Untouhed - BONUS navíc 2/2

Tak pokračování úhylného dotazníku...

---

10. Máte už zhruba vymyšlený, jak bude povídka pokračovat, nebo píšete z fleku?

V: Já myslím, že většinou píšeme spíš z fleku. Jedině tak se dá dostat do tak zajímavých životních situací.

A: K tomu nemám co dodat, už jsme to tu v zápalu odpovídání zmínili

12. Koho máte radši: Sasukeho nebo Itachiho?

V: A ten kdo to psal nás asi nezná...

A: No to teda! ... já mám ráda oba, trochu víc tíhnu logicky k Sasukemu, ale přijde mi, že Itachi má lepší charakter jak v anime, tak v povídkách. Jenže Sasuje prostě srdcovka a Itachi hero.

V: Tak já ani snad nemusim psát, že u mě vyhrál dlouhovlasej pacifista. Na druhou stranu je Sasuke ďáblík a to je neskutečně ňuňánk... roztomilý.

A: Ňuňan ...to slovo budeme teď asi hodně používat...

V: Taky mám ten pocit...

13. Máte radši, když je to ItaSasu, nebo SasuIta?

A: Já jsem klasik, rozhodně ItaSasu. Miluju Itachiho jako absolutního semeho a Sasuke jako uke je prostě ňuňanovej (Já to slovo miluju :D). Proto se mi taky tak moc líbí BDSM . Ale nejsem ani odpůrce SasuIta, nemusím to, ale nevadí mi to.

V: Tak ItaSasu opravdu je klasika. Neříkám, že se mi nelíbí, když je jednou náš rozvážnej Itachi v pozici ukeho, ještě radši když o to sám ani nestojí (ano, zkrátka své oblíbence rádi týráme, to už je v povaze) a mám i slabost pro originální věci. Ale pokud je Itachi dole, tak ne v SasuIta, ale třeba s Deidarou, nebo Hidanem. Ble, napadl mě Kisame, ani nevim proč... nikdy jsem s nim nic nečetla... ale... ne, já ryby nerada. Smrděj. Zpátky k SasuIta, někdy je obměna dobrá, ale asi se s Ájou shodnu, že v tomhle případě to není nejšťastnější volba.

A: Prostě Itachi je king a moc cool na to, aby byl nějak často v pozici ukeho. Mně to přijde i trochu nepřirozený, možná s Madarou a Orochimarem (už vidím ty zhnusené pohledy :D), by mi to přišlo normální.

V: Ale s Madarou by to nemuselo bejt špatný... Madara seme a Itachi uke... a ještě k tomu Itachi polo seme nad Sasukem a Sasu uplnej uke... nebo mučení Sasánka Madarou a Itachim... (představu s Orochimarem okázale ignoruje xDDD I když ten jazyk musí mít výhody...)

A: Můj Sasuke se začíná bát... to by bolelo

V: Jeden zezadu a druhej do pusinky, to by nestíhal ani sténat....

A: To někdy napíšeme! I kdyby jen jako kratší jednorázovku!

V: To musíme… muhehe…

A: To bude úchylárna...

V: Ha! A TAKHLE se rodí nápady prosím

přesně tak!

14. Co vás a vašem psaní navzájem rozčiluje a co se líbí?

A: Mě nerozčiluje nic... nebo vlastně jo, když má fb zkraty a když Vitě padá wifina. Ale to není její vina, stěžuju si prostě na techniku. A líbí se mi, když Vita vždycky přijde s nějakým úžasným nápadem a Itachiho menší až nenápadná gesta vůči Sasukemu, třeba ,,Odhrnul mu vlasy z očí." nebo ,,Vyzvedl mu nohu do úrovně svého pasu." a hlavně, když se Itachi přizná, že ho miluje, ty jeho vyznání jsou tak áááhhhh...

V: Rozčiluje? Na Áje? Ono to jde? Ne, nemám co vytknout, je v tomhle směru naprosto úžasná. Co se týče předností jejího psaní... je dokonale empatická... tolik jsem to ještě u nikoho nezažila... na každou mojí narážku reaguje přesně tak, jak byla myšlená. Jinej spoluautor by udělal blbinu, ale ona se neptá a neudělá chybu. A způsob, jakým popisuje Sasukeho... specielně když provokuje... vy ani nevíte, co to mýho Itachiho stojí přemáhání, aby se brášku nevzal hned na začátku první kapitoly!

Existuje den, kdy byste na povídky nemysleli?

V: Ne.

A: Ne... neexistuje, každej den na ně myslím, dokonce i ve škole, a pak jsem mimo. Je to návykový.

V: ".... jsi jako moje droga..." (třpytí se na sluníčku a přitom Áje čichá k vlasům)

A: Oooo toje sympatisch, jsem na tom stejně.

16. Myslíte si o sobě, že jste úchylný?

V: Ne!

A: No já si myslím, teda spíš to vím. Netřeba víc komentovat.

17. Jak se psaní povídek projektuje do vašich životů?

A: Pořád o tom mluvím, kdykoliv můžu a hlavně s kýmkoliv . Možná častěji koukám na porno, jinak o hlubším vlivu nevím.

V: Tak já jsem předně mnohem úchylnější, to bez obalu. Ale taky hledám ve všem inspiraci a když čekám třeba u doktora, když jsem ve vlaku, na nudný hodině češtiny nebo na rodinný oslavě, prostě kdekoliv, kde se nedá nic pořádně dělat, přemýšlím, co bych tomu Sasukemu provedla.

A: To i já všudemožně přemýšlím, jak Itachiho překvapit... nebo jak ho svést ke špatnostem.

V: A že ti to jde.

18. Proč jste Untouched vůbec začali psát?

V: Já nevím...

A: Protože se nám chtělo?

V: To jsme se vlastně vůbec neznali. To, to jsme ještě netušili, co z toho bude... já myslim, že to začalo tak, že jsme se shodly na faktu, jak se obě nudíme... Shira byla zrovna někde pryč a Katana myslim taky…

A: Jo no... přesně tak to bylo... pamatuju si, jak si říkala, že Shira odešla, a že nemáš co psát... a takhle vzniklo Untouched.

V: Nojo... no tak za Untouched vděčíte těm, co odjeli na dovolenou a nechali tu nás dvě navzájem sobě napospas.

A: Oni odjely na dovolenou? To už ani nevím, ale moc jim za to děkuju.

19. Co se vašim postavám a vám z postelovejch scének líbí nejvíc?

A: Já miluju, když můžu psát za nezkušenýho Sasukeho, a když ho to všechno Itachi postupně učí. Když ho přesvědčuje, že to nebude bolet, že se do něj vejde... když po něm chce, aby ho "zpracoval" ústy a ne rukou. Ráda dělám za Sasukeho zagorku, ale stejně nakonec splní Itachiho přání.

V: Uděláme dohodu, budu upřímná a vy mi nebudete nadávat do pervertů. Co se Itachimu a i potažmo s tím mě líbí v postelových ItaSasuovkách? Ita je rád drsnější, ale ne ve vztahu, jenom při sexu. Například docela rád kouše. Co mám ale na těchhle scénkách nejradši je, když Itachi zapojí prsty, nebo jakoukoliv jinou věc a rozomilý neviňátko sebou při zasouvání začne házet a prosit. Takový chvíle upřímně žeru. Ano, potom přichází na řadu zpravidla sám Itachi 'v celé své parádě' a to se mi taky líbí, jenže to už je většinou mladší bráška trochu připravenej, takže to není úplně ono. Ale i tak, tyhle dvě věci jsou prostě nejúžasnější... a málem bych zapomněla, vyrovná se tomu snad ještě ta neúnosná atmosféra, když jeden druhýho provokujou a já i Ája už víme, že se nedokážeme zastavit včas, aby k ničemu nedošlo.

20. No a co byste k tomu všemu sami řekli?

A: Budeme určitě rádi, když budete naše povídky číst a podporovat nás. Určitě pište svoje názory, nápady i dál se snažte odhadnout, co se bude dít (my se tím opravdu bavíme). Můžete nás i odsoudit za naši zvrhlost, ale jsme to, co jsme.

V: Já snad jenom, že jste se dneska přesvědčili o naší naprosté zvrhlosti. Ale závěrem bych chtěla říct, že pro mě byla Ája dlouho, opravdu hodně dlouho něco jako vzor, nebojím se to přiznat. A pořád jí obdivuji, nejen ve psaní povídek, obecně. Je to neskutečně silný a charakterní člověk, má obrovské srdce a vždycky svým přátelům pomůže, i kdyby jí to mělo stát všechno, co v tu chvíli má. Takže jí tady veřejně skládám virtuální poklonu a slibuji, že kdykoliv mě bude potřebovat, taky tu pro ní budu. A nikdy bych si ani nepomyslela, že s ní někdy budu mít tu čest napsat povídku. Potěšili jste mě i vy, všichni, co to čtete, vaše komentáře možná vždycky nezmění děj, ale nakopnou nás k další činnosti. Děláte víc, než si myslíte. Podporujete nás a to pro nás obě moc znamená. Děkuji tedy za nás obě.