Na hřbetu koně 15

Jen málo z vás ti zaslouží pokračování, fakt nás s těmi (ne) komentáři štvete, takže jestli se další díl nepřehoupně přes alespoň obvyklých 15 (když vidíme, že to čte pomalu 80 lidí, je to i tak dost chabé), tak pokračování zkrátka nebude :). Ti, kdo napíšou komentář a budou chtít pokračování, stačí připsat email a my vám ho pošleme. Fair play.

---

,,Tak kam?" Opřel si Hidan čelo o volant a zavřel oči. Na místo se sice dostali, ale cestou zpátky pravděpodobně 'přejeli' bludný kořen a ztratili se v lesních odbočkách. Nikde poblíž nebyla vesnice, jejíhož jména by se mohli chytit a najít se na mapě. To, že se ztratili, si ale Hidan nehodlal připustit. Ale asi na dvacáté křižovatce už mu povolily nervy. Začínalo se ztmívat a po zemi se válela čím dál tím hustší mlha.

,,Já nevím, nevyznám se v tý mapě. Jsme úplně někde mimo ní... nebo to tak aspoň vypadá," opáčil Kimimaro zdrceně, když viděl na silnici mlhu. Nebyl sice strašpytel, ale zažívat horor na vlastní kůži nutně nemusel. Poměrně ho děsila představa, že by tu mohli strávit více času, než je třeba... především noc.

Hidan si tlumeně povzdychl a po dalších dvou kilometrech kdy už pomalu neviděl ani na metr před sebe, to byl nucen vzdát. Prudce zabrzdil.

,,Tohle nejde, dál nejedu, ještě se někde zabijem," zavrčel nespokojeně, zaklonil hlavu a zavřel oči.

,,A to znamaná co?" zeptal se Kimimaro se strachem na jazyku. Určitě ho ten nahoře trestá za to, že neposlechl a nevrátil se domů, bylo mu to hned jasné.

,,Že půjdeme pěšky a budeme si dávat pozor na Slendermena." Zvedl starší z nich oči v sloup. Zatočil ke kraji silnice a odbočil z ní, po deseti metrech zastavil. Tady by je nic nemělo srazit. ,,Prostě pojedeme ráno," dodal nakonec, aby jeho první návrh nevzal Kimimaro vážně. ,,Chceš si lehnout dozadu, nebo si sklopíš tuhle sedačku?" dal mu pohotově na výběr.

,,No... mně je to celkem jedno." Kimimaro se nervózně podrbal ve vlasech a trochu nevěřícně si prohlížel okolí auta. Scenérie jako z hororu, napadlo ho okamžitě. Zajímalo ho, jestli se něco takového stávalo Hidanovi častěji, protože on podobný zážitek nikdy neabsolvoval a byl z toho proto trochu vyděšený. Ve městě běžně narážel na pochybné existence, ale tady to zavánělo až něčím mysteriózním a nadpřirozeným.

Tma a mlha v mokrém lese vyvolávala strach, protože asi lidská mysl podvědomě tušila, že KDYŽ UŽ by se tu někdo objevil, nebyl by to úplně normální člověk. Alespoň po psychické stránce. Hidan ale vypadal docela klidně.

,,Nechci nechat běžet motor, takže si vem radši tohle..." podal mu deku, pár jich naštěstí vozili s sebou pořád.

,,Díky..." Kimimaro si přehodil deku přes ramena, do každé ruky chytil jeden ze dvou horních cípů a pořádně se do ní zachumlal. Na sedadle sjel ještě o úroveň níže, jako kdyby měl pocit, že ho přes skleněnou výplň může vidět někdo nežádaný. Stále si opakoval, že nejsou v nějakém sci - fi filmu, ale mysl si s ním pohrávala a schválně mu vytvářela ty nejhorší obrázky toho, co se může stát.

Hidan se očividně strachoval o něco docela jiného... snažil se najít zapalovač, nebo alespoň sirky. Když jeden nakonec našel v kapse, stáhnul okénko, naštěstí taková zima venku ještě nebyla. Teprve s cigaretou mezi prsty se na Kimimara otočil. ,,Nebude ti vadit, když..." Dělal to automaticky, takže mu až později došlo, že to někteří lidé - jako třeba Itachi - nesnáší.

,,Vůbec ne," odpověděl Kimimaro s úšklebkem. Vybavil si ty horké letní noci, kdy se Sasukem seděli na těch nejvyšších budovách v Tokyu a oddávali se cigaretám a alkoholu. Bylo až s podivem, že se jim nikdy nic nestalo. Pád z takové výšky by rozhodně ani jeden neměl šanci přežít. Rád na ty chvíle vzpomínal a pach cigarety mu to připomínal.

Světlovlasý jenom přikývl, stiskl cigaretu mezi rty a přidržel zapalovač u jejího konce. Až když po chvíli spokojeně vydechl, zabodl se očima do Kimimarovy postavy.

,,Nejsi moc opálenej a myslel jsem si, že bílejší už bejt nemůžeš, ale teď vidim, že je to možný. Co se děje...?" Ještě jednou si cigaretu přiložil k ústům a pak mu ji nastavil před rty. Jestli kouří, tak není problém, pokud ne, tak začne. To byla celá jednoduchá logika.

Kimimaro ani na minutu nezaváhal, popotáhl z cigarety a vrátil ji zpět Hidanovi. Nekašlal ani se nedusil, kouř vypustil ven ústy, očividně v tom měl už praxi.

,,To prostředí mě moc nefascinuje," odpověděl pak na Hidanovu otázku. Nechtěl přímo říct, že by se bál, protože to tak úplně nebyla pravda, ale nejlepší pocit z toho také neměl.

Ten kluk se docela vyzná, to byla první myšlenka, co mu proletěla hlavou, když zjistil, že cigareta Kimimarovi není ani trochu cizí. ,,Těch věcí, co 'tě nefascinujou' je obecně docela dost," ušklíbl se světlovlasý na nehostinné, němé a holé kmeny, ztrácející se v mlze. ,,Jak jsi přišel na to, že chrápat s chlapem je lepší než se ženskou, hm?" Zvláštní bylo, že vyslovil tu věc jako fakt, s nímž samozřejmě také souhlasil.

,,Naprosto jednoduše - holky mě nikdy nepřitahovaly, nic jsem necítil, nezajímaly mě, ale v přítomnosti hezkýho kluka jsem se cítil hned jinak." Kimimaro vlastně nevěděl, proč mu to říká, když mu sám Itachi řekl, jak rád do jinak orientovaných lidí ryje. Chce si snad i rýpnout do něj? Ať už je to tak chce, byl připravený na tvrdou obranu. Urážet se rozhodně nenechá, nestydí se za svou orientaci, nejde přeci o nějakou chorobu.

,,Ženský sou až moc velký citlivky." Mezi rty vyfoukl kouř, opřel se hlavou o sedačku a zavřel oči. ,,Když je moc pevně chytneš za ruku, ječej. Když jim nechceš koupit vyhlídnutý triko, ječej. Když zapomeneš na výročí, ječej. Když je jebeš, ječej." Podal mu cigaretu a se stále zavřenýma očima spojil ruce za hlavou.

,,Ale stejně s nima chrápeš. My, kteří prozřeli, radši spíme spolu mezi sebou, holky nepotřebujeme." Kimimaro si znovu popotáhl s cigarety a opět ji předal Hidanovi. Cítil se trochu divně, když s ním mluvil o takových věcech, ale koneckonců on to téma načal a jestli ho to zajímá, tak proč ne?

Hidan si cigaretu vložil mezi rty a usmál se. ,,Prozřeli, jo?" zamumlal pobaveně. ,,Já prozřít, tak se ze mě stane světec. Víš jak jsem rád, že se ve městě sem tam objeví volná holka?" Geyové se doopravdy špatně hledali a Hidan jezdil do civilizace jen málokdy na to, aby si nějakého stihl 'vystopovat'. ,,Bejvalo to lepší, dřív." Vyndal cigaretu z úst a hrál si s kouřem, který vydechoval. ,,Itachi je zatraceně dobrej." Ušklíbl se na obláček dýmu.

,,Cože? Jak dobrej?" Kimimaro nepochyboval o tom, že je Itachi v posteli jednička, přeci jen to málem okusil na vlastní kůži, ale nevěděl, v jakém směru o něm mluví Hidan. Vlastně mu všechna jeho slova nedávala smysl. Mluví tu o sobě, jako kdyby byl jeden z nich, ale to přeci není... ne? Nemůže prostě být, protože jinak by neměl tak nemístné poznámky na homosexuály.

,,No jak dobrej, nejsem lidojed, v posteli samozřejmě." Ušklíbl se vesele. ,,Asi půl roku zpátky jsem s Itachim... říkejme tomu chodil. Hlavně spal, ale to je myslim jasný," dovysvětlil s přivřenýma očima.

,,Heh... tak to si dej pozor, aby tě Sasuke ve spánku neudusil polštářem," opáčil Kimimaro s úšklebkem. Věděl, jak dokáže být Sasuke zákeřný, když něco chce a hlavně se nerad dělí. Typické rozmazlené dítě z bohaté rodiny. Nezazlíval mu to, naopak ho zajímalo, jak by doopravdy reagoval, kdyby to o Hidanovi a Itachim věděl. Sám z toho byl trochu v šoku, teď mu nedávalo smysl už vůbec nic. Hidan spí s muži a při tom má narážky na homosexuály? To postrádá veškerou logiku, ptát se ho na to ale nehodlal.

Hidan se upřímně zasmál. ,,Ty neznáš Itachiho. Nikdy v životě nikoho nepodvedl, když s dotyčným chodil a pochybuju, že by kvůli mně udělal výjimku. Ale upřímně vás nechápu. Vždyť bisexuálové to maj o tolik praktičtější." Podržel mu cigaretu u rtů a pak si ji zase vložil do úst.

,,Heh... takže tak je to. Každýmu vyhovuje něco jinýho, klidně si spi s holkama, když se ti to líbí, mně to přijde nechutný a nezáživný," opáčil Kimimaro a mírně se otřásl, těžko říct jestli zimou nebo znechucením, každopádně si deku přitáhl blíž ke krku. Chlad se mu zažrával až do morku kostí.

Starší z nich mu ještě jednou půjčil cigaretu, pak otevřel dveře auta, hodil nedopalek na zem a stoupl na něj. Nakonec zavřel a vytáhl i okénko. ,,Zkus si žít nějakou dobu tady a je z tebe bisexuál taky." Udělal na něj úsměvnou grimasu. Všiml si, že je mu zima, ale nenapadal ho žádný způsob, jak mu pomoct. Vlastně ne žádný, ale žádný vhodný.

,,Tak to ani náhodou, jsem se svou orientací nad míru spokojený," namítl Kimimaro tónem hlasu, který nepřipouštěl žádnou pochybnost o jeho slovech. Před ústa si pak dal dlaně a zlehka na ně dýchl, aby se trochu zahřál, teplý čaj by docela bodl, ale věděl, že nic takového tu asi nedostane.

Hidan ho chvíli s úsměvem sledoval, on byl na chladné noci zvyklý, ale Kimimarovi to očividně dávalo zabrat. ,,Pamatuješ si ještě na to vyjmenovávání důvodů, proč tu zůstat dneska ráno?" zeptal se pak trochu nesouvisle, tok jeho myšlenek, to byla vždycky jedna velká záhada.

,,Upřímně mi zamrzl mozek a nejsem schopný, tak dalece uvažovat, ale asi hlavně proto, abych nemusel trpět na dovolené s rodiči." Jenom při té představě se Kimimaro otřásl. Zase by mu sháněli nějakou dívku. Ale o co vlastně jde? Stejně si bude muset nějakou sehnat. Takovou, která bude sedět na Sasukeho popis - fialové oči, světlé po ramena dlouhé vlasy... Nemá šanci. Doma ho čeká poprava. Téměř neslyšně si nad tím povzdechl.

Hidan mu ale elegantně ruce na které si dýchal, odtáhl z blízkosti tváře a uvěznil jeho ruce mezi svými dlaněmi. Překvapivé je neměl studené ani trochu. ,,Tak co kdybych ti dal ještě jeden důvod?" Bílé rty vytvořily úsměv, který nevypadal škodolibě, ani ironicky. O nic se ale nepokoušel, což bylo u muže jeho povahy s obdivem, sice tak navenek nepůsobil - Hidan byl totiž v životě ještě lepším hercem, než Itachi - ale uvnitř už byl delší dobu zmatený. Kdyby tu teď seděl kdokoliv jiný, ať už žena nebo muž, asi by se o něco snažil a nejpravděpodobněji ani to ne. Prostě ho na románky jedné noci z neznámého důvodu přešla chuť a světlovlasý si nerad připouštěl, že ten důvod má jméno. Dokonce i příjmení.

,,Jaký důvod?" zeptal se Kimimaro překvapeně. Co za důvod mu chce dát? V duchu se modlil, aby to nebyla podobná šílenost jako v Sasukeho případě, kdy mu na krk hodili koně. Proti zvířatům nic neměl, ale o žádné se nutně starat nemusel, to si raději bude užívat městských radovánek. Ačkoliv nebyl tolik uzavřený před novými zkušenostmi s přírodou jako Sasuke, tíhl více k městu stejně jako on.

,,Na to možná přijdeš časem," odvětil mu Hidan stále se stejným úsměvem a na sekundu se sklonil, aby se, dnes už po druhé, svými rty dotkl těch jeho aniž by pustil jeho prochladlé ruce.

,,Teď se tím netrap," poradil mu, když se odtáhl. ,,Přeci jenom ti zmrzly neurony." Mrkl na něj a pousmál se.

Kimimaro cítil, jak mu ztuhlo celé tělo, oči měl lehce přivřené a rty se mu chvěly. Když se ale Hidan odtáhl, všechno se vrátilo do normálu.

,,Netrápí mě to, jen zajímá," namítl pak tiše. Nevěděl, co si o tom všem má myslet a byl z toho trochu zmatený. Hidanova slova ho mátla stejně jako jeho chování.

Starší z nich přivřel zkoumavě oči. Neslyšel žádné: co to mělo znamenat... a tak podobně. A přesně tohle byl ten velký rozdíl mezi ženami a muži. ,,Teď je důležitý, aby ses zahřál," naklonil hlavu ke straně a pobaveně se usmál. ,,Od bisexuála to sedí, ne?"

,,Narážka na to, že jsem teplej?" zeptal se Kimimaro trochu naštvaně, čekal, že to přijde, ale přesto se ho to dotklo. Možná by to snesl od heterosexuála, ale u něj mu to tedy vadilo.

,,Moje orientace mě moc nezahřeje, sorry," namítl a otočil se na druhou stranu, než byl Hidan. Předstíral, že se dívá ven.

Hidan se usmál nad jeho otázkou, pak ale překvapivě o trochu zvážněl.

,,Tak trochu," dodal ve chvíli, kdy si jeho tvář otočil ke své a políbil ho. Jenom se otřel o jeho rty a jazykem mu po nich lehce přejel.

Kimimaro opět mírně přivřel oči a pootevřel rty. Dělal to téměř automaticky, vůbec nepřemýšlel o tom, s kým a kde. Po těle se mu ale rozlilo příjemné teplo ze vzrušení. Něco takového ještě nezažil, všechny jeho vztahy začaly cíleně a hlavně na nich dlouho předem pracoval... a možná proto žádný nevycházel, bral to moc vážně.

Hidan jenom mírně cukly koutky v úsměvu, nečekal, že se nebude Kimimaro bránit a bude ještě takhle spolupracovat. Prsty mu přejel po spodní čelisti a zvedl mu tím trochu hlavu, aby se k jeho rtům lépe dostal. Ještě chvíli mu kroužil po rtech, pak ale přivřel oči a prudce mu jazykem vjel do úst. Jakmile se dotkl uvnitř Kimimarových úst toho jeho, bylo mu jasné, že tenhle zelenooký světlovlásek začátečník ani omylem nebude.

Ten mu na polibky tvrdě odpovídal. Svůj jazyk propletl s jeho a hlavu mírně naklonil na stranu, aby k sobě měli lepší přístup. Možná by se měl spíš odtáhnout, ale byla mu pekelná zima a vzrušení ho skvěle hřálo. Možná, že to Hidan tušil a proto se tak zachoval. Milé, ale při té představě se cítil trochu trapně a zneužitě. Navíc pochyboval tom, že by to dělal tak nezištně, očividně si to také užívá.

Starší si s jeho šikovným jazykem ještě chvíli hrál, pak se ale odtrhl. Jen proto, aby se svými horkými rty mohl dotýkat hebké kůže na straně jeho krku. ,,Už chápu, že chlap, co tě má pro sebe, si pak už nikdy neužije nic s ženskou," dodal mezi doteky rtů a zubů. Tentokrát ale pro jednou mluvil bez ironie.

,,Za to s jinými muži si užívaj docela často," podotkl Kimimaro trochu sklesle, vzápětí se ale prudce nadechl, když se Hidan dotkl jeho citlivého místečka. Rukou mu zajel do vlasů, aby si ho tam podržel, druhou mu přes košili přejížděl po vyrýsovaných svalech na hrudníku a zádech.

Jiný by to nazval jako šťastná náhoda, Hidan se snažil instinktivně takhle rychle ono místo najít. Kvůli častějšímu střídání partnerů a partnerek to musel dělat časteji než Itachi nebo i Kimimaro. ,,Já nejsem věrnej typ," dodal upřímně. ,,Ale u jistých výjimek bych k nevěře neměl důvod..." Ono místo přejel jazykem a vsál mezi rty. Musel lehce přivřít oči, když na těle cítil jeho zkušené doteky.

,,Ani mě nenapadlo doufat v opak, jsem na takový typy magnet," řekl mladší opět tím samým tónem. Trápilo ho to, ale už se s tím smířil, nemá hold štěstí. Až se ale vrátí rozhodně si promluví s Gaarou, ten jako jediný měl ten potenciál s ním vydržet, kdyby se jim do cesty nepřipletl Sasuke. Teď si ale užíval Hidanovy horké polibky, mezi zuby držel svůj spodní ret, aby se zatím nemusel hlasově projevovat a rukou pořád vískal jeho vlasy.

Hidan se na chvíli vrátil k jeho rtům a zároveň s tím si ho přetáhl k sobě na klín, jako by snad ani nic nevážil. Takhle se mohl jeho krku věnovat mnohem líp. Jednu ruku mu obtočil kolem pasu a druhou mu odhrnul vlasy z krku. Přejížděl po něm jazykem a sem tam ho i škádlivě, ale nijak bolestně, kousl.

Kimimaro se opřel koleny o sedačku a zároveň se tak natiskl na Hidanův klín svým pozadím. Záměrně se o něj nechtěl otírat svou chloubou, aby nebyl vzrušený víc, než je potřeba, nechtěl hned ze začátku sténat. Studenými dlaněmi přejel pak pod košilí po jeho bocích. Cítil jeho horké tělo, jak příjemně hřeje jeho mrtvolně ledové dlaně.

Hidan mu jeho péči oplatil stejnou kartou, když mu, aniž by se odtrhl od jeho krku, prsty přejel podél linie klíčních kostí a pak o trochu níž, jakmile narazil prsty na látku, hned našel první knoflíček.

,,Měli bychom přestat, v sebeovládání nevynikám," zašeptal ve chvíli, kdy se s čelem opřeným o jeho rameno prudce nadechoval.

,,Jestli chceš skončit, stačí říct a přestaneme." Kimimaro na rozdíl od Hidana zvládal sebeovládání na jedničku s hvězdičkou. I přes slast a vzrušení dokázal okamžitě přestat téměř kdykoliv, pokud si to jeho protějšek přál. ,,Nechci ti zničit vztah nebo snad nabourat svědomí," dodal. Předpokládal, že Hidan někde někoho má.

V tu chvíli ho Hidan umlčel dvěma prsty na rtech. ,,Nebuď naivka, to by se ti nepovedlo mi nabourat i kdybych někoho měl. Ale já to spíš nechci pokazit... chci aby ti bylo jasný, že tohle nedělám z frustrace a nedostatku sexu," naznačil něco o své slabosti k němu a už měl pocit že toho řekl až moc. Opravdu bylo málo lidí, kteří ho dokonale prokoukli. Ti co pod divadelní maskou sprosťáka, sukničkáře a necitlivky spatřili... ne, vlastně nebyl nikdo, komu by se to povedlo.

,,Tak proč? Doufám, že ne z lítosti ke mně, to by se mě docela dotklo. Zase tak zoufalý nejsem." Kimimaro neviděl jiný důvod. Na lásku bylo až příliš brzy, znají se sotva den a nic jiného ho už nenapadalo. Když si nechce jen užít, tak co pak? Touží snad po trvalém vztahu? I kdyby ano, tak něco takového mu dát nemůže, protože na něj někde čeká Gaara. No, zatím tedy nečeká, ale bude čekat, až se dají zase dohromady. A Kimimaro tomu věřil, jeho naivita neznala mezí, jedna z mála jeho slabých stránek.

,,Líbíš se mi." Otřel se Hidan rty o odhalenou část jeho hrudníku. Žádné miluji tě, to by asi v životě nikomu neřekl, neznal člověka, který by si to 'zasloužil'. Ani netušil, jestli to kdy někomu řekne.

,,Tak potom nechápu, proč chceš tak najednou přestat." Kimimarovi to celé přestávalo dávat smysl. Také cítil, že je to k sobě táhne... alespoň po sexuální stránce. A jestli si dnes spolu užijí, nemusí o tom s nikým dalším mluvit, prostě to zůstane mezi nimi. Jde jen o vzájemnou výpomoc.

,,Kimi, jsi neskutečně krásnej, přitažlivej a sexy kluk, ale mě se líbíš k tomu všemu ještě trochu jinak." Hřbetem ruky mu odstranil vlasy z tváře a všímavě mu jednu nohu, kterou se o sedačku opíral, zvedl. Tak se na něj musel světlovlasý chtě nechtě posadit. ,,A kdybych tě pak... kdybych pak pokračoval, jak bys mi mohl věřit, že mluvim pravdu?" Nadzvedl ležérně jedno obočí.

,,Nevidím důvod proč ne. Chtíč nemusí vždy pocházet jen od vzhledu. Jestli se ti na mně líbí i něco hlubšího než moje tvářička, budu jen rád." S těmi slovy mu Kimimaro rozepnul první tři knoflíčky u košile a vtiskl mu mezi klíční kosti něžný polibek, odtud se přesunul až na krk, aby ho mohl rty prozkoumat. Zároveň s tím Hidanovi rozepnul zbytek knoflíčků. Dlaněmi mu mapoval horní část těla a lehce se zavrtěl na jeho klíně. Chtěl se jen lepé usadit, ale věděl, že ho tím musí i dráždit a to byl možná ještě hlubší důvod, proč to udělal.

Hidan zaklonil hlavu a zavřel na chvíli oči. ,,Dejme tomu..." Pravdou bylo že těch posledních asi pět dívek ho dokázalo vzrušit až když ho vzaly do pusy. To s Kimimarem to šlo skoro samo. Dorozepl mu košili a mezi rty tiskl různé části jeho ouška. Dlaněmi mu pak sjel na zadeček a zároveň se stiskem jeho pánev natlačil ke své.

Kimimaro zalapal překvapeně po dechu, čelo si opřel o Hidanovo rameno a jazykem přejel po každém místečku, kam jen z takové polohy dosáhl. Z kleku se pak přesunul do sedu a nohami ho objal okolo pasu, takhle se svými klíny vzájemně dotýkaly. Mladší už se nechtěl držet zpátky, tvrdě se proti němu pohnul a tiše zasténal. Z ramenou mu stáhl košili, kterou se mu podařilo před malou chvilkou rozepnout a hodil ji dozadu na sedadla. Teď ji Hidan rozhodně potřebovat nebude. Prsty obou rukou propletl s jeho a znovu se vrhl na jeho měkké rty, zároveň s tím vyšel pánví vstříc jeho klínu.

Hidan jenom stiskl jeho ruce tak pevně, že mu je málem rozdrtil a pootevřel rty v němém zasténání. Pak vyprostil jednu svou ruku a konečky prstů mu úplně zvolna sjel k jeho vzrušenému klínu, k němuž měl teď tak dokonalý přístup. Přejel mu jimi po napnuté látce a pak k jeho prozatím uvězněné chloubě přitiskl i dlaň a lehce ho stiskl. Mezitím mu vášnivě oplácel jeho polibky, kousal ho do rtů a provokoval svými vpády jazykem.

Kimimaro mírně zvrátil hlavu dozadu a v němém vzdechu pootevřel rty. Chytil Hidanovu ruku, kterou mu tak nestydatě nasměroval na jeho klín, přiblížil si ji ke rtům a mezi rty vsál labužnicky jeho prostředníček. Nejdřív obkroužil jazykem špičku, pak přejel po celé jeho délce a jemně ho sál. Když ho pouštěl ze svých úst, potutelně se usmíval. Rty mu ještě přejel po krku, než se z jeho klínu přemístil na zem mezi jeho nohy. Byl to relativně malý prostor, ale s tím Kimimaro neměl problém, o to víc se natiskl na Hidanův klín. Nejdřív mu jazykem přejel po kalhotách v místech jeho chlouby, cítil prach a ještě něco neidentifikovatelného, ale to ho nezastavilo ani neznechutilo. Naopak se o něj otřel ještě svými rty.

Když si Kimimaro ještě pohrával s jeho prstem, dočkal se nečekané reakce, kdy se starší světlovlásek prudce nadechl a silně si skousl ret. Někdo je citlivý na krku, u Hidana to byly konečky prstů. Když se pak sklonil k jeho klínu, tiše zavrněl a nehty sjel po jeho týle do vlasů.

Kimimaro mu rozepnul knoflík u kalhot a jedním ladným tahem se vypořádal i se zipem. Spodní prádlo mu zatím ponechal a přes jeho látku se tváří otřel o již značně vzrušený úd. Chvíli pobaveně sledoval Hidanův výraz, pak mu zajel rukou pod gumu boxerek a pohladil ho po celé jeho délce.

Starší sklonil hlavu a tlumeně zasténal. Ruku, kterou měl v jeho vlasech, zatnul v pěst a na krátkou chvíli mu zaklonil hlavu, sklonil se k němu a kousl ho do rtu. ,,Tak mi dokaž, že to umíš líp jak holka..."

To byla pro Kimimara výzva. Stáhl Hidanovi boxerky do poloviny stehen, dál je mít pro svou práci nepotřeboval. Do obou rukou pak uchopil jeho úd, políbil ho na špičku, jazykem podél obvodu olízl, hned na to ho vzal z jedné třetiny do úst a u kořeně ho rukami trochu silněji stiskl.

Starší sebou lehce trhl a zasténal. Pravdou bylo, že homosexuálové měli vždycky tu výhodu, že tělo partnera znali ze své vlastní perspektivy, takže měl Kimimaro doopravdy navrch. A to co dělal bylo... jednoduše úžasné. Hidan mu dlaněmi sjel po hrudníku na boky, které pevně sevřel.

Kimimaro mezi rty vsál celou polovinu jeho délky, sál, něžně kousal, opečovával ho jazykem i zuby. Ani druhou část jeho penisu nezanedbával, zpracovával ji rukami. Po chvíli si ale vsunul celý jeho úd mezi rty až do krku a v pravidelném intervalu ho zasunovala vysunoval. Když cítil, jak mu v ústech jeho úd roste, zrychlil tempo na maximum.

Hidan se v tu sekundu prohnul a se zasténáním mu do úst vyvrcholil. Takhle rychle se to nikomu už dlouho nepovedlo. Škoda že ty měsíce neměl nikde poblíž někoho jako byl on, to by pak chvilí, strávených se ženami, musel chtě nechtě litovat.

Kimimaro všechno bez námitek spolykal, jazýčkem mu pak úd ještě očistil od posledních zbytků spermatu, pak se vrátil znovu na jeho klín. Spodní prádlo už mu ale nenatahoval, úmyslně si sedl na jeho chloubu tak, aby Hidan cítil rýhu mezi jeho půlkami. Zhoupl se na něm a mezi zuby stiskl jeho ušní lalůček.

,,Kdybych měl bejt upřímnej... nic moc." Dýchl mu na krk a rty sjel až k jeho klíční kosti. Samozřejmě že tím Kimimarovi říkal přesný opak, u Hidana tohle byla mnohem větší pochvala, než kdyby pronesl něco jako: jsi fakt dobrej. Doteky dával Kimimarovi najevo, jak úžasný byl a ukázal mu tak, že slova pro muže jako on nic neznamenají. To až činy. Prsty ho obratně vysvlékl z jeho košile, nechával mu ji ještě chvilku, než jeho tělesnou teplotu přestalo zajímat, jestli ji na sobě má, nebo ne. Přivřel oči, dlaní sjel po jeho páteři a vklouzl mu zezadu za lem kalhot, kde přejel po jeho zadečku a prstem obkresloval tu krásnou linii až dokud se nedostal tak daleko, aby se dotkl jeho údu.

,,No ty ses taky zatím moc nepředvedl," oplatil mu Kimimaro stejnou mincí. Když se ale hladově přisál k jeho rtům, muselo to Hidana donutit pochybovat o jeho slovech. Přejížděl mu dlaněmi po krku a ramenech, zatímco jazýčkem tvrdě pronikal do jeho úst. Po chvíli ho chytil za špičku brady a hlavu mu zvrátil dozadu, aby se mohl přisát k jeho krku. Nejdřív po něm přejel jazykem a rty, pak mezi ně vsál kousek Hidanovi bělostné kůže.

Ten jenom slastně přivřel oči a pootevřel rty. V tu chvíli ho napadlo, jestli Kimimaro nehrál někdy v pornu, protože dělal s chutí naprosto všechno a vypadal u toho pořád dokonale. Jednou rukou ho objal kolem pasu a přitáhl si tak jeho vrchní část těla na sebe. Tím se musel Kimimaro logicky prohnout a tak vystrčit a zpřístupnit mu svůj zadeček. Bříškem ukazováčku na jeho otvor zatlačil a prst do něj najednou celý vsunul.

Kimimaro trochu hlasitěji zasténal a sám se na jeho prst nabodával. Rty už jen přejížděl po jeho krku, protože přes vzrušení nemohl pořádně dýchat. Jeho ruce ale znovu sklouzly k Hidanově chloubě. Bříšky prstů přejel od kořene až ke špičce a znovu ten tah zopakoval. Pak jeho úd přiblížil ke svému a vzájemně je o sebe otřel, ačkoliv měl na sobě stále spodní vrstvu oblečení.

Hidan se jemně zachvěl a ukazováčkem v jeho těle několikrát zopakoval gesto, které v normálním životě značilo něco jako: Pojď sem. Pak se ušklíbl, chytil ho za boky a prudce strhl pod sebe na čtyři. Pomalu olizoval výstupky jeho páteře a prsty mu při tom stahoval džíny i se spodním prádlem.

Kimimaro se snažil držet hlavu co nejvíc dole, aby se do ní nepraštil, prostor auta jim přeci jen nedovoloval moc veliké experimenty. Prohnul se v páteři jako kočka a dopřál tak Hidanovi výhled mezi své půlky, hlavu měl pořád dole a mezi zuby drtil svůj spodní ret, aby hned nezavzdychal, jakmile se ho Hidan dotkne.

Ten mu dlaní zatlačil na lopatky a přitlačil jeho hrudník k sedačce, prsty druhé ruky mu přejel po rtech a jedním mu vjel i mezi ně. Zezadu se na něj klínem natiskl a jenom se o něj otřel. Až potom, pořád ho před sebou držíc skloněného, ho jednou rukou chytil za bok a mělce do něj pronikl. Uvědomoval si svou velikost a nepostupoval příliš tvrdě.

Kimimaro zabořil hlavu do sedačky a poslušně držel. Byl zvyklý na průnik i bez přípravy, ale z Hidanova vybavení měl trochu strach. Z kapsy proto vytáhl malou tubičku gelu a podal ji svému milenci, pak se znovu předklonil a nehty zatnul do potahu pod sebou, kdyby měl Hidan náhodou v plánu drastičtější krok.

Ten se usmál, vystoupil z něj a natáhl se k němu, aby mu mohl zezadu polaskat ucho. ,,Já se nestačim divit... to to s sebou nosíš běžně...?" Jednou rukou mu za vlasy zvrátil hlavu dozadu a zároveň s tím do něj dvěma prsty, na nichž gel měl, pronikl.

,,Ah... jistota je jistota," zasténal Kimimaro. Někdo se nikam nehnul bez mobilu, jiný bez klíčů a on bez lubrikačního gelu. A teď se to konečně vyplatilo. Hlavu pořád nořil do sedadla a sám vycházel jeho prstům vstříc. Po chvíli se ale zvedl, donutil Hidana si sednout na jeho místo, vzal si od něj gel a nanesl ho trochu na jeho úd. Rty se lehce otřel o ty jeho a následně si na něj sedl. Zůstal jen v polosedu, nechtěl na něj zprvu hned dosednout, tušil, že tohle by opravdu bolelo.

Starší světlovlásek jenom zalapal po dechu, jednou rukou mu chytil ruce za zády a druhou mu pomalu odtahoval nohu, díky níž se vzepřel nad jeho klínem. Přitom mu dravě útočil na rty jazykem.

Kimimaro byl donucen pomalu dosednout na jeho klín, mezi zuby tiskl svůj jazyk, hlavu měl sklopenou dolů a snažil se přivyknout na jeho délku a šířku. Nehty zatnul do jeho ramen a zhluboka se nadechl.

Hidan si jeho ústa přitáhl k sobě a něžně, jako by kompenzoval tu bolest, ho políbil. Sám už se musel prudčeji nadechovat, aby odolal pokušení do něj hned tvrdě přirazit. Rukama ho letmo hladil po ramenech, hrudníku a bocích, jako by si chtěl uložit do paměti jeho přesnou podobu.

Kimimaro po chvíli sám dosedl plně na jeho úd a opatrně se proti němu pohnul. Bolest se ozvala, ale ne tak ostrá, jak čekal. Opětoval Hidanův polibek a znovu se proti němu trochu jistěji pohnul. Prsty mu zasunul do vlasů, aby si ho přitáhl ještě blíž ke svým rtům a tlumeně mu do nich zasténal.

Hidan ho chytil za boky a natiskl si ho co nejtěsněji ke svému klínu. Svými rty se sladil s těmi jeho a vyzývavě laskal jazykem jeho ústa. Ještě mu nechával chvíli, aby ho pak jeho pozdější pohyby tolik nebolely, usnadňovala jim to bohatá zkušenost obou 'účinkujících'.

Kimimaro se na chvíli odtrhl od jeho rtů, dlaněmi se zapřel o strop a divoce se proti němu pohnul. Hlavu zvrátil dozadu v prožívané slasti a znovu se proti němu pohnul. Brzy dokázal přírazy sladit do jednoho stálého rytmu, po chvíli ale zpomalil, protože mu nestačil dech. Možná by měl přestat kouřit, už tolik nevydrží.

Iniciativy se ale hned po něm chopil Hidan, který měl očividně energie až až. Jednou rukou si ke svým přírazům ještě přitahoval jeho pánev a druhou mu prsty obtočil kolem jeho vzrušení. Po chvíli do něj Hidan tvrdě a hluboko přirazil pod jiným úhlem. Jednou rukou ho pak chytil za vlasy a přisál se k jeho krku ve chvíli, kdy dosáhl synchonizovaně vrcholu spolu s ním. To bylo co říct, často i dlouholetí milenci mívaly problémy se sladit.

Kimimaro nechal svou hlavu volně spočinout na Hidanově rameni, chvíli se vydýchával, než se zvedl z jeho klínu. Beze slova se očistil papírovým kapesníčkem, natáhl si zpět kalhoty a sedl si na místo vedle něj. Znovu se zabalil do deky a podíval se jiným směrem, než byl Hidan. Dělal, jako by se nic nestalo, přesně tak, jak mu slíbil.