Mazlíčci 2

Když už jsem tedy nic dlouho nepřidala :D

---

Dlouhovlasý Uchiha se dlouze nadechoval. Nesnášel, když se na něj vyvíjel nátlak... jenže si musel uvědomit priority. Sám tohle nikdy nedělal, vždycky byl při orálním sexu ten pasivní, takže to ani neuměl, ale Sasuke to tak očividně chtěl, určitě raději než bezohledného Madaru. Dech se mu v jednu chvíli zadrhl v hrdle, když rukama osvobodil ty Sasukeho od mříží a opět mu je zpevnil za zády do okovů. Stejně tak odvázal i smyčku na krku. Tušil, že by Madara zase obtěžoval s tím, že když mu Itachi nechá ruce volné, nebude to čistě to, co chtěl a tak mu nerad sebral i možnost si pomáhat. Radši ani nesledoval Madaru, když si pomalu klekl před svázaného, ale teď už od mříží uvolněného Sasukeho.

Ten pro jistotu přivřel oči, aby se na to všechno nemusel dívat a mírně pootevřel ústa. Rty se mu chvěly v očekávání, jakou velikost asi bude muset přijmout. Raději se rozhodl pusu otevřít, jak nejvíce jen mohl. U Madary to i tak vždycky bylo málo, ale stihl si už zvyknout. Jen na chvíli si vzpomněl na hořkou pachuť horkého semene, kdyby na to myslel déle, nejspíš by se pozvracel. Jeho věznitel ho pokaždé nutil všechno do poslední kapky spolykat a běda, jak něco upadlo na zem.

Nikdy u toho ale neměl svázané ruce, možná to Madaru nestačilo ještě napadnout, to však neměnilo nic na tom, že na takovou situaci není zvyklý, natož připravený. Nebude si moci diktovat hloubku ani rychlost.

Itachi bratra lehce chytil za bradu a jemně si jeho tvář zvedl ke své. ,,Odpusť..." promluvil k němu a vzápětí mu na důkaz svých slov přejel svými rty po jeho. Nesnažil se ho líbat, nutil ho do co nejméně věcí, jak jen mohl. Zároveň s tím sjel prsty po svém těle k opasku, který rozepnul... potom i zip a lehce si spodní část oblečení stáhl. Trochu rozčileně se otočil a po Madarovi onen kožený opasek mrštil. Nemohl si to odpustit... připadal mu tak odporný...

Ten ho ještě v letu stihl zachytit.

,,Tady nejsi na striptýzu, nebo si to mám nechat jako suvenýr?" zeptal se Itachiho pobaveně a jazykem kůži ochutnal. ,,Hn, je cítit po tobě," zavrněl.

Sasukemu se zvedal žaludek už jenom z těch jeho slov, ale stále trpělivě čekal s otevřenou pusou na to, až mu Itachi dá sám sebe na ochutnání. V duchu sám sobě nařizoval, že se musí opravdu snažit, protože jestli ho nedokáže vzrušit, tak bude po všem. A on nechtěl, aby se ho zmocnil Madara, každá chvilka bez toho hovada pro něj znamenala ráj na zemi.

,,Idiote..." tituloval ho Itachi hned vzápětí. Stáhl si i boxerky a špičku svého údu přiložil k Sasukeho rtům. Nedělal nic drastičtějšího, i on kvůli své velikosti míval s milenkami a milenci problémy a Sasukemu je nepřál. Snažil se z hlavy vytěsnit fakt, že Madara sedí kousek od nich a sleduje každý jejich pohyb... bylo to více než nepříjemné. Itachi si nedokázal ani pořádně uvědomit, do jaké situace se až dostal. Nebyl schopen jediného slova, tak moc nechtěl bratrovi opět ublížit... a už rozhodně nechtěl dát najevo jakoukoliv slast. Především ne před nejstarším.

Sasuke se ani teď neopovážil otevřít oči, jen jazykem lehce ochutnal špičku bratrova žaludu. Nebylo to jiné než u Madary, znovu ta povědomě kyselohořkoslaná pachuť. Odvážil se jazykem trochu dál, lehce jím obkroužil obvod penisu těsně pod žaludem a zároveň s tím si onu část vsunul mezi rty. Teprve teď mohl otevřít oči, už necouvne. Jakmile spatřil Itachiho velikost, vyhasla jeho poslední naděje. Neviděl žádný podstatný rozdíl mezi nejstarším Uchihou a svým bratrem. Alespoň se snažil uklidňovat tím, že sourozenec k němu bude přistupovat něžněji.

Madarovi se zatajil dech, přesně to chtěl vidět. Visel na každém pohybu Sasukeho rtů i jazyka. Znovu si rukou přejel po naběhlé erekci.

Itachi mírně ucukl, ale neodtáhl se. Nesměl. A nemohl ani zapírat, že Sasukeho horká ústa a šikovný jazyk mají očekávaný účinek. I kdyby nechtěl, vzrušený byl a viděl to jak Sasuke, který to ostatně i cítil, tak Madara, což bylo pro Itachiho o dost hůř snesitelné. Naschvál se držel, jen pevně semkl rty k sobě, aby za nimi uzamkl projevy vzrušení a slasti, které by mu mezi nimi mohly proklouznout. Sténal málokdy a ne všem se poštěstilo hrdého Uchihu s dlouhými tmavými vlasy a kovově lesklýma očima slyšet.

Pro Sasukeho bylo ale sténání indikátorem spokojenosti, bál se, že když se Itachi hlasově neprojevuje, tak dělá něco špatně. Přestože cítil, jak v jeho ústech tvrdne, měl trochu obavy.

Celou plochou jazyka přejel po jeho uzdičce a hned na to si ho posunul ještě hlouběji do krku, pak mírně skousl a znovu ho ze svých úst vysunul. Ještě jednou ho polaskal na žaludu a začal rytmicky pohybovat hlavou. Ke kořenu se ale ani jednou nedostal, protože dávicí reflex neuměl příliš ošálit. Madara se do něj několikrát snažil dostat nadoraz, vzdal to, až když se Sasuke pozvracel. Přesto nepředpokládal, že by to zavrhl úplně, sám mu řekl, že se to časem spraví... bude muset. Možná by neuškodilo, kdyby si to natrénoval na bratrovi, alespoň pak nebude zbytečně dráždit hltan a žaludek. Odtáhl se od něj a na okraji spodního rtu si nechal jen jeho špičku, pak se prudce pohnul dopředu. Cítil, jak se jeho nos dotkl bratrova podbříšku, v krku nesnesitelný tlak a v žaludku zvláštní chvění. Z očí mu vyhrkly slzy, ale neodtáhl se, chvíli setrval, než se znovu vrátil ke špičce, aby pohyb mohl zopakovat.

Itachi si v tu chvíli přitiskl dlaň k ústům, aby se udržel a mírně se zachvěl. Když se ale podíval na bratra, opatrně se nadechl, aby přemohl ten pocit přicházející vlny, která se pak rovnala síle tsunami. ,,To...hle nedě...l ej..." odpověděl mu zastřeně na jeho pokusy a hřbetem ruky mu setřel slzy z tváří. Nechtěl to takhle a snad i tušil, že taková něžnost alespoň trochu zkazí Madarovi podívanou. Nešlo ani tak o pomstu, jako o zlost, že tu oba nutí provozovat živě sex pro jeho potěšení... a ukojení. V tu chvíli se Itachi zapřísahal, že na něco tak nechutného, jako byl tenhle člověk, nikdy nesáhne, byť by šlo jen o ruku nebo jinou část těla. Nehty pak ale zaryl do svých dlaní, když se ho Sasuke znovu dotkl jazykem... tak silně, že Itachimu přes jeho zápěstí stekl tenký pramínek krve, jak si protrhl tenkou kůži na rukou. Ale byl za to rád, podařilo se mu nepřirážet a tak bratrovi nepůsobit větší potíže.. a když ublížil sám sobě, snad jen dobře.

Madara nad Sasukeho výkonem nestačil žasnout. ,,No vidíš, že to jde," zavrčel trochu nevrle. Nechápal, proč to nemohlo jít i dřív. Kde se najednou v jeho mazlíčkovi bere taková snaha?

Sasuke to nekomentoval, ani nemohl, místo toho zrychlil tempo, nedbaje na Itachiho slova, že tohle nemá dělat. Obemkl rty pevně Itachiho úd, aby zintenzivnil jeho prožitek a s překvapivou rychlostí si ho střídavě vysouval a zasouval až nadoraz.

Starší bratr prudce sklonil hlavu a zadrhávaně se nadechl. Bylo to čím dál horší a těžší se držet... když už měl pocit, že to nezvládne, znenadání se od něj odtáhl. A Sasuke i Madara museli podle rytmu Itachiho nádechů i jeho stavu poznat, že to udělal těsně před vyvrcholením. Nechtěl, aby musel jeho bratr potupně polykat a zároveň cítil, že by měl na mále při pokusu o zadržení vzrušených vzdychů za zuby.

,,To stačilo..." dodal pak ztěžka a zvednul po dlouhé době opět vzdorovitě hlavu. Jeho křídové tváře zbarvila jemná decentní růž a jeho tenké rty se neznatelně chvěly, ale dokázal vyvinout tolik sebezapření, aby mohl přestat. Měl udělat něco jiného a tohle byla jak pomocná ruka Sasukemu, tak vzpoura proti tyranii autority.

Sasuke se zhluboka nadechoval a se stejnou rychlostí i vydechoval. Dovolil si čelo opřít o chladné mříže, aby se alespoň trochu vzpamatoval. Kov mezi jeho nohami už vůbec nestudil, stačil ho ohřát svým vlastním tělem.

Madara musel stejně jako Itachi také ustat, protože jinak by dozajista vyvrcholil a to před hlavním aktem vůbec nechtěl. Těšil se, až si starší bude brát mladšího. Moc dobře znal Sasukeho reakce na všechno nové. Znovu se těšil na ty slzičky ponížení a ubohého prošení. Zároveň s tím doufal i v Itachiho slastné steny.

Sasuke se ale zatím držel, slzy na jeho tvářích už stačily uschnout a dech se mu pomalu uklidňoval, jako loďka na otevřeném oceánu, která právě vyplula z hrozivé bouře.

Vypadalo to skoro až na nevyslovenou tajnou dohodu mezi bratry... neudělat Madarovi radost v žádném ohledu. Snad z části i proto si Itachi u Sasukeho počínal tak opatrně a co možná nejjemněji. Věděl, že musí pokračovat... a že oba už by tohle nejraději měli za sebou. Sehnul se a musel tyčku co držela Sasukeho nohy ještě o pár centimetrů prodloužil - tím mu odtáhl nohy ještě o trochu víc od sebe, aby tak Sasuke neměl sebemenší prostor na odpor, protože Itachi dobře věděl, že to je to nejhorší, čeho by se nejmladší Uchiha mohl dopustit. A rozhodně by ho to víc bolelo. Teď byl Sasuke nucen svůj zadeček vystavoval doslova k polaskání. Itachi mu ruce ze zad odepnul a připnul je ke mřížím, spolu s tím mu přivázal provaz na krku tak, aby musel být Sasuke ohnutý a on tak měl k němu ještě lepší přístup. Pak si lehce nabral na ukazováček trochu gelu a přiložil ho k Sasukeho otvoru. Nijak do něj zatím nepronikal, radši nespěchal. Kdyby to dělal, mohl by to jeho mladší bratr šeredně odnést... navíc byl teď dostatečně fixovaný v téhle vybízivé poloze, že nemohl mít moc na výběr. Bříškem prstu pak krouživými pohyby roztíral gel na a kolem jeho dírky. Nechtěl na to jít doopravdy rychle... přítomnost Madary úplně vypustil.

Sasuke zalapal po dechu, jako kdyby se už nikdy neměl nadechnout. Gel na jeho horkém těle chladil víc než mříže nebo ocelová tyč mezi jeho nohami.

Podvědomě se chtěl těm dotykům vyhnout, ale nemohl se pohnout ani o centimetr. Žalostně zakňučel a mezi zuby stiskl svůj spodní ret. Jediné, co teď mohl udělat a také udělal, bylo stáhnout k sobě půlky, ale i to šlo dost obtížně.

Madara měl co dělat, aby se udržel, nezvedl se a nevzal si to mladičké tělo sám. Najednou si vyčítal, že přistoupil na Sasukeho žádost. Tak silnou erekci u sebe ještě nepozoroval, jaká škoda, že se o ni bude muset postarat jeho vlastní ruka. Jen jednou dlouze přejel po svém údu, víc nemohl, aby zabránil předčasné erekci.

Itachi třetí osobu ani nevnímal a kdyby věděl, co dělá, možná by byl za to rád. Nakonec si opatrně prst přetřel oním chladivým gelem a pak ho raději najednou, než postupně, protože to by Sasuke stihl zaregistrovat a mohl by se pokusit bránit, vsunul do jeho těla. Musel chtě nechtě uznat, že Madara měl pravdu. Kdyby nebylo lubrikantu, opravdu by měl problém se do něj dostat byť jen oním ukazováčkem. Druhou rukou ale držel drobný svazek pírek. Mohl použít bič, i ten by plnil účel odlákání pozornosti a donutil by ukeho se uvolnit, ale pírka Itachimu připadala... lepší než důtky či bičík. Těmi pak jen letmo přejížděl po Sasukeho zadečku i zádech.

Ten, když ucítil Itachiho prst, jak se namáhavě dostává dovnitř, sebou škubl. Chtěl se narovnat, ale provaz, kterým měl zajištěný krk, mu hned ukázal, kde je jeho místo. Zakuckal se, ale na druhou stranu se trochu uklidnil.

Peří ho zprvu trochu nepříjemně dráždilo, než si na něj stačil přivyknout. Svůj účel ale rozhodně splnilo, Sasuke se už tolik nesoustředil na prst ve svých útrobách. Studený gel už také nevnímal, jeho tělo ho opět ohřálo na přijatelnou teplotu. Cítil jen nepříjemné vlhko, ale právě díky němu nemusel tolik myslet na svůj konečník.

Madara se v křesle zavrtěl, jako kdyby snad bylo nepohodlné a na chvíli pustil svůj penis z ruky. Pouhý pohled na ta dvě mladá těla ho ukájel a on si tolik chtěl vychutnat vyvrcholení společně s Itachim. Pochyboval, že Sasuke se udělá.

Itachi po chvíli přidal i druhý prst, nepočínal si nijak dravě nebo tvrdě, ale postupně tak Sasukeho tělo uvolňoval. Podle toho, jak se pomalu přestával nejmladší bránit, poznával, že se mu to daří. Někdy se i jemně ohnul a rty nebo jazykem ho polaskal na bílé kůži na zádech. Když už Sasuke jeho prstům nekladl žádný odpor i po přidání třetího, odtáhl se od něj. Už ho na sebe nemohl lépe připravit, protože kdyby mohl, určitě by to ještě udělal. Jemně ho chytil kolem boků a protože byl Sasuke takhle krásně přístupný, pozvolna do něj špičkou pronikl. Zároveň s tím ale obemkl prsty jeho úd u kořene.

Madara se nad tím pohledem povýšeně ušklíbl.

,,Jak dojemné," řekl ironickou poznámku nad Itachiho ohleduplností vůči sourozenci, který mu byl za všechnu tu péči neskutečně vděčný. Vůbec nemyslel na to, co se stalo před lety, protože na to už zkrátka nezbyl prostor. Jen se svěšenou hlavou přijímal Itachiho doteky a jeho teď i jeho chloubu.

Zprvu cítil jen trochu nepříjemný tlak, když do něj ale Itachi vsunul další necelý centimetr své erekce, tiše zasyčel bolestí. Vzápětí ale ucítil v klíně teplou ruku, která se ochotně věnovala jeho mírně ztopořenému penisu. To ho donutilo se sesunout ještě o úroveň níž. Tváře mu mírně zčervenaly a pohled měl lehce zastřený od nenadálé slasti.

Madara to sledoval s nelibostí. Nepotřeboval, aby si to Sasuke užíval. Chtěl ho vidět trpět, proto bolest ho doháněla na vrchol jeho tužeb.

Itachi okamžitě poznal, že ačkoliv se na Sasukem často lidé a především Madara ukájeli, jemu samotnému to málokdo dopřál. Jakmile sebou trochu bolestně cukl, chvíli počkal. Nakonec do něj ale z poloviny přirazil až nadoraz protože by mu zbytečně prodlužoval trápení. Prsty přejel po citlivé špičce jeho údu a pak udělal prvních pár velmi dobře nacvičených, zkušených pohybů rukou a dlaní. Prsty druhé ruky zkoumaly hebkou kůži na Sasukeho zádech ve snaze alespoň trochu odvést jeho pozornost jinam. Nepohyboval se, věděl že tohle si nemůže dovolit u někoho, pro koho tohle byl první styk s mužem. Krátce střelil pohledem k Madarovi a když uviděl jeho rozčilení, udělal snad jako naschvál, snad jako provokaci, ještě razantnější, ale přesto něžný pohyb rukou v Sasukeho klíně a zároveň s tím si neznatelně přejel špičkou jazyka po tenkých rtech, které se na Madaru jen v sekundě usmály, jako by mu sdělovaly, že oba si to užívají víc, než Madara sám.

Ten zlostně přivřel oči, ale vzápětí mu na tváři znovu zahrál výraz ,,jsem nad věcí". A když Sasuke najednou bolestně vykřikl, jeho rty se zvlnily do sladce jedovatého úsměvu.

Sasukemu se podařilo přeci jen o půl centimetru hnout, ale tím si neulevil, naopak změnil úhel pronikaní na bolestivější. Znovu se vrátil do polohy, do které si ho Itachi nastavil a uleveně vydechl. Tváře už měl rudé jako přezrála rajčata, rty se také plnily krví, jak se do nich pravidelně hryzal. Oči udržoval zavřené v poloviční slasti a bolesti. V jeden moment ale převládl jen jeden prožitek, který ho donutil tiše zasténat spokojeností. Itachiho šikovnost a hbitost způsobila erekci i jemu. Dovolil si opět na chvilku otevřít oči, aby z nich mohl vyhnat drobné slzičky vypuzené rozkoší i utrpením zároveň.

,,Itachi..." zašeptal rozechvěle, ale z velké části spokojeně. Nečekal, že by jeho poprvé mohlo znamenat slastný prožitek i pro něj.

Ten mu místo odpovědi jen jemně přejel ukazováčkem po rtech a pozvolna se odtáhnul, aby mohl podruhé přirazit. Díky své velikosti pro něj nebyl problém najít onu uzlinku slasti a tvrdě se o ni svou chloubou otřít. Rukou v Sasukeho klíně zlehka zrychlil. Dělal to všechno jednak proto, aby bratrovi neubližoval, a také proto, že přesně tohle Madara vidět nechtěl. Itachi netušil, jak silné jeho sebeovládání je, ale pocit vzpoury proti muži, co to všechno jeho bráškovi dělal, ho posiloval.Proto už si postupně vymyslel dost netradiční plán.

Sasuke hlasitě zasténal. Nikdy se neučil své projevy slasti ovládat, protože vesměs mu všichni působili jen bolest. Tu nikomu příliš ve své tváři neukazoval, ale pocit uspokojení ještě nepoznal a neuměl ho ani maskovat. Hlavu klopil stále níž, až se čelem opřel o zem. Už dál nemohl, jenom nekontrolovatelně vzdychal rozkoší a v jednu chvíli mu dokonce ze rtů uniklo bratrovo jméno.

Madara to plánoval nejdřív zastavit, nebylo jeho zájmem, aby si to Sasuke užíval, když ale slyšel Sasukeho spokojené hekání, na chvíli se uklidnil. Jen mu tam místy stále chyběl podtón bolesti. Pohled mu najednou sklouzl na kožený opasek, který po něm Itachi tak nestydatě hodil. Zvedl ho ze země, postavil se a vší sílou jím přetáhl Sasukeho přes záda. Ten prudce otevřel oči a bolestně zakňučel.

Itachiho tenhle krok zarazil a rozčílil zároveň. Když Madara ruku stahoval, chytil ho za onen opasek, který svíral v ruce a trhl s ním tak prudce a nečekaně, že málem nejstaršího Uchihu strhl k zemi. Bylo to dost troufalé, ale Sasuke byl Itachiho slabé místo. Sklonil se a kousek vedle rány, aby mu tak nezpůsobil ještě větší bolest, k jemné kůži přitiskl své rty. Zároveň s tím postupně zvyšoval tempo přírazů i pohyby rukou. Svůj opasek už pro jistotu držel v ruce sám, aby Madaru náhodou nenapadlo onen zákrok zopakovat.

Ten se jen pobaveně smál, jako každému Itachiho pokusu na obranu Sasukeho. Jen, co se trochu uklidnil, se znovu pohodlně usadil do křesla a věnoval se pouze své naběhlé erekci. Chtěl se nabudit, dokud Sasuke sténá bolestí.

Což dlouho netrvalo, proto Itachiho hebké a něžně rty působili na tělo nejmladšího Uchihy jako hojivá mast. Tolik se chtěl na něj otočit, alespoň se otřít o ty jemné plátky růží. Jakmile se o to ale pokusil, začal se dusit a provaz okolo jeho krku mu rychle ukázal, kde je jeho místo. Znovu už se o to nepokoušel, jen dál přijímal vděčně všechnu Itachiho péči.

Dlouhovlasý Uchiha jemně prsty přejížděl po Sasukeho bocích a hrudníku, druhou dlaní se věnoval jeho chloubě. Zároveň s tím do něj přirážel o něco rychleji a hlouběji. Dělal to až to té chvíle, než Sasukeho přivedl k vrcholu. Sám se ale těsně před vlastním vyvrcholením prudce odtáhl. Nechtěl udělat to, co dělá většina násilníků. Bleskově si i přes své problémy natáhl kalhoty, upravil si plášť, který mu spadl z ramen. Rukou šikovně a nacvičeně uvolnil mladšímu bratrovi ruce i krk a nakonec se mu podařilo v rychlosti rozvázat i řemínky, poutající Sasukeho nohy. Ve tváři měl vepsané vzrušení, kterého se sám odmítl na Sasukem zbavit, když s pevně semknutými rty, které tak tvořili tenkou linku, promluvil směrem k Madarovi. ,,Nebudu mu dělat něco tak ponižujícího." Otočil se k odchodu, protože ačkoliv byl muž s morálními zásadami, hrdostí a elegancí, byl to přeci jen muž a musel se uspokojit alespoň sám.

Sasuke se hned jakmile ho Itachi uvolnil, svalil na bok a hlasitě oddechoval. Válel se ve špíně, ale vůbec mu to nevadilo. Nohy měl ještě stále od sebe, jako kdyby mezi nimi byla ještě ona ocelová tyč, která ho udržovala v tak nestydaté poloze.

Madara zatím promluvil k Itachimu: ,,Já po tobě nic takového nechci, požádal mě o to Sasuke. Vůbec mi nevadí, že se nebudeš našich radovánek účastnit, já si s tím rozkošným tělíčkem rád vyhraju sám."

Sasuke při jeho slovech zaryl vzteky nehty do podlahy. Myslel si, že by se to Itachimu snad mohlo zalíbit a chodil by sem za ním s Madarou. Každý okamžik strávený s někým jiným, než je ten všivák a dobytek, pro něj byl požehnáním.

Itachi si prsty zlehka odstranil uvolněné vlasy z čela a zhluboka se nadechl.

,,Udělal jsem, cos po mě chtěl. Teď ho laskavě nech na pokoji." Procedil mezi zuby tlumeně. Plán na žádné orgie neměl a nehodlal si ho tvořit. Copak Sasukeho nemůže nechat na pokoji? Má tu přeci spoustu dalších mužů na soukromé radovánky. Itachi už se možná díky stresu a rozčilení pomalu přenášel přes své neukojené vzrušení, mohlo ho jen těšit, že se před zraky toho blázna a úchyla neutrhl a nezačal sténat. Tohle vážně patřilo jen pár lidem a Madara mezi nimi rozhodně nebyl.

,,To nemůžu, je můj nejoblíbenější. Jen se na něj podívej a teď se podívej na ty okolo. Vidíš někoho s hezčí tvářičkou a lahodnějším tělem?" Madara si ani nepočkal na Itachiho odpověď a vydal se napříč klecí k bezvládnému Sasukemu. Hrubě ho popadl za paži a zvedl na nohy. Jelikož ještě nedosáhl svého vrcholu, byl trochu podrážděný a nesvůj. Jenže teď už je Sasukeho rozkošný zadeček volný, a i když pošpiněný, tak jemu to nevadí. Opřel ho surově čelem o zeď a třemi prsty zajel do jeho útrob, aby ho nejdřív ,,ochutnal".

,,Ještě krásně vlhký," zavrněl mu spokojeně do ouška.

,,Teď ne... pro..." Ani to nestačil doříct, protože v ten moment ucítil jeho prsty snad až v žaludku. Nebýt Madarových silných paží, nejspíš už by se dávno sesunul na zem.

,,Přestaň..." Tentokrát už Itachi povážlivě zvýšil hlas, což se u něj stávalo jen málokdy. ,,Jestli máš neukojitelnou potřebu někoho mučit, tak ho... klidně zastoupím, ale dneska už ho nech," dodal o poznání tišeji. Nedokázal uvěřit tomu, že to řekl a zároveň tomu, že je nejstarší schopen tohle provést i očividně zcela vyčerpanému mladému černovláskovi. Vždyť se sotva držel na nohou, po vrcholu je každý zesláblý.... tohle byla zrůdnost. Itachi musel v prstech pevně sevřít mříž, aby se dokázal udržet a nesnažil se toho hajzla zabít.

Zdálo se, že Madara nad tím uvažuje a nejspíš už chtěl i odpovědět, to by ho ale nesměla vyrušit Sasukeho úpěnlivá prosba. ,,Prosím ne, já to vydržím." Nemohl uvěřit tomu, že něco takového vůbec vypustil z úst, vždyť brání vraha vlastní rodiny, ale instinkt mu radil, aby to udělal.

,,Co povídáš, miláčku? Ty nechceš být ošizen, viď? Chápu tě, tvůj bratr je tak neschopný, že se do tebe neumí ani udělat." Madara se na Itachiho hnusně zašklebil, jak to umí jen on a v náznaku majetnické něžnosti přejel jazykem Sasukemu po krku.

,,Nuže, přijímám tvou nabídku, můžeš se také účastnit, ale Sasukeho z téhle hry nevyřadím. Ty si ani neumíš představit, jak dlouho jsem čekal, než si přišel, abys mu mohl vzít tu zatracenou nevinnost. Byla to muka." Madara to líčil jako hotové utrpení a zároveň s tím přidal do Sasukeho otvoru ještě čtvrtý prst.

Itachi na sekundu pootevřel rty, pak je ale opět pevně stiskl k sobě. Pomalu se nadechl a prsty jen po paměti sjel k zapínání pláště, který ale ve finále ještě dopnul o jeden uvolněný knoflíček. Bezhlesně zakroutil hlavou, celý ten výjev se mu zrcadlil v lesknoucích se nočních duhovkách a mezi rty vydechl horký vzduch.

,,Řekl jsem, že ho musíš nechat. Takovéhle dohody nedělám, Madaro," odpověděl mu nakonec tlumeně. V podstatě by jeho nabídka postrádala smysl, pokud by na to byl jen Madara, pořád by to bylo menší zlo, než kdyby byli na bratra dva. A za takových podmínek by na to nikdy nepřistoupil, znal své hranice a nehodlal je překračovat. Navíc moc dobře věděl, co si slíbil, když viděl, jak se nejstarší uspokojuje při pohledu na ně. Že nedopustí, aby se ho kdy dotkl. A na tom trval, byl tu jako pomocník, ne jako chycený.

Madara ho chtěl nechat odejít, ale nakonec se rozhodl, že svoji nabídku trochu upřesní.

,,Můžeš si ho znovu vzít, ale za předpokladu, že já si vezmu tebe." S těmi slovy ze Sasukeho otvoru vytáhl všechny prsty. Bylo mu jedno, jestli Itachi přijme nebo odmítne, tak jako tak si jeho malého bratříčka stejně jednou vezme.

Ten se zatím snažil dostat alespoň svůj obnažený krk z jeho dosahu. Když se mu podařilo nehty zavadil bolestivě o Madarovo zápěstí, povolilo jeho sevření okolo mladíkova pasu a ten se zhroutil na zem.

,,Tele pitomý," tituloval ho Madara naštvaně, ale když už ho má takhle pod sebou... Stoupl si mezi jeho nohy a tím, že je sám roztáhl, roztáhl i ty Sasukeho.

,,Takhle vypadáš dost uboze," řekl s posměškem, jako kdyby ho nezajímalo, co Itachi odpoví na jeho ,,lákavou" nabídku.

,,Jsi úchyl..." Zakroutil Itachi hlavou a svezl se na kolena k Sasukemu. Prsty mu odstranil vlasy z tváře a konejšivě mu po lícních kostech přejel špičkami prstů. Madarovu přítomnost v tu chvíli ignoroval, ostatně sledoval jen Sasukeho tvář. Tolik ho mrzelo, že nemohl přijít dřív. Opřel se na lokty vedle jeho hlavy tak, že nad ním vlastně byl na čtyřech a jeho černé vlasy dopadaly na bratrův krk a jemně se dotkl svými rty těch jeho. Řekl mu tak všechno, co nemohl teď nahlas, aby to nebylo parodováno nebo přetvářeno.

Ten na něj nejdřív v němém úžasu hleděl, aniž by se jakkoliv pohnul, nakonec ale pootevřel mírně rty a ruce spojil za Itachiho krkem tak pevně, jako kdyby ho už nikdy neměl pustit. Jen na malou chvíli jejich rty rozpojil, aby mohl zahrnout jeho tvář jemnými polibky.

,,Ale, božíčku." Madara se ani o centimetr nepohnul, naopak ještě víc roztáhl nohy od sebe a tím pádem i Sasukeho.

,,Itachi, mám to brát tak, že moji nabídku přijímáš?" zeptal se staršího z bratrů a mírně se nad něj naklonil, aby mu snad něco neuniklo.

Ten se na něj otočil, musel zvednout pohled, aby zachytil Madarovy černé oči, jinak se ale ani nepohnul. Pak zvedl ruku a dlouhými prsty sevřel látku límce na Madarově košili, za kterou ho stáhl níž a donutil se tak přiblížit ještě o kousek ke své bezvýrazné tváři. ,,Ani nevíš, jak moc mi jsi odporný..." vyslovil pečlivě skrz zatnuté zuby se rty vzdálenými jen pár centimetrů od těch jeho. V podstatě se už jednalo o odpověď.

Starší Uchiha se opět nehezky zašklebil. ,,Jak s jedním, tak s druhým se tak skvěle manipuluje," poznamenal. Pak chytil Itachiho za límec od pláště a odsunul ho stranou, aby viděl na Sasukeho. ,,Vstávej, nebo ti pomůžu," přikázal mu, jako kdyby mluvil s někým podřadným. Mladší ale nedal najevo žádný odpor, jen se beze slova začal zvedat ze země, protože pomoc Madary nebyla vlastně žádná pomoc... maximálně tak do hrobu. Teď se ale projevila Itachiho délka a objem, zavrávoral, předklonil se mírně dopředu a narazil do zdi.

Madara už se chystal, že ho popadne a naučí ho pořádně stát, to by si ale nesměl všimnout ladem ležící krabice. Vytáhl z ní bič, aby jím neposlušného černovláska ztrestal. Nejdřív jím práskl o zem, až pak o to mladé zraněné tělo. Vzápětí se podíval na Itachiho a varovně zdvihl prst. ,,Opovaž se!" Předpokládal, že starší z bratrů bude chtít toho mladšího bránit.

,,Opovážím, pokud pak nebudu moct udělat totéž, co děláš jemu, já tobě," zavrčel Itachi bezvýrazně. Jediný náznak jeho odporu byly sevřené pěsti. Na jeho mramorově nehybné tváři se nedalo nic vyčíst, na to by ho musel Madara znát mnohem déle. Od malička byl Itachi nucen své pocity držet v sobě, ani teď tomu nebylo jinak, ale Madara už teď mohl počítat s tím, že mu to Itachi jestli ne dnes, tak brzy rozhodně, vrátí.

Sasuke se raději rychle postavil, než dostat další výprask, přes záda se mu táhly dva obrovské rudé šrámy, které na několika místech i poměrně silně krvácely.

,,Hodný kluk, tak pojď sem." Otevřel Madara svou náruč.

Nejmladší Uchiha jen sklopil pohled k zemi a pomalinku se k němu šoural, když už byl těsně mezi ním a Itachim, změnil najednou směr a vydal se k bratrovi. Díval se na něj skelným pohledem, aniž by dal najevo jakoukoliv emoci. Nejdřív si o jeho hrudník jen v náznaku opřel hlavu, náhle ho ale pevně objal a svou tvář nechal zmizet v látce jeho pláště.

,,Nespletl sis náhodou strany?" zeptal se ho Madara podrážděně. ,,Vlastně dneska si jeho, ale tohle trpět nebudu!" V ruce stále třímal bič, připraven ho kdykoliv použít.

,,Jsem si jistý, že nespletl," odpověděl mu s klidnou tváří Itachi a své ruce jemně obtočil ochranitelsky kolem Sasukeho hrudníku, čímž mu částečně tělo zakryl svým černým pláštěm. Staršího z bratrů to překvapilo, nečekal, že se takhle Sasuke po tom všem zachová. Itachiho černé oči se upřely na Madaru. Když promluvil, bylo zřejmé, že neříká slova jen tak do vzduchu. Když se jednalo o Sasukeho, byl schopen skutečně všeho. ,,Odlož to, nebo ti udělám totéž, co ty jemu."

,,Nejsi v pozici, kdy bys mohl vyhrožovat." Tentokrát už se Madara nesmál, nicméně bič odhodil někam do rohu místnosti a rychlými kroky se dostal k oběma bratrům. Mezi prsty stiskl látku límce Itachiho pláště a přiblížil si tak jeho hlavu ke své. ,,Pozorně mě poslouchej, nejsi ještě tolik silný, abys mě dokázal porazit, navíc jsi v mém sídle a s mým mazlíčkem." Hned, jakmile to dořekl, popadl Sasukeho za rameno a násilím ho vyrval Itachimu z náruče. ,,Doteď jsem se k tobě choval víc než ohleduplně, tak nechtěj, abych musel změnit přístup. Dělal jsem to jen proto, že si byl tak poslušný." Sasuke se na něj výmluvně podíval, znovu se očima setkal se zemí, náhle ale zdvihl hlavu a chladně opáčil: ,,Sám si řekl, že dnes jsem Itachiho." Madara ho chvíli beze slova sledoval, pak se uchechtl a strčil ho jeho bratrovi zpět do náruče.

Itachiho rty se při pohledu na Madarův nelibý výraz jemně zvlnily v úsměv. Nemusel nic říkat, jeho výraz mluvil sám za sebe. Obtočil Sasukemu ruku kolem pasu a vtiskl mu letmý polibek do vlasů. Na druhou stranu byl víc než rád, že Madara v podstatě jeho bratra nechal, aniž by si na Itachim nutil splnění oné 'dohody', protože to by dlouhovlasý Uchiha nesl hodně těžce. Itachi sjel pohledem Madarovu postavu od hlavy až k patě. Nebyl ošklivý, to bohužel tvrdit nemohl. Měl dokonce i vypracované tělo a obličej s těmi typickými démonskými rysy, možná by si odvážil tvrdit, že je přitažlivý, kdyby to nebyl takový zvrhlík. Nakonec od něj Itachi odvrátil pohled a hřbetem ruky Sasukeho něžně pohladil po tváři.