Úsvit 3

Honza Vám posílá další část a omlouvá se, že to tak dlouho trvalo a pokud budete hezky komentovat čeká Vás bonus,

takže hezky komentujte, protože já ten bonus chci vidět xD. Všem Vám děkuje a miluje Vás :D.

---

Kakashi se rychle prodíral temnotou. Mráz bičoval jeho odhalené, prochladlé tělo, vlasy se již dávno poddali neúprosnému větru. Hatakemu to ale nevadilo - jediné, na co se teď dokázal soustředit, byl Sasuke.

"Už jdu, lásko…" šeptal do tmy. Cesta se rychle krátila. Když už byl skoro u svého cíle, zaslechl zvláštní zvuk.

"Flétna…?" pomyslel si. Až po chvíli mu došlo, co se děje. To už ale bylo pozdě - noční Konohou prolétl bolestivý výkřik. Kakashiho tělo sužovala ostrá, řezavá bolest.

"Tayuya…? Já myslel, že jsi… áá!" zasténal. Z okolí k němu doléhal sadistický smích.

"Výborně Kakashi…," přibližovala se "já věděla, že si na mě budeš pamatovat."

"Kdo by také zapomněl na malou, rudovlasou Tayuyu… " řekl sarkasticky.

"Já si také pamatuji… na ty nicky, které jsem tehdy zabila…" zasmála se. Kakashi se otřásl vztekem, chtěl zaútočit, ale jeho protivnice přiložila flétnu k ústům a jeho tělo opět ovládla bolest.

***

"Kde… kde je Kakashi?" zašeptal s námahou Sasuke.

"Určitě tu hned bude." ujistila ho rychle Tsunade. Uchiha si povzdech a opět zavřel oči. Sakra, kde se couráš, Kakashi? Ještě chvíli stála u Sasukeho lůžka, prohlížela si výsledky EKG, potom opustila pokoj a vydala se poohlédnout po bělovlasém muži. Bylo jí divné, že se ještě neobjevil.

"Gemno?!" zavolala na svého spolehlivého podřízeného.

"Hokage - sama?" odvětil klidně.

"Vyřídil si, oč jsem tě žádala?" zeptala se netrpělivě.

"Ale ano, Kakashi - san se hned vydal na cestu. Copak on tu ještě není?" otázal se, stále ledově klidný. Jeho nadřízená se na chvíli zamyslela, pak se otočila na podpatku a začala se pomalu vzdalovat.

"Zůstaň u Sasukeho." řekla jenom. Gemna se za ní díval, přemýšlel, jestli ji nemá následovat. Nakonec se rozhodl pro opak a šel vykonat rozkaz.

***

Ve vzduchu byl cítit pach krve a potu. Tayuya stála nad Kakashim, držela pevně jeho dlouhé, stříbrné vlasy a dívala se mu upřeně do tváře.

"Nikdy ti nezapomenu, že jsi ho zabil… Nikdy!" křičela. Kakashi mlčel, hleděl přímo do jejích temně hnědých očí. Leskl se v nich žal a bolest. Uhrančivou krásu těch očí však zabíjela nenávist, obrovská nenávist s šílenou touhou po utrpení a krvi.

"Jestli mě chceš zabít, tak to udělej. Nechci tu ztrácet čas…" na tvář mu přiletěl políček.

"Buď zticha!" řekla důrazně. "Budu si s tebou dělal, co se mi zlíbí." Kakashi se uchechtl.

"Sen'eijashu!" ozvalo se. V ten okamžik se kolem Kakashiho těla začal ovinovat bílý, dlouhý, mohutný had. Když byl zcela v hadově moci, Tayuya se zasmála a plaz začal svoji oběť pevně tisknout. Kakashi zkousl svůj ret, snažil se potlačit tu nesnesitelnou bolest. Tlak se neustále zvětšoval. Když Hatakemu začaly praskat kůstky, ozvala se mocná rána a výkřik, země se otřásla. Náhle stisk povolil, had se proměnil v oblak kouře.

"Jsi v pořádku, Kakashi?!" zajíkla se Tsunade.

"Jo… jenom…" pokusil se vstát, ale nohy mu vypověděli službu. Tsunade na nic nečekala a použila svá lékařská jutsu. Kakashi pomalu oddechoval, bolest se stávala minulostí. Byl vděčný, že se na nic nevyptávala - chtěl, aby toto byla uzavřená kapitola.

"Díky." řekl po chvíli. Tsunade se mu podívala do očí, viděla, že o tom nechce mluvit, tak jenom kývla hlavou a usmála se.

"Nechci, aby mě takhle Sasuke viděl. Jak dlouho se to bude hojit?" otázal se. Pátá přejela očima po jeho vypracovaném tělu - bylo poseté hromadou podlitin, opuchlin a zaschlé krve.

"Týden, možná dva." řekla jen.

"Co… co uděláme s jejím tělem?" pokynul hlavou na Tayuyu. Ležela v menším kráteru nedaleko od nich, silná rána páté Hokage ji v okamžiku zabila.

"Postarám se o to, nedělej si starosti. Musíš odpočívat - pošlu Gemna, aby ti pomohl po cestě. Za chvíli je tu." pronesla lhostejně a vydala se směrem k nemocnici. Kakashi neodporoval, seděl klidně na zemi a díval se jejím směrem. Při vzpomínce na Tayuyu a na tu strašnou bolest, kterou jemu a jeho blízkým před lety způsobila, z jeho pravého oka ukápla slza.

***

"Tsunade - sama! Už jsem se o vás bál, kde jste se tak dlouho zdržela?!" řekl vyčítavě Gemna, stojící před dveřmi Sasukeho pokoje. Tsunade mu věnovala nemilý pohled.

"O to se nemusíš zajímat. V parku kousek odsud je Kakashi, pomož mu se vším, oč tě požádá. Nakonec tam ukliď. Na nic se neptej, nikomu nic neříkej." přikázala přísně.

"H.. Hai!" vykoktal a rozeběhl se k schodišti. Tsunade se zahleděla na konec chodby, přemýšlela o tom, co se dnes stalo. Po chvíli si povzdechla a vstoupila do pokoje. Sasuke spal, klidně oddechoval a měl ruměnec na tváři. Vše bylo v pořádku. Copak se ti asi zdá…? pomyslela si s úsměvem na tváři.