozbalit, ale Sasuke mu k tomu nedával moc možnost, ústy to uměl a to věděli oba, až zatraceně hříšně dobře. Starší černovlásek si nemohl nevšimnout, že má na něj Sasuke chuť v tomhle stylu často, což byla jedna z mnoha věcí, které u jiných partnerů nikdy nezažil.

Sasuke k němu zvedl oči, když rty obemkl jeho kořen. Chtěl si ho zvlhčit po celé délce a tušil, že mu Itachi nebude bránit. Vzápětí ho pustil, aby ho mohl opečovávat jazykem. Jediný centimetr jeho chlouby nenechal suchý, každičký kousek kůže olízl minimálně dvakrát. Následně se postavil na nohy, ukazováčkem přejel po bratrových rtech, pak se o jeden krok vzdálil, aby si mohl sundat kalhoty. Každý krůček dělal pomalu a pečlivě. Cítil při tom na sobě bratrův pohled, kterým ho možná i nevědomky nutil zpomalovat.

,,Budeš na mě hodný, nii-san?" zeptal se šeptem v tichém vzdechu, když si konečně stáhl ke kolenům i spodní prádlo.

Itachi se tvrdě kousl do rtu. Mohl vůbec být? Po... tomhle Sasukeho výstupu?

Krátce se nadechl, ale pak se ušklíbl. Pomalu mu rozepnul sako od obleku a stáhl z ramen, ale nenechal sklouznout na zem. Dvěma prsty zatahal za kravatu a ta se poddajně rozvázala. Potom sako za Sasukeho zády zapnul a kravatou ještě převázal, aby mladý černovlásek vážně musel ruce nechat za zády. Mírně se naklonil a polostažené kalhoty od obleku vytáhl ke kolenům... nejdřív to vypadalo, že mu je hodlá zase obléct, ale pak Sasuke ucítil, jak Itachiho prsty utáhly kožený pásek, který stáhl i s kalhotami, kolem jeho nohou jen kousek nad koleny. Následně vzal jeho boxerky a také je vytáhl trochu výš... tak, aby seděly správně na zadečku, ale vepředu gumou tlačily a podpíraly Sasukeho vzrušení u kořene. Vlastně jeho chloubu tlačily výš, směrem k břichu. Byl to... hodně zlý způsob, jak spojit vzrušení i jistou příjemnou bolest.

,,A co ty? Budeš hodný kluk, abychom mohli s tímhle něco udělat?" Pozvedl dokonalé obočí s jemným úsměvem Itachi a bříškem ukazováčku podráždil citlivou špičku jeho chlouby.

,,Ano, pane," zamumlal Sasuke poníženě a sklopil pohled kajícně dolů. ,,Prosím, pane, pomůžete mi?" zvedl náhle pohled vzhůru, ale po vyřčení své prosby ho zase sklopil.

Cítil, jak jeho vzrušení roste a guma doopravdy nepříjemně tlačila. Neměl za sebou ještě nejmenší přípravu, přesto si přál sedět bratrovi na klíně a vzdychat pod jeho přírazy. Okolí dírky mu skoro až hořelo nedočkavostí.

Nedokázal odolat, musel k němu udělat jeden krok blíž, přestože se při tom málem zabil, jak mu kalhoty znemožňovaly pohyb. I tak se dokázal k bratrovi otočit zády a mírně se předklonit.

Itachiho ruka mu chytila rameno a donutila ho se narovnat, prsty druhé mu přejel po rtech a pronikl mu do nich, položil mu ukazováček a prostředníček na jazyk a rty se otřel o jeho ouško.

,,Teď se o ty prsty postarej, ale nekousat," zavrněl tiše a rukou z ramene mu hlavu mírně zaklonil. Při Sasukeho slovech a tom podřízeném chování ucítil zacukání v podbřišku, nemohl si pomoct, aby se k němu nechoval dominantněji, když byl Sasuke tak... poslušný. Musel toho zneužít.

Sasuke poslušně vsál oba prsty mezi své rty a okamžitě je přivítal svým jazykem. Nevadilo mu připravit se sám, ale vždy v sobě raději hostil část jeho těla než svého vlastního. Tím spíš, když věděl, jak to jeho brášku vzrušuje.

Rád poslouchal jeho rozkazy a řídil se jimi, protože za to vždy přišla odpovídající odměna.

,,Nh... phane," zamumlal, následně zavřel oči a začal jeho prsty intenzivně sát, jako kdyby měl mezi rty něco naprosto jiného.

Itachi tiše zasténal.

,,Dost," zastavil ho a odtáhl je od jeho rtíků, aby se mohl mladší nadechnout. Chytil ho za paži a donutil se mírně předklonit, konečně mu stáhl ony boxerky a pak ještě vlhkými prsty do Sasukeho otvůrku pomalu vklouzl. Rukou na rameni ho donutil se znovu narovnat. Vzhledem k tomu, že páskem musel Sasuke tisknout stehna k sobě a teď stál ještě vzpřímeně, musel Itachiho ukazováček a prostředníček cítit hodně intenzivně.

,,Jsi zatraceně úzký... stejně se do tebe pokusim dostat," zašeptal hrubě a horkými rty se dotkl jeho ouška.

,,Prosím, pane..." škemral, ,,pokuste se," sám s těmi slovy vyšel jeho prstům vstříc. Bolelo to. Jako vždycky. Ale přesně to se oběma na tom tolik líbilo. ,,Chci vás cítit hluboko v sobě," zavrněl prosebně a opět se nabodl na jeho prsty. Asi by měl spíš mlčet, může je kdokoliv slyšet, jenže nedokázal odolat. Chtěl, aby si ho Itachi vzal. Hned. A jiným způsobem ho k tomu nemohl přimět.

Černovlasý muž přivřel oči a trochu přerývaně se nadechl. Pozvolna se posadil a odtáhl od něj prsty. Chytil ho za boky a přitáhl, zády k sobě, blíž, aby jeho už tak stisknuté nohy mohl ještě sevřít mezi svými koleny. Pak ho chytil za kravatu, co mu svazovala ruce a pozvolna nutil se pokrčit v kolenou. Prsty mu sjel níž a odtáhl od sebe půlky jeho zadečku... netlačil na něj, jen čekal... Sasuke nemohl rozkročit nohy, nemohl se už ani zpátky postavit - musel se posadit, i když by jeho tělo instinktivně vzdorovalo. Měl jen tolik času, kolik vydrží jeho vlastní svaly na nohou.

,,Uvolni se, broučku, tohle bude trošku bolet," zavrněl staršího Uchihy medově sladký a touhou hruběji laděný hlas ve chvíli, kdy se špička Itachiho úctyhodného vzrušení dotkla Sasukeho dírky.

,,Uhm..." Sasuke stiskl spodní ret mezi zuby a pomalu na jeho klín dosedal, ale kolena se mu neskutečně klepala, jak nebyla uzpůsobena na tak detailní pohyby. Takže se po dalším centimetru doslova nabodl na jeho nástroj.

,,Áh-" zavyl, hned se však utišil, protože si uvědomil, kde právě teď jsou. ,,Pane..." šeptal plačtivě. Celé jeho tělo se rozechvělo, jak se svěrače snažili v sobě přijmout Itachiho rozměry. ,,Pane, prosím.." zopakoval znovu.

Starší Uchiha se prudce nadechl a na sekundu zavřel oči. Byl tak neskutečně těsný, že cítil, jak ho úplně vyplňuje a pomalu proniká i proti signálům Sasukeho těla stále hlouběji. Stiskl jeho boky a natiskl si ho na svůj klín ještě silněji.

,,O co, Sasuke?" zavrněl, jednu ruku přeci jen zvedl a za vlasy mu zaklonil hlavu. ,,O co mě prosíš...?" Přejížděl mu rty po krku, olizoval tu bílou kůži, kousal ji. Ten pocit, že je v něm byl... nepopsatelně krásný a vzrušující. Navíc ho Sasuke obepínal tak těsně, že ho skutečně překvapilo, jak se do něj dokázal celý dostat.

Sasuke táhle zavzdychal, než byl schopen vůbec odpovědět.

,,Udělejte mi to," zasténal a z oka mu ukápla slza. Se slinami to tolik nepálilo, ale Itachiho rozměry se rozhodně nevyrovnaly dvěma prstům. Přestože to spolu dělali tak často, vždycky se Sasuke stáhl. V tomto směru o sebe dost pečoval, používal spoustu mastiček a olejíčku, po kterých se brzy jeho svěrače opět zregenerovaly.

Oči staršího tmavovláska se nebezpečně zaleskly. Jeho zuby se zaryly do Sasukeho ramene, pak poraněnou kůži vsál mezi horké, pečující rty.

,,Hodnej kluk," pochválil ho tiše a dlaní mu přejel po jeho rozcitlivělé chloubě. Mírně ji stiskl, ukazováčkem poškádlil uzdičku, pak už stiskl jeho boky, aby si ho mohl jemně nadzvednout a znovu do něj prudce proniknout. Znal ho, věděl, kde je tak uzlinka slasti a naschvál ji zasáhl. Kdykoliv začal takhle stupňovat Sasukeho vzrušení, snažil se od sebe dát mladší Uchiha nohy co nejdál, ale dnes mu to Itachi znemožnil. Pronikal do něj znovu a znovu a konečně i Sasuke ucítil, že se Itachi na onen slastný bod tlačí silněji než obvykle, právě kvůli svázaným nohám. Horké, vlhké rty staršího Uchihy pomalu mapovaly Sasukeho páteř a lopatky, zatímco ho od sebe odtahoval a tiskl stále silněji a rychleji.

,,Ani nevíš, jak nádherný jsi, když jsi bezmocný," zašeptal a kůži na zádech zkousl.

Sasuke zakláněl hlavu tak moc, až si ji pomalu pokládal na bratrovo rameno. Už se nebránil sténání, věděl, že pokud Itachi bude chtít, tak si ho sám umlčí.

,,Pane... miluju vás!" zakřičel, když špička jeho žaludu opět narazila na prostatu. ,,Ah, pane... pane," šeptal pak, zatímco se snažil uklidnit vlastní dech. Stěny svěračů konečně povolovaly a jeho tělo tak prostoupila nepopsatelná slast.

,,Prosím, nepřestávejte... nepřestávejte mě šukat," přivíral oči před slzičkami spojenými s brzkým vrcholem.

Když už ho skoro dosahoval, nechal ho Itachi dosednout na svůj klín a jenom s ním mírně pohupoval, až teď si všiml, že když ho kousal na rameni, povedlo se mu to tak, že mu na tom místě zuby protrhl i košili. Nechtěl vědět, co se stalo s jeho kůží.

,,Ještě ne, andílku," zavrněl mu sladce do ouška a prsty mu pomalu začal rozepínat košili. Když s tím byl hotový, vzal jeho bradavku mezi prsty a pořádně ji promnul. Palcem druhé ruky mu mezitím přitlačil na ten sametový žalud a párkrát ho jím obkroužil.

Sasuke frustrovaně zakníkal.

,,Pane, prosím... prosím... prosím," opakoval jako smyslů zbavený. Nesnášel, když ho Itachi zastavil přesně před tím bodem slasti. Vždycky si připadal jako na pokraji šílenství, jako kdyby mu píchli sedativa a on postupně přicházel k sobě. Jako probuzení po prochlastané noci. Jako probuzení z toho nejkrásnějšího snu do to nekrutější reality.

Nemohl ale dělat nic, jen se předklonit a čekat. Věděl, že prošení nic nezmůže, Itachi stejně vždycky udělá to, co sám chce bez ohledu na to, co řekne jeho mladší milenec.

Ten se pousmál... pak najednou Sasuke cítil, jak mu uvolnil ruce a ještě je stihl instinktivně natáhnout před sebe, když se jeho mučitel zvedl a donutil ho se před zdí předklonit. Položil mu ruce na boky a pak do něj znovu přirazil. Nešetrně, drsně a hluboko. Když se Sasuke předkláněl, lépe mu vystavoval zadeček a Itachi se o to snadněji a intenzivněji mohl otírat o jeho nejcitlivější místečko. Ty přírazy byly tvrdé, rychlé a pokaždé z jeho těla skoro vyklouzl, než se do něj znovu zanořil. Bral si ho teď vážně nešetrně, ale o to silnější zážitek mu tím připravoval.

Nebýt jeho rukou, které si ho tak pevně držely u sebe, zhroutil by se po necelé minutě na zem pod přívalem slasti. V takové poloze si spermatem trochu ušpinil kalhoty, ale na to teď vůbec nemyslel. Jen se snažil vzpamatovat a hlavně dýchat.

,,Pane..." šeptal spokojeně, když se rukama zapíral o dveře, aby se mohl pomalinku narovnat. Pod jeho mocnými přírazy se však zase brzy svezl do původní polohy. Ve které musel vydržet až do pánova vrcholu.

Jenže jeho trapitel nepřestával. Jednou rukou ho objal kolem pasu a druhou ho znovu sevřel v dlani, aniž by ve svých přírazech ustal. Nutil ho vyvrcholit znovu, jakmile se mu to podařilo, pokračoval ve zvyšování slasti a dělal to tak dlouho, dokud necítil, že se mu Sasuke doslova svezl do rukou a hlasitě se nadechoval. Až pak si konečně dovolil vyvrcholit do jeho těla, při tom tiše zavzdychal a zůstal chvíli přitisknutý k jeho vyčerpanému tělu. Soustředil se na nádechy a výdechy, ale nemohl ignorovat ani mladého Uchihu, kterého právě podrobil snad nejtěžší zkoušce na výdrž, co mohl vymyslet.

,,Takhle... se tam nemůžu vrátit," zaúpěl mladší, jakmile se trochu vzpamatoval. Fyzičku měl dobrou, ale to co s ním dělal Itachi by nevydržel ani vrcholový sportovec.

Hlavou se teď opíral o kachličkami obkládanou zeď těsně vedle dveří kabinky, jen aby se trochu zchladil. Až teď postřehl, jak mu po stehnu stéká Itachiho semeno. Jestli se rychle neutře, má postaráno o další skvrnu. Jenže on nebyl schopen ani toho, bezbranně se opíral u tu zeď, aniž by ze sebe vydal jednou hlásku.

Itachi se od něj odtáhl, ale nepustil ho z pevnějšího sevření, věděl, že kdyby to udělal, sesype se mu tu na zem. Sasuke si ani nemohl uvědomit, co se děje, až když starší Uchiha papírem jemně očistil stopy po jejich předešlém počínání. Vyhodil to do koše a pak konečně Sasukemu uvolnil nohy, až něžně mu natáhl spodní prádlo i kalhoty, zapnul pásek a posadil ho, zatímco on sám si natáhl boxerky a zapnul kalhoty. Pak si klekl k mladšímu Uchihovi a odhrnul mu vlásky z očí.

,,V pohodě?"

Sasuke jen přikývl a konečně se pokusil postavit na nohy. Pořád se trochu třásl, ale do obličeje už se mu vracela jeho přirozená bledá barva, rudá pomalu mizela.

,,Musíme zpátky...?" zeptal se s psíma očima. Nikam se mu nechtělo, mimo Indry tam stejně nikoho neznal a nejvíc si teď přál vidět sprchu s postelí.

Itachi si tiše povzdychl, natáhl se k němu a opřel si svoje čelo o jeho.

,,Sasuke, víš že bych tam měl být a..." zavřel oči a odtáhl se od něj. Tiše vzdychl. ,,Dobře, dobře. Jenom se na mě tak nedívej, nebo si tě vezmu znova a ani tvoje neaktivita mě nezastaví," ušklíbl se. Pak přivřel oči. ,,A byl jsi vážně moc... moc hodný, takže to uděláme takhle. Udělalo se ti špatně a já tě musel odvést domů. Až tam dorazíme, tak tě umeju, oblíknu a zatáhnu si tě k sobě do postele, hm?"

,,Jo," zamumlal mladší spokojeně. Představa někoho, kdo o něj pečuje a ještě ho uloží k sobě do postele, se mu víc než zamlouvala. Zvlášť, když ten někdo bude Itachi.

Přinutil se tedy vstát, u umývadel si opláchl obličej a zhluboka se nadechl, jako kdyby byl rocková hvězda a čekalo ho první vystoupení před plnou halou.

,,Mně se tam tak nechce," hodil ještě po bratrovi zoufalým pohledem, než vzal za kliku.

Itachi se k němu ještě přitiskl a vynutil si polibek na rty.

,,Hlavu vzhůru, za tu poslušnost tě čeká odměna," slíbil mu tiše, než ho podepřel a společně s ním se dostal až k sálu. Ino byla zabavená ve svém hovoru, takže se Itachi jen rychle Sasukemu omluvil a odešel za ní. Sasuke ho viděl, jak se k ní sklání a potichu s ní mluví. Párkrát přikývla a něco mu odpověděla. Naštěstí to nevypadalo, že unavený a mírně bledý Uchiha vzbudil velkou pozornost. Ale jedny oči se na ně přeci jen upíraly.

Sasuke se při první příležitosti napil nějakého alkoholu, aby se trochu vzpamatoval. Necítil se vyloženě špatně, jen neskutečně vyřízeně. Motala se mu hlava a stát na nohách, ještě k tomu vzpřímeně mu dělalo nemalé problémy. Alkohol alespoň částečně otupil smysly a dovolil mu soustředit se i na něco jiného než na bolest.

Ještě se pokusil pohledem vypátrat Indru, aby mu poděkoval a pro dnešek se rozloučil.

Nebyl problém ho najít. Z toho davu prostě vystupoval, měl kolem sebe zvláštní prostor, lidé se k němu netiskli tak blízko při konverzacích, jako k ostatním. Když říkal, že si drží odstup, myslel to tedy skutečně vážně. Sasuke se setkal přímo s jeho krásnýma tmavomodrýma očima. Díval se na něj... a jeho obličej nic neprozrazoval, když zachytil Sasukeho pohled, lehce se usmál. Ačkoliv to moc upřímně nevypadalo... pro snoby ano, mladý Uchiha ale znal jeho skutečný úsměv.

Na rozdíl od ostatních se nebál jít k němu blíž. Nechápal, proč se tváří tak zvláštně sklesle, ale nelíbilo se mu to. U jiných by se nejspíš nezeptal s ohledem na soukromí, s Indrou měl však úplně jiný vztah.

,,Přišel jsem se rozloučit," oznámil mu, jakmile k němu došel na doslech. Když viděl jeho úlek rychle dodal: ,,Jen pro dnešní večer," usmál se. Zatím se na nic neptal, možná mu to řekne sám.

Indra odložil sklenku, kterou měl v ruce, aby mohl mladšího Uchihu decentně a v mezích slušnosti obejmout. Bylo to v téhle společnosti hodně důvěrné gesto. Ne mezi mladšími, ale nikdo z těch, co tu dnes stáli, nikdy nic u Indry podobného neviděli.

,,Sasuke..." odmlčel se na sekundu, když měl ještě rty blíž u jeho ucha. ,,Víš, co děláš?" ujistil se, když se pak poodtáhl a podíval se do jeho tváře.

Sasuke pozdvihl obočí, jak si nebyl jistý tím, o čem Indra mluví.

,,Jak to myslíš?" zeptal se přímo. O spoustě toho, co kdy dělal, toho moc nevěděl, ale kdyby nepokračoval, nic nového by se taky nedozvěděl. Ať už Indra mluví o čemkoliv, nemyslel si, že by dělal nějakou chybu nebo něco, nad čím by měl nějak zvlášť přemýšlet. Možná se ještě nesluší odejít...?

Muž se pousmál.

,,Moc rád bych to řekl otevřeně, ale... dejme tomu, že tohle už pomalu sahá k těm hranicím, o nichž jsem ti tehdy říkal." Podíval se do těch černých, krásných očí a lehce zakroutil hlavou. ,,Ty víš, o čem mluvím, jenom se musíš trochu zamyslet. Promluvíme si jindy, ano?"

,,Tak dobře... dobrou noc," opáčil Sasuke trochu zmateně.

Tohle doopravdy nepochopil. Co se tak najednou stalo?

Vždyť se ještě před chvílí úplně normálně bavili.

Teď to ale nehodlal řešit. Raději se snažil vypátrat Itachiho, aby už konečně mohli jít domů. V duchu doufal, že s nimi nepojede Ino. Určitě by si po takovém večeru bratra nárokovala a on měl od něj slíbenou odměnu!

Ten na něj už čekal u dveří v kabátu. K Sasukeho neštěstí vedle něj stála i Ino ve svém sáčku a trochu starostlivě Sasukeho pozorovala. Proboha, co jí musel namluvit, že i ona se tváří takhle?

Každopádně se jim podařilo bez velkých řečí opustit podnik, nasednout do auta a nechat se odvézt šoférem zpátky. Když byli konečně vevnitř, omluvil se jí Itachi za zkažený večer a poprosil o toleranci, že se o svého bratříčka postará. Blondýnka mu to nakonec odsouhlasila a ztratila se dřív, než by se s nemocným ještě pohádala. I když tu bylo podezření, že se spíš nechtěla nakazit.

,,Tak jdeme..." kývl na Sasukeho starší Uchiha hlavou, když zadal Kibovi potřebné instrukce.

,,Co sis vymyslel? Lepru?" zeptal se ho Sasuke trochu pochybovačně. Pak se podíval pro jistotu na své končetiny, jestli mu neupadávají.

Jestli se to dostane i k Indrovi, bude mít rozhodně co vysvětlovat. Teď si s tím ale hlavu moc nelámal, těšil se na svou odměnu. Tu si nenechá zkazit ani případnými pomluvami nebo Ininým vztekem.

,,Asi tak," ušklíbl se Itachi, zatímco ho odvedl do koupelny. Zavřel dveře a přešel k postávajícímu černovláskovi.

,,Dobře, tak protožes' tak pěkně poslouchal, budu se o tebe muset postarat," vtiskl mu polibek na ouško a rozvázal mu kravatu. Pak rozepnul knoflíčky saka a nechal ho spadnout na zem. Rty mu polaskal krk a mezitím prsty šikovně rozepnul košili, obešel ho a jemně mu ji stáhl z ramen. Políbil ho na odhalená záda mezi lopatky, jeho ruce sjely na pak a prsty si chvíli pohrávaly s páskem, než ho rozepnuly. Následoval i zip a kalhoty nechal spadnout ke kotníkům.

Sasuke mu ani prstíčkem neodporoval. Taková péče se mu zamlouvala. Dokázal by se o sebe postarat sám, ale takhle to bylo mnohem příjemnější. Rád se nechal rozmazlovat, když v dětství se s ním převážně mazlila sevřená pěst jeho nevlastního otce.

,,Bude dneska i studená voda...?" zeptal se natěšeně. Pořád si na tu teplou nemohl zvyknout, i když už mu tolik nevadila, studenou stále považoval za příjemnější.

Itachi přivřel oči a vypadal, jako by si to dlouho rozvažoval.

,,Vlažná," slevil nakonec, přešel k vaně a nechal ji napouštět. Klekl si a stáhl i jeho spodní prádlo. Rty se otřel o jeho chloubu, přitiskl je k Sasukeho podbřišku a zase se narovnal. Stáhl si i svůj oblek, košili i boxerky, pak kývl k téměř napuštěné vodě.

,,Prosím," pousmál se a teatrálně mu pokynul.

Sasuke se s námahou nakonec přes okraj přehoupl a usadil na dně vany. Nikdy se nekoupal v hromadě pěny s barevnou solí, obvykle dával přednost rychle sprše, ale teď měl zvláštní chuť to vyzkoušet. Opřít se při tom bratrovi o hrudník, nechat si čechrat vlásky a jen vnímat, jak se kolem něj rozpouští koupelová sůl.

,,Itachi..." zašeptal a natáhl k němu ruku, aby šel k němu.

Starší tmavovlásek se pousmál, pomalu k vaně přešel a posadil se za něj. Přitáhl si ho k sobě a rty mu přejel po krku. Pak se odtáhl a ještě mu vtiskl polibek na týl.

,,Já vidím, že se ti tu líbí, ale nechci, abys mi tady usnul, broučku..." pousmál se, když viděl ty přivřené oči. Voda naštěstí skutečně byla chladná, teplá by Sasukeho rozhodně uspala, to je pravda.

,,Já dneska usnu kdekoliv," zavrněl mladší, přičemž vzal do své ruky tu jeho a políbil ho do rozevřené dlaně. Vlivem studené vody se mu pomalu stahoval i konečník, a i když to trochu bolelo, tak ten pocit Sasuke tak dobře znal, že už ho skoro ani nevnímal.

,,Ještě bys mi mohl zazpívat a vážně usnu," zašeptal, když už mu zase padala víčka.

,,To bych tě zase hodně rychle probral," ujistil ho Itachi. Ne, teď ho spát nenechá. Jen zběžně ho omyl, pak ale opět vytáhl na nohy a osušil. Zabalil do županu a sám sáhl po ručníku. Když byl se vším hotový, vzal ještě ze skříně pár věcí a odvedl ho k sobě do pokoje.

,,Lehni si," přikázal mu, ale pak se ušklíbl. ,,I když to ti ani nemusim řikat, že?"

,,To nemusíš..." Sasuke se vyškrábal na postel, lehl si na jednu polovinu a stočil se do klubíčka, taková poloha se mu teď zamlouvala nejvíc. Necítil v ní ty nože zarývající se mu do podbříšku.

,,Přikreješ mě?" zeptal se se zívnutím a mírně se ošil, jaká mu byla zima. Skoro až zavýskal radostí, když si představil, že si k němu Itachi každou vteřinou přilehne, obejme ho a zaboří mu nos do vlasů.

Zatím se ale jen převlékal do svého županu. Pak si pomalu přisedl k mladšímu černovláskovi a něžně ho políbil na tvář.

,,Musíš ještě chvilku vydržet," zašeptal mu konejšivě. Pak ho přetočil na břicho, stáhl mu župan a Sasuke ucítil, jak mu něčím studeným namazal to kousnutí na rameni a ještě jedno větší na krku u ouška. Pak ucítil i jeho ukazováček, kterým mu přejel po zadečku i vstupu do jeho těla. Neuniklo mu, jak sebou Sasuke cukl. Druhou ruku mu položil na bok.

,,Uvolni se, chci, abys zejtra vstal," zavrněl tiše a jen jedním článkem pronikl dovnitř, aby tu znecitlivující mastičku nanesl pořádně. Potom vstal a odešel jenom léky odnést, umýt i ruce a vrátil se.

Sasuke v ten moment zaznamenal kručení v žaludku, ale nebyl si jistý, jestli by vůbec něco rozkousal. Špatně vstával a od toho rána se to s ním jen vezlo. Teď neprahl po ničem jiném než po Itachiho náručí, peřině a spánku.

,,Dobrou..." zamumlal, načež objal pod sebou polštář, jako kdyby to byl jeho bratr. Kdyby ho teď chtěli popravit, nejspíš by se ani nebránil.

Itachi se k němu posadil a štípl ho do ruky.

,,Žádný takový, broučku," zasmál se tiše. Chytil mu ruce, položil mu je vedle těla a do pasu ho překryl dekou. Pak se mu posadil na nohy těsně pod zadeček a párkrát mu rty přejel po ramenech.

,,Jestli usneš, tak zaspíš odměnu," zavrněl mu do ouška.

,,A jaká je odměna?" zeptal se Sasuke o něco živějším tónem hlasu, ale tvář pořád křivil bolestí. Poloha, ve které ho teď Itachi držel, nebyla dvakrát příjemná.

Největší odměna by teď pro něj rozhodně byla spánek, nepočítal s tím, že by to dokázal bratr trumfnout, přestože ho zajímalo, co vymyslel. Možná by ani nepohrdl filmem nebo cucháním vlasů, dokud by neusnul, nebo teplým kakaem. Tušil však, že když tomu Itachi přikládá takovou důležitost, půjde o něco speciálního.

Ten se jenom pousmál. Na ruce si dal jemný olejíček... voněl krásně, čistě a po jistých bylinkách. Ne provokativně a ani uměle, ale příjemně. Prsty se pak pomalu dotkl jeho krku a po šíji pokračoval přes ramena na lopatky. Dlaněmi promnul kůži a pokračoval dál. Uměl to zatraceně dobře, i když to asi nikomu často nedělal. Pomalu mu uvolňoval svaly.

Sasuke zapředl blahem. Věděl, co je masáž, ale ještě nikdy ji sám neabsolvoval. Nikoho z bývalých partnerů nic takového nenapadlo a většinou to byl spíš on, kdo představoval toho starostlivějšího, proto se mu Itachiho zacházení tak moc líbilo.

,,Já nevěděl, že umíš být až tak moc pozorný," zašeptal se zavřenýma očima. Spát se mu chtělo pořád, o to lépe však ty dotyky působily.

,,Umím ledacos, když si tak hezky poslouchal," zavrněl a pokračoval na bedra. Podél páteře prsty mírně přitlačil a několikrát ten pohyb zopakoval. S přivřenýma očima se jemně jeho zádům, krku a ramenům věnoval, nejdřív jen uvolňoval svaly, pak už byly jeho dotyky ještě příjemnější. Trvalo to téměř hodinu, než se odtáhl a zlehka jeho záda osušil ručníkem, spolu s tím své ruce a konečně se položil vedle něj, otočil si tu tvářičku k sobě a vtiskl mu polibek mezi rtíky.

O čem si myslíte, že chce nebo spíš nechtěl Indra se Sasukem mluvit? A proč byl Itachi najednou tak přístupný hrátkám v tak nebezpečném prostředí k odhalení?