Party time 3/4

Byli jste hodní ^_^, takže tu mátě další část. Poslední sem dám někdy k večeru, teď si jako správný marod zalezu někam do tepla :D.

---

Sasuke chvíli nehnutě seděl na stole a nechápavě krčil rameny. Že by to až tak přehnal? Nikdy se s Itachim moc nehádali, a když už na to došlo, vyřešili to vždy s klidem a ne odchodem. Jo, tak přesně to je ten důvod, proč nepije. Alkohol dělá z lidí monstra. A ač si to nechtěl přiznat, tak zapůsobil i na něj.
Nicméně v sobě ještě našel tolik rozumu a loajality, aby slezl ze stolu a šel se Itachimu omluvit. Chvilku bloudit po zahradě, než spatřil za domem jakýsi stín podobný muži.
,,Promiň... nechtěl jsem se tě dotknout... vůbec nevím, co to do mě vjelo. Hlavně pojď už dovnitř, nebo nastydneš." Jeho slova zněla dost paradoxně v kontrastu s tím, když on sám na sobě na rozdíl od Itachi stále neměl tričko a postával tam jen tak v kalhotách.
Jeho starší bratr stál u zdi, opíral se o ni zády a podrážkou pravé boty. Jednou rukou si objímal hrudník, druhou právě zvedal k ústům a vzápětí vydechl cigaretový kouř. Na bratra se ani nepodíval, hleděl před sebe, jako by tam viděl něco mnohem zajímavějšího.
,,Jdi domů, Sasuke."
Ten jen protočil panenky a řekl: ,,Nebuď tak urážlivej, ty buzničko." Úmyslně změkčil tón hlasu, aby ho poškádlil. Sice věděl, že by neměl, ale dřív, než nad tím pořádně zauvažoval, alkohol v krvi rozhodl za něj. Když si uvědomil, co to zase vypustil z pusy, už se za to ale nehodlal omlouvat, místo toho mu vyrval cigaretu z ruky, popotáhl si a zbytek zadupal do země v domnění, že teď mu bude bratr věnovat víc pozornosti.
Itachi se prudce nadechl. Takhle se Sasuke nikdy nechoval a on se pomalu přestával kontrolovat S hladinkou to šlo ještě hůř. Copak nechápe, co se smí a co už je odporná drzost? ,,Sasuke..." Jediné slovo bylo také posledním varováním. Itachi nebyl agresivní typ, ale momentální bratrovo chování ho dohánělo k zuřivosti.
,,Čopak? Už še nám Itáneček vzpamatoval, nebo tu bude ještě tlucovat?" schválně šišlal, aby poukázal na to, jak hloupě Itachi vypadá, když tu uraženě stojí. ,,Aby šeš nám tu ještě nelozblešel." Udělal lítostivý pohled, ale na rtech mu hrál škodolibý úsměv.
Itachi jen pevně semkl rty. Bratra má rád, ale každý musí znát své meze. A Sasuke je teď překročil. Itachi snad ani v tu chvíli neuvažoval co dělá, došlo mu to až když otevřenou dlaní udeřil mladšího Uchihu do tváře. Ano, otevřenou, pravděpodobně se i v tak agonickém rozčilení dokázal kontrolovat... ale i tak to byla tak silná rána, že stačilo trochu silněji udeřit a vzal by druhou o zeď a to doslova.
Saske nemohl zprvu uvěřit tomu, že to vážně udělal, jen co si to ale dokázal přiznat, zastrčil jednu svoji nohu za tu Itachiho a sprostě mu ji podrazil. Normálně by se udržel ve stoje, ale vzhledem k požitém alkoholu spadl také.
,,Tak holčičky se umějí i prát, jo?" zeptal se jízlivě, pak si ho přidržel za límec od košile a tu facku mu vrátil. ,,Zaplacené účty dělají přátelé." Pohrdavě se usmál.
Itachi měl zpomalené reakce, takže Sasukeho ruku chytil za zápěstí až po ráně, ale i tak to byl tak pevný stisk, že Sasuke skoro cítil, jak mu přímo pod Itachiho prsty kůže modrá. Pak ho starší prudce stáhl pod sebe, bleskově přetočil na břicho a jednu ruku mu velmi bolestivě zkroutil za zády čím výš jí dával, tím víc zvyšoval riziko, že ji Sasukemu vykloubí, což by si mohl mladší přivodit i sám, kdyby se teď neopatrně pohnul. Kolenem mezi lopatkami ho pohotově tiskl k zemi tak silně, že mu div nelámal žebra a druhou rukou v jeho černých vlasech mu tiskl tvář do vlhké hlíny pod sebou. Když zjistil, že v takové pozici nemůže Sasuke téměř dýchat, natož se bránit, pomalu se sklonil k jeho obličeji.
,,Já ti NECHCI UBLÍŽIT," dával důraz na každé jednotlivé slovo a mezi nimi dělal pomlky, jeho hlas už zněl zase přítomně, ale měl zrychlený dech a těžko říct, jestli kvůli té krátké potyčce, nebo kvůli vlně testosteronu, který se mu vyplavil do krve a zatemňoval mysl. Každopádně se spolu se zklidněním Sasukeho očividně snažil uklidnit sám. Věděl, že kdyby nebyl dost opatrný, mohl by ho i zabít, nebo alespoň ošklivě zranit. A to nechtěl.
Sasukemu se udělalo trochu zle z namoklé hlíny, kterou právě musel čuchat, ale překvapivě ho to trochu probralo. Využil toho, že nohy má trochu volnější a jednu dost silně zvedl nahoru, tak, aby bratra zranil ve slabinách, nebo ho alespoň vylekal.
Jakmile zaznAmanal, že tlak na jeho ruku povolil, přetočil se zpět na záda a tentokrát ho pod sebe povalil on. Rukama se zapřel vedle jeho hlavy a hlasitě se nadechoval.
,,Tos... neměl," zahuhňal mezi prudkými nádechy, pak mu předloktí jedné ruky vložil pod dolní čelist a zvrátil mu tak hlavu dozadu.
Jenže k jeho překvapení zůstal Itachi klidně ležet. Ne že by v klidu skutečně byl, ale zkrátka se úplně přestal bránit. Měl volné obě ruce, ale ani jednu nezvedl, nechal je nehybně ležet vedle svého těla. Jediný jeho pohyb byly prudké nádechy a výdechy dobře rýsovaného hrudníku.
,,Posluž si, jestli se ti pak uleví," odvětil mu mírně zadýchaně, pak sám ještě o něco víc zvrátil hlavu dozadu, ačkoliv mu pak už chybělo jen pár centimetrů do bodu, kdy by ho ruka začala omezovat v přístupu kyslíku, a zavřel oči. Vzdal se a nechal se porazit svým mladším bratrem, nechal ho, ať si s ním dělá, co chce.
,,Promiň mi to, prosím... nikdy jsem tě nechtěl praštit..." dodal pak ještě tlumeně, aniž by otevřel oči v očekávaném úderu.
Sasuke ještě pořád vydýchával ten šok, hlavně neustále cítil tlející listí. Měl pocit, že tady snad kdysi byl kompost nebo něco podobného. Mezitím ale přemýšlel, jak mu tohle vrátí. Kde ho má udeřit tak, aby si to pamatoval a zároveň mu nezpůsobil žádné vážnější zranění. Díval se na jeho obličej, přikrčená víčka, ostře řezané tváře po otci a na ty měkké pootevřené rty, které zůstávaly stále vlhké. Přemýšlel, jestli za to můžou jeho sliny nebo to kafe. Vzhledem k tomu, že na nich neulpělo ani zrnko kávy, připsal nakonec ten důvod svým slinám.
Pořád se na něj díval, aniž by na něj vztáhl ruku. Uvědomoval si, že ho vlastně ani praštit nechce, jen sledoval ty vykrojené, poddajné rty. Přistihl se, jak sám zavírá oči a tiskne se k těm hebkým načervenalým polštářkům. Připadal si jako ve snu, jako kdyby nedělal to, co právě dělá, ale i přesto vnikl jazykem dovnitř, aby znovu mohl ochutnat to, co mu bylo před pár minutami nabídnuto, nebo co si spíš sám neohrabaně vzal.
Itachiho rty se pod jeho dotykem zachvěly a Sasuke sám až moc dobře ucítil, že jeho starší bratr zalapal po vzduchu tak, jako by až doposud vůbec nedýchal. Tentokrát se neptal, co to Sasuke dělá. Ještě pořád zůstával nehybně ležet, nechával si tisknout jeho ruku na hrdlo a ani neotevíral oči. To, co ale udělal bylo prosté a v jistém smyslu podřízené, smířlivé gesto. Pro jednou, jen jedinkrát začal bez námitek přijímat Sasukeho polibky, aniž by se sním přetahoval, poprvé se alespoň na chvíli podřídil a nechal své hebké rty a jazyk hladce přizpůsobit těm bratrovým.
Sasukeho tlak na Itachiho hrdlo pomalu ztrácel na síle, až se nakonec položil na obě předloktí těsně vedle jeho hlavy, aby mohl polibek ještě víc prohloubit. Teď mohl i Itachi pocítit, že se Sasuke třese. Částečně to bylo způsobeno vzrušením a částečně zimou, triko už opravdu postrádal, ať mu bratrovo tělo poskytovalo sebevětší teplo. Jenže ani to mu moc nepomohlo v tom se od něj odtrhnout. Na pár vteřinek se sice vždycky odtáhl, ale jen proto, aby se mohl nadechnout, a pak zase jejich rty spojil.
Itachi konečně po chvíli zvednul ruce, ale místo aby od sebe bratra odstrčil, ho objal kolem pasu. Než se stihl Sasuke vzpamatovat, stál jeho starší bratr na nohou a nechal Sasukeho, aby získal rovnováhu tím, že mu obtočí nohy kolem boků. Při tom ho k sobě zvolna tiskl a než se nadál, byl Itachim odnesen do domu, aniž by zkušenější tmavovlásek rozpojil jejich rty. Jenže hned jak ho starší Uchiha konečně postavil zase na nohy a zavřel za nimi, byl mladší natisknut bratrovým tělem ke dveřím a Itachiho rty mu přejely po krku. Tentokrát nešlo o škádlení, jak tomu bylo při hře v koupelně. A rozdíl byl znát. Itachi se totiž rovnou zaměřil na Sasukeho nejcitlivější místa, kůži mu ošetřoval horkými výdechy, dlouhými polibky a perfektně vypočítanými doteky jazyka. Při tom měl dlaně volně položené na Sasukeho bocích a lehce se k němu tiskl.
Ten si ho za boky přitáhl ještě víc na tělo a znovu naklonil hlavu do strany, aby se k němu mohl Itachi lépe dostat. Teď už to dělal naprosto cíleně a uvědoměle. Docházelo mu, že právě dělají to, za co se Itachimu tak vysmíval, jenže nedokázal přestat. Vyjel po něm. Může si teď nalhávat cokoliv, ale tohle nepopře. Vyjel po vlastním sourozenci, ještě k tomu klukovi. To, čím tak opovrhoval, toho se teď tak okázale dožadoval.
Itachiho prsty až křečovitě sevřely látku na bocích Sasukeho kalhot. Bylo vidět, že se starší přemáhá, aby si ho nevzal. Nechápal proč, ale přesně na to teď už nedokázal přestat myslet. Nebyl schopen normálně uvažovat, jen cítil, že by se měl držet aby ho mohl mladší kdykoliv zastavit. Jenže tak se nedělo a Itachi se ovládal čím dál tím méně. Špičkou jazyka obkreslil linku, kterou tvořily Sasukeho klíční kosti a na pár sekund své horké rty přitiskl k jamce mezi nimi.
Překvapivě ani Sasuke nezůstával jen u rtů, vjel ledovými dlaněmi vzadu Itachimu zároveň pod košili a pánví si ho natiskl k sobě. Jednal instinktivně, jako kdyby byl teď Itachi dívka, ačkoliv si Sasuke dobře uvědomoval, že není. Netušil, kam až je jejich touha dovede, ale momentálně to ani vědět nepotřeboval. Dával jen svému tělu to, co si žádalo.
Itachiho instinkty... poněkud spletitější kvůli prožitým zkušenostem ho donutily provokovat Sasukeho ještě víc a vklínit své stehno mezi jeho nohy. Když na svém těle ucítil bratrovy prsty, i ty jeho se pak pomalu, ale žádostivě rozběhly po Sasukeho hrudníku. Bříšky prstů obkresloval linie svalů, dlaní zlehka přejížděl po drobných a přece výrazných hrbolcích na Sasukeho břiše a místy i ukazováčkem v provokativním gestu vjel za lem jeho kalhot.
V Sasukeho hlavě jako by se v ten moment rozhučel varovný alarm, chytil bratra za zápěstí té poněkud drzejší ruky a chtěl ji od sebe odtáhnout, ale zamrzl v pohybu. Nakonec, místo toho, aby ji odstrčil, si ještě rozepnul knoflíček u kalhot a zase se vrátil na Itachiho záda.
Když měl Itachi oči znovu v podobné výškové úrovni, políbil ho do koutku úst a jeho vrchní ret olízl.
Ten v reakci na tak nevinný a přece tak neskutečně provokativní podnět krátce sklonil hlavu aby Sasuke nezpozoroval, jak se poměrně tvrdě kouše do spodního rtu, a zhluboka se nadechl. Začínalo mu docházet, co tu dělá. Svádí tu vlastního bratra... nejhorší bylo, že ačkoliv si to i on plně uvědomoval, nedokázal přestat. Dlaní pozvolna vjel za uvolněný lem Sasukeho kalhot a prsty přejel po jeho třísle, aniž by se ho nijak dál dotýkal. Při tom se sklonil a tentokrát jeho hrudník ochutnal svými rty. Jazykem pak naschvál jen letmo zavadil o jeho bradavku a pak se ústy toulal znovu až ke klíčním kostem.
Jedna Sasukeho ruka v ten moment opustila Itachiho záda a vydala se k jeho vlasům, ale ještě před tím, než se vůbec těch černých pramenů stihl dotknout, udeřil se loktem do kliky.
,,Kurva!" ulevil si nahlas. Normálně by se ovládl, ale jeho tělo bylo momentálně zaplaveno hormony a ethanolem, což mu poměrně dost stěžovalo jednat tak, jak bylo u něj obvyklé. Nicméně bolest brzy odezněla, takže mohl učinit svůj naplánovaný krok. Stáhl Itachimu gumičku z vlasů a těsně za uchem mu do nich vjel prsty. Tak se mu podařilo ho vytáhnout zpět ke svým rtům. Do kterých se vzápětí ponořil.
Jeho společník mu to ale příliš neulehčil, když bratra pozvolna stáhl na zem, kde naštěstí byl koberec, a shodil ho pod sebe. Ještě než s mohl Sasuke úplně položit na záda mu Itachi shrnul kalhoty tak, aby mu je pak mohl sundat úplně. Prsty potOm pozvolna přejel po jeho klíně a ačkoliv Sasuke celou dobu reagoval pozitivně, překvapilo ho, že je i vzrušený. Zvolna na něj nalehl a jednu jeho nohu pokrčil a zvedl, aby ji mohl Sasuke obtočit kolem Itachiho pasu. Ten se pak slastně vpil do jeho rtů, zatímco na jeho klín přes boxerky zlehka položil dlaň.
Pro Sasukeho to byla dost zvláštní situace. Opět si uvědomil, že ho tu osahává jeho vlastni brácha. Také věci má dělat holka a ne kluk, ne sourozenec. Přes všechny své obavy o svou orientaci, ho ale ještě povzbuzoval v dalším konání, když mu začal zbavovat vrchní části oděvu. Na kalhoty si ale pořád netroufal i jeho klínu se zdaleka vyhýbal. Byl zvyklý si to dělat sobě, jenže si nebyl jistý, jestli to, co je příjemné jemu, je příjemné i Itachimu a hlavně nevěděl, jestli se ho vůbec chce tak dotýkat.
Itachi ale poznal bratrovy rozpaky a rozhodně si přál, aby se mladší rozhodoval sám za sebe. To co ale momentálně hodlal udělat nepotřebovalo nic z toho, čeho se Sasuke ostýchal. A taky u toho mohli skončit, tam se zastavit dokáže. Políbil Sasukeho jemně na rty a pak se lehkými polibky dostal až k lemu jeho boxerek. Stačil jediný pohled, Itachi nemusel mluvit, aby dal bratrovi najevo jasnou zprávu - řekni a přestanu. Vyhnul se klínu a místo toho jazykem přejel po linii v tříslech, když jen na straně lehce jeho spodní prádlo odhrnul.
Sasuke ale nic neřekl ani ho od sebe neodstrčil. Zatím mu ponechával naprosto volné pole působnosti. Protože i kdyby se teď zvedl a chtěl to ukončit, musel by si to jít do koupelny dodělat sám, s něčím takovým by dnes rozhodně klidně neusnul.
Tušil, že po tom bude Itachi požadovat nějakou protislužbu, s tím si však hlavu zatím moc nelámal, přes značné vzrušení nedokázal myslet na nic jiného než na ukojení vlastní touhy.
Itachi se nepociťujíc žádný odpor nebo projev nesouhlasu sklonil a na jeho vzrušení přes látku boxerek pozvolna přitiskl tvé rty. Pak je pootevřel a na jeho chloubu ještě provokativně přitlačil špičkou jazyka, který na místě držel tak dlouho, dokud malý kousek látky pod jeho ústy nezvlhl natolik, aby Sasuke zřetelně jeho jazyk na svém vzrušení cítil. Dlaně měl volně položené na jeho bocích, jako by si ho u sebe opatrně přidržoval.
Sasuke se mírně zachvěl, nečekal, že to bude Itachi takhle protahovat. Už teď ho erekce poměrně dost bolela a potřeboval doopravdy ulevit. Ne, dnes by určitě jen tak neusnul. O tom už nemohlo být sebemenších pochyb.
Jak z něj ale alkohol pozvolna vyprchával, začínal si uvědomovat i své povinnosti, které teď zahrnovali především Itachiho uspokojení. Najednou přemýšlel o tom, jak se o něj postará on. Samozřejmě, že měl spoustu nápadů, ale ani do jednoho se mu příliš nechtělo. Šlo o něco, co neznal a hlavně o něco, co se bál poznat.
,,Itachi?" Prvně od té události na zahradě k němu promluvil.
,,Nemysli na to," odpověděl mu Itachi dřív, než se Sasuke stihl zeptat. Nešlo ale jen o pouhou radu o odložení starostí... Itachiho tón svědčil o nezištnosti toho, co právě teď dělá. Jasně mu dal najevo, že nic požadovat nebude. Než mohl Sasuke něco namítnout, stáhl jeho spodní prádlo a rty se poprvé a jen velmi lehce dotkl špičky jeho údu. Po tom letmém polibku se odtáhl a přímo po uzdičce přejel špičkou jazyka. Pak své rty přitiskl na špičku jeho sametového žaludu a jemně ho vsál, ale pořád ještě neotevíral ústa tak, aby pohltil celý jeho obvod. Znovu se odtáhl a tentokrát po citlivé špičce přejel celou plochou jazyka. Pak pomalu sjel po celé jeho délce až ke kořeni, kde se znovu přisál rty. Na všech pohybech byla vidět obratnost a snaha Sasukeho vyprovokovat.
Ten natočil hlavu na stranu a s trhaným vzdechem se pomalu nadechoval a zase vydechoval. Už teď vnímal změnu mezi tím, jak si s ním hrála obvykle Sakura, a jak Itachi. Nedalo se to srovnat. Ne snad, že by si růžovláska počínala špatně, ale tohle bylo něco tak nového a intenzivního, že to Sasukeho nutilo uvažovat nad muži z trochu jiné stránky. Sice si stále netroufal tutéž péči věnovat vlastnímu bratrovi, přece však přemýšlel, že by si rád něco podobného někdy zopakoval. Možná i ve střízlivosti. Možná se tomu nápadu ráno jen zasměje, ale možná ne...
Itachi byl z nějakého zvláštního důvodu potěšen, když slyšel, jak pozitivně Sasuke jeho péči přijímá. Zvláštní bylo, že to necítil vyloženě potěšení nad dobře odvedenou prací... bylo v tom ještě něco dalšího, co starší Uchiha raději nechtěl pojmenovat. Pozvolna se vrátil k jeho špičce a konečně si ji pozvolna vsunul do svých úst. Nijak daleko zatím nezacházel, jen jeho žalud obemkl rty a jazykem v malých kroužcích zkoumal každý milimetr. To byla speciálně věc, kterou měl rád on sám, ale nikdy si o něco podobného neříkal. Byl pak zkrátka jen mile překvapen, když to někoho napadlo. Teď a tady to ale použil rád. Potom si ho pomalu vsunul do úst jen o trochu hlouběji a vytvořil v ústech podtlak, takže celá jeho ústa pevně a horce kvůli absenci vzduchu obemkla tu část, kterou si do úst nechal vklouznout.
Sasukuke tentokrát natočil hlavu na druhou stranu a znovu z něj vyšel tichý sten, ale o něj silnější než ten předchozí. Už teď věděl, že to moc dlouho nevydrží, protože ačkoliv si to nechtěl zprvu přiznat, cítil mírné vzrušení už když ho Itachi odváděl do koupelny a teď si připadal, jako kdyby v sobě měl načasovanou bombu, která vybuchne co nevidět.
Itachi bratra konečně přestal trápit a úplně znenadání si ho prudce zasunul do úst až po kořen. A žádný dávicí reflex, ani škubnutí hlavou... i přes Sasukeho nezpochybnitelnou délku to Itachi zvládl bravurně a nijak šetrně sám k sobě. I v tom byl jeden ze spousty rozdílů mezi ním a dívkou. Chvíli počkal, aby si Sasuke musel plně uvědomit těsnost jeho úst a pak se pomalu odtáhl, tentokrát stejně pozvolna pokračoval v dalším, podobném kroku. Pozvolna rytmus zvyšoval, prožitek mu zintenzivňoval nejistotou, protože si pokaždé mezi rty nehal vklouznout jinak velkou část. Několikrát se zastavil, aby ho jazykem polaskal na špičce něho aby se o jeho vzrušení něžně a přece zvláštním způsobem vášnivě otíral rty. Podle zrychleného dechu už ale později nechával Sasukeho úd mizet mezi jeho rty až po kořen a zastavoval se jen proto, aby ho mohl provokativně sát.
Sasuke už se ani nepokoušel bránit vlastním projevům slasti, bezostyšně sténal tak, jak to jeho plíce vyžadovaly. Pak, když cítil, že každou vteřinu bude, dostal ze sebe namáhavě: ,,Itachi... stop..." Ať měl alkoholem sebevíc zatemněný mozek, tak polykat ho opravdu nutit nechtěl. Nikdy to nevyžadoval ani po dívce, natož po svém sourozenci. Připadalo mu to neohleduplné vůči jeho snaze a péči.
Ten se jen na krátký okamžik pozastavil a krátce se pousmál. Ne, tohle nebylo to: stop co chtěl slyšet. Zvolna zvedl ruku a ukazováček mu přiložil na rty. Mezitím ho ještě jednou pohltil docela a pak se odtáhl, takže své rty měl přibližně v polovině jeho chlouby a začal ho zprvu jemně, pak stále intenzivněji sát. Sem tam ho vyprovokoval i jazykem, kterým ho škádlil na uzdičce. Když něco dělal, tak pořádně a až do konce.
Sasukemu brzy došlo, že se nejspíš odtáhnout neplánuje, takže se tím dál už nezabýval a bez velkých rozpaků mu vyvrcholil přímo do úst. Potom začal pomalu přicházet k sobě, opilý sice stále zůstával, ale jeho vzrušení pozvolna mizelo jako letní mlha na konci léta s vycházejícím sluncem. Najednou mu docházelo, co se tu událo, naštěstí se dokázal okamžitě přestat na to myslet. Pocit viny si nechá až na ráno.
Když se Itachi odtáhl, jediná stopa po tom, o právě udělal, bylo pár nepatrných kapek na jeho spodním, lesknoucím se rtu. Nechával Sasukeho vydýchat a nic neříkal. Pak se k němu znovu pomalu dostal, nebo spíš nad něj a začal jeho krk zasypávat lehkými polibky o kterých by si jeden myslel, že je dokáže dávat jen žena. Přitom mu prsty pomalu přejížděl po obou vnějších stranách stehen a spolu s tím zachytil i jeho boxerky a pozvolna mu je natáhl. Spolu s jeho jazykem na Sasukeho šíji mu pak stejně elegantně a nenuceně oblečení navlékl, tak lehce a přirozeně, jako ho před tím svlékal, možná ještě víc.
Záměrně mu nedával pusu, nechtěl bratra znechutit. Nakonec jeho hřejivé dlaně a zručné prsty zmizely a s ním i mokrý a laskající jazyk za Sasukeho ouškem. Itachi si stoupl na nohy a pak za ruku vytáhl i svého bratra. Na nic se neptal, nic neříkal. Jen k Sasukemu pozvolna došel, až byli jejich tváře jen pár centimetrů od sebe a zadíval se na něj tak zvláštně... že to způsobovalo motýlky v břiše. Mírně se sklonil a když už se jejich rty téměř dotýkaly, Itachiho prsty odhrnuly Sasukemu pár černých pramínků z čela. Pak se Itachi beze slova otočil a došel až do obýváku, kde sáhl po první lahvi a trošku si přihnul, ale vypadalo to spíš jako zpestření, než jako nutnost.
Sasuke chvíli váhal, než se za ním rozešel. Vidět ho z lahví alkoholu ho trochu překvapilo, protože vypadal, že dneska už rozhodně nic pít nebude. Každopádně to nijak nekomentoval. Jen se za něj postavil a ochraptěle k němu promluvil: ,,Jak ti mám teď pomoct já?" Neptal se se na to, jestli chce pomoct, ale v jaké formě. Takže námitka typu "nepotřebuji" nebo "nechci" nesměla vůbec přijít k jeho uším. Možná se před chvíli do krve pohádali, ale to neznamenalo, že se teď zachová jako sobec a jednoduše odejde.
Itachi, ačkoliv to Sasuke nemohl vidět, protože stál zády k němu, se pousmál. ,,Nejvíc mi pomůžeš, když už nikdy nevypustíš z pusy to, co ti ujelo před tímhle, protože si myslím, že jsem ti to alespoň částečně vyvrátil." Pak se na bratra pozvolna otočil. ,,A ani já jsem neříkal nic pěkného, navíc jsem tě praštil. Vážně mě to moc mrzí."
,,Tohle jsem nemyslel, ty pitomče," uculil se Sasuke, na moment mu vytrhl láhev z ruky, aby se napil na kuráž, pak mu ji zase vrátil se slovy: ,,Mluvil jsem o tomhle..." Dotkl se ho v klíně, ale jen lehce, jako kdyby se stále trochu ostýchal, přestože mu alkohol do krve vléval novou odvahu.
Itachi jen na sekundu překvapeně pootevřel rty, pak ale bratra chytil za ruku a odtáhl ji. ,,Sasuke, pro dnešek už by to stačilo, vážně. Mně jenom stačí, že jsem ti dokázal, že to zas tak nechutný není a tobě by mělo stačit, že jsem se uhlídal a nevzal si tě..." Itachi se v polovině věty zarazil protože až po tom, co to řekl mu došlo, CO to řekl. ,,Nic po tobě nežádám, budeš ještě ráno rád, že budu souhlasit, když si slíbíme na tohle úplně zapomenout. A mimoto jsi nikdy nic takovýho nedělal, proč začínat..." Nechtěl mu přímo vmést do tváře, že je nezkušený. A stejně tak nechtěl, aby Sasuke jakkoliv zjistil, že ho nezkušenost vzrušuje.
Jenže přesně tak si to i mladší Uchiha vyložil. A takové podceňování opravdu nesnášel. ,,Co tím jako chceš říct?" Založil naštvaně ruce na prsou a nadhodil tázavý pohled. ,,To, že jsem nic takovýho nedělal, ještě neznamená, že to nesvedu," zavrčel podrážděně. Jeho ego momentálně utrpělo silnou trhlinu. ,,Děláš, jako kdyby šlo o výšlap na Mount Everest, při tom jde jen o šukání." Protočil panenky.
,,Sasuke, ty nevíš, co říkáš ani o co si koleduješ," přivřel Itachi zlostně oči. Zase to na něm viděl, znovu ten tón, sebevědomý hlas... dotkl se jeho ega, to neměl dělat. Ustoupil před ním o krok. Byl si jistý, že za to všechno může alkohol a kdyby povolil, ráno by si Sasuke rval vlasy a vyčítal si to. Něco jiného je sex muže s mužem a něco jiného je incest.
Mladší se jen ušklíbl a udělal krok blíž k němu. ,,Ty se mě bojíš?" zeptal se překvapeně. ,,Nebo se bojíš spíš toho, že to vlastně taky pořádně nesvedeš? Nebo impotence?" Střílel do slepa, ale doufal, že aspoň jednou udeří hřebíček na hlavičku. Snad ho chtěl i trochu vyprovokovat... ale proč vlastně? Tohle už vypadalo jako vnucování a to Sasuke neměl rád. ,,Nebo jde o mě...? Nejsem tvůj... typ?" Pozdvihl obočí v údivu. Protože před chvíli to tak nevypadalo.
Itachi se nadechl. Na takovéhle otázky na tělo nebyl zvyklý. A i když se Sasuke moc netrefoval, příjemné to vyloženě nebylo. Zůstal stát na místě a jen shlédl na menšího a mladšího sourozence. ,,O to nejde, Sasuke," promluvil konečně vážně. ,,Ale jsi... nezkušený a já nevím, jestli bych se dokázal ovládat natolik, abych ti neublížil. Tohle prostě není jako spát s holkou. Navíc jsi opilý a já nechci udělat něco, čeho bys pak litoval. Nemáš ani důvod to chtít." Když uviděl Sasukeho výraz, raději ještě pár slov dodal. ,,Není to tak, že bys nebyl můj typ, o to tu nejde, dokázals mě vzrušit už jenom pitomým polibkem na krk a to ještě přede všema. Já zkrátka jenom nechápu, proč to chceš, i když jsem ti vysvětlil, že za to vážně nic nechci."
,,Třeba proto, abych ti taky něco dokázal..." odpověděl mu neurčitě. ,,Ráno budu asi litovat hodně věcí, ale to mě teď fakt nezajímá. Udělal jsem už horší věci, o kterých nevíš. A ty mě podceňuješ, a to se mi nelíbí. Přestaň se mnou takhle jednat, nejsem už tvůj maličkej pětiletej bratříček, co tě potřebuje mít za sebou... a..." Sasuke nebyl schopen větu dokončil, protože si vlivem alkoholu škytl. ,,Vidíš co děláš?!" vyštěkl na bratra, jako kdyby za to mohl. Pak nad tím jen mávl rukou a došel si k barovém stolu nalít něco dalšího pro lepší náladu.
Itachi zůstal na místě a jenom ho s lehkým úsměvem na rtech sledoval. Mýlil se. Vždycky bude jeho maličký bráška. Až teď mu došlo, že košili má celou rozepnutou. Ani si toho před tím nevšiml. Teď už tomu ale nehodlal věnovat pozornost. Když do sebe házel Sasuke další sklenku alkoholu, objaly ho zezadu Itachiho silné ruce a na zádech cítil jeho příjemně hřející hrudník, na kterém už byly krásně viditelné výsledky častého cvičení. Pak ucítil jen Itachiho dech na svém krku a nakonec i jeho rty.
,,Takže sis to rozmyslel..." Nebyla to otázka, ale ani přímé konstatování.
Dál už Sasuke nic neříkal, jen se k němu otočil čelem, chytil ho za konec brady a přitáhl si ho pro polibek. V jeho jednání bylo neustále vidět, že je zvyklý na dominantnější postavení, ale když se Itachi pokoušel mu vzít otěže, nevzpouzel se a dokázal se rychle přizpůsobit. Kdyby v sobě neměl minimálně promile a půl, asi by tu takhle spolu ani nestáli, ale jak sám před chvílí řekl - tím se bude zabývat, až ráno vystřízliví.
Itachi ho chytil za pas a zvedl ho, takže Sasukeho usadil na kuchyňskou linku. Pak k němu přešel blíž tak, že stál téměř se dotýkají svým klínem bratrova. Pomalu se předklonil a tím donutil Sasukeho položit se na záda.
,,Budeš toho litovat," ušklíbl se s tváří u té jeho a prsty mu pomalu kráčel po hrudníku až ke krku.
,,Spíš ty toho, že si mě tak podceňoval," vrátil mu Sasuke stejnou mincí. Neměl strach z toho, že by to mohlo bolet, protože znal Itachiho a také věděl, jak mu na něm záleží. Neublížil by mu. Jeho hlavou proběhla vzpomínka na to, co se stalo na zahradě, ale ani tam ho nedokázal pořádně uhodit. Tak proč by se měl bát teď?
Itachi jen přikývl a nechal Sasukeho jeho myšlenkám. Pomalu mu opět svlékl kalhoty, pak ho ale vytáhl do sedu a se zavřenýma očima se ponořil do jeho měkkých rtíků. Přitom položil svou dlaň na jeho ruku a zvolna ji za stálých polibků navedl ke svému opasku. Sasuke to chtěl... a Itachi se rozhodl hodit ho do vody a nechat plavat.
Ten mu až s překvapivou obratností rozepnul. Najednou se ho zase zmocnila touha. Touha okusit nepoznané. To on vždycky zasvěcoval do takových věcí nezkušené dívky, ale najednou to byl zase on, kdo potřeboval poradit od zkušenějšího. Nevzrušovalo to jen Itachiho, ale svým způsobem i Sasukeho samotného. Rozhodně věděl, že po dnešním večeru získá hodně nových poznatků.
Starší z bratrů vjel Sasukemu do vlasů a vyžádal si od něj vášnivější a hlubší spojení. Spojení těch jemných, chvějících se rtů a dobyvačného jazyka bylo více než opojné. V tu samou chvíli Sasukemu zajel rukou za jeho spodní prádlo a obemkl prsty kolem jeho vzrušení tak, jak to dokáže jen zkušený muž, který se s tím mnohokrát setkával nejen u sebe. Itachimu jeho rifle spadly ke kotníkům a on je pohotově odkopl ke straně.
Sasuke chtěl namítnout, že vzrušený už je dostatečně, ale včas si uvědomil, že tou vůdčí osobnosti je teď jeho starší bratr a ne on. Poddal se tak jeho šikovným prstům a slastně mu zasténal do úst, zatímco sám jednou rukou sklouzl k jeho rozkroku a přes látku spodního prádla ho pohladil. Vzápětí si troufl i navíc a rovnou zajel i za gumu. Na rozdíl od něj se ale jeho vzrušení dotkl hned, aby měl alespoň hrubou představu. Musel uznat, že ho to trochu vylekalo, ale neodradilo. Aspoň mu dokáže, co všechno jeho mladší sourozenec snese a snad ho pak začne brát konečně trochu vážně.
Itachi se od něj v tu chvíli krátce odtrhl, zaklonil hlavu a vdechl vzduch tak prudce, že to připomínalo tlumený sten. Možná vypadala Itachiho reakce přehnaně, ale on už byl dnes vzrušený po několikáté a naposledy to musel vydržet hodně dlouho. Nechtěl se před mladším bratrem hned přestat ovládat, ale to první zasténání nedokázal utajit. Zvolna Sasukemu stáhl i jeho spodní prádlo a při tom pohybu mu rozepnutá košile sklouzla z širokých ramen. Položil Sasukemu dlaň na záda a přitáhl si ho k sobě.
Ten se opřel bradou o jeho rameno a pohladil ho po celé jeho délce. Stáhl mu předkožku a mezi prsty několikrát promnul obnažený žalud.
Teplo, které cítil, jak sála z Itachiho slabin, bylo zcela jiné než jeho samotné. Stejné, ale přece rozdílné. U sebe dokázal říct, který pohyb mu dělá dobře a v kterých místech je citlivý, jen si nebyl jistý, jestli ty samé úkony vzrušují i Itachiho. Pokud však nechtěl jen nečinně sedět, musel se to vyzkoušet.
Přejel mu ukazovákem po brázdě, pak ho stiskl u kořene a pozvolna postupoval zase zpět k žaludu a opět na druhý konec. V rychlejším tempu ten samý krok ještě párkrát zopakoval, zatímco se snažil zachytit Itachiho reakci.
Ten se po každém doteku směřovaném na špičku jeho údu mimoděk zachvěl. Po chvíli Sasukeho snažení Itachi tiše zavrněl. Pomalu ho začal líbat na rameni, aby svá ústa zaměstnal a nemusel mu tu sténat. Pak mu rukama poprvé sjel na zadeček a zlehka ho skoro majetnicky stiskl. Dotkl se Sasukeho laskající ruky a obě mu je navedl tak, aby je mladší bratr spojil za Itachiho krkem. Potom si k sobě jeho pánev přitáhl.
,,Hnnn..." Pootevřel rty a poprvé tlumeně zavzdychal u Sasukeho ouška, když se jejich vzrušení o sebe otřela. Byl to docela neznámý pocit, ale už jenom pomyšlení na to, jaká je to zvrácenost byla lákavá.
Itachiho sten prostoupil ten Sasukeho. Mladší plánoval zůstat co nejdéle bez hlasových projevů, ale pohyboval se v neznámých vodách a nedokázal tak odhadnout, co kdy přijde a v jaké síle. Nemělo vůbec smysl se před tím schovávat nebo uhýbat. Aby ale trochu pokořil i bratra, natočil hlavu mírně do strany a mezi své rty vsál horní okraj jeho ucha.
Ten slastně přivřel oči a opřel se o lokty vedle Sasukeho hrudníku. Ještě k němu vzhlédl, otřel se svou tváří o tu jeho a rty se dotkl na oplátku toho jeho ouška. ,,Vezmu si tě, ale když se jednou rozhodneš, tak to tak bude... nejsem stroj..." Itachi se krátce nadechl a mírně se na Sasukeho tělo natiskl. ,,Vzrušuješ mě a já v jistý fázi nebudu schopen přestat, rozumíš mi?" zašeptal mu tiše, varovně a přesto starostlivě.
,,Upřímně? Nerozumím. Pamatuješ, jak mi v deseti zašívali rozražený čelo? Horší to fakt nebude." Při te vzpomínce se Sasuke slabě otřásl. Bylo to sice už sedm let zpátky, ale nezapomněl na to nikdy. Navíc teď začínal jeho penis opět nabývat na rozměrech a říkat si u uspokojení. Ať už to Itachi provede jakýmkoliv způsobem, věřil si a hlavně věřil jemu. Aby mu dodal odvahu, roztáhl od sebe mírně nohy v náznaku, že se nebojí.
,,Proboha Sasuke," zavřel na chvíli Itachi oči. Tak strašně ho chtěl. A ta důvěra ho začínala mrzet. Protože pokud mu věří Sasuke... pak by si měl věřit také. ,,Pojď sem," pousmál se nakonec a stáhl si bratra k sobě do náručí. Potřetí pro dnešek se stěhovali. A naposled. Itachi bratra odnesl k sobě na postel a veškeré jeho slovní námitky umlčel svými rty a zbrzdil svým jazykem. Záměrně tu už nerozsvěcel, to přítmí a tlumené světlo vycházející ze vzdálenější kuchyně bohatě stačilo. Ještě chvíli ho líbal a to tak zručně, že si ani nemohl Sasuke všimnout, jak Itachiho druhá ruka neomylně zamířila k nočnímu stolku. Starší se pak převalil na bok spolu se Sasukem tak, že leželi čelem k sobě a jeho vrchní nohu si kolenem opřel o bok. Aniž by ustal s polibky, pozvolna klouzal prsty po jeho těle, jemně ho dlaní hladil po hladkých oblinách zadečku a nikam nespěchal. Až když si Sasuke na jeho doteky jakž takž přivykl, mu přejel prsty po linii na zadečku a zastavil se u otvoru do jeho těla. Jen opatrně kroužil prstem, někdy i přes něj, ale nijak nepokračoval. Nechával bratra, aby si na ten pocit zvykl.
Ten jeho plán okamžitě prokoukl. Líbilo se mu, že s ním má bratr tolik trpělivosti a co pro něj dělá, aby mu neublížil, ale na druhou stranu mu chtěl dokázat, že se rozhodně nesesype, když s každým krokem kupředu nebude tolik otálet. Volně položenou nohu tak mírně pokrčil a chodidlem se otřel o jeho klín. Čím vzrušenější Itachi, tím nedočkavější Itachi a tím nespoutanější Itachi, domyslel si jednoduchý sled událostí, který by snad mohl vyjít.