Náruč nejistoty 2

Další zvrhlá část :D

---

Itachi se prudce nadechl, tak silnou reakci ani nečekal, ale potěšila ho. Dlaní mu vjel pod jeho triko a bříšky prstů se dotkl jeho bradavky, kterou následně lehce stiskl. Zároveň s tím mu dlaní sjel zezadu na kříž a přitáhl si ho k sobě. V tutéž chvíli, tentokrát už cíleně, zvedl nohu a rukou na zádech ho donutil se k ní přitisknout.

Sasuke se musel odtrhnout od jeho rtů, aby to mohl všechno patřičně vstřebat. Klopil pohled k zemi a tiše sténal, jako kdyby se styděl za to, že podlehl. Hlavu si po chvíli úmyslně položil na jeho rameno a mělce se nadechoval. Nohy se mu klepaly slastí a začínal mít pocit, že to každou chvíli nevydrží a podlomí se mu.

Jeho bratr to ale naštěstí zjistil včas, rukama mu sevřel pas a lehce ho tak zvedl, jako by snad vůbec nic nevážil. Objal ho a jako v náručí ho během chvilky přenesl k sobě do pokoje. Tam byla úplná tma, takže Sasuke Itachiho pořádně ani nemohl vidět. Starší tmavovlásek ho strhl pod sebe na postel, sjel rukou na jeho stehno a zvedl ho do úrovně svého pasu, takže se ho mohl dotknout pánví. Při tom neplánovaném dotyku sebou sám silně trhl.

Sasukemu se zdálo, že je to jeden velký zvláštní sen a tma v bratrově pokoji tomu jen nasvědčovala. Jeho dotyky ho ovšem tvrdě přesvědčovaly, že jde o realitu.

Vždycky věděl o Itachiho slabosti pro sex a často na všechny ty dívky žárlil, ne snad, že by chtěl, aby mu jeho bratr věnoval takovou pozornost, ale aby mu vůbec nějakou věnoval. Pokud nebyl ve škole, teď už v práci, tak si někoho pozval do postele a na něj zapomínal. A jemu to tak chybělo, ty časy, kdy ještě byly děti a sex pro ně bylo cizí slovo. Časem si tedy odvykl se s ním vídat a namlouval si, že ho ani vidět nechce, aby se obrnil proti zklamání, teď to ale všechno bylo zase zpět. Možná proto se teď cítil tak dobře, konečně mu Itachi věnuje svou pozornost. Cítil se proto tak výjimečně. Musel ho chytit ve tmě za bradu a zpět si ho přitáhnout pro polibek.

A starší z nich mu ho s vervou opětoval. Po chvíli sklouzl na jeho krk, ale pak se vrátil o kousek výš, jazykem mu přes jeho ouško přejel a mezi rty vsál jeho ušní lalůček. Pomalu mu dlaněmi přejížděl po vnitřních stranách stehen, nechtěl ho hned vyděsit. I on z toho cítil něco... jiného, než doposud. A hned prvním náznakem, který si ani neuvědomil bylo, že si ho vzal do svého pokoje. Nikdy před tím to neudělal. Buď zůstal na pohovce v obýváku, nebo v pokoji pro hosty.

,,Ahhh..." Sasuke se mírně zachvěl a prudce trhl hlavou, jak jim projela vlna slasti. Aniž by si to sám uvědomil, přejížděl dlaněmi po Itachiho zádech a vypracovaném hrudníku. Chtěl se ho dotýkat, na spánek už vůbec nepomyslel.

Z vlasů mu stáhl gumičku a ofinu mu odhrnul z čela, aby ho mohl znovu políbit. Rozklepanou pravačkou se mu pak pokusil rozepnout knoflíčky u košile, potřeboval se dotýkat jeho holé rozpálené kůže.

Itachi pomalu položil svou dlaň na hřbet jeho ruky, jako když ho učil zacházení s příborem... a hladce ho navedl. Jemně pak laskal jazykem jeho spodní ret a prsty jedné ruky mu přejížděl po klíčních kostech. Druhou rukou si hrál na jeho podbříšku, těsně nad lemem jeho kalhot.

,,Bráško..." zašeptal Sasuke toužebně a krátce vzdychl, když se Itachi pohyboval tak blízko u jeho rozkroku. Bylo to příjemné, ale zároveň se trochu bál. Nikdy nečekal, že jeho první sex bude s klukem a ještě k tomu s vlastním bratrem.

Když se mu podařilo rozepnout všechny knoflíky na jeho košili, opatrně mu ji vysvlékl a hodil ji někam na zem, aby se jim nepletla. Teď měl konečně možnost prozkoumat jeho tělo. Bříšky prstů obkresloval linie jeho prsních a břišních svalů. A pomalu se přestával divit tomu, že má tolik holek... a kdoví jestli ne i kluků. Určitě, jinak by tu s ním teď neprováděl takové věci.

Jeho starší bratr ho nesmlouvavě umlčel svými chtivými rty. Jako by se nemohl těch úžasných polibků nasytit... byly jiné, než ty prázdné doteky žen, které dostával až příliš často. Lehce ho kousl do zlobivého jazyka, když se mu jím Sasuke odvážil zajet hlouběji do úst. Po tom, co mu svlékl jeho košili, jenom na krátkou chvíli zavřel oči a zaklonil hlavu, když pocítil jeho zkoumavé doteky na svém těle. Jeho nezkušenost byla v tomhle směru spíše výhodou, působil tak mnohem opravdověji... reálněji. V jednu sekundu možná až moc pevně stiskl Sasukeho stehno, po kterém mu zrovna dlaní sjížděl, když jeho mladší bratr bříšky prstů přejel po jeho bradavce a mírně se zachvěl. Poznal, jak mu vlasy přes rameno dopadly na jeho krk, sklonil se, aby ho blízko těch míst mohl polaskat.

Sasuke mu oběma rukama odhrnul vlasy z čela, aby mu mohl vidět do očí, ale v takové tmě neměl šanci, přesto nechtěl rozsvítit, tma pro něj byla v takové situaci příjemnější. Při světle by se nejspíš styděl, za své neohrabané pohyby a nahé tělo. Takhle mohl bez větších rozpaků zkoušet něco, co ještě nikdy nezakusil.

Když se Itachi dotkl rty jeho krku, prudce se nadechl a o něco pomaleji vydechl. Dlaněmi přejížděl po jeho zádech a volnou nohou, po které mu tak dobyvačně nepřejížděl, mu obtočil okolo pasu, aby si ho k sobě přitiskl ještě o něco víc.

Itachi si něco sám pro sebe zašeptal, na to, jak málo zkušený byl si počínal až překvapivě dobře. Když ho ale Sasuke nohou, kterou mu obtočil kolem boků přitiskl za pánev k sobě, krátce sebou cukl a lehce se odtáhl, jako by najednou znejistěl.

,,Já... kam jsi až plánoval zajít?" pronesl tiše se rty otírajícími se při každém slově o jemnou kůži na tom bílém, sametově jemném krku.

,,Nevím... tohle si rozpoutal ty," namítl Sasuke zastřeným hlasem, i když Itachiho slovy působila jako jedna obrovská facka, která ho pořádně probrala.

Opravdu, co to tu dělají? A kam až se mají dostat? Jde jen o nevinné mazlení, nebo chce Itachi i něco víc...? A nejen Itachi... ale i on sám.

,,Udělej si hodně rychle jasno," doporučil mu tichým hlasem jeho starší bratr a špičkou jazyka obkreslil jeho ouško. Když už si stihl v tom vášnivém zápalu uvědomit, co chce. Plánoval prvně, že mladšího brášku maximálně ochutná... ale když zjistil, že myslí i na to, jaké by to bylo do něj přirážet... musel se na chvíli zarazit.

,,A ty už snad jasno máš?" zeptal se ho Sasuke nejistě. Popravdě si myslel, že ho chce připravit o jeho panictví, všechno tomu nasvědčovalo, to, jak se ho ptal, jak se ho pak dotýkal... ale přeci jen má asi svědomí.

,,Nechci ti ublížit," zavrčel mu Itachi v odpověď, jako by to nerad přiznával. Lákal ho, lákalo ho nejen jeho úchvatné tělo, dechberoucí oči a okouzlující rtíky... ale miloval na něm to, že to byl člověk, o kom toho věděl víc, než o většině svých společnic či společníků. Protože to byl jeho bratr. Jeho zatraceně přitažlivý bratr. Tlumeně zaklel a prsty pevně sevřel jeho bok. Nemuselo být ani vidět, aby bylo jasné, že se mu dívá do očí, které se v tom temnošeru daly rozpoznat podle neustálého lesku.

,,Víš co? Já to nechám na tobě, rozhodni za nás oba. Nebudu se zlobit, když mě pošleš spát ani když budeš pokračovat." Sasuke jeho pohled na sobě cítil a možná proto se záměrně díval jinam, ruce měl ale pořád na jeho zádech a něžně ho po nich hladil, nohu stále nesundal z jeho pasu.

Sám nevěděl, co vlastně chce, ale představa, že ho pošle spát, pro něj byla zvláštním způsobem nepříjemná, bolestivá a ponižující.

,,To nebylo nejlepší rozhodnutí." Přivřel Itachi oči. nechat to na něm bylo vážně nebezpečné. Rozhodl se jednoduše. Zkusí to a buď se udrží, nebo ne. Doufal, že se mu to podaří, ale v Sasukeho přítomnosti si přestával být tak jistý. Opřel se dlaní o jeho hrudník a tak ho svou vahou lehce zatížil. Druhou rukou šikovně rozepnul zip a knoflíček u jeho kalhot a vjel pod ně dlaní, zatím jenom tak, aby se dotkal holé kůže na vnitřní straně jeho stehna, blízko Sasukeho rozkroku. Když se na něj zlehka položil, okamžitě ucítil, že ani jeho mladšího brášku nenechává jeho péče chladným, což ho víc než příjemně potěšilo.

Sasuke přivřel lehce oči. Takže to chce dokončit, při té představě se mírně otřásl vzrušením. Jaký je asi jeho bratr milenec? Bude něžný? Vůbec nemohl soudit, byl mu tak blízký a přesto tak cizí.

,,Nii-san..." zašeptal podmanivě a trhaně se nadechl, kdy Itachi prsty zavadil o jeho úd. Zdálo se mu, že jím v ten moment projela elektřina, nikdy nic takového nezažil, ale bylo to tak příjemné a svádějící.

Při tom oslovení sebou dotyčný mírně cukl. Bylo to už hodně dlouho, co to od něj slyšel. Ne že by se mu to nelíbilo. Právě naopak... vzrušoval ho i ten prostinký fakt, že má nad ním moc, že si s tím tělem a člověkem může dělat, co se mu zlíbí. A každá moc je opojná... a projevuje se při ní chuť na ještě větší sousto a v Itachiho případě tomu bohužel pro Sasukeho nedotčenost nebylo jinak. Prsty lehce chytil spodek jeho kalhot a bez větších problémů mu je stáhl. Pak zuby stiskl lem jeho boxerek a s úsměvem, který nedokázal potlačit střelil k jeho tváři, ačkoliv rozpoznával jen její hrubé rysy.

Ale i v té tmě se dalo poznat, že Sasuke stočil hlavu prudce na stranu a nohy podvědomě přibližoval k sobě, jako kdyby nechtěl, aby se na něj Itachi díval. Cítil, jak mu hoří tváře a nemohl zabránit chvění těla. Přestože jsou oba kluci a nemusí se před sebou stydět, tak v takové situaci se Sasuke bohužel styděl. Bál se, že Itachi řekne něco posměšného na jeho tělo, i když na sobě poslední měsíce hodně pracoval, tak růst svého těla ovlivnit nemůže. Navíc si s kluky nikdy své přirození ani svaly neporovnával, takže netušil, jak na tom vlastně doopravdy je a Itachiho slova pro něj v tuhle chvíli tak moc znamanala. Cítil, že se mu chce líbit, až ho to samotného vyděsilo.

,,Pšššt..." zavrněl Itachi konejšivě a přitiskl mu ukazováček na rty. Jemně mu boxerky stáhl a vyprostil tak bratříčkovu chloubu z těsného sevření spodního prádla. Zčásti chápal, nebo alespoň tušil, proč je Sasuke tolik nervózní... bylo to na jednu stranu roztomilé, na druhou stranu zcela neopodstatněné. Když si pomyslel, že je Sasukemu jenom sedmnáct, nechápal, po kom tohle má... ale mohl to tušit, sám sebe taky nepovažoval za průměr. A Sasuke jakožto jeho bratr na tom byl podobně. Sehnul se a letmo se rty otřel o jeho špičku.

Itachi nebyl začátečník, okamžitě poznal, že Sasukeho později do úst celého stoprocentně nedostane, takže se o to nebude raději ani pokoušet, nechtěl se udusit. Dobře ale věděl, že podle tohohle se kvalita orálního sexu neměří.

Sasuke zaklonil hlavu a mírně si skousl mezi zuby spodní ret, aby se mohl alespoň trochu kontrolovat. Bylo to příjemné a při tom tak zvláštní cítit na takovém místě Itachiho horká ústa.

Nehty zaryl do prostěradla pod nimi v domnění, že mu to umožní se trochu uklidnit a uvolnit. Nohy ale pořád podvědomě dával k sobě, jako kdyby nechtěl, aby se ho Itachi dotýkal, při tom jeho doteky byly tak něžné a příjemné. Nechtěl, aby přestával, jenže vlastní tělo ho neposlouchalo a naopak se ho snažilo před těmi cizími doteky ochránit.

Itachi sám cítil, že se mu Sasuke trochu brání, ale znal tuhle přirozenou reakci. Nebyl na to recept, prostě se musel snažit a přesvědčit ho, že to chce a potřebuje k životu jako dýchání. Dlaněmi si ho podržel za boky a chvíli ho jen dráždil jazykem, než si Sasukeho chloubu vsunul pomalu mezi rty. Střídavě ho sál, někdy hodně opatrně kousl... spíš se ale špičkou jazyka věnoval jeho uzdičce a postupoval pomaleji, aby si Sasuke mohl na nový pocit zvyknout.

Ten tence zasténal a začal sebou mírně šít. Vlnil se pod Itachiho doteky jako nějaká lehká dívka. Čekal, že to bude příjemné, ale že až tak. Občas si to dělal rukou, jenže jeho dlaň se absolutně nemohla poměřovat s tachiho hebkými rty, mrštným jazykem a horkými ústy.

,,Bráško, já..." osovil ho zastřeným hlasem, bál se, že by mu mohl vyvrcholit do úst, a tak neohleduplný být nechtěl.

Jeho starší bratr se neubránil letmému úsměvu, bleskově zvedl ruku a nekompromisně mu na rty přitiskl dvou dlaň. Jeho ostražitost a ohleduplnost byla neskutečně roztomilá, ale starší Uchiha byl zrovna ten z mála, kteří si to užívají, i když jsou právě v tu chvíli ti druzí. Naschvál svou péči zintenzivněl, když se volnou rukou začal věnovat i jiným citlivým částem jeho těla.

Sasuke ho lehce do té dlaně kousl, když už se nemohl udržet a vyvrcholil mu přímo do těch neskutečně šikovných úst.

Jakmile se trochu vzpamatoval a vydýchal, něžně bratra políbil na špičku prostředníčku, jeho dlaň si přitiskl na tvář a s výrazem zkocené šelmy se o ni otřel.

Itachi k němu s úsměvem vzhlédnul a jemně si olízl rty. Ukazováčkem mu potom vjel mezi tenké rtíky a přisál se k jeho krku. Dlaní se dotkl vnější strany jeho stehna a pomalu sjel až na jeho zadeček.

,,Já... mohl bych pokračovat, ale.." Nebyl si pořád úplně jistý. Možná, že tohle na něj mohlo už tak být moc... třeba by si ho mohl vzít zítra... jestli by ovšem podruhé měl odvahu.

,,Řekl jsem ti, že to nechávám na tobě. Nenutím tě pokračovat, ale ani přestávat," řekl Sasuke naprosto vážně a o trochu víc se na něj natiskl. Ta ruka na jeho zadku ho trochu děsila, ale už se neklepal, jen zrychleně dýchal a čekal odevzdaně na Itachiho další krok.

,,Proč chceš, abych to rozhodnul já...?" zeptal se s úsměvem a políbil ho na ty roztomilé rty. Druhou ruku, kterou měl položenou vedle bratrovy hlavy, sevřel čistě bílé prostěradlo. To byl ale jediný důkaz toho, co chtěl on sám.

,,Protože jsi starší a rozhodneš se správně." Bylo to už hodně dávno, kdy Sasuke k Itachimu vzhlížel a respektoval ho, protože když se od nich odstěhoval a on mezitím vyrostl, ztratil svůj jediný vzor a naopak cítil potřebu s ním pořád v něčem soupeřit, teď to ale zase byl ten starší rozumnější bratr.

,,Udělej to, co chceš," doporučil mu Sasuke před tím, než ho něžně políbil na krk.

Ten se ale mělce nadechl a přivřel oči. Sklonil se k jeho uchu a velmi pečlivě každou slabiku vyslovoval.

,,A víš, že to znamená totéž, jako bys teď říkal: vezmi si mě...?" Na důraz svých slov si jeho pánev přitáhl ke svému vzrušenému klínu a letmo se o něj otřel. Sám měl ještě kalhoty, ale i přes látku musel Sasuke cítit, jak moc vzrušený jeho starší bratr je.

Mladší jen na sucho polkl a rozechvělým hlasem řekl: ,,V tom případě... si mě vezmi." Bříšky prstů mu pak kroužil po hrudi, až na břicho a k lemu kalhot. Zahákl za něj jen dva prsty pravé ruky a levačkou se snažil rozepnout knoflík.

Itachi trhavě sklonil hlavu, opírajíc se vedle Sasukeho hrudi o lokty a se zavřenýma očima široce otevřel ústa, aby mohl zalapat po dechu. Nechápal, proč v něm taková na pohled nevýrazná věc od Sasukeho vyvolá tak silnou reakci. Hlas, který mu v hlavě našeptával, jak moc ho chce už nešeptal, ale křičel. V tu chvíli byl trochu jako v transu, takže zapomněl dokonce i bratrovi s rozepínáním pomoct.

Sasuke si ale vystačil sám, trochu neohrabaným způsobem se mu podařilo rozepnout knoflík u jeho kalhot a nakonec i zip. Nejdřív jako kdyby se bál, co ho čeká, si ohmatal jeho úd pouze přes látku boxerek. Hned pochopil, že tohle bude určitě dost bolet, ale mimo strachu to v něm vyvolalo i vlnu vzrušení. Dokonce se odvážil vklouznout za okraj gumy jeho spodního prádla, aby opravdu věděl do čeho jde, ačkoliv teď už to zpátky vzít nemůže i kdyby chtěl. Cítil na svém krku bratrovy přerušované nádechy a věděl, že teď by ho v takovém stavu opravdu nechat nemohl.

,,S...Sa..su..ke..." Itachi nebyl pořádně schopen slova, věděl, že na Sasukeho bude muset pomalu, aby mu neublížil a to ho nutilo ještě sebrat poslední zbytky sebezapření. Dlaní přejel po Sasukeho ruce, kterou se ho dotýkal a trochu silněji ji stiskl za zápěstí. Musel myslet na to, aby nedovolil svému tělu podvolit se tě slasti. Sám v posteli nikdy moc hlasitý nebyl.

,,Promiň... neumím to." Natočil Sasuke hlavu na stranu v domnění, že ho Itachi chytil za zápěstí, protože se mu to nelíbilo. Trochu... hodně ho to mrzelo, ale věděl, že se musí ještě hodně učit, než dokáže někoho uspokojit... zvlášť někoho tak zkušeného, jako je jeho bratr.

Itachi se přerývavě nadechl. Bleskově zadržel bratrovu ruku, kterou už od něj beznadějně stahoval a přidržel ji těsně u svého klína.

,,Nepřestávej... prosím..." K téhle až uke prosbě se snad v životě nesnížil, ale teď nemohl jinak. Nemohl než žádat.

Sasukemu zrudly tvářičky jako čerstvá rajčátka. Že by se mu to líbilo? Nerozuměl tomu, proč se ho pak snažil zadržet a proč ho teď prosí, aby pokračoval?

Trochu se toho bál, že brzy něco zkazí nebo nezvládne, nicméně vzal do pravé ruky jeho objemný úd a hodně pomalým tempem ho začal třít, jako kdyby měl strach, že mu ublíží.

Itachi se trochu prudčeji nadechl a nezadržel za zuby tichý, slastný sten. Konečně se trochu vzpamatoval, i když mu ten úžasný pocit projel snad každým nervem těla, a jednou rukou mu zvedl nohu, aby si ji dal kolem pasu. Po chvíli udělal totéž i s druhou. Ale když měl teď možnost si ho tvrdě vzít, bylo mnohem těžší zadržet svůj chtíč. Sklonil se a jemně se rty otřel o ruku, kterou se Itachimu věnoval. Prsty druhé ruky přejel po jeho zadečku a sjel až k té přitažlivé tenké rýze. Nijak nespěchal, nechtěl Sasukeho vyděsit.

Ten už ale čekal, co se bude dít a najednou zamrzl v pohybu a jen napjatě odpočítával vteřiny, kdy v sobě ucítí minimálně jeho prsty.

,,Bráško..." zašeptal kňouravě a následně si vynutil polibek. Věděl, že bude opatrný, ale i přes to se toho trochu bál, přeci jen ho měl v ruce a nedokázal si představit, jak se vůbec něco takového může vejít do tak úzké dírky. Vždyť ho roztrhne. Ale pochyboval, že je jeho první kluk v posteli a už vůbec nevěřil tomu, že by někoho před ním zranil.

,,Bráško... já se bojím," zašeptal téměř neslyšně, aby ho snad Itachi neměl za zbabělce, nebo ho neposlal spát jako malé dítě, které ještě není připravené.

,,Snad ne mě." Se rty zvlněnými v jemný úsměv se mu Itachi otřel o tvář. Věděl přesně, že bude muset dávat velký pozor, aby ho nezranil. Políbil ho na ouško.

,,Bolí to jenom trochu a za chvíli to přejde." Itachi byl zastáncem názoru, že upřímnost uklidňuje víc, než chození po špičkách kolem horké kaše.

,,Zvládneme to, hm?" Jemně vsál jeho spodní ret mezi své a prsty se při pohybech snažil nesoustředit jenom na to jediné místečko, ale po linii jeho zadečku přejížděl místy i k Sasukeho chloubě.

,,J-jo," souhlasil Sasuke nejistě a křečovitě se ho chytil za krkem oběma rukama a plně opětovával jeho polibky, snažil se svou pozornost přesunout právě na ně, aby nemusel vnímat ty dlouhé prsty na svém pozadí. Věděl, že by mohl podvědomě ucuknout a to nechtěl, protože tušil, že to, co právě jeho bratr dělá má svůj účel.

,,Sasuke, nadechni se a vypusť všechno z hlavy," zamumlal mu do rtů Itachi. Taky to dělával dřív sám... moc do všeho zapojoval hlavu. A tady o nic moc nešlo. Natiskl se na jeho rty a vsunul mu jazyk do úst. Volnou rukou začal přejíždět po jeho vzrušení, aby mu pomohl odvést pozornost. Krátce poté do něj jemně jedním prstem pronikl.

Sasuke mu okamžitě zaryl nehty do ramen, jako kdyby už do něj minimálně pronikal svou chloubou.

,,Já... nemůžeme rozsvítit? Jen malou lampičku," začal škemrat. Těžko říct, jestli chtěl na Itachiho vidět nebo to jen oddálit.

,,Samozřejmě..." Itachi se hned odtáhl a rozsvítil lampu, která u postele stála hned vedle nočního stolku. V tom zlatavém světle byl Sasuke neskutečně nádherný, jako andílek.

,,Lepší?" zeptal se zamračeně. Uvažoval, jestli měl zacházet tak daleko, přeci jen toho na něj muselo být moc.

,,Sasuke, nechceš ještě... počkat? Jsi tu celý týden.."

,,Jo... jo s tou lampičkou je to lepší." Přikývl mladší na souhlas, ale spokojeně se netvářil. Pohladil Itachiho po tváři a zeptal se: ,,Zlobíš se na mě?" vůbec se mu nelíbilo, jak se mračí a tušil, že je to kvůli němu. Zkazil mu večer a teď mu ho ani nedokáže pořádně vynahradit. Zvláštní, před několika málo minutami by to jeho svědomí vůbec netížilo, tak proč teď? Znamená po tom všem, co se teď mezi nimi stalo pro něj Itachi víc než předtím?

,,Jasně, že ne." Zakroutil Itachi lehce hlavou a odtáhl se od něj úplně.

,,Celý to byl.. špatnej nápad. Promiň," zavrčel tiše, rozčilen spíš sám sebou, než čímkoliv dalším. Jenom si sjel prsty k bokům, aby si zapnul kalhoty a tak zahladil to, co se Sasukemu před tím podařilo.

Sasuke se v ten moment prudce posadil a dlaněmi se zapřel o jeho stehna.

,,Já to ale nemyslel tak, abys přestal!" namítl rozhořčeně. Hned na to ho začal až s přehnanou vervou líbat na krku, aby zmírnil trapnost situace. Pak se natáhl k lampičce a znovu ji zhasl. Po tmě nahmatal Itachiho hlavu a podle paměti mu přejel bříšky prstů po rtech.

,,Prosím... vezmi si mě," zašeptal mu do rtů, těsně předtím, než ho políbil.

,,Sasu...ke..." vydechl Itachi trochu zaskočeně. Doopravdy tohle nečekal, obtočil mu ruce kolem pasu a v sedě si ho přitáhl k sobě.

,,Já ale nechci aby ses... přemáhal," zavrněl tiše, protože ta blízkost milovaného a přitažlivého těla mu byla více než příjemná.

,,Nepřemáhám se... já jen... trochu zazmatkoval. Promiň mi to..." Možná by si měl udělat v hlavě jasno a pořádně si promyslet, jestli to opravdu chce. Ale kdyby se teď začal opět zdráhat, nejspíš už by Itachiho doopravdy naštval. A vlastně... o nic nejde, je to jeho bratr, jeho milovaný bratr, který by mu nikdy neudělal nic špatného.

Znovu se sklonil k jeho klínu a opět mu rozepínal ten otravný knoflíček i spolu se zipem, až na to, že tentokrát byly jeho pohyby daleko jistější a přesnější.

Chvíli přemýšlel, jestli to má udělat... no, víc už to určitě zkazit nemůže. Lehce se rty otřel o jeho podbříšek, na sucho polkl a jen špičkou jazyka se dotkl jeho vzrušeného údu.

,,Počkej Sasuke, měl by sis to rozmysl...aahhhh..." Itachi ho chtěl ještě na něco upozornit, ale po tom letmém doteku se opřel dlaněmi o matraci za sebou a krátce zaklonil hlavu. Včas se zarazil, aby nezvedl ruku, nevjel mu s ní do vlasů a nedonutil ho, aby svými horkými rty obemkl jeho úd. Jemně se zachvěl a přivřel oči.

Sasuke se bohužel pro Itachiho k takovému kroku zatím vůbec neměl, jen ho postupně ochutnával čím dál větší plochou jazyka jako sladkost, o které ještě neví, jestli bude dobrá.

Oči měl při tom zavřené a plně se soustředil na svou činnost. Pak se zarazil na chvilinku, zaváhal, ale nakonec se pokusil si malou část jeho chlouby vsunout mezi rty.

To pokušení bylo nesnesitelné. Navíc Itachi už poměrně dlouho toužil po uspokojení a tohle bylo horší než natahování na skřipec. Prsty mu nakonec jen odstranil volné pramínky vlasů z tváře, aby mu viděl do očí. Dech se mu zrychlil a měl pocit, že tep jeho srdce musí slyšet i Sasuke.

Ten se od něj po chvíli odtáhl s podobným problém, ale z trochu jiného důvodu...

Objal ho okolo krku, hlavu si položil na jeho rameno a ztěžka se nadechoval. Takové věci moc často, vlastně vůbec nikdy nedělal a nevěděl tudíž, jak to udělat, aby si vystačil s kyslíkem, proto byl po několika málo minutách úplně vyřízený.

,,Já... myslíš, že už... že už bys... že bys mohl... že bys mohl dovnitř?" Nevěděl, jak to říct, ale doufal, že ho Itachi pochopí. Jeho tváře opět začaly rudě žhnout.

Samozřejmě, že bylo úplně jasné, jak byla Sasukeho žádost pronesena, o co tu jde. Itachi jen neznatelně přikývl, pomalu ho donutil, aby se položil na záda a jemně ho políbil na rty. Sám věděl, že už nemůže couvnout. Rty pomalu sjel na jeho klíční kosti a pokračoval i na bradavky, kterým se chvíli věnoval. Potom se dostal přes vypracované bříško až na podbřišek.

Sasuke natočil hlavu na stranu tlumeně sténal, když se Itachi blížil k jeho údu, i když věděl, ze jakým účelem to dělá. Jeho tělo už se ale stačilo s tím faktem smířit, dokonce dokázal od sebe roztáhnout víc nohy, aby k němu měl bratr lepší přístup.

Na chvíli ho napadlo, co se bude dít, až... až bude konec. Zachová se k němu Itachi stejně jako ke všem ostatním? Prostě ho pošle pryč?

A opravdu bylo momentálně výhodnější žít přítomností. Itachi pomalu začal rty přejíždět po jeho chloubě a zároveň do něj podruhé pronikl prstem. Nesnažil se na něj jít nijak hrubě, sám hrubé zacházení nesnášel... pokud samozřejmě nešlo třeba o hru na otroka. Každopádně bratrovi teď nechtěl ublížit a to bylo hlavní... navíc... on si přál, aby si to Sasuke užil.

Sasuke zvrátil hlavu dozadu a nehty se zaryl do prostěradla. Po chvíli se musel posadit, protože v leže všechny ty doteky vnímal daleko intenzivněji. Když mu ale došlo, že takhle se do něj nebude Itachi moci dostat, políbil ho do vlasů a zpět si lehl. Dlaně si přiložil na ústa, aby nekřičel, ať už teď slastí nebo později... čím vlastně? Vždyť ještě ani neví a už dělá unáhlené závěry.

Itachi do něj jemně a ohleduplně pronikl druhým prstem, ale zároveň se k němu natáhl a druhou rukou mu lehce stáhl dlaň z úst. Na rtech se mu na sekundu objevil úsměv.

,,Křičet budeš jenom, když tě to bude bolet, nebo se ti to bude líbit... ať je to cokoliv z těchhle možností, chci a potřebuju to vědět..."

Kdo chce další stejně zvrhlé pokračování? :D