Rosier - recenze

Je čas se Vám svěřit se svým novým nápadem na povídku. Asi ještě chvilku potrvá, než ji rozepíšu, protože chci nejdřív ukončit ty, co mám rozepsané (teda některé...), ale ať víte, na co se máte těšit :D.

Na úvod by se hodilo asi říct, že půjde o povídku z Naruto světa. Pro své účely jsem si opět musela pozměnit jisté události. Tím chci říct, že Sasuke se o Itachim dozvěděl pravdu dříve, než ho stihl zabít, protože mrtvý Itachi se mi do krámu opravdu nehodí. Sasuke se dokonce stal natolik chápavým a přijal bratrovy důvody, proč vyvraždil klan i jeho smysl pro mír. Vrátili se spolu do Konohy a Itachi se stal hokagem (mimo recenze k téhle povídce, jste se teď dozvěděli, po jakém konci jsem v Naruto toužila a nebyl mi dopřán -_-).

Teď by to klidně mohlo končit, ale tohle není hlavní dějová linie. Dejme tomu, že nějaký ten čas, půjde všechno jak má. Do té doby než se Sasuke začne chovat... jinak než doposud. Toulá se po nocích venku, je stále agresivnější a zdá se, že něco tají.

Itachiho to trochu trápí, ale trpělivě čeká, až ta jeho zvláštní nálada odejde. Jenže ona neodchází, naopak se vše stupňuje tím, když Sasuke projeví o Itachiho zájem v jiném smyslu než v tom čistě bratrském. Starší Uchiha se zprvu brání, ale nikdy si úplně neodpustil to, jak špatné dětství kvůli němu Sasuke měl a teď mu tedy nechce nic upírat. Přesto mu to příliš dlouho nevydrží, protože přeci jen mít milenecký vztah s vlastním sourozencem je zvrácené a nemorální. A tak jedné noci Sasukeho pošle zpět do svého pokoje. Navíc se pořád opíjí představou, že se jeho malý bratříček brzy vrátí do normálu.

Svou bláhovost a naivitu si uvědomí až ve chvíli, kdy mu Sasuke prozradí, že zabil člověka a plánuje pokračovat, pokud ho bude Itachi odmítat.

Víc vám prozrazovat nebudu :P. Kdo přijde na to, proč se to jmenuje "Rosier", tomu věnuju první díl :D. Není to zase tak těžké, google určitě pomůže.