Na hřbetu koně 5

---

Itachi krátce pootevřel rty, aby popadl dech. Bylo to něco... nepopsatelného. Jen na chvíli se usmál. ,,Beru tě za slovo..." zašeptal tiše. Dlaněmi mu zatlačil na ramena a přitiskl ho tak ke zdi. Ústy se pomalu polibky dostal až k jeho bradavkám, u nich minule skončil, teď teprve začínal. Stiskl ji jemně mezi zuby a zároveň ji začal zlobit jazykem. Rukama ho držel tak, že se nemohl skoro pohnout. Pak ale jednou rukou sjel pomalu přes dokonale tvarovaný hrudník a špičkami prstů začal přejíždět po odhaleném podbřišku, s každou příčnou linií mu o pár centimetrů snížil tím pohybem lem kalhot.

,,Áahhh..." Sasukeho tělo se celé chvělo vzrušením. Ruce měl v příjemné křeči svěšené podél těla, hlavu skloněnou dolů a ze rtů mu pořád unikaly poměrně hlasité steny. Něco takového nikdy žádná dívka, kterou měl, nedokázala. Cítil, že je vzrušený na maximální možnou úroveň. Itachiho ruka tak blízko jeho údu, ho sice trochu znervózňovala, ale bratrovy rty s ním dělaly divy, na nic jiného se nakonec ani soustředit nemohl. Jen se k němu sklonil, nos mu zabořil do vlasů, těsně vedla ouška, do kterého mu každou chvíli projevoval hlasitě svou spokojenost.

,,Nhhh... Ita - chi," zašeptal v prudkém nádechu.

Starší tmavovlásek odtáhl ruku od jeho klína skoro ve kritickou chvíli... zvedl mu jednu nohu, vsunul ruku pod jeho koleno, dlaň opřel o zeď a tím ho donutil, aby v téhle poloze zůstal. Zároveň mu znemožnil jakýkoliv odpor, když se o jeho, takhle o dost přístupnější, klín otřel svým. Pootevřel tenké rty a prudce zalapal po dechu. Naklonil se k němu a špičkou jazyka obkreslil jeho ouško, zastavil se u lalůčku, který stiskl mezi rty.

,,Proboha..." zasténal Sasuke tlumeně a kdyby za ním nebyla zeď, zvrátil by hlavu dozadu.

Ještě chvíli trvalo, než se vzpamatoval z toho doteku, pak si Itachiho za zátylek přitáhl ke svým rtům a hbitým jazýčkem vklouzl dovnitř. Jednou volnou nohou mezitím obtočil okolo Itachiho pasu a znovu se otřel o jeho klín, aby mu mohl vzápětí zasténat do rtů.

Itachi Sasukeho chytil pevně kolem pasu a položil ho na postel pod sebe. Ochutnával tvrdě a chtivě jeho rty, zároveň mu ale rukou přejel po vnitřní straně stehna a tentokrát se už nezarazil a přes látku mu dlaní přes klín přejel. Nutno uznat, že Sasukeho dívky byly šťastlivky, to musel uznat.

Ten měl co dělat, aby si nevykřičel hlasivky, ačkoliv mu v tom Itachiho rty dost dobře bránily. Překvapovalo ho ale, že jeho bratr ví naprosto přesně kam má sáhnout, častokrát se mu stávalo, že dívky musel jemně navádět. Začínal pomalu chápat, proč je sex s klukem lepší. Sám se ale bál Itachiho dotýkat na citlivějších partiích, aby něco nezkazil, zdržoval se proto úmyslně s rukami na jeho krku a ramenech.

Itachiho rty ale jeho ústa po chvilce opustila... pomalu své polibky směřoval přes krk na hruď. Když se horkým jazykem dotkl jeho podbřišku, přejel mu zároveň dvěma prsty citlivé rty. Pak mezi zuby lehce stiskl tu bělostnou kůži a prsty druhé ruky mu vklínil za lem kalhot.

Sasuke se prohnul v hřbetě jako kočka a přerývaně se nadechl. Každý Itachiho pohyb a dotek ho dováděl k šílenství. Nebyl si jistý, jak dlouho to ještě vydrží, v kalhotách měl neuvěřitelné těsno a potřeboval toho "utrpení" zbavit. Zajímalo ho jestli Itachi prožívá něco podobného, ale soudě podle jeho výrazu ano. Najednou se cítil trochu zahanbeně, že se ho dole téměř vůbec nedotýká. Změnil proto nečekaně polohu a zvedl se do sedu. Jen se rty lehce otřel o bratrův krk a rozklepanou, nejistou rukou sjel k jeho klínu.

Itachi sebou cukl a zaklonil hlavu. ,,Sasuke..." oslovil ho zastřeně. Zhluboka se nadechoval a jeho tělem projelo mírné zachvění, když se ho bratr dotkl. Dostávali se k části, kterou už mladší z praxe neznal.

O to to pro něj bylo horší, mohl soudit jen podle sebe, kam má sáhnout. Zkoušel ta samá místa a stejné pohyby, jako když uspokojoval sám sebe. Přes látku kalhot to šlo ale dost blbě, musel by dovnitř, ale ještě pořád si nebyl jistý, jestli to doopravdy chce, i když jeho hormony šílely. Všechny obavy tak hodil za hlavu, ale přeci jen s kapkou nejistoty vklouzl dvěma prsty za lem Itachiho kalhot.

Starší jenom slastně pootevřel rty a zadrhávaně se nadechl. Pak se k němu ale sklonil a stejně jako Sasuke, i on si začal hrát s lemem jeho kalhot.

,,Takhle..." zavrněl tiše a prsty mu sjel pod kalhotami na jeho úd, jenom po něm zlehka přejel a pak ho trochu silněji stiskl.

Sasuke si jen opřel čelo o to Itachiho a prudce se nadechl, než byl schopen ten pohyb po Itachim zopakovat. Když ale vzal du ruky jeho úd, na chvíli se zarazil. Takové rozměry nečekal, začínal mít trochu obavy ohledně konce jejich večera, nemuselo by to být úplně příjemné. Nedokázal si představit, jak se něco tak velikého může vejít do tak úzkého otvoru. Asi po necelé půlminutě si uvědomil, jak hloupě to teď musí vypadat a jak nadřazeně se musí Itachi cítit. Jeho tváře tak získaly lehký karmínový nádech.

Jeho starší bratr se ale jen mírně usmál a přitiskl mu své horké rty na jeho. Pak ho vahou těla donutil, aby si lehl a rukou mu pomalu kalhoty i se spodním prádlem stáhl. Sklonil se a jazykem se dotkl nejcitlivější špičky jeho vzrušení.

Sasuke zvrátil hlavu dozadu a hlasitě zasténal bratrovo jméno. Vzápětí si přiložil ruku na ústa, dělal to podvědomě, doma se vždy musel snažit, aby ho nikdo neslyšel. Neuvědomil si, že tady je v opuštěné chatce uprostřed ničeho, kde je nemůže nikdo slyšet.

,,Itachi... nepřestávej," zašeptal prosebně přes dlaň, která mu kryla ústa.

Jen na minutu se odtáhl a po tváři mu přelétl jemný úsměv, když se k němu naklonil, aby mu dlaň od úst odtáhl.

,,Ani ty ne..." zašeptal tiše. Rty stiskl jeho vzrušení, v ústech měl zatím jen asi pět centimetrů. Pak vytvořil v úslech podtlak a tím jeho špičku nasál. Zároveň ho dráždil jazykem, když se svými rty dostal skoro do dvou třetin celé jeho délky.

,,Bože..." zašeptal Sasuke odevzdaně. Třásl se vzrušením a nemohl to zastavit. Dělalo mu i problémy udržet se v leže, nakonec se zvedl do sedu a uleveně vydechl. Jakmile ale ucítil Itachiho jazyk na svém údu, prudce se nadechl a předklonil dopředu. Měl tak možnost nasát vůni jeho vlasů... stejná jako vždy a přeci něčím jiná, omamná.

Až když měl v ústech skoro celou tu úctyhodnou délku, mírně pohnul hlavou. Nenechal to ale jen na rtech, při tom pohybu mírně stiskl zuby k sobě, takže se o jeho úd otíraly. Dlaní mu přejížděl po vnitřní straně stehen, druhou rukou mu vysvlékl kalhoty úplně a odhodil je vedle postele na zem.

Sasuke měl chuť zajet Itachimu oběma rukama do vlasů a udávat si tempo, když už ho měl tak blízko, ale udržel se. Jen nechal nos zabořený v těch dlouhých černých pramenech a zhluboka se nadechoval.

,,Itachi..." zašeptal mezi prudkými nádechy a spokojeně ho políbil do vlasů.

Jeho rty na chvíli vytvořily škodolibý úsměv, když přestal a jenom ho sál a dráždil jazykem. Obyčejně by přestal, ale Sasukeho chtěl přivést poprvé k vrcholu ústy.

Ten už měl na krajíčku. Cítil v údu povědomé cukání a před očima měl téměř temno. Něco takového snad ještě nikdy nezažil. Itachiho schopnosti se daly označit za nadpozemské.

Když ucítil první vlnu orgasmu, pokusil se položit na záda, ale vzápětí se zase zvedl s hlasitým výkřikem: ,,Itachi!" Nos pak opět zabořil do bratrových vlasů a uleveně vydechoval. Cítil, jak z něj padá neskutečná tíha.

Starší tmavovlásek se od něj ale neodtáhl, dalo by se říct, že všechny důkazy své práce spolkl. Podařilo se mu to téměř bez chyb, což bylo zaviněno dlouholetou praxí.

,,Chutnáš mi..." Přivřel zlověstně oči a jazykem si přejel po rtech. Nedokázal tomu pořád plně uvěřit... před ním seděl ten, do kterého se naprosto zbláznil, zcela bez oblečení a lapá po dechu. To byl pohled pro bohy.

Až teď se Sasuke svalil na postel, jako kdyby měl za sebou minimálně tisícovkovou trať.

,,To... bylo dokonalý," dostal ze sebe uznale. Dech se mu pomalu zklidňoval a úd téměř ochabl. Oči lehce přivřel, ale při tom nespouštěl pohled ze svého bratra. Bylo mu jasné, že i on bude potřebovat nějakým způsobem uspokojit a napjatě čekal, s čím přijde. Měl trochu obavy, ale není žádná patnáctiletá panna, zvládne to.

,,Beru to jako kompliment." Zvedl Itachi pobaveně jeden koutek úst a lehl si vedle něj.

,,Obleč se, nastydneš mi..." zavrčel nespokojeně. Ne že by se mu takhle nelíbil víc...

Sasuke se prudce zvedl, ale ne pro oblečení, jak Itachi později zjistil, ale aby si na něj obkročmo sedl.

,,A to je všechno?" zeptal se trochu překvapeně. Pod sebou ještě pořád cítil, že je jeho bratr vzrušený, nechápal proto, proč ta pasivita z jeho strany.

,,Nerad bych ti ublížil." Nadechl se Itachi zhluboka, když se na něj takhle posadil a svoje onyxové panenky upřel na ty černé uhlíky. Prsty mu přejel od krku přes hrudník až k podbřišku, pak dlaň položil za sebe aby se o ni mohl opřít a vyhoupnout se do sedu.

,,Takhle ale neusneš," namítl Sasuke s úšklebkem a provokativně se zavrtěl na jeho klíně. Pořád cítil, že je vzrušený a i jemu se pomalu vracela chuť na něco dalšího. Palcem přejel po bratrových rtech, přivřel oči jako šelma na lovu a dravě se k němu přisál. Jazykem okamžitě vklouzl dovnitř jeho úst a vybízel ke společné hře ten jeho.

Netrvalo to ani vteřinu a na odpověď zaútočil na Sasukeho ústa. Stáhl ho pod své tělo a sklonil se k němu.

,,Jing a jang. Nemáš z toho strach...?" zašeptal se rty, otírajícími se při hovoru o jeho ouško. Rukama mu svíral pas, jednu nohu zvedl, aby ho vydráždil.

Sasuke jen řekl prosté: ,,Mlč a líbej mě." Nohou ho při tom objal okolo pasu, aby si ho přidržel blíž u sebe. Cítil, jak se o sebe jejich klíny vzájemně otřely. Tiše při tom doteku vzdechl, zavřel oči a pootevřel rty. Čekal, až mezi ně vklouzne Itachiho šikovný jazyk.

A překvapivě ho Itachi pro jednou poslechl a prohloubil trochu drsným způsobem jejich spojení. Kousnul ho do rtu, pak se odtáhl, aby mu mohl ukazováčkem po těch měkkých polštářcích přejel. Cítil v nich dokonce tep jeho srdce. Chvilku si s prstem na jeho rtech hrál, pak mu ho ale vsunul do úst a začal mu jím dráždit jazyk.

Sasuke se zprvu bránil, pak ale Itachiho prst začal něžně olizovat. Oči měl při tom zavřené a vypadalo to, že se plně soustředí na svou práci. Po několik vteřinách pustil bratrův prst ven ze svých úst a na závěr ho lehce políbil na špičku. Vzápětí se Sasuke zvedl do polosedu a znovu se hladově přisál k těm hebkým rudým rtům.

I Itachi mírně přivřel oči, jenže Sasuke zatím pravděpodobně netušil, že tenhle krok měl svůj účel. Jednou rukou ho potom chytil za boky, jako by tušil, že instinktivně ucukne... to bývala přirozená první reakce, která se moc nedala ovlivnit, pokud jste to nedělali pravidelně. Vpil se do jeho rtů a zároveň do něj oním vlhkým prstem zezadu vnikl. Sice ze začátku do něj vsunul jenom první článek, i přes to to musel být pro kluka, co se a tímhle ještě nesetkal, mírný šok. Jeho bratr to věděl, z toho důvodu ho v tu chvíli pevněji přidrž u sebe. Sasuke sebou musel minimálně trhnout, i kdyby nechtěl.

A opravdu sebou škubl, možná ještě víc, než Itachi zprvu čekal, kolena následně přitiskl k sobě a lehce se roztřásl. Bylo to nečekané a malinko nepříjemné.

,,P-promiň," dostal ze sebe Sasuke s prudkým nádechem. Cítil, jak mu studem žhnou tváře, byla to tak zvláštní a lehce trapná situace... zvlášť pro něj.

Itachi mu na to nic neřekl, chápal ho, ale na to si člověk časem zvykne, stejně jako Sasukemu už nepřipadalo zvláštní sedět muži na klíně.

,,Pšššt, uvolni se, ať tě to nebolí..." Využil toho, že je pod ním svými nohami mezi jeho a od sebe je jako pákou roztáhl tak, že ho donutil si na něj vlastně lehnout. V duchu děkoval, že ho napadlo ho takhle připravit, jakmile jeho bratr znervózněl, neskutečně se stáhl a to by mu přivodilo bolest, kdyby to bylo něco většího. Chytil ho volnou rukou v týle a stáhl si jeho rty k sobě. Konejšivě mu je laskal, když do něj pomalu zasunul celý prst. Chvíli čekal a jenom ho líbal, druhou rukou mu jemně jezdil po zádech.

Sasuke mu polibky ochotně vracel, snažil se na ně soustředit, aby nemusel vnímat pronikající prst. Nebolelo to, ale stále mu to přišlo lehce nepříjemné. Přesto se na prst sám nabodával, nechtěl zbytečně čekat a hlavně nesnesl pocit, když si o něm někdo myslel, že je zbabělec nebo snad zdrženlivý, tím spíše v sexu.

,,Bolelo to s tebou ty přede mnou?" zeptal se bratra přesto trochu s obavami. V tomto směru neměl prostě žádné zkušenosti.

Itachi ho mírně podržel na místě, aby mu tak zdůraznil, že to co dělá má význam a je důležité to neodbít. Po jeho otázce se mírně zarazil. Musel k němu být upřímný.

,,Ty, co to dělali poprvé ano. A já sebou nemám bohužel nic, co by pomohlo, takže záleží na přípravě." Nosil s sebou sirky i nožík, ale lubrikant opravdu ne. Lehce z něj ukazováček povytáhl a pak trochu přitvrdil. Když sebou Sasuke zase mírně cukl, konejšivě ho políbil na krk.

,,Teď mám v tobě dva prsty, to čeho bychom chtěli docílit je asi čtyřikrát větší. Musíš se uvolnit," zašeptal mu tlumeně u ouška. Po chvilce, která už byla o trochu kratší než ta první, v něm prsty pohnul a odtáhl je mírně od sebe. Po dlouhé době to bude dělat bez pomůcek a na Sasukem mu doopravdy záleželo. Pak ho ale napadlo ještě jedno řešení.

Sasuke na sucho polkl, před očima měl temnotu. Doopravdy řekl Itachi čtyřikrát větší? Už teď měl pocit, že ho každou chvilkou roztrhne,co teprve pak?

Ne! Nesmí nad tím přemýšlet, takhle děsí jen sám sebe a ještě dopředu. Itachi určitě udělá všechno pro to, aby to nebolelo, věřil mu. Znovu si ho přitáhl ke rtům a trochu hruběji ho políbil, aby v sobě vzbudil pocit, že o nic nejde. Něžnosti značily místo pro paniku, sám přistupoval k dívkám s něhou, když šlo o něco choulostivějšího. Pro něj to prostě znamenalo, že se schyluje k něčemu nepříjemnému.

Itachi se pak ale vytáhl do sedu, chytil Sasukeho za pas a otočil ho k sobě zády tak, aby zůstal před ním na všech čtyřech. Zezadu se na něj natiskl a rty se přisál na jeho zátylek. Postupně sjížděl přes záda. Nakonec mu jednou rukou přejel po vnitřní straně stehna a současně do něj pronikl jazykem. Nedělal to často, sice se to líbilo jeho partnerovi a ostatně i jemu samému, ale bylo to trochu fyzicky náročnější. Rozhodně ale příjemnější než prsty.

Sasuke prvně od té doby, kdy se Itachi začal věnovat jeho análnímu otvoru, trochu hlasitěji zasténal. Itachiho teplý a vlhký jazyk byl tak příjemný. Mladší se musel opřít o předloktí, aby vůbec udržel rovnováhu, jak moc opojné to bylo. V hlavě mu ale pořád znělo čtyřikrát větší... čtyřikrát dva prsty. Když si vzpomněl na ten krátký okamžik, kdy měl Itachiho chloubu v ruce, musel přiznat, že to zhruba odpovídá. Alespoň se pak bude moci pochlubit Kimimarovi, co vydržel. Ne že by chtěl troubit do světa, co prováděl někde uprostřed pustiny se svým vlastním bratrem, ale nejlepšímu kamarádovi to říct musí.

Itachi se mírně usmál a vnikl do něj trochu hlouběji. Teď to bylo přesně to, co chtěl. Sasuke se úplně uvolnil a poddal, navíc ho to nebude tak bolet, když se ho před tím dotýkal jazykem i zevnitř. Způsob, jakým ho jazykem dráždil, se nedal skoro popsat.

Sasuke to vnímal dost intenzivně. Hlavu bořil do staré matrace a v ní i tlumil své steny. Najednou začínal pociťovat zvláštní chvění z představy, že se ho Itachi každou chvíli zmocní. Tolik si přál, aby to udělal, aby mohl na těch pár minut patřit jen jemu, poddat se tomu a nechat se... napadaly ho jen samé sprosté výrazy. Každopádně se prvně za celý večer doopravdy těšil, až si ho Itachi vezme.

Ten se po hodné době odtáhl, pak se na něj natiskl znovu, ale tentokrát měl znatelně zrychlený dech.

,,Budu opatrný..." zašeptal tiše. Oběma rukama mu pevně sevřel boky, aby Sasuke náhodou neucukl a neublížil si tak o trochu víc. Musel si během poslední činnosti svléct poslední kus oblečení, protože když se o něj otřel, rozhodně už kalhoty neměl. Trochu pevněji ho stiskl a pokusil se do něj dostat. Věděl o sobě, že je docela velký, ale Sasuke byl ještě pořád z předešlé 'akce' od Itachiho jazyka vlhký, takže špička jeho údu do jeho těla vklouzla překvapivě snadno. Hned napoprvé do něj vsunul asi pět centimetrů, samotného ho to udivilo.

,,Jde ti to dobře," zavrněl. V hlase byla slyšet silná touha, taková, kterou před tím Sasuke neslyšel.

Ten jen sklopil hlavu prudce dolů a poslušně držel. Zatím cítil jen obrovský tlak, žádná bolest nepřicházela, ale cítil, že s každým dalším centimetrem přituhuje. Hlavně se té bolesti nesmí poddat, to už by nevydržel. Snažil se myslet na bratrův vlhký jazyk a horké rty, které ho ještě před malou chvílí laskaly.

Itachi zašeptal něco uklidňujícího, pak z něho o trochu vystoupil a přirazil o poznání drsněji a bohužel asi i bolestivěji, ale na druhou stranu se do něj dostal už z poloviny, to byl dobrý výsledek.

,,Áááá!" vykřikl Sasuke bolestí a zabořil hlavu hlouběji do matrace, aby Itachi neviděl jeho drobné slzičky, už teď se cítil hloupě za ten křik. Itachi na něj byl zkrátka až příliš veliký. Cítil, jak je pro něj až zoufalé úzký a začínal si myslet, že s každým dalším centimetrem už ho musí roztrhnout.

,,Ššš, zhluboka se nadechni a snaž se podvolit." Prsty mu jemně přejel po tváři a zase o něco couvnul. Nakonec se rozhodl pro poslední, dost drastický krok, ale věděl, že ačkoliv ho to bude bolet, tak už mu neublíží, roztažený byl dostatečně... naposledy se proti němu pohnul a zároveň si ho silnýma rukama přirazil k sobě. Teď v něm byl úplně... zaklonil hlavu a pevně zavřel oči. ,,Proboha...tak úzký..." zašeptal vášní podbarveným hlasem. Jak se Sasuke po jeho vpádu přirozeně stáhl, cítil Itachi na svém vzrušení každou stěnu, zcela ho vyplňoval, nebyl tam už ani milimetr místa.

Sasuke pořád nořil svůj obličej do matrace, kterou nechával nasáknout slzami bolesti a zároveň posloužila jako tlumič jeho křiků. Nejspíš šlo jen o jeho pocit, ale zdálo se mu, že takhle uvnitř je Itachi snad dvakrát tak větší, než když ho měl prvně v ruce. Nečekal, že to bude až tak bolestivé, nejdřív se snažil si přivyknout, ale nakonec se sám přistihl, že se posunuje dopředu v naději, že z něj Itachiho chlouba vyklouzne.

Ten ho ale chytil za boky a aniž by si ho od sebe oddálil, se posadil a jeho na sebe stáhl, takže byl Sasuke nucen dosednout.

,,Zvládls to, odpočívej, přejde to..." držel ho u sebe v sedě a dlaní mu setřel ony slzičky. Přitiskl mu rty na záda a dotkl se té kůže jazykem. ,,Pohni když tak boky, tak se líp uvolníš." Držel ho kolem pasu, jenom setrvával hluboko v něm a čekal, až si zvykne a bolest ustoupí.

Pravdou ovšem bylo, že v takové poloze ho Sasuke cítil ještě hlouběji a to si myslel, že to už víc nejde.

,,To... nejde," zaúpěl plačtivě, ale pokusil se pohnout. Když mu konečníkem projela ostrá bolest, s křikem raněného zvířete se pokusil od Itachiho vzdálit... neúspěšně. Alespoň se tedy otočil k němu čelem a hlavu mu položil na rameno. Klepal se a jeho drobné slzičky máčely Itachimu krk.

Ten ho jenom něžně hladil na těle a držel ho u sebe. Rty se otíral o jeho krk a rameno. Tušil, že bolest za chvíli odstoupí, tohle bylo zkrátka jeho úplné poprvé s mužem, proto čekal mnohem déle.

,,I - Itachi, já myslím, že... že to nepůjde. Jsi na mě moc velký," zašeptal Sasuke výmluvně, jeho tváře při tom získaly sytě rudý odstín. Pořád cítil bolest, která ne a ne ustoupit. Nemohl se zbavit pocitu, že se Itachi stále posunuje hlouběji a hlouběji, i když už to vlastně nebylo ani možné.

,,Samozřejmě, že to půjde, uvidíš," ujistil ho Itachi, ale zkusil se opřít na boku o roku, aby se mohl i trochu Sasuke uvolnit. Ruku mu položil na pas a přivinul si ho k sobě. Byl nádherný, nemohl uvěřit, že ho tu vážně má. Vše byla otázka času a Itachi to věděl.

Sasuke ho objal pevně okolo krku a tiše se rozvzlykal. Ani se nepamatoval, kdy naposledy takhle brečel. Nešlo o žádný srdceryvný pláč, jen o tiché téměř neslyšné vzlyky. Kdyby neměl Sasuke hlavu položenou těsně vedle Itachiho ucha, možná by to ani nezaznamenal.

Itachi se ale naklonil a udusil ty vzlyky ve svých rtech. Jemně, dlouze a smyslně ho začal líbat. Nejdřív jen na úrovni rtů a zubů, pak polibek pomalu prohluboval. Nerad ho viděl takhle nešťastného. Na druhou stranu od přátel znal, že první dosažený a vytrpěný orgasmus je jeden z nejsilnějších. Objal ho a přivřel oči.

Sasuke jeho polibky zlehka opětoval a postupně se začínal uvolňovat. Bolest s každou vteřinou o trochu ustoupila, až zmizela úplně.

,,Už je to dobrý," zamumlal mladší Itachimu do rtů a na chvilinku se odtáhl, aby se mu podíval do očí. Chtěl na něj při "tom" vidět.

Itachi ho zlehka strhl pod sebe a chytil mu nohy, které si pak zvedl k pasu. Jednou dlaní se opřel vedle něj, druhou mu o trochu mírněji stiskl bok. Když se v něm nepatrně pohnul, musel se kousnout do rtu, aby nezavzdychal. Zrychleně se nadechoval, přivíral oči a tiskl rty k sobě.

Sasuke se snažil dát nohy co nejvíc od sebe, aby měl k němu Itachi lepší přístup a při přirážení nenarážel svými boky do jeho stehenních kostí. Sám pak přivřel oči a tiše sténal, bylo to něco úplně nového a jiného. Cítil, jako ho Itachi naprosto perfektně vyplňuje, nebyl jediný kousíček svěračů, kde by ho necítil. Ta velikost a objem ho ohromovaly. Ze začátku mu to přišlo nepříjemné a spíš na škodu, ale teď byl na sebe hrdý, že ho do sebe dokázal dostat.

Po Itachiho tváři se letmo mihl jako motýl na louce lehký úšklebek. Zvedl se a tak změnil úhel pronikání. Při dalším přírazu neomylně zasáhl nejcitlivější místo, které lze na mužském těle najít. A při dalších pohybech se o něj třel stejně intenzivně... už měl sám co dělat, aby udržel steny za zuby.

,,Áaaahh!" Po dlouhé době to byl Sasukeho první slastný výkřik nenaplněný bolestí. Nechápal, jak to Itachi udělal, ale cítil se jako v sedmém nebi. Sám proti němu začal přirážet, aby znovu cítil tu slast. Stačilo si jen najít ten správný úhel a šlo to samo. Mezi zuby musel tisknout spodní ret, aby se po zvukové stránce udržel alespoň částečně v klidu.

Ani starší Uchiha se už nedokázal udržet. ,,Sasuke..." zasténal, na něj až moc hlasitě. Bylo zvláštní ho slyšet, v tom jediném vzdechu se mu odevzdával, podřizoval a pokořoval zároveň. Z hlasu mu byl slyšet chtíč a vášeň. V tu vzácnou chvíli oba mohli zjistit, že se společně nadechují, slyšeli tlukot srdce a netušili, komu patří... sladily se do dokonalého celku a ten pocit byl... neskutečně opojný a vzrušující.

Sasuke během jejich společného sténání dožadoval polibku, pochyboval, že se ještě někdy bude něco podobného opakovat a chtěl si proto tu chuť zapamatovat, navždy vrýt do pamětí, jakou sladkou připomínku toho, co bylo. ,,Itachi... já.... já už..." řekl najednou mezi steny a během několika následujících vteřin vyvrcholil.

Jen chvilku po něm Itachi na sobě s rozumným předstihem poznal že i on se blíží vrcholu, takže se rozhodl od Sasukeho odtáhnout. Dělal to proto, že někteří jeho bývalí partneři to prostě neměli rádi a Itachi se svým sebeovládáním byl často 'ten tolerantní.'

Sasuke ho ale nepustil, schválně si ho za zátylek přitáhl blíž, aby jejich rty spojil znovu v polibek. Chtěl ho mít tak blízko u sebe, jak jen to šlo.

,,Měl si pravdu... nic lepšího jsem nezažil," zašeptal mu do ucha, když v něm odezněla poslední vlna orgasmu.

Itachiho tichý výkřik, když do něj vyvrcholil ztlumily Sasukeho rty. Těsně po tom se ještě starší tmavovlásek chvilku chvěl odeznívajícím vzrušením. ,,Něco ti řeknu," odvětil mu zadýchaně, opírajíc se dlaněmi o postel pod nimi. Člověk bez praxe, který by byl nahoře, by tohle už nezvládl. Úplně by odpadl. Itachi se ale sklonil k jeho uchu a olíznul si rty. ,,Já taky ne..." zavrněl tiše.

Sasuke mu zajel rukou do vlasů, ještě si ho přitáhl pro jeden polibek a pomalu zavíral oči. Bylo to nádherné, dokonalé, ale i vyčerpávající. Cítil, že každou chvíli mu ztěžklá víčka povolí a on usne, ale ještě nemohl, nemohl, dokud cítil ty hebké rty na svých. Pořád jich neměl dost. Líbilo se mu, jak si Itachi umí pohrávat s jazykem, to plno jeho bývalých partnerek moc dobře neumělo, častokrát šlo jen o chabé pokusy něco dokázat.

Itachi, aniž by od něho odtrhl rty, nahmatal za sebou Sasukeho delší triko, hodil ho přes to dokonalé bílé tělo a jazykem mu přejel po řadě bílých zubů. Až teď si oba uvědomili přítomnost bouřky a šum deště, dopadajícího na listy.

,,Jsi krásnej, Sasu." Usmál se na něj Itachi, když se odtáhl a prsty mu odstranil pramínky, co mu napadaly do očí.

Sasuke se oblékl triko a spokojeně se k Itachimu přivinul. Teď už mohl s klidem na duši usnout. Po sexuální stránce byl naprosto vyčerpaný, ale především spokojený. Ke každé dívce, která mu prošla postelí měl alespoň malou výtku, ale Itachi byl naprosto perfektní. Možná by nemuselo být tak špatné udržovat vztah i s kluky, když se nad tím hluboce zamyslel. Nakonec ale takovou myšlenku zahnal s tím, že tady se jednalo pouze o výjimku.

Někdy kolem půlnoci blesky i hromy ustaly a jen mírně poprchávalo. A když Itachi ráno otevřel oči, musel párkrát zamrkat, aby zjistil, že je to realita. Probouzel se vedle anděla. Sledoval drobná víčka, lemovaná řasami, tenké rty, narůžovělé jako lístky čerstvě rozkvetlého poupěte růže, sněhobílou, hladkou pleť a kovově lesklé prameny hedvábných vlasů. Trhavě se nadechl a přejel po té dokonalé tváři lehce prsty. S tím jediným dotykem se mu vrátily vzpomínky na celou předešlou noc... ztěžka a nevěřícně zalapal po vzduchu.