Na hřbetu koně 14 2/2

znaky, znaky... ach ty znaky

---

Sasuke se na chvíli zarazil. To už na něj v takovém směru myslel od prvního dne? Představa, že vedle něj chodil, zatímco on po něm toužil... Mírně se otřásl, ne zděšením, ale vzrušením. Kdyby tehdy věděl... A co ta otázka? Experimenty?

,,Podle toho, o jaký experiment by šlo..." Sasuke mu přejížděl bříšky prstů po rameni a oči přilepil na jeho hrudník, nebyl si jistý, jestli se mu při tom, co řekne, chce dívat do očí.

,,Nezapomínej, proč tu jsem..." upomenul ho Itachi a políbil ho na ouško. ,,Krocení..." kousl ho do krku a pak mu po linii, kde cítil tepnu, přejel jazykem. ,,zdivočelých zvířat..." zašeptal a vklínil mu lehce nohu mezi ty jeho.

,,Jak to myslíš?" zeptal se ho Sasuke trochu překvapeně. Přirovnává ho snad k divé zvěři nebo mluví vážně? Byl z toho trochu na pochybách. Každopádně se ho chytil za krkem a podíval se mu do těch očí podobných jeho, zároveň dal nohy trochu dál od sebe, aby měl Itachi prostor.

Itachi se jenom usmál a jemně se odtáhl. Už na nacvičeným pohybem ho chytil za ruce a stáhl mu je nad hlavu k čelu postele, umlčel Sasukeho svými rty a při polibku mu ruce v oné poloze připevnil provazem, jako by ho tam už měl připravený. Tohle nebyla až tak neznámá praktika, ale dnes hodlal starší Uchiha zajít o trochu dál, než bylo svazování.

,,Já jsem to divoký zvíře?!" zeptal se Sasuke trochu vykolejeně, zatímco se pokoušel uvolnit z provazů. Něco takového mu ještě žádná holka neudělala, asi by jí za to ani nepoděkoval, ale u Itachiho... cítil, jak se jeho boule v kalhotách ještě zvětšuje. Ten pocit vlastní bezmoci ho vzrušoval.

,,To jsem nikdy netvrdil..." přiložil mu na jemné rty ukazováček. Byl úžasný... tak neskutečně roztomilý, v jednom směru poddajný, v druhém se mu bránil. Itachi měl rád vše pod kontrolou a takováto situace mu víc než vyhovovala. Sjel mu dlaněmi po stehnech a zuby sevřel lem jeho trička.

,,Proboha... Itachi..." Jak zavadil svými rty o jeho holou kůži, mohl se Sasuke zbláznit. Celý den trpěl vzrušením natěšený na večer, aniž by si ulevil a teď ho dráždil každičký jeho dotek. Kdyby neměl svázané ruce, nejspíš už by před ním nenasytně klečel na čtyřech, takhle jen přivíral oči a snažil se dostat z provazů. Ty ale držely až příliš pevně.

,,Já experimentuji rád." přivřel starší třpytící se onyxové oči s odlesky olova, které tak zdůrazňovaly nepřirozenou sněhobílou pleť jeho tváře. Jeden koutek růžovokrémových rtů pozvedl do širokého úsměvu. V tu chvíli vypadal nebezpečně, jako by se Sasuke stal obětí démona z masa a kostí. Pomaličku uchopil jednou rukou jeho vršek a začal ho stahovat, zatímco druhou rukou mu přejížděl po nově odhalené pokožce a něžně ho příležitostně škrábl.

,,No... to vidím. Jen jsem zvědavý, jak mi sundáš to triko přes ty přivázaný ruce," upozornil ho Sasuke s úšklebkem na menší problém, lehce se při tom zachvěl pod jeho doteky. Itachi měl studené ruce, zatímco on horké tělo, byl to pro něj trochu šok, především to vůbec nečekal, možná proto zalapal polekaně po vzduchu.

,,O to se neboj," zavrněl Itachi se rty u jeho hrudníku. Tričko mu přetáhl přes hlavu a nechal ho shrnuté na jeho zápěstích, tam nijak nepřekáželo. Starší tmavovlásek na něj pomalu nalehl a pootevřenými horkými ústy se mu otřel o krk. Dlaně, které doposud držel na jeho bocích, sevřel na jeho zadečku a zvedl si jeho pánev ke své, aby se svým klínem otřel o jeho.

Sasuke pootevřel ústa a prudce zvrátil hlavu dozadu. Snažil se udržet steny za zuby, ale šlo to jen těžce. Cítil, že ho chce každou buňkou svého těla. Nohy úmyslně dával co nejdál od sebe a sám se v pánvi nadzvedával, aby se mohl těsněji otřít o Itachiho klín. Chtěl tak alespoň trochu polevit tlaku v kalhotách.

Itachi se spokojeně usmál, ještě chvíli a neudrží se. Prsty vklínil mezi lem jeho kalhot a jeho horké tělo a během chvilky Sasukeho zbavil i tohoto kousku oblečení. Na moment se nad ním vzepřel a s přivřenýma očima ho sledoval, zatímco si pozvolna rozepínal jeden knoflíček po druhém a postupně si bílou košili nechal sklouznout z ramen. Pak se sklonil a dlouze olízl rozpálenou kůži na jeho podbřišku.

Sasuke ho při tom fascinovaně sledoval, dech se mu z toho pohledu na to dokonalé tělo tajil. Kdyby neměl ty ruce svázané, opravdu už by se na něj vrhl. A když se dotkl rty jeho těla, už se doopravdy neudržel a slastně zasténal jeho jméno. Nohy nenasytně roztahoval od sebe v naději, že se ho Itachi konečně zmocní.

,,Prosím..." zašeptal skrz steny to jediné slovíčko, které zároveň říkalo všechno i nic.

V tu chvíli se Itachi otřel nohou tvrdě o jeho vzrušení, opřel se dlaní o jeho hrudník a něco chladného mu přiložil ke rtům. V pravé ruce elegantně svíral bič s dlouhou dřevěnou rukojetí. ,,Varoval jsem tě včas..." přivřel s děsivě klidným úsměvem oči a zhluboka se nadechl.

Sasuke se rozklepal a těžko říct jestli vzrušením nebo strachem. Bič sledoval s děsem v očích, ale v klíně měl pořád těsno. Náhle přivřel mírně oči a znovu zopakoval to slovo: ,,Prosím..." Tvářil se u toho jako malé dítě, kterému odepřeli hračku. ,,Prosím, vezmi si mě," obohatil to o pár dalších podstatných slov. Chodidlem se mu při tom otřel o nohu.

Starší Uchiha se o něco prudčeji nadechl, ale pak se k němu sklonil, aniž by mu onen úsměv zmizel z tváře. ,,Teď si budeme hrát," oznámil mu tiše a na důraz svých slov si přejel po spodním rtu špičkou jazyka. Jednou rukou mu vjel do vlasů a zaklonil mu hlavu, aby se mohl lépe rty dostat k citlivým místům na jeho krku. Koncem oné děsivé hračky mu přejížděl po celém hrudníku. ,,Když nebudeš zlobit, neublížím ti," vydechl Itachi a sklonil se o něco níž, aby mohl zakousnout jeho bradavku.

,,Budu ho - hodný," slíbil mu Sasuke v prudkém nádechu, ale tím, jak se všemožně kroutil, aby se osvobodil z provazů, si trochu protiřečil. Jinak to ale nešlo, potřeboval se z těch provazů dostat, chtěl se dotýkat toho těla nad sebou a hlavně lépe zvládat vzrušení, v takové poloze mu byl odevzdán na milost i nemilost. Nohy měl pořád roztažené dalece od sebe a ze rtů mu zatím unikaly jen tiché steny, ale plné chtíče a většinou nesly Itachiho jméno.

Taková moc byla pro staršího Uchihu jako droga. Úžasná, ale nebezpečná. Jazykem se dotkl jeho chlouby a jemně vsál mezi rty bílou látku jeho boxerek. Bičem mu pomalu sjížděl po vnitřní straně nohy od kotníku k jeho vzrušenému klínu.

,,Áááhh..." Sasuke natočil hlavu na stranu a v hlasitém vzdechu skousl svůj spodní ret. Klínem vycházel vstříc těm horkým ústům. Měl chuť na bratra něco zakřičet, ale bič v něm vzbuzoval příliš vysoký respekt. Až v dalším prudkém nádechu se odhodlal rozhořčeně zakřičet: ,,Itachi, tak už si mě sakra vezmi!"

Uchiha se na něj zadíval a na rtech mu zahrál krátký úsměv. Sasuke ani netušil, co všechno s ním má ještě v plánu.

Obratně mezi rty zachytil jeho spodní prádlo a šikovně je stáhl přesně ve chvíli, kdy ho bičem jemně švihl přes hrudník, ne tolik, aby mu potrhal kůži, dost na to, aby rána setrvala na hranici bolesti a rozkoše.

Sasuke se jen trochu lekl a ve zmatku přitiskl kolena k sobě, na Itachiho teď hleděl s větším respektem. Vzrušení ho ale pořád nepříjemně tlačilo. Rty se mu chvěly, jak se snažil něco říct, zatím ale pořád mlčel. Až po několika vteřinách se trochu uklidnil a přivřel znovu oči, nohy měl ale pořád u sebe.

Jeho starší bratr ho zlehka chytil za kotník a mezi nohy mu vsunul černý bič. Když ho takhle donutil odtáhnout od sebe nohy alespoň trochu, podržel mu jednu na posteli, aby to Sasuke podruhé nezkusil a obemkl jeho úd po korunku horkými rty.

,,Ahhh..." Sasuke uleveně vydechl. Itachiho rty mu působily takové blaho a konečně trochu polevil ten nesnesitelný tlak, když ale zjistil, že se Itachi dál po jeho délce neposunuje, opět u něj stouplo vzrušení.

,,Itachi... prosím... proboha, tak už si mě vezmi, vojeď, vopíchej... cokoliv!" Prakticky po něm chtěl v těch všech slovech to jediné, ale potřeboval už to nějak zdůraznit.

,,Ale no tak, Sasuke..." zakroutil s úsměvem Itachi hlavou, nahnul se k jeho rtům. ,,Zase špatně..." následoval štiplavý úder ze strany na jeho zadeček, tak daleko, kam až to jeho poloha na zádech dovolovala. Výkřiky nebo protesty zastavil svým jazykem, kterým se mu dostal do úst a pokusil se ovládnout ten Sasukeho. K tomu, co chtěl udělat teď, potřeboval trochu bratrovy pozornosti... takže tentokrát o trochu bolestivější rána by stejně přišla, tak jako tak, ale to Sasuke vědět nemusel.

Sasuke mu polibky vracel až příliš ochotně, v pánvi se při tom pořád nadzvedával, aby nemusel ležet na poraněném místě, ale hlavně proto, že se tak dobře otíral o Itachiho klín.

,,Prosím... udělej to i bez přípravy..." Podle jeho hlasu se dalo poznat, že už je hodně zoufalý, když byl schopen klesnout tak nízko. Tolik ho chtěl v sobě cítit, měl pocit, že jinak úlevy už nedojde.

Starší Uchiha se ale od něj na chvilku odlepil, jednou rukou mu stiskl bok a přitlačil jeho tělo na matraci, aby se tolik nezmítal. ,,Až tě budu muset znovu potrestat, už to bude hodně bolet..." varoval ho předem tlumeným hlasem, v němž bylo už dobře slyšitelné vzrušení. ,,Tak sebou teď radši moc necukej." Rty se začal mazlit s jeho krkem a vlastními nohami mu od sebe odtáhl ty jeho. Po rýze na zadečku mu pak přejel něčím studeným. Byl to jeho prst, ale pravděpodobně na něj mimo Sasukeho zorné pole nanesl trochu gelu. V tomto směru se zdál ohleduplný.

Chvíli se prstem jenom zvenku dotýkal jeho otvoru, pak do něj ale dvěma prsty najednou vnikl a lehce ho roztáhl a mezi ukazováčkem a prostředníčkem ke vstupu do jeho těla přiložil něco ještě ledovějšího. Po chvíli mohl Sasuke cítit, jak se chlad rozšířil, když do něj Itachi vpravil trochu onoho gelu. Pak už v něm nechal jenom jeden prst, kterým do něj jen velmi mělce pronikal, aby se starší Uchiha pořádně ujistil, že to Sasukeho nebude tolik bolet.

Sasuke se překvapením stáhl, jakmile ale pronikal prst hlouběji a hlouběji, začal se uklidňovat. Jen gel ho chladil trochu víc, než bylo potřeba. Nikdy v sobě takovou věc neměl, byl to takový zvláštní pocit. Hlavu naklonil na stranu a prudce se nadechl, oči přivřel jako šelma při lovu.

Itachi se ale po chvilce odtáhl, zlehka se mu posadil na vzrušený klín - jenom se o něj otřel, aby Sasukemu dal na sekundu pocítit, jaké to je, být nahoře, ale starší Uchiha měl ještě pořád kalhoty, takže šlo opravdu jenom o náznak. Pak mu ukázal ruku s bičem... s nehezkým úsměvem hračku v prstech otočil, takže tím pohybem upoutal Sasukeho pozornost k oné dlouhé dřevěné rukojeti, sahající až do poloviny biče. Naklonil hlavu k rameni a přivřel oči, jak si se zájmem onu specielně uzpůsobenou rukojeť prohlížel. ,,Tak to je asi čtyřiadvacet, možná pětadvacet centimetrů..." nebyla moc široká, ale neskutečně dlouhá... a Itachi přesně věděl, jak tím dosáhnout Sasukeho nejcitlivějšího místa.

,,Ne...!" zaprosil Sasuke až plačtivě, když si prohlížel tu dlouhou rukojeť. ,,Chci tam tebe, ne tohle," namítl tiše s pohledem sklopeným dolů. Bál se, aby nepřišla další rána, kdyby příliš odporoval. Nebolelo to, alespoň ne tolik, jak zprvu čekal, ale umocňovalo to jeho vzrušení a jestli se ho Itachi neplánuje ještě pořád zmocnit, asi to dlouho nevydrží...

,,Prosím, bráško, pojď dovnitř," použil mimoděk i trochu jiné oslovení.

Itachi na chvíli překvapeně zamrkal, pak se ale ušklíbl. ,,Snad si nemyslíš, že bych tě uspokojil tímhle..." Díky tomu to bude potom jenom příjemnější. ,,A jestli sebou budeš šít, bude to bolet teď i... potom." Smyslně si skousl ret, sklonil se k jeho hrudníku a jazykem mu ošetřil narůžovělý šrám. Ve stejnou chvíli se koncem rukojeti dotkl jeho otvoru, pak přitlačil, ale pravděpodobně pozapomněl na fakt, že díky gelu do Sasukeho zadečku ona věc vklouzne snadněji, takže to se silou lehce přehnal a než se stihl zarazit, podařilo se mu do něj vsunout necelých patnáct centimetrů.

Sasuke se v pánvi nesouhlasně zavrtěl, jak se snažil ze sebe dostat cizí předmět tolik nepodobný tomu, co chtěl ve skutečnosti uvnitř cítit.

,,Už mě nemuč," zaprosil a žádostivě se na bratra podíval. Snažil se být poslušný a moc sebou necukat, ale ten předmět uvnitř něj ho trochu rozhodil. Cítil, jak je dřevo nepříjemné tvrdé, Itachiho tkáň oproti tomu bývala mnohem příjemnější.

Itachi ho místo toho jen dravě políbil a tentokrát o něco opatrněji pokračoval v zasouvání oné rukojeti. Měl k tomu hned několik důvodů. Ten hlavní byl, že na něj byl Sasuke pořád dost úzký a tohle byla dobrá předehra pro to aby mu neublížil. V neposlední řadě tu hrála roli i Itachiho náklonnost ke všemu novému a přirozená zvědavost, co všechno Sasuke zvládne.

,,Tak je to správně," pochválil ho jemně do rtů, když zjistil, že celá ta neskutečná délka je v něm, to byla výhoda u mužů oproti ženám. Potom k rukojeti vsunul pod správným úhlem ještě své dva prsty a tím jemně pohnul s celou věcí uvnitř něj. Udělal to tak schválně, aby jen zavadil o ono místečko. Věděl že v něm tu hračku nemůže nechat dlouho, protože ho k vrcholu chtěl přivést sám a ne prostřednictvím rukojeti, se kterou by to samozřejmě také šlo.

Sasuke slastí tiše vzdychl, ale ten prosebný pohled z jeho tváře pořád nezmizel. Chvěl se a neustále vrtěl, už mu docházely nápady na to, jak přesvědčit Itachiho, aby si ho už vzal. Konečně to tedy vzdal a sám vycházel pánví rukojeti vstříc, jen aby si ulevil. Mezi zuby měl skousnutý spodní ret a z úst mu unikaly pořád hlasitější steny.

Starší Uchiha to okamžitě zpozoroval a nechal ho ještě chvíli, zatím se sám poměrně nepozorovaně zbavil zbytku oblečení. Když poznal, že má Sasuke k vrcholu jen kousek, dlaněmi mu zatížil boky, aby už se nemohl pohnout. Pár sekund si užíval toho zoufalého, až šíleného výrazu v bratrově tváři... pak z něj ale rukojeť prudce vysunul, pevně sevřel jeho kotníky a odtáhl mu nohy dál od sebe, aby měl k tomu úžasnému tělu lepší přístup... ještě mu jednou rukou pod jeho boky lehce nadzvedl zadeček a otřel se podbřiškem o jeho chloubu. Silně sevřel jeho boky a docela lehce do něj špičkou pronikl. Na chvíli se zarazil a mírně prohnul v zádech. Pak z něj znovu vystoupil úplně, ale hned vzápětí do něj tvrdě přirazil a vsunul se do něj téměř celý, což se u Sasukeho dalo považovat za ohromný úspěch. Itachi se k němu naklonil a naposledy se proti němu pohnul. To už se klínem natiskl na jeho zadeček. Starší Uchiha se na chvíli nad Sasukem zapřel na rukou, chvěl se vzrušením a prudce se nadechoval, mladší si na jeho velikost zatím mohl zvyknout.

Sasuke se nadechoval ve stejném rytmu jako Itachi. Přivíral oči a bolestí křivil tvář. Musel si trochu přivyknout na bratrovu šířku, rukojeť biče přeci jen byla o něco málo užší. Když cítil, jak mu povolují svěrače, uleveně vydechl a znovu udělal ten prosebný pohled. Tentokrát chtěl ale něco úplně jiného...

,,Políbíš mě?" zeptal se téměř dětinským hlasem a rty lehce pootevřel, jako kdyby doufal v kladnou reakci. Jistý si tím ale nebyl, protože dnes ho Itachi mučil opravdu neskutečným způsobem. Na dnešní noc rozhodně nikdy nezapomene. S tou myšlenkou se proti Itachimu prudce pohnul, cítil, jak jeho úd narazil do prostaty. V němém stenu zvrátil hlavu dozadu.

Po Sasukeho prosbě se k němu už chtěl Itachi sklonit, ale když se proti němu mladší bratr pohnul, trhl sebou, zavřel oči, zatnul zuby ale i přes to v tu sekundu zaklonil hlavu a vzrušením vykřikl. Bylo to něco, co se mu snad nikdy nestalo, vždycky se hlídal a maximálně zasténal... teď klečel nad Sasukem, do tváře mu padaly černé vlasy, lapal po dechu a zatínal nehty do prostěradla pod nimi... takhle zbaveného veškeré zdrženlivosti ho snad ještě žádný z jeho milenců nikdy neviděl.

Sasuke si moc dobře uvědomoval, co se mu povedlo udělat s tím klidným a rozvážným Itachim. Nepřestával mu vycházet pánví vstříc, nohy se snažil mít stále co nejdál od sebe, ale jak ho ovládalo vzrušení, zjistil, že je postupně přibližuje, na konec koleny drtil bratrovy boky. Sténal spolu s ním, ale daleko hlasitěji, on se neuměl ovládat skoro vůbec. Nikdy to neměl zapotřebí, žádná dívka ho nedokázala vyhecovat tak vysoko. Pod Itachim přicházel ale skoro o všechen rozum, kousal se do spodního rtu a snažil se při tom ztišit, aby je náhodou někdo neslyšel.

,,Nhh... Itachi.. ah... chci... chci svůj po... polibek," dostal ze sebe mezi steny.

Itachi si ho za vlasy okamžitě přitáhl ke svých horkým rtům a chtivě a vášnivě se zmocňoval těch jeho. V jednu chvíli, aniž by ustal v náruživých polibcích, natáhl ruku k jeho zápěstí a povolil mu onen mučivý provaz. Dlaní si ho za zátylek přidržoval u sebe a druhou rukou mu mapoval sametovou kůži na hrudníku. Při přírazech mu Sasuke víc jak ochotně pomáhal, takže dosahovali tak hlubokého spojení, že se Itachi chvílemi musel odtáhnout a rozechvěle se nadechnout.

Mladší ho okamžitě objal okolo krku, aby si to náhodou nerozmyslel a znovu ho nesvázal. Přejížděl bříšky prstů v místech Itachiho krční tepny, vnímal tak jeho rychlý tep a sám se snažil ten svůj zklidnit. Měl pocit, že mu srdce každou chvíli vyskočí z hrudníku. Nohy obemkl okolo jeho pasu, aby se mu do něj lépe pronikalo a nepřestával mu napomáhat v pohybech svou pánví.

Starší Uchiha ho v jednu chvíli kousl do jazyka, stiskl rukama jeho boky, které svíral už dost dlouho na to, aby tam Sasuke měl minimálně drobné modřinky a ještě pevněji se na něj natiskl. Do Sasukeho úst zavzdychal jeho jméno, když v něm vyvrcholil.

Mladší okamžitě cítil, jak se Itachiho horké sperma rozlilo do jeho těla, ten fakt ho donutil přirážet ještě s větší vervou, aby i on došel svého vrcholu. Nehty zatnul do bratrových ramen, nohami si ho přidržoval za pas u sebe a boky divoce pohyboval proti jeho pánvi. Když dosáhl orgasmu, vykřikl cosi neartikulovaně. Stisk, kterým si držel Itachiho tak tvrdě u sebe, začal pomalu povolovat.

Itachi se doslova zhroutil vedle něj a pokoušel se popadnout dech. Oba si z toho 'souboje' odnesli spoustu důkazů, jako byly modřiny, škrábance i prokousnutá místečka na kůži. Starší tmavovlásek si jednu dlaň přiložil na čelo, zavřel oči a jeho rty se zvlnily do jemného, spokojeného úsměvu. Druhou rukou chytil tu Sasukeho a propletl svoje prsty s těmi jeho.

Ten na tom nebyl o nic lépe, nohy měl pořád daleko od sebe, z právě prožitého vrcholu se mu ještě pořád klepaly a on nebyl schopen je dát k sobě. Na rukou ale začínal cítit otlaky a modřiny, jak z něj pomalu mizelo vzrušení, které bolest lehko překrylo. Očkem hodil po Itachim a spokojeně se usmál.

,,Musím ti něco říct..." začal mluvit, když se trochu vydýchal, ,,větší orgasmus jsem nikdy neměl," vydechl.

,,Tak když už jsme u tý upřímnosti..." Itachi otevřel temné oči, zadíval se na strop a sevřel Sasukeho ruku o trochu pevněji. ,,Provedl jsem něco... neodpustitelnýho..." vyhoupl se nad něj a pořád ho držíc za ruku mírně přivřel oči. Pak se k němu sklonil, jeho výraz zvážněl a při šeptem pronášených slovech se rty otíral o jeho. ,,Zamiloval jsem se do vlastního bratra..."

Sasuke ho bříšky prstů pohladil po tváři, zatímco druhou rukou ho vískal v dlouhých tmavých vlasech. Chvíli nenacházel slov, ale nakonec se přeci jen rozmluvil.

,,Víš já..." začal opatrně. Najednou jako kdyby zase ztratil slova, ještě minutku mlčel, než je znovu našel, nebo si spíše rozmyslel, jak zformulovat větu. ,,Nikdy jsem nebyl zamilovaný a nevím, jak to vypadá, ale... jsem s tebou tak rád, buší mi srdce, kdykoliv tě vidím, tají se mi dech, když na mě mluvíš, červenám se, když se na mě dlouho díváš a žárlím i na ta pitomá zvířata, že s tebou tráví víc času než já. Co je to?"

Itachi se usmál a otřel se mu o rty. ,,Totéž..." odpověděl a jeden koutek úst mu cukl v zadržovaném úsměvu. Cítil se šťastný... Sasuke definoval svůj vztah k němu... a to se shodovalo s jeho vztahem k Sasukemu.

Ten jen pootevřel rty, aby mohl bratra políbit. Cítil se trochu zmateně a hlavně se bál, bál se milovat. Nevěděl ještě, co všechno to obnáší, ale cítil, že Itachi mu to pomůže zjistit. Tiskl ho k sobě, jako kdyby ho měl každou chvíli ztratit a jazykem pronikal dovnitř jeho úst. Tolik mu chtěl říct, o svých momentálních pocitech, ale polibky to mohl vyjádřit daleko lépe než slovy.

Jeho starší bratr mu chtivě odpovídal, naklonil hlavu ke straně, aby mu mohl mezi rty vnikat ještě hlouběji. Po chvíli se od něj odtáhl a lapal po dechu. Ten pocit jistoty, že ho tu má a že je jenom jeho, byl opojný a nádherný. Itachi si vedle něj lehl na bok a prsty mu upravil jemně pocuchané pramínky vlasů.

Sasuke se k němu okamžitě jako na povel přitulil, nos zabořil mezi jeho klíční kosti a rukami si vzájemně mnul bolavá zápěstí. Nenadával, nestěžoval si, jen ho to ukrutně pálilo. Nikdy by ho nenapadlo, že obyčejný provaz může způsobit takovou bolest. Neměl ale tu sílu vstát, aby si to šel ošetřit, Itachiho objetí mu bylo daleko přednější a příjemnější.

Itachi se natáhl za sebe a přehodil přes ně velkou deku, kterou tu používal jako peřinu. Pak mu jemně chytil ruku, stáhl si ji k sobě a po odřené linii mu přejel konejšivě jazykem. Stejně polaskal i jeho druhou ruku a na konec se rty dotkl jeho dlaně.

Sasuke se chvíli nechal opečovávat, než ho chytil za bradu, aby si ho přitáhl ke svým rtům. Vtiskl mu mezi ně něžný polibek, kterým mu za všechno děkoval. Jednu nohu pak přehodil přes obě jeho, aby se na něj mohl ještě víc natisknout a spokojeně zavřel oči.

,,Dobrou noc..." zašeptal mu do ouška Itachi a ochranitelsky ho objal. Byl si teď naprosto jistý, že kdyby Sasuke stál na kolejích a jel by vlak, bez váhání by po něm skočil a sám se nechal srazit. Takovou jistotu už dlouho u nikoho necítil, s ním zapomněl i na to, že je jejich láska zakázaná.