Jednorázovka
Původně jsem to chtěla jenom zkopírovat ze starýho blogu a neřešit opravy, ale jak se na to dívám, jinak to nejde. Povídka HidaSasu, někdo jí chtěl. Zúčtování s haterem bude, až na to budu mít náladu. Takhle by to bylo nudnější, než je nutný.
Sasuke
Mým pokojem se začíná rozléhat zvuk budíku. Zamáčknul jsem ho a v mizerné náladě vstávám. Probudil mě z nádherného snu, kde sedím s mojí holkou Sayuri nad horkou čokoládou a povídáme si.
Jako pokaždé, když se mi zdá tehle sen, se mi po probuzení začnou řinout slzy z očí. Dojdu do koupelny a umyji se. Jako vždy mi nejvíc času zabraly vlasy a oči.
Když jsem přišel do kuchyně na snídani, tak, stejně jako pokaždé, rodiče a Itachi ztichli a sledovali mě. Dělají to tak pořád od doby, co jsem byl se Sayuri. To ona mě přivedla tam kde sem. Ukázala mi, že dávat najevo svoje emoce nemusí být vždycky slabost, že se můžu oblékat a líčit podle nálady. A hlavně, že nikdy nebudu jediný. Přivedla mě k té skupině, ve které jsem zařazený už od prvního ročníku na téhle prokleté škole.
Mým pokojem se začíná rozléhat zvuk budíku. Zamáčknul jsem ho a v mizerné náladě vstávám. Probudil mě z nádherného snu, kde sedím s mojí holkou Sayuri nad horkou čokoládou a povídáme si.
Jako pokaždé, když se mi zdá tehle sen, se mi po probuzení začnou řinout slzy z očí. Dojdu do koupelny a umyji se. Jako vždy mi nejvíc času zabraly vlasy a oči.
Když jsem přišel do kuchyně na snídani, tak, stejně jako pokaždé, rodiče a Itachi ztichli a sledovali mě. Dělají to tak pořád od doby, co jsem byl se Sayuri. To ona mě přivedla tam kde sem. Ukázala mi, že dávat najevo svoje emoce nemusí být vždycky slabost, že se můžu oblékat a líčit podle nálady. A hlavně, že nikdy nebudu jediný. Přivedla mě k té skupině, ve které jsem zařazený už od prvního ročníku na téhle prokleté škole.
Jako vždycky jsem si nalil vodu do lahve, vzal si jídlo, které jsem si připravil večer na snídani a svačinu, a co nejřív mizím z kuchyně, abych tam s nimi nemusel být. Absolutně mě ignorují, protože dávám najevo svůj názor a emoce.
Snídani jsem jedl cestou do školy. Vzal jsem to pro jistotu delší cestou, abych nenarazil na Hidana nebo podobné existence. Hidan, to je kapitola sama pro sebe. Šikanuje polovinu školy a nikdo s tím nic nedělá, protože jeho rodiče učitelům platí za to, že to nebudou řešit. A taky nepropadá jen díky protekci. Vždycky, když píšeme test, používá slovníky, sešity, učebnice a všechno co chce, aby to měl správně. Co se týká jeho, tak nikdo nic nevidí a neslyší. A taky je tím, koho nenávidím víc než cokoliv jiného. Jak sem již řekl, všechno mu prochází. A tím myslím absolutně všechno. To on může za to, že je moje Sayuri mrtvá. Zmlátil jednoho malýho primána a Sayuri se ho zastala. Chtěla primánovi pomoct a začala na Hidana útočit. On se na ní otočil a prohodil jí oknem z pátého patra. A kantoři s policií se i přes očitá svědectví celé chodby shodli na tom, že jí hodil Gaara. Do pasťáku za to poslali jeho. Za dva měsíce ho našli, když si prokousal žíly. To, že měl očividně cizím zaviněním zlámané kosti, opět nikoho nezajímalo. A že mu v nemocnici někdo dal do kapaček jed, to taky ne. Takže se pak vůbec neřešilo, když ho nakonec v nemocnici našli celého rozleptaného kyselinou.
Ale co vám to tady vyprávím, už jsem se dostal ke škole. Dorazil jsem až před dveře, vedle kterých je napsáno kvarta. Snažil jsem se, aby mě nikdo neviděl, ale stejně na mě cestou k mojí lavici přistálo pár míčů, kříd a bot. A několik lidí, které to ještě bavilo, na mě pokřikovali, že jsem emo. A já to nikdy nepopřel. Tašku jsem si nedal do lavice, ale nechal jí na zádech, to by byla chyba, která vždy končila vyhozením z okna, nebo rozsypáním věcí po třídě, namočení jich a pak teprve vyhozením z okna. Došel jsem k hloučku v rohu, schovaných za obvyklým lavicovým opevněním.
,,Ahoj lidi" pozdravil jsem je. Dostalo se mi zamručení, které znamenalo pozdrav. Skrčil jsem se mezi Kabuta a Zetsu. Očima jsem se zastavil u Hinatiny ruky v sádře.
,,Kdo ti zlomil ruku?" zeptal jsem se jí, i když odpověď mi byla víceméně jasná
,,Hanabi, překvapivě" odpověděla klidně. Po těch letech si už člověk na zacházení horší než kdyby byl zvíře zvykne. Hinata se k nám přidala dobrovolně. Ona mohla být jako Sakura, Ino, Karin, Naruto, Hanabi a ostatní. Ona "elitou" být nechtěla. Její rodiče byli zazobaní a Hanabi nosila samé značkové hadry, většinou v růžové barvě. A každému koho potkala ukazovala svůj iPhone 4. Jako by o něj někdo stál. Hinata si sáhla na vlasy.
,,,Už bych si měla dobarvit vlasy" řekla jen tak mimochodem. U kořínků jíbyli vidět středně hnědé vlasy, jaké byly ještě nedávno vidět u Hanabi, než se odbarvila na blond. Mezitím se k nám namáčknul ještě Sai.
Zazvonilo, tak jsme neradi začali vracet lavice na jejich původní místa. Mezitím jsme ještě stihli každý dostat jednou míčem do některé části těla. Kabuta zasáhla ta růžová kur- chci říct Sakura do obličeje. Spadly mu brýle, rámečky se rozpůlily a skla byla nakousky. Kabuto zaklel a podíval se ke stropu. Sesbíral to a snažil se alespoň rámečky dát dohromady izolepou. Sedl jsem si k sobě do lavice, vedle mě seděl Sai. Kabuto s Hinatou seděli za námi a Zetsu v poslední lavici. Většinou je tam vedle něj Kimimaro, ale dneska chyběl. Abyste rozuměli, škola se dělí na třiskupiny: "elita", rváči a vyvrhelové, můžete hádat kde jsme my. První hodinu jsme měli literaturu, tu učil Hatake. Na čtení ukázek vždycky vyvolával Kabuta. To, že má brýle na kousky, očividně neviděl. Když Kabutovi Hinata radila, co tam je, Hatake jí seřval. Nakonec oba dostali napomenutí. To, že se ostatní baví, lakujou si nehty, a chatujou na myspace a facebooku při hodině bylo úplně v pořádku. Zbytek dne proběhl relativně klidně. Na obědě se nám povedlo najít volný stůl. Nikdo neměl náladu se moc bavit.
Snídani jsem jedl cestou do školy. Vzal jsem to pro jistotu delší cestou, abych nenarazil na Hidana nebo podobné existence. Hidan, to je kapitola sama pro sebe. Šikanuje polovinu školy a nikdo s tím nic nedělá, protože jeho rodiče učitelům platí za to, že to nebudou řešit. A taky nepropadá jen díky protekci. Vždycky, když píšeme test, používá slovníky, sešity, učebnice a všechno co chce, aby to měl správně. Co se týká jeho, tak nikdo nic nevidí a neslyší. A taky je tím, koho nenávidím víc než cokoliv jiného. Jak sem již řekl, všechno mu prochází. A tím myslím absolutně všechno. To on může za to, že je moje Sayuri mrtvá. Zmlátil jednoho malýho primána a Sayuri se ho zastala. Chtěla primánovi pomoct a začala na Hidana útočit. On se na ní otočil a prohodil jí oknem z pátého patra. A kantoři s policií se i přes očitá svědectví celé chodby shodli na tom, že jí hodil Gaara. Do pasťáku za to poslali jeho. Za dva měsíce ho našli, když si prokousal žíly. To, že měl očividně cizím zaviněním zlámané kosti, opět nikoho nezajímalo. A že mu v nemocnici někdo dal do kapaček jed, to taky ne. Takže se pak vůbec neřešilo, když ho nakonec v nemocnici našli celého rozleptaného kyselinou.
Ale co vám to tady vyprávím, už jsem se dostal ke škole. Dorazil jsem až před dveře, vedle kterých je napsáno kvarta. Snažil jsem se, aby mě nikdo neviděl, ale stejně na mě cestou k mojí lavici přistálo pár míčů, kříd a bot. A několik lidí, které to ještě bavilo, na mě pokřikovali, že jsem emo. A já to nikdy nepopřel. Tašku jsem si nedal do lavice, ale nechal jí na zádech, to by byla chyba, která vždy končila vyhozením z okna, nebo rozsypáním věcí po třídě, namočení jich a pak teprve vyhozením z okna. Došel jsem k hloučku v rohu, schovaných za obvyklým lavicovým opevněním.
,,Ahoj lidi" pozdravil jsem je. Dostalo se mi zamručení, které znamenalo pozdrav. Skrčil jsem se mezi Kabuta a Zetsu. Očima jsem se zastavil u Hinatiny ruky v sádře.
,,Kdo ti zlomil ruku?" zeptal jsem se jí, i když odpověď mi byla víceméně jasná
,,Hanabi, překvapivě" odpověděla klidně. Po těch letech si už člověk na zacházení horší než kdyby byl zvíře zvykne. Hinata se k nám přidala dobrovolně. Ona mohla být jako Sakura, Ino, Karin, Naruto, Hanabi a ostatní. Ona "elitou" být nechtěla. Její rodiče byli zazobaní a Hanabi nosila samé značkové hadry, většinou v růžové barvě. A každému koho potkala ukazovala svůj iPhone 4. Jako by o něj někdo stál. Hinata si sáhla na vlasy.
,,,Už bych si měla dobarvit vlasy" řekla jen tak mimochodem. U kořínků jíbyli vidět středně hnědé vlasy, jaké byly ještě nedávno vidět u Hanabi, než se odbarvila na blond. Mezitím se k nám namáčknul ještě Sai.
Zazvonilo, tak jsme neradi začali vracet lavice na jejich původní místa. Mezitím jsme ještě stihli každý dostat jednou míčem do některé části těla. Kabuta zasáhla ta růžová kur- chci říct Sakura do obličeje. Spadly mu brýle, rámečky se rozpůlily a skla byla nakousky. Kabuto zaklel a podíval se ke stropu. Sesbíral to a snažil se alespoň rámečky dát dohromady izolepou. Sedl jsem si k sobě do lavice, vedle mě seděl Sai. Kabuto s Hinatou seděli za námi a Zetsu v poslední lavici. Většinou je tam vedle něj Kimimaro, ale dneska chyběl. Abyste rozuměli, škola se dělí na třiskupiny: "elita", rváči a vyvrhelové, můžete hádat kde jsme my. První hodinu jsme měli literaturu, tu učil Hatake. Na čtení ukázek vždycky vyvolával Kabuta. To, že má brýle na kousky, očividně neviděl. Když Kabutovi Hinata radila, co tam je, Hatake jí seřval. Nakonec oba dostali napomenutí. To, že se ostatní baví, lakujou si nehty, a chatujou na myspace a facebooku při hodině bylo úplně v pořádku. Zbytek dne proběhl relativně klidně. Na obědě se nám povedlo najít volný stůl. Nikdo neměl náladu se moc bavit.
,,Čau, jak žijete?" přisedl si k nám Orochimaru a políbil Kabuta. Hinata neodpověděla. Její pohled mluvil za vše.
,,Kdo ti rozbil brejle?" zeptal se Orochimaru Kabuta. Na vysvětlení: Orochimaru je sice jedním z vyvrhelů, ale má pořádnou sílu, takže z něho mají respekt. A chodí do druháku. A komu by nedošlo, chodí s Kabutem.
,,Růžová palice" odpověděl nasupeně.
,,A Hinata dostala napomenutí..." dodal Zetsu.
,,...protože Hatake dával Kabutovi číst ukázky, přestože moc dobře viděl, že to nepřečte..." pokračoval jsem.
,,A Hinata dostala napomenutí..." dodal Zetsu.
,,...protože Hatake dával Kabutovi číst ukázky, přestože moc dobře viděl, že to nepřečte..." pokračoval jsem.
,,...a Hinata mu říkala, co je tam napsaný" dokončil Sai.
Brzy si k nám přisedli Kakuzu (maturant), Anko a Tayua(třetáci). Kakuzu nosí masku, protože když byl ještě na nižším stupni, rozstřihli mu pusu zahradnickýma nůžkama. A hádejte, kdo to řešil.
Tayua se pokoušela narovnat zlomený nos a Anko si nahazovala vykloubený palec.
Tayua se pokoušela narovnat zlomený nos a Anko si nahazovala vykloubený palec.
Pustili jsme se do oběda. Obačas někdo promluvil, ale dnes měli mizernou náladu všichni. Kakuzu každou chvíli vypadal, že usne. Orochimaru pomáhal Kabutovi s jídlem, když si po deseti pokusech málem vybodl oko. Tayua a Anko si navzájem nahodily a narovnaly kosti a prsty. Po obědě jsme si šli najít nějake místo, kde nás nikdo nebude otravovat a znepříjemňovat nám život. Našli jsme ho v odlehlé části školy - v knihovně.
,,Lidi, já jdu na záchod, kdyby jste mě hledali" řekl jsem a opustil knihovnu dřív, než někdo stihl říct, že půjde se mnou. A to byla chyba.
Když už jsem si myl ruce a chtěl se vrátit, tak se otevřely dveře. A v nich stál Hidan. Rychle jsem zaběhl do kabinky a chtěl se zamknout a počkat než ho to přestane bavit a odejde, ale on byl rychlejší a otevřel dveře dřív, než jsem je stihl zamknout.
,,Tak Uchiha je tu sám, jo? A kde máš svoje kámoše?" řekl posměšně Hidan. Snažil jsem se utéct, ale dost dobře to nešlo. Když jsem mu zkusil proběhnout pod rukou, chytl mě zezadu za kapucu od mikiny a fláknul se mnou o zeď.
Když už jsem si myl ruce a chtěl se vrátit, tak se otevřely dveře. A v nich stál Hidan. Rychle jsem zaběhl do kabinky a chtěl se zamknout a počkat než ho to přestane bavit a odejde, ale on byl rychlejší a otevřel dveře dřív, než jsem je stihl zamknout.
,,Tak Uchiha je tu sám, jo? A kde máš svoje kámoše?" řekl posměšně Hidan. Snažil jsem se utéct, ale dost dobře to nešlo. Když jsem mu zkusil proběhnout pod rukou, chytl mě zezadu za kapucu od mikiny a fláknul se mnou o zeď.
Sasuke vykřikl bolestí a Hidan se na něj jen šklebil. Chytil ho zezadu pod krkem a začal ho škrtit. Pustil Sasukeho až když začal rudnout z nedostatku kyslíku. Sasuke padnul na zem a chytil se za krk.
,,A hádej co bude teď?" zeptal se ho posměšně Hidan-
,,Budeš mě topit v záchodě?" nebylo by to prvně, už mu to párkrát udělali.
,,Ne, to bys z toho vyšel moc jednoduše" zadíval se na něj šílenym pohledem, který nevěstil nic dobrého. Hidan ho přitisknul obličejem ke zdi a sundal mu kalhoty. Sasuke sebou začal škubat a snažil se mu vytrhnut, jenže Hidan mu držel ruce moc pevně. Volat o pomoc ani nezkoušel, protože věděl, že nikdo nepříjde. Knihovna byla moc daleko a ostatní to budou ignorovat. Hidan si sundal kalhoty a prudce do něj vniknul. Sasuke zaječel tak, že to muselo být slyšet přes celou chodbu. Z očí mu začaly proudit slzy. Hidan ho ignoroval a prudce do něj přirážel. Když vyvrcholil, pustil Sasukeho, který se složil na podlahu. Hidan si natáhl kalhoty a kopl do něj. Když odcházel, minul ve dveřích Orochimara a Kakuza, kteří přišli zjistit, kde je tak dlouho. Jenom si pohrdavě odfrknul a odešel.
,,Sasuke!" vykřikli oba, když ho uviděli od krve a v slzách.
,,Musíme tě dostat na ošetřovnu" zvedal ho Orochimaru.
,,Tady ošetřovna neni" informoval ho Kakuzu.
,,A hádej co bude teď?" zeptal se ho posměšně Hidan-
,,Budeš mě topit v záchodě?" nebylo by to prvně, už mu to párkrát udělali.
,,Ne, to bys z toho vyšel moc jednoduše" zadíval se na něj šílenym pohledem, který nevěstil nic dobrého. Hidan ho přitisknul obličejem ke zdi a sundal mu kalhoty. Sasuke sebou začal škubat a snažil se mu vytrhnut, jenže Hidan mu držel ruce moc pevně. Volat o pomoc ani nezkoušel, protože věděl, že nikdo nepříjde. Knihovna byla moc daleko a ostatní to budou ignorovat. Hidan si sundal kalhoty a prudce do něj vniknul. Sasuke zaječel tak, že to muselo být slyšet přes celou chodbu. Z očí mu začaly proudit slzy. Hidan ho ignoroval a prudce do něj přirážel. Když vyvrcholil, pustil Sasukeho, který se složil na podlahu. Hidan si natáhl kalhoty a kopl do něj. Když odcházel, minul ve dveřích Orochimara a Kakuza, kteří přišli zjistit, kde je tak dlouho. Jenom si pohrdavě odfrknul a odešel.
,,Sasuke!" vykřikli oba, když ho uviděli od krve a v slzách.
,,Musíme tě dostat na ošetřovnu" zvedal ho Orochimaru.
,,Tady ošetřovna neni" informoval ho Kakuzu.
,,S timhle musíme za ředitelem" řekl rozhodně Orochimaru.
,,Jo, a vyhodí za to vás dva, kort tebe Orochimaru" odpověděl mu Sasuke a natahoval si kalhoty, když se mu podařilo zvednout.
,,Má pravdu" okomentoval to Kakuzu ,,s timhle prostě nic neuděláme. Funguje to tu tak pořád, co jsem tu začínal jako primán já, tak mi vyvrhelové z oktávy říkali, že za nich to tu bylo stejný"
,,Má pravdu" okomentoval to Kakuzu ,,s timhle prostě nic neuděláme. Funguje to tu tak pořád, co jsem tu začínal jako primán já, tak mi vyvrhelové z oktávy říkali, že za nich to tu bylo stejný"
,,To s tim fakt nic neuděláme?!"
,,Až se změní vedení školy a bude to někdo, kdo se nenechá podplatit, tak ho budou vydírat, a ten když se obrátí na poldy, tak budou podplacený poldové, jako když vyhodili z okna tu holku a zavřeli Gaaru" Odpověděl Orochimarovi Kakuzu. Sasukemu se zase nahrnuly slzy do očí. Orochimaru Kakuza spražil pohledem.
,,To byla Sayuri, Sasukeho holka" informoval ho. Kakuzu se na něj soucitně podíval.
,,Pudem? Chodit můžu, a za deset minut začíná další hodina" rozešel se ke dveřím Sasuke.
Orochimaru a Kakuzu si jenom povzdechli a rozešli se za ním.
Orochimaru a Kakuzu si jenom povzdechli a rozešli se za ním.
Pokud to nedává smysl, je to normální. Napsáno koncem roku 2010.
Jen aby bylo jasno, nemá to podporovat vzpouru nebo tak něco. To bych k tomu přidala odkaz na "Do you hear the people sing?" z Les Misérables.
Nevím jak na tom jste, jaká je situace ve vaší škole, ale můžete o tom napsat do komentářů, pokud chcete. Nezakládá se na skutečných událostech (teda až na tu anarchii ve třídách). Nebo možná ano, ale já osobně to nezažila.
Jen ještě jednu věc. Neříkám, buďte jako oni. Neříkám, ať si chodíte ničit ledviny, játra a mozek, jenom protože oni to tak dělají. Ale pokud jste weeboo*, možná si za to můžete trochu sami. Nemusíte se přestávat dívat na anime, číst nebo co vás baví. Ale neříkejte jim o tom. Co neví, to proti vám nemůžou použít. A nevěřte jim bezmezně. Pokud se s někým bavíte, a on/a to o čem se bavíte potom začne roztrubovat po škole, není to kamarád/ka. Je to děvka. A lepší být sám a bez přátel, než se spoléhat na to, že se ty děvky změní.
Jen aby bylo jasno, nemá to podporovat vzpouru nebo tak něco. To bych k tomu přidala odkaz na "Do you hear the people sing?" z Les Misérables.
Nevím jak na tom jste, jaká je situace ve vaší škole, ale můžete o tom napsat do komentářů, pokud chcete. Nezakládá se na skutečných událostech (teda až na tu anarchii ve třídách). Nebo možná ano, ale já osobně to nezažila.
Jen ještě jednu věc. Neříkám, buďte jako oni. Neříkám, ať si chodíte ničit ledviny, játra a mozek, jenom protože oni to tak dělají. Ale pokud jste weeboo*, možná si za to můžete trochu sami. Nemusíte se přestávat dívat na anime, číst nebo co vás baví. Ale neříkejte jim o tom. Co neví, to proti vám nemůžou použít. A nevěřte jim bezmezně. Pokud se s někým bavíte, a on/a to o čem se bavíte potom začne roztrubovat po škole, není to kamarád/ka. Je to děvka. A lepší být sám a bez přátel, než se spoléhat na to, že se ty děvky změní.
*magor, posedlec. Zpravidla na každého pořvává "stanu se hokagem" "rasengan!" "Naruto je nejlepší" a prostě to celkově cpe každému. Čistě teoreticky je jedním z představitelů sám Naruto Uzumaki. To, že on si nakonec získal respekt svojí silou, a přátele *kašli kašli* tím, že jim možná sem tam zachránil krk, ještě neznamená, že u vás to bude probíhat stejně.
Rozhodne divná poviedka.
OdpovědětVymazat[1]: Však sem taky neslibovala pěknou povídku, jenom že opravim stylistické a gramatické chyby a zveřejnim starou
OdpovědětVymazatLituju jich, nechtěla bych tam studovat.
OdpovědětVymazatMě se to líbí, je to dobrý námět. A byla by z toho super vícedílovka. :))
OdpovědětVymazatMě se především líbí některé ty "poznámky" Rozhovor s Hinatou je dost povedený:) A povídka celkově :) Jinak, ty bys toho hůmoru mohla rozdávat
OdpovědětVymazatMě se to líbí ;)
OdpovědětVymazatTohle se mi líbilo, protože to je něco úplně jiného. Zamlouval se mi tam ten černý pesimistický pohled na skutečnost, je spousta povídek psaných z pohledu špičky, ale málo těch, kde se autor očima postavy dívá zdola nahorů. Je to dílo které by určitě patřilo do cyklu: Life is life. A ještě bych pochválila doslov, bylo to příjemné a dokreslilo to celý děj, povídce to dodalo rámec.
OdpovědětVymazatZajímavá povídka, co k tomu říct. Ma to takovou nevyřešitelnou zápletku. Takové věci ve třídě většinou nikdy nepřestanou, vždycky je někdo horší a někdo lepší. Z vlastní zkušenosti mužů říct, že vím co to je být šikanován, ačkoliv já sama nikdy šikanována nebyla, ale moje kamarádka jo, a Ikdyž na ni nebyly až zas tak hnusní jako v této povídce, zažila si svoje, a pro mě bylo hodně bolestné přihlížet, protože jsem ji nikdy nedokázala pomoct. Učitele v naší škole to začaly řešit až po dvou měsících, a já jsem za ni ráda, že to přestalo. Proto rozumím Sasukemu a ostatním, být jiný vždycky neze ve společnosti určité rizika. Děkuji za tuhle povídku, do takové školy bych se asi dostat nechtěla ...
OdpovědětVymazat