Untouched 23 1/2

Dám vám sem dnes 2 dlouhé části, abych vám to nějak vynahradila :D. Vím, že jsem dlouho nezveřejnila nový díl, ale mám pro to dobrý důvod! :D Píšeme s Vitou novou povídku a tak nějak jsme tuhle odsunuly do ústraní :D. Btw už máme plány na 3. společnou, ale na to je ještě příliš brzy :D.

---

Deidara zatím zaplatil a vyšel ven z restaurace. Itachiho auta si všiml, ale myslel si, že je to někdo jiný jen se stejným autem. S rukama v kapse proto jen okolo prošel. Zastavil se až u první pouliční lampy, aby se o ni mohl opřít a všechno to pořádně rozdýchat.

,,Mrzí mě to." Uslyšel pak blízko za sebou, těsně před tím, než ho jeho ruka přitiskla ze zadu k lampě a rty se dotkl blonďákova krku.

,,Itachi... proč mě tak trápíš?" zeptal se Deidara tiše. Podvědomě tušil, že Uchiha ještě neodešel. Na jeho tvářích byly ještě vidět zbytky slz. A to blondýn často neplakal... Tohle byla jen slabá chvilka.

,,Už nebudu..." zodpověděl mu jeho otázku a prsty mu, ačkoliv stál za ním, přejel po světlé tváři.

,,Tohle už nikdy nechci vidět..." S těmi slovy mu hřbetem ruky slzy setřel.

,,Tak se mnou zůstaň. Pochop, že já Sasukemu ublížil jen kvůli tobě. Víš, jak moc si mi ublížil ty?" Deidara se to všechno snažil hodit na Itachiho, když viděl, že má slabou chvilku.

,,O sobě nemluv, momentálně ubližuju Sasukemu..." odvětil mu chladně a otočil si blonďáka prudce čelem k sobě. Opřel se svým čelem o jeho a jen se mu němě díval do ledově modrých duhovek. Čekal, až mu dojde, že se už rozhodl... a to bohužel pro Sasukeho.

Deidara dělal, že to neslyšel, jen se lehce otřel o Itachiho rty těmi svými a čekal na jeho zpětnou reakci. V duchu prosil boha... nebo spíš ďábla? Aby ho neopouštěl a dopřál mu Itachiho pozornost.

A reakci opravdu dostal a to docela prudkou. Uchiha si ho přidržel v týle dlaní a trochu hrubě ale snad i nedočkavě mu vjel jazykem do úst.

,,Itachi," zavzdychal Deidara jeho jméno tlumeně. Ruce mu okamžitě obtočil okolo krku, aby si ho přitáhl blíž k sobě. Už ani nedoufal, že se něco takového stane. Konečně jsou zase spolu.

Uchiha mu dlaněmi sjel na pas a jemně pootočil hlavu tak, aby mohl polibek ještě víc prohloubit. Takhle večer už po ulicích moc lidí nechodilo, ale nevšimnout si vášnivě se líbající dvojice mohl jen slepý. Ty černé vlasy v kombinaci se zlatým odstínem Deidarových působily jako jing a jang.

Deidara se plně ponořil do polibku, zatímco rukou vjel Itachimu pod triko a prsty mu něžně přejel po bocích. Potom se od něj na chvíli odtrhl, aby se ho mohl šeptem zeptat: ,,Půjdeme ke mně?"

Uchiha beze slova přikývl a odtrhl se od něj. Byla to skoro stejná scénka, jako když po sobě vyjeli poprvé.

Deidara jen Itachiho popadl za ruku a skratkou ho táhl k sobě domů. Bydlel odsud jen malý kousek za, jim oboum dobře známým, lesem.

Když tam dorazili, Deidara rychle odemknul dveře a Itachiho strčil dovnitř. Beze světel s ním došel až k posteli, do které oba už trefili i poslepu. Koneckonců tam spolu spali snad každý den do té doby, než se kvůli Itachiho ÚDAJNÉ lásce k Sasukemu rozešli.

Tmavovlasý blonďáka dokonale secvičeným pohybem strhl pod sebe a jemně ho kousnul do krku, zatímco mu dlaněmi vjel pod košili na jeho dokonale vypracovaný hrudník. To byl ten rozdíl od Sasukeho... na Deidaru se mohl vrhnout, aniž by se bál nějaké vyděšené reakce a za druhé, Deidara se nikdy nepodřídil Itachiho rozhodnutí být seme a vždycky si ho musel obhájit.

Ani teď tomu nebylo jinak, jakmile Deidara ležel pod Itachim, už se sápal nahoru. Pozice ukeho mu nevadila, ale rád hral tu hru o to, kdo bude mít navrch a s Itachim ji hrál nejraději. Zatímco mu stahoval košili, snažil se ho povalit pod sebe.

Uchiha mu sevřel ruce za zápěstí a rty se mu jemně otřel o hrudník. Hned na to jo drsněji kousnul a stehnem se dotkl jeho klínu.

Deidara ze sebe vypustil slastný sten, zaklonil hlavu, chytil Itachiho za vlasy a táhnul ho za ně směrem dolů, tím mu přesně naznačoval, kde chce, aby mu věnoval pozornost.

Uchiha ho ale do prstu varovně kousnul... nemohl popřít, že mu to tvrdší zacházení chybělo. Rty se zastavil a laskal mu až mučivě dlouho jen podbřišek. Prsty mu obkresloval linie svalů na hrudníku a tenké narůžovělé rty.

Deidara ho tedy zatím nechal, ať si dělá, co chce, i když v duchu si plánoval, jak ho povalí pod sebe a... Teď se jím ale nechával opěčovávat a jen ho rukou spokojeně hladil v tmavých vlasech.

Itachi mu jazykem zajel za lem jeho kalhot a dlaní mu přejel po klíně. Rozhodně neplánoval dostat se do uke pozice. Už hodně dlouho v ní nebyl a tak si zvykl držet iniciativu. Taky tušil, že o to víc by ho to na začátku pravděpodobně bolelo.

Deidara se ho ale pořád snažil povalit pod sebe, i když se mu to hned nedařilo, nevzdával to. Neopomněl ani během svých pokusů dráždit Itachiho jazykem na včech možných částech těla, kam jen dosáhl.

Itachi měl co dělat, aby se oslaben slastí, udržel nahoře. Sklonil se k němu a jazykem pomalu přejel po jeho klíně, i když to bylo jen přes látku.

Když už měl Itachi hlavu tam, kde Deidara potřeboval, rychle se posadil, rozepnul si kalhoty, pevně chytil Itachiho za vlasy a přitiskl si ho blíž k tomu citlivému místu.

Uchihu jeho bezohledné jednání rozčílilo... ale jen na minutku, Deidara dobře věděl, že ho takovéhle zacházení vzrušuje. Pootevřel ústa a vsunul si jeho vzrušení mezi rty, ale tak, že se o jeho úd otíral zuby.

Deidara slastně a trochu bolestně vzdychl. Pak se položil zpět na postel a nechal Itachiho pracovat, zatímco mu bříšky prstů přejížděl po andělské tvářičce.

Uchiha uplatňoval metodu cukru a biče. Chvíli ho jazykem něžně dráždil a chvíli ho bolestněji zuby kousnul u kořene. Miloval, když blonďáka donutil sténat...

,,Itachi... to snad ne," zašeptal Deidara vzrušeně. Když cítil, že už brzy bude, schválně se mu vysmekl, nechtěl to tak rychle skončit. Pak povalil Uchihu pod sebe, vyhoupl se nad něj a zadíval se mu hluboce do těch temných očí. ,,Miluješ mě?" zeptal se náhle.

Itachi se prudce posadil a tak dostal jejich obličeje blízko sebe. Chvíli se bezhlesně topil v jeho nebesky modrých očích...

,,Samozřejmě," řekl pak sebejistě, když sebral odvahu k odpovědi a ukazováčkem mu přejel po spodním rtu.

,,Podívej se mi do očí a řekni to ještě jednou," naléhal blondýn žádostivě. V jeho očích se dala spatřit jen malá naděje v to, v co už ani nevěřil. To, jakým tónem to Itachi řekl... ,,Miluješ mě víc než Sasukeho?" upřesnil později svou otázku.

Upřel na něj své onyxové studánky a zhluboka se nadechl. Odpověď ale zašeptal. Byla bolestná, ale upřímná.

,,Ano..."

Deidarovi se po těle rozlilo příjemné teplo. Něžně Itachiho políbil jako sladkou odměnu za to, co mu řekl. Tak přeci jen... přeci jen ho neztratil. Teď už mu může být celý Sasuke někde u pr*ele. Dosáhl toho, po čem tak dlouho toužil.

Černovlasý se kousnul do rtu, ale to co řekl, zpátky nevzal. Chytil blonďáka za bok a šikovně ho stáhl pod sebe. Lehce se o něj otřel pánví. Nehodlal být dole.

Deidara se ale nenechal, zpět povalil Itachiho pod sebe, rozepnul mu kalhoty a celou dlaní mu přejel po jeh údu až ke konečníku, zatímco druhou rukou mu majetnicky přejížděl po vnitřní straně stehen.

Uchiha se prohnul a tlumeně zasténal.

,,Dei..da....ro..." přivřel oči a zrychleně se nadechoval. Nehty mu nevědomky zatnul do rukou.

,,Hm? Jak moc mě miluješ?" zeptal se ho vzrušeně a v ten moment do něj pronikl jedním prstem. Když viděl, že se Itachi nebrání, přidal i druhý. Byl už zatraceně nadržený a strašně moc se toužil v něm pohybovat.

,,Nh... Deidaro..." cukl sebou prudce. Vážně už hodně dlouho nebyl uke. ,,Tak jak si myslíš..." odpověděl zadrhávaně, protože se přerývavě nadechoval. ,,Jinak bych tu nebyl..." zasténal, když se blonďák trefil do jeho citlivého místa.

,,Taky tě miluju ze všech na světě nejvíc," opáčil Deidara spokojeně. Pak z něj postupně vytáhl oba prsty a nahradil je trochu hrubším nástrojem. Byl v takovém opojení, že úplně zapomněl sledovat Itachiho grimasy, jestli ho to nebolí a už rovnou tvrdě přirážel.

Itachi bolestně, ale zároveň i lehce slastně vykřikl. Nečekal to a doopravdy to nebylo bezbolestné. Zatnul blonďákovi nehty hlouběji do kůže na rukou, zvrátil hlavu a pevně semknul rty.

,,Vidíš, a přesně proto tě tak miluju, nejsi takovej ufňukánek jako ti ostatní... jako tvůj bratr," poznamenal blondýn s úsměvem a s tím do něj znovu prudce přirazil. Byl daleko hrubejší, než když spolu spávali kdysi... možná proto, že chtěl Itachiho potrestat za to, jak se kvůli Sasukemu s ním rozešel. Když nakonec poslal do háje i jeho.

,,Není úplně takovej, jak si ho vykresluješ..." procedil Uchiha mezi zuby. Po jednom přírazu mu nohama stiskl boky a tak mu zabránil v dalším pohybu. Dvěma prsty pak sevřel jeho bradavku a drukou rukou mu sjel až na zadeček a když do něj potom znovu přirazil, při odtahování si tak sám mohl za to, že do něj Itachi několika prsty pronikl.

,,Ty..." Deidara bolestně syknul, ale i za tu cenu dál tvrdě do Itachiho pronikal. Zuby ho při tom lehce kousal do krku a nehty přejížděl po jeho vnější straně stehen a bocích.

Itachi naschvál přidal i třetí prst, a aby nemusel bolestně a vzrušeně zasténat, jazykem mu přejel od klíční kosti přes krk a spodní čelist až na rty.

V ten moment do něj blondýn pronikl naposled a s tichým vzdechem do něj vyvrcholil.

,,Pořád stejně úzky a dokonalý," zašeptal mu do ucha, když se od něj odtahoval, aby si trochu oddechnul.

Itachi se vydýchával, jako by nemohl popadnout dech. Až teď zjistil, že má rozpuštěné vlasy. Před tím si toho nevšiml.

,,Víš, že šukat s tebou je vždycky potěšení?" zeptal se Deidara Itachiho, aniž by se na něj podíval. Spokojeně teď sledoval strop, jen vedle sebe nahmatal Itachiho ruku a propletl jejich prsty. ,,Slib mi, že už mě nikdy neopustíš kvůli tomu šmejdovi," řekl najednou.

,,Ne, to neudělám..." Natáhnul se k němu Itachi a kousnul ho do světlé kůže na krku. Volnou rukou mu vjel do zlatých vlasů.

Blondýn ho od sebe ale prudce odstrčil. ,,Proč? Říkal si, že mě miluješ víc než jeho!" rozkřikl se na něj v cholerickém záchvatu.

Itachi se nad blonďáka bleskově vyhoupnul, dlaní mu zakryl ústa a sklonil se k němu.

,,Nechápej mě špatně, ano? Ne, kvůli němu tě neopustím. To jsem myslel tím: Ne, to neudělám."

Deidarovi se v očích zračil smír.

,,Promiň," zamumlal mu do dlaně a tváří se otřel o tu jeho.

,,Uvolni se trochu." Přejel mu rty po ramenech ke klíčním kostem a sem tam o kůži zavadil jazykem.

,,Jsem uvolněný dost," namítl Deidara nedočkavě, tešil se, až do něj Itachi pronikne. Bylo fér, aby ho teď nechal vyměnit si pozici.

,,Ne, nejsi...." zavrněl Itachi potichu a naschvál pomalu do něj zasunul ukazováček. Itachiho výhoda byla, že měl prsty poměrně dlouhé. Fugaku si vždycky přál, aby hrál na klavír.

,,Ale ano, jsem," zavzdychal blondýn jemně. Necítil žádnou bolest... jen slast. ,,Tak už si mě sakra vezmi, nebo si tě vezmu já," přešel k vyhrožování. Pak si Itachiho za krk přitáhl ke svým rtům.

Uchiha se usmál a naschvál přidal ještě dva prsty a zároveň se o jeho klín otřel svou pánví.

,,Do háje! Itachi!" vykřikl Deidara naštvaně. Povalil v ten moment Uchihu pod sebe a sám na něj dosedl. ,,Zbytečně to protahuješ, lásko," zašeptal mu do ouška. ,,Mimochodem, přišla ti asi smska, chceš ji přečíst?" zeptal se Deidara smyslně a už mu z kapsy u kalhot vytahoval mobil.

,,Dej pokoj." Vyrazil mu Itachi mobil z ruky tak, že se na zemi umělecky rozložil na kryt, baterii a simkartu. Uchiha blonďáka chytil za zápěstí, stáhl ho pod sebe a přirazil do něj.

,,Tak se mi to líbí ještě víc," opáčil Deidara spokojeně, pak trochu bolestně zasténal. Itachi se mu zdál o něco větší, než jak si ho pamatoval, ale nesnažil se odtáhnout, naopak proti němu sám přirazil, zatímco rty ho líbal přes klíční kosti až na krk a spodek brady.

Uchiha slastně přivřel oči, sjel mu dlaněmi na boky aby mohl přírazy zrychlit a prohloubit. Hlasitěji zavzdychal a nechtěně mu na bocích vytvořil škrábance. Byl dokonalý... miloval, když ho donutil přemáhat bolest.

,,Itachi," zasténal Deidara poněkolikáté jméno svého milovaného. Sám proti němu přirážel, zatímco rty přejížděl po jeho těle. Když cítil, že na něj jde již druhý vrchol, natiskl si ho k sobě, aby tak umocnil ten prožitek. I když už měl za sebou druhou vlnu slasti, pořád rty laskal Itachiho krk. Nemohl se ho nabažit. Nedokázal pořád uvěřit tomu, že jsou zase spolu.

Itachi se vydýchával, pořád ležíc na blonďákovi. Sex s ním bylo něco úžasného. Nedokázal mu odporovat. V milostném životě by si na něj dopravdy nemohl na nic stěžovat.

Deidara ho spokojeně pohladil po zádech až na ten dokonalý zadeček, kde i zakotvil.

,,Nechceš zůstat přes noc?" zeptal se s psím pohledem. Pak Itachiho překulil opatrně pod sebe a palcem mu přejel po rtech tam a zpět. ,,Pořádně bychom si to užili," dodal.

,,Nebudu se tomu bránit," zavrněl Uchiha a do prstu ho kousnul.

Deidara se spokojeně usmál a rty se mu jemně otřel do ucha, které následně skousl. Levou rukou pak začal bloudit po Uchihově tělě, zastavil se až na bradavce, aby si s ní trochu pohrál.

Itachi krátce zasténal a dlaní na jeho zadečku si ho pánví přitiskl ke svému klínu. Výdrž obou byla doopravdy neskutečná. Až k nevíře, že se ani jednomu nechtělo spát.

Deidara mu jako reakci tluměně zasténal do uška. Ještě chvíli mezi prsty tiskl jeho bradavku, než se k ní sklonil, aby ji mohl vsát mezi své šikovné rty. Rukou se pomalu dostal k Itachiho údu a lehce, až nesměle po něm přejel.

Itachi vzrušeně zasténal, chytil ho kolem pasu a trhl s ním tak prudce, že blonďáka porazil pod sebe na čtyři a zezadu se k němu přitiskl, zatím aniž by do něj pronikl.

,,Udělej to," zavzdychlal blonďák. Miloval, když se Itachi tak dobře zhostil své role. Schválně se proto prohnul v hřbetě, aby ho ještě víc vyprovokoval. Věděl o sobě, jak moc neodolatelný je.

Itachi se usmál a tvrdě do něj přirazil. Vzápětí zasténal slastí. Líbila se mu ta nadvláda, kterou mu Deidara ve své pozici nemohl upírat. Ten se zatím pořád držel na všech čtyřech, ale už začínla mít mírně problémy, protože bolest, která se mísila se slastí mu podlamovala snad všechny končetiny. Sklonil proto hlavu a kousnul se do rtu, aby to ustál.

Itachiho přírazy byly poměrně hluboké a docela drsné, bez ohledu na bolest druhého. Pevně ho stiskl za boky, kde už se pod jeho prsty tvořily nafialovělé modřinky. Uvolnil si jednu ruku a zajel mu s ní do klína.

Deidara cítil, že už každou chvilku bude, ale naproti tomu také zaznemenal cosi vlhkého na svém stehně a po následné záplavě bolesti pochopil, že půjde o krev. Nevadilo mu to, jen ho u Itachiho taková zběsilá brutalita docela překvapovala.

,,Tys se Sasukem asi dost trpěl neuspokojený, co?" zeptal se Uchihy posměšne, jakmile dosáhl svého vytouženého vrcholu blaha. Hned na to se také svalil na břicho. Ani on už se nedokázal udržet na čtyřech.

,,To není tak úplně pravda." Olízl si Itachi s přivřenýma očima rty. Spadl do peřin vedle blonďáka. ,,Nemůžu za to, že si takovej provokatér." Přejel mu po tenké lince úst palcem a spokojeně se vydýchával.

,,Tak pak nechápu tu tvou náruživost." Ušklíbnul se blondýn, zatím co se k němu opatrně přivinul. Teď už toužil jen po tom mu usnout v náručí. Zadek ho už pořádně bolel.

,,Říkal jsem že provokuješ." Usmál se černovlasý s přivřenýma očima, přetočil si blonďáka pod sebe a rty se dotknul jeho hrudníku. Jestli je někdo sexuálně vyčerpaný, tak to doopravdy neměl Uchihu v posteli.

,,Já? To ty... právě teď... Hraj si s čím chceš, ale můj otvor lásky nech na chvíli být," doporučil mu blonďák zmoženě. Snad prvně měl opravdu dost. Možná za to mohla ta bolest, pořád cítil, že krvácí. Skvrny na prostěradle by přežil, ale na další sex neměl náladu... pokud se Itachi ovšem nezačal zajímat o jiné části jeho těla. Při té myšlence jen řekl: ,,Je to už dost dlouho, co jsi mě neochutnal."

,,Je vidět že myslíme na totéž," zavrněl Uchiha tlumeně, rukama mu sjel na boky a rty se otřel o špkčku jeho údu.

,,Mmmm." Deidara byl rád, že se Itachi choval teď ohleduplně. Na další jeho průnik se opravdu necítil. Spokojeně proto Uchihu pohladil po té rozkošné tvářičce.

Itachi po jeho vzrušení dlouho jen přejížděl rty a jazykem, až po hodné chvílu ho vzal do úst a otřel se o něj zuby. Špičkou jazyka ho ještě chvíli dráždil, než udělal první prudký pohyb hlavou směrem k jeho klínu.

,,Ahhhh!! Itachi!" zavzdychal blondýn spokojeně a sám přirazil do těch horkých úst. Měl pocit, že Uchiha musel snad celou dobu, po kterou se neviděli abstinovat, protože taková výdrž se nevidí moc často.

Itachi se ušklíbl a naschvál začal sát. Jen krátce, hned potom jeho úd olíznul a kousnul. Praktikoval tady oblíbený postup cukru a biče.

Deidara to ještě nějakou chvilku snášel, než mu spokojeně vyvrcholil do těch šíkovných úst. Bylo toho mnohem míň než předtím, protože už byl znavený a hlavně prázdný. Cítil, že každou chvíli usne.

Itachi tím pádem neměl problém rty a jazykem všechny stopy jeho vyvrcholení zlikvidovat. Pak se ještě se zlomyslným úšklebkem přisál na blonďákovy jemné rty.

,,Mmm, Itachi, spinkej už, jo?" zamumlal Deidara do jeho rtů. Jednou rukou ho objal okolo pasu, a pak pokojně zavřel oči. Cítil, že vážně každou chvíli usne.

Uchiha přes ně přetáhl jednou rukou deku a druhou si blonďáka přitáhl k sobě do náručí a tvář zabořil do jeho vlasů.

Deidara v téměř identický okamžik tvrdě usnul. Takhle vyčerpaný se už opravdu dlouho necítil, ale spalo se mu krásně s myšlenkou, že se ráno probudí vedle svého milovaného.

Itachi mu ještě chvíli prsty pročesával zlaté vlasy, ale únava vzala za své a on se po chvíli připojil k Deidarovi a sladil s ním hluboké pravidelné nádechy.

Blonďák se ráno probudil s bolavým tělem, ale klidnou duší. Chvíli jen nečinně koukal do stropu, aby si přivikl na tu bolest, pak se podíval na Itachi.

,,Miláčku?" zkusil, jestli už je vzhůru.

Tmavovlasý něco neidentifikovatelného zašeptal a otočil se na druhý bok. V polospánku se mu jemně chvěla víčka.

,,Broučku," zašeptal mu Deidara laškovně do ouška a následně ho na něj políbil. Když se Itachi i přes to všechno nevzbudil, vstal, aby jim šel udělat snídani.

Uchiha párkrát zamrkal a pak se lehce protáhl.

,,Dobré ranko..." zavrněl tlumeně do peřin.

,,Dobrý ráno," opáčil blondýn spokojeně. Pak se i se snídani přesunul za Itachim zpět do postele a do ruky mu vnutil jeden obložený talíř a kafe.

,,Čím jsem si to zasloužil?" Usmál se jemně Itachi a přitiskl tenké rty k okraji hrnku. Uvažoval celou noc... doopravdy to musí udělat. Dnes večer možná...

,,Nedělej, že nevíš." Otřel se Deidara rty o jeho ucho. ,,Konečně si pochopil, že tvoje místo je vedle mě." Tentokrát ho lehce políbil na rty.

,,To nepopírám." Přivřel Uchiha oči a prsty přejel po jeho tváři. Doopravdy bude muset...

,,No ještě aby jo." Políbil ho Deidara ještě do vlasů, a pak se vrátil ke snídani. Noc byla velice vyčerpávající a on potřeboval nabrat energii.

Uchiha se protáhl a usmál se. ,,Lásko, musím si skočit do města, vrátím se před obědem, slibuju." Zvedl se a pustil se do hledání kousků svého oblečení.

,,A pro co tam jdeš? Klidně bych šel s tebou." Deidara vstal také z postele, zezadu Itachiho objal a svou hlavu mu položil mezi lopatky.

,,Něco zařídit. Nic důležitýho, to ti za to nestojí." Usmál se, otočil si ho k sobě čelem a dlaněmi přejel po jeho bocích.

,,Každá chvilka s tebou mi za to stojí," namítl blondýn smutným hlasem. Nechtělo se mu Itachiho pouštět, když už ho měl zase u sebe.

,,No tak, zatím můžeš začít připravovat oběd. Chceš odtamtud něco přivézt?" Usmál se na něj jemně.

,,Jenom tebe," zakřenil se na něj blondýn. Po ničem a nikom jiném momentálně netoužil.

Itachi tiše procházel hlučnou ulicí a jeho oči přejížděly po vitrínách. Hledal jeden konkrétní obchod. Když ho konečně našel, chvíli váhal, než se rozhodl, že tím, že to koupí ještě nic nezkazí...

,,Aaaah, Itachi."

,,Zdravím. Já..."

,,Ano samozřejmě. Vzadu. Tam je Jackie, ta ti pomůže vybrat..." usmál se jemně a rozhlédl se, jestli je někdo z ulice nesleduje.

Deidara zatím dělal k obědu sushi a plánoval i dango, protože věděl, že ho má jeho milovaný nejradši.

Itachi se vrátil až kolem deváté večer. Odložil klíče na poličku a zul si boty.

,,Zlato...? Omlouvám se... něco mě zdrželo..."

,,V pohodě, zatím jsem ti udělal večeři." Chytil ho Deidara za ruku a odvedl ho do kuchyně ke stolu. Svíčky sice nezapálil, protože na romantiku nebyl, ale jídlo vypadalo perfektně.

,,To je dokonalý.." vydechl překvapeně Itachi a v očích se mu něco zvláštního zalesklo. ,,Dojdu pro víno, hm..?" Usmál se a za cesty do kuchyně si svlékal sako.

,,Ty myslíš na všechno, miláčku," pochválil ho Deidara uznale. Přesně víno téhle dokonalé večeři chybělo.

Itachi se za chvíli vrátil se dvěma štíhlými sklenkami s rudou tekutinou. Jednu podal blonďákovi a ještě než si přiťukli, dlouze ho políbil.

,,Na nás...?" Usmál se a jemně ze sklenky upil.

Deidara se také usmál, krtáce ochutnal víno, ale vzápětí si ale lokl o něco víc. Alkohol měl rád, správně mu rozproudil krev.

Itachi se jemně usmíval. Když Deidara dopil celou sklenku, chytil ho za límec a přitáhl si ho k sobě. Rty se přisál k jeho krku.

,,Jsi tak sladkej, víš to...?" zamumlal, když mu začal rozepínat košili.

,,To ty taky." Zajel mu blonďák rukou do vlasů a přitáhl si ho pro polibek.

Itachi se jeho rtům ale šikovně vyhnul a jazykem se dotkl jeho hrudníku. Když k němu zvedl tvář, v očích se mu leskly slzy.

,,Promiň..."

,,Itachi..." Deidara cítil, že s ním není něco v pořádku, hůř se mu dýchalo a nemohl pohnout jedinou částí těla. ,,Ty si to jen hrál..." začaly mu pomalu docházet jisté věci.

,,To že tě mám rád je pravda. Ale jeho miluju, Deidaro. Nikdy bys nám nedal pokoj. Mně, ani jemu. Mrzí mě to..." Itachi mu přejel po odhalené hrudi a jemně, až konejšivě ho objal.

Blonďák už na to nic neřekl, jen se mu zachvěla víčka, aby se nakonec úplně zavřela a nikdy víc už neotevřela.

Itachi si jen tiše povzdychl a vstal. Pohlédl na jeho nehybné tělo. Chvíli se na blonďáka díval... vypadal, jako když spí... pak začal chladně uvažovat. Dotkl se ho jenom na krku a hrudníku... rozhodl se zahladit stopy. Mokrým kapesníkem očistil svoje otisky na jeho kůži. Pak se otočil, sebral svoje sako a opustil blonďákův dům. Potřeboval si objednat hotel...