Týdenní absence

Už jsem se sice okrajově zmiňovala, ale opakování matka moudrosti, znáte to...

---

Takže počínaje pondělkem vás na týden opustím, ačkoliv bych raději zůstala doma a chodila do školy, ne že bych nemohla, ale jestli nechci psát nějakou debilní seminárku, tak musím.

Každý rok jezdí 3. ročník na "zážitkový kurz", kterému v našich kruzích nikdo neřekne jinak než "komunisťák". Profesoři se nám tam budou snaží přiblížit dobu, za které většina z nich vyrůstala, konkrétně rok 1982. A proč nemůžeme zůstat ve škole a normálně se o tom roku učit?

Na to je jednoduchá odpověď - daleko lépe si představíme, jak ta doba byla strašná, když to poznáme na vlastní kůži. Ovšem, kdyby naši profesoři na nás praktikovali některé běžné komunistické postupy, porušili by Ústavu ČR a listinu lidských práv a svobod, tak to díkybohu bude snad snesitelnější. Každopádně příliš veliké naděje si nedělám :D.

A jelikož je naše třída extrémně akční, tak se dvěma nejmenovaným studentkám podařilo sehnat nám svazácký kostýmek. Vypadám v tom jak trotl (mamince se to ovšem velice líbí - bez prdele). Což mi připomíná mé veselé dětství v rodině, kde je maminka levičačka a otec pravičák.

Odmala mi bylo tatínkem do hlavy vtloukáno, že komunisti jsou největší hajzlové, že je to stejná pakáž jako nácci. Tolikrát jsem se ptala proč, ale jelikož mi tatínek zrovna dvakrát upovídaný nikdy nebyl, dostalo se mi maximálně odpovědi typu... ne, to nemůžu napsat, protože ani slovník mého tatínka nebylo zrovna nic extra slušného, jakmile se jednalo o komunisty. Vím jen to, že kvůli nim nevystudoval, a že když v 68. mával na sovětský tanky a volal něco jako ,,kamarádi", tak mu jeho máma vrazila facku. Taky musel mít veselé dětství.

Každopádně to na mě přenesl, protože máma se vždycky zmohla maximálně na to: ,,za komunistů nikdo neměl problém s prací".

Coby malé děcko jsem to nechápala, ale komunisty jsem přejmenovala na ,,kamenysty" (což tatínek ocenil) a můj nejoblíbenější zpěvák byl Karel Kryl v čele s Morituri te salutant v podání Daniela Landy. Opravdu jsem měla veselé dětství :D.

Dnes už to vidím trochu jinak - komunisty nenávidím stejně jako můj otec. A bonusek - vím proč :D. Opět z tatínkova "donucení" jsem musela milovat dějepis a absolvovat každou dějepisnou olympiádu, z čehož vyplývají i dlouhé roky samostudia, protože s tím, co jsem se dozvěděla ze školy, bych to toho ve finále moc nevěděla. A tak jsem se dozvěděla i takové ty ošklivé věci, které jsem snad ani vědět nechtěla. Aneb takové to, když všichni omílají, co byl Hitler za vraha, při tom Stalin má na svědomí daleko víc lidí. No, ať je to jak chce, jeden horší než druhej.

O to víc se mi na ten podělanej komunisťák nechce. Navíc jsem se dozvěděla spoustu perliček od těch, kteří tam už byli. Taková ta děsně velká výhoda, když dvě holky, co jsou se mnou v cosplay týmu chodily na stejnej gympl :D. Takže už vím, že během toho týdne pojedeme na "dovolenou" - Balaton nebo Jugoslávie. Balaton = výšlap do kopce na rozhlednu, kam půjde většina, Jugoslávie = výlet do města, kde si můžete dělat, co chcete, tam půjde jen vybraná hrstka. Taky si budeme v autobuse losovat, kdo jsou naši rodiče a podle toho se k nám budou chovat. Modlete se za mě, ať si vyberu nějakou komunistickou, jen ne proboha žádnýho revolucionáře. A zakázali nám protestovat nebo jakkoliv jít proti režimu, protože kdybychom prý za té doby žili, tak většina ani necekneme. A nesmíme si vzít, co v té době nebylo - mobil apod. Já se tak moc těšila, že budu cestou tam poslouchat Nirvanu a Landu :D. No, tak nebudu.

Teď trochu radostnější zpráva - náš cosplay tým se rozrostl o dalšího člena. Normálně by okolo toho nebyl takový povyk, ale je teprve tři dny stará... Naší Kirai, která ještě když byla těhotná, cosplayovala Kushinu, se v pátek 13. (to dítě je prostě jedinečné :D) narodila dcerka, kterou asi do budoucna čeká cosplay malého Naruta :D. Já osobně jsem ji už zapíjela dvakrát a určitě mě to ještě několikrát čeká. Každopádně Nina bude štěstí potřebovat, protože její maminka má opravdu kamarády k pohledání, kteří ji už teď plánují zkazit, aby si s ní rodiče užili :D.

A já už nejsem nejmladší člen našeho cosplay týmu. YES! :D Sice nejsem tak výrazně mladší než ostatní, ale stejně mě štvalo takové to věčné: ,,buď ticho, starším se neodmlouvá".

Ještě něco jsem vám chtěla říct... jo! Že až se vrátím z kamenysťáku, tak půjdeme s Riuu fotit Uchiha brothers v civilu, tak jsem zvědavá, jak to dopadne :D. S fotkami se samozřejmě podělím :3.

A konečně to, co vás určitě zajímá nejvíc. Přednastavila jsem vám povídky, trochu jsem si s tím vyhrála, tak to snad půjde tak, jak má. Ruku do ohně za to ale nedám :D.

Teď už... Morituri te salutant!

Vaše trpící Ája

BTW: Nevíte o nějakým účiným přípravku na hmyzáky typu pavouk? Něco, co se nemusí dlouho větrat a fakt pomůže? Já normálně používám přípravek na okna, to je spolehlivý zabiják, ale ten smrad a tý pěny... :D. Byla jsem totiž kamarádem, který toto divadýlko absolvoval minulý rok, varována, že jich je tam hodně... a já je opravdu, opravdu nemám ráda. Aby mi bylo jedno, že spím s pavoukem v jedný místnosti, musela bych být sakra nalitá :D.