Our genjutsu

Tak a teď jdu psát Nevlastní, yaoi tu máte dost :D Dál ani jeden nemluvil, slov nebylo zapotřebí. Najednou oba věděli, že to zase bude dobré a nic je už nerozdělí. Mlčky pak šli oba k Itachiho autu. Jakmile starší otevřel dveře, Sasuke se na něj vrhl jako hladová šelma. Ty hebké rty mu tolik chyběli, málem ho ani nenechal nastartovat. Nakonec ale přeci jen usoudil, že by bylo dobré se na chvíli držet zpátky a nechat si to na doma. Jakmile vešli do předsíně, byl to sám Itachi, kdo se na bratra vrhnul. ,,Sasuke, Itachi?!" ozvalo se najednou z kuchyně. Byl to hlas jejich matky. Mladší z bratrů sebou úlekem tak trhl, že zakopl o práh dveří a spadl na zem. ,,No dop..." Zarazil se, ale ve skutečnosti to byla první část slova, které Itachi v životě nevypustil z úst. ,,Já se snad odstěhuju..." zaúpěl, když se od bratra odtahoval. ,,Tak kde se couráte?" Mikoto už začínala být naštvaná ,,Co teď?" zeptal se Sasuke bratra, zatím co si mnul bolavé místo. ,,Večeře." Dod...

Pardon, už tu dlouho nic nebylo :D. Zítra přidám i Untouched a začnu dopisovat SasuSaku povídky ;) Itachi jen sklopil pohled k zemi. Sasuke se nejspíš přišel pokochat zahradou, problesklo mu hlavou a vrátil se zpět do domu, aby ho nevyrušoval. Chtěl mu dopřát maximum soukromí. ,,Počkej," zastavil ho sotva slyšitelným hlasem mladší. Starší ho ale přesto slyšel a okamžitě se jako na povel otočil. Nic neříkal, čekal, až Sasuke sám promluví. ,,Já jenom..." Odmlčel se pro nádech, jako kdyby si dodával odvahu. ,,Mohli bysme si... někam vyrazit?" ,,A kam by ses rád podíval?" zeptal se ho Itachi se zájmem. Nedal to na sobě moc znát, ale mile ho to překvapilo. Něco takového opravdu nečekal. ,,Nevim. Nevyznám se tady moc." Jen nerad přiznával nejistotu a tím spíš ne někomu, koho ještě před pár hodinami ze srdce nenáviděl. ,,Já ještě taky moc ne. Tak restaurace, kino, procházka po lese nebo něco jiného?" Chtěl ponechat na Sasukem výběr, aby neměl pocit, že mu organiz...

Už je to tak, asi dva měsíce mám koupené všechny ingredience a dnes jsem se do toho pustila. Budete potřebovat rýžovou mouku, hladkou kukuřičný škrob cukr (vanilka, moučka, krystal) a na dochucení čokoládu, sirup, kokos... nebo tak něco :D 1. Vypracovat těsto Nasypte si mouku (já jí měla 1kg) do nějaké mísi a smíchejte s cukrem krystalem a vanilkou a dvěmi lžičkami škrobu. Vůbec cukrem nešetřete i 10 lžíc je málo. A pomalinku přilejváte horkou vodu - stačí ani ne třetina hrnečku. MOJE PROBLÉMY: Těsto jsem měla takové až blátivě mazlavé, jak to všude psali, že má být, ale já teda dost narazila, když jsem to dala vařit, kuličky se mi rozcupovaly na malinkaté kousíčky. Takže jsem musela přidat ještě víc mouky a těsto vypadalo takto. Proto jsem do postupu napsala pouze čtvrt hrnečku vody :). 2. Dejte si vařit vodu, až bude na bodu varu, vytvarujte z těsta malinké kuličky a ty házejte opatrně do vody. Počkejte cca 5 min, než vyplavou na hladinu, pokud se tak nestalo, je třeba je opatrně vař...

Ha! A jsem doma! :D Asi jsem Vám zapomněla říct, že tom pojedu, že? ^^" Mno, tak Vám o tom povyprávím teď :D. Sobota 01:00: Přicházím domů. Byla jsem s kamarádkou, se kterou mám jet na Hokagecon (Riuu) venku, kde přesně netřeba komentovat. 02:00: Mám umytou hlavu a zabaleno na Hokagecon, najím se jdu spát 03:00: Pes štěká celou hodinu na lidi venku a nenechá mě vyspat 03:30: Pes usíná, ale slyším sestru chrápat z vedlejší místnosti. 04:00: Zvoní budík, že už mám vstávat, protože z Hradce vyjíždíme v 6:08 05:30: Něco se zvrtlo a vyjíždíme až v 7. 9 a něco málo: Jsme v Praze. Jedeme na místo konání a tam fronta dlouhá jak... ehm ...ale jelikož jsme tam měli pomáhat s organizací, tak jsme dostali pásky a všechny předběhli... not bad :D. Vražedné pohledy ostatních nebyly příjemné :D. Jako bez nás by jste tak krásný hry neměli! :D Pak se převlíkáme do cosplaye. Já měla celej con Sasukeho, jestli jste tam někde pořád viděli lítat Sasukeho... oni tam sice byli tři, ale já většinou byla s...

Sice si to podle mě vůbec nezasloužíte, ale abych sem vůbec měla co dávat, smiluji se. :D Dneska trochu oddech, ale dozvíme se víc o plánech Itachiho skupiny. Dveře cely se s hlasitým vrzáním otevřely a dvě muži v uniformách vyvedli vězně ven. Nesnášel tohle oblečení. Sice si nikdy nepotrpěl na módu, ale křiklavě oranžová barva a k tomu ten příšerný materiál… Co by jen dal za svoje vlastní pohodlné oblečení a čokoládovou tyčinku, když už nemohl ani cigaretu denně. Ale šel bez námitek. Na zápěstí i kotnících pouta. Připadalo mu, že mají spíše symbolický význam. Co by to byl za zločince, kdyby se nedokázal dostat z obyčejných želízek? Navíc trénoval i trochu jinak. Měl prostě rád takové ty hry s pouty, bolestí a… Při té myšlence si musel vybavit tu noc. Ale utnul to dřív, než se dostal příliš daleko. Potřeboval se teď soustředit. Ozbrojenci ho vedli ponurou šedou chodbou, lemovanou celami s nejrůznějším počtem nájemníků. Možná že ho vedou zase na jídlo, ale tenhle směr neznal. Podle zvuk...

Omlouvám se, vím, že jsem psala, že ve čtvrtek bude další díl, ale pamatujete, jak mi moje sestra smazala na notebooku účet i s povídkami? Já jsem pak Untouched kopírovala z facebooku, protože na něm jsme to s Vitou psali, jenže jednu část jsme psali na trochu jiným chatu, kde jsem zapomněla nastavit, aby se ukládala historie, takže jsme přišli asi tak o 3 stránky a teď nadešla doba, kdy tu část potřebuju :D. Takže jsem ji musela dopsat. Je to asi posledních pár odstavců ke konci, určitě popchopíte, že to jsem vynechat opravdu nemohla :D ,,Ne, to je v pořádku..." ,,Dobře, tak vás tu asi nechám..." Hidan se na Sasukeho povzbudivě usmál a odešel z chodby. Před Sasukem stál o něco vyšší, černovlasý kluk, ale v obličeji vypadal jako chlapec. Krátké a rozcuchané vlasy mu krásně seděly k očím. ,,Ahoj, já..." Chvíli tam postával, jako by nevěděl, co říct. Pak si 'najednou' vzpomněl, či spíš se probral. ,,Jsem Obito. Omlouvám se za vyrušení." Takže neni hlupák... ,,...