Untouched 17

---

,,Sasuke...?" Vypadal znepokojeně a trochu zmateně. ,,Proč..." Ne, on se naptal proč tu je, proč je smutný, proč není doma. Na to byl empatický dost. On myslel... ,,Jestli to je deník..." Vypadalo to tak. A to, co s ním dělal... došlo mu i to, že se něco stalo a hned si domyslel, že o tom nebude chtít mluvit. ,,Nech to. Vzpomínky, i když nepříjemné, jsou vzpomínky a když někdy zjistíš, že byli na papíře, tak se zase jednou vytratí z tvojí hlavy..." Stoupnul si obezřetně za něj, tak, aby se ho moc nedotýkal a zezadu mu ruku i s deníkem sevřel tak, že stránky zaklapl k sobě.

Sasuke se nezmohl na sebemenší odpor. Chvíli k němu stál zády a jen tiše plakal, ale dlouho to nevydržel. Cítil se tolik sám... Jednoduše se otočil a prudce Hidana objal. V ten moment mu bylo srdečně jedno, jak to vypadá. Potřeboval jen někoho, kdo ho utiší a vyslechne si ho. Nechtěl teď zůstávat sám.

Hidan stál chvíli překvapeně na místě. Dost mu to zamotalo hlavu. Myslel, že Sasuke někoho má... nebo to tak alespoň vypadalo... Naklonil se k jeho uchu a s trochu znatelnými obavami v hlase zašeptal: ,,Doufám, že za ty slzičky nemůžu já..." Doopravdy se bál, jestli Sasukemu nějak zkazil vztah, nebo mu snad ublížil...

,,Ani v nejmenším," odpověděl Sasuke rychle a na sucho polkl. Cítil se opravdu mizerně. Nikdy na tom nebyl po psychické stránce dobře, co teprv v takové situaci... Jen zabořil hlavu do Hidanovi košile a zrychleně dýchal.

,,Klid... poď, jestli chceš, můžeme někam jít, klidně tě vezmu domů, ale jestli se toho bojíš, tak kamkoliv jinam..." Hidan potřeboval toho černovláska uklidnit. Ale na ulici plné lidí by to bylo složité a na jednom z nejznámějších mostů ještě těžší, pod pohledy masy lidí se nemohl soustředit, mimoto ho začali, jakmile se někde zastavil, poznávat lidé, kteří sledovali jeho filmy a vůbec mu nepomohly černé brýle, které měl na očích.

Sasuke jen mlčky přikývl. Zbytek deníku hodil do vody, aby mu nepřipomínal temnou minulost a poodstoupil od mostu. Pohled na hlubokou vodu ho trochu znervózňoval, měl vždycky tak strašlivé myšlenky, když se moc dlouho díval přes zábradlí na mocný průtok vody. Určitě by se tím pádam minimálně zmrzačil nebo podchladil. Teď už na to ale nemyslel, veškerou pozornost upnul na Hidana.

Ten nic neříkal, jen ho povzbudivě stiskl rukou, obtočenou kolem jeho pasu. Hrál doopravdy perfektně, vypadalo to tak, jako by ho podpíral. Pomalu došli až do centra města. Bylo tu plno luxusních obrovitých vil. Hidan zřejmě troškařem nebyl, což bylo poznat i z obrovité a překrásně upravené francouzské zahrady před domem, která byla v tuhle roční dobu plná různobarevných květů, zářících všemi odlesky duhy, přesné, osově souměrné tvary zelených drobnolistých keříků a pískových cestiček, které se zlatavě leskly v jemném svitu slunce. Postupně zahrada přecházela do japonského typu, s vysokými rákosy, proudící vodou, jež svým bubláním a narážením na oblé kamínky vytvářela příjemnou a uvolněnou atmosféru.

Na Sasukeho to působilo uklidňujícím dojmem. Ani jejich zahrada nebyla tak veliká, a že si jejich rodiče potrpěli opravdu na veliký luxus. Pro něj teď bylo ale mnohem důležitější, s kým je, než kde se zrovna nachází. Cítil, jak se pomalu v přítomnosti Hidana uklidňuje. Snad jedině s ním dokázal na chvíli nemyslet na Itachiho.

Hidan ho zavedl do prostorného obývacího pokoje, ale slovo prostorný bylo nevhodné. Tento pokoj nabýval monumentálních velikostí, s koženým nábytkem, skleněným stolem a LCD televizorem. Poměrně útulně, pakticky zařízené. Hidan ho posadil na gauč vedle sebe a skoro až stydlivě, jako by se ptal, jestli může, mu přejel prsty po tváři.

Sasuke jen naklonil hlavu na stranu a užíval si ten dotek. Bylo to tak příjemné, jeho jemné prsty... Přivřel oči a nenápadně se k němu posunul o něco blíž. Lákalo ho jeho dokonalé tělo, vůně, charizma... a hlavně citlivý přístup.

,,Slíbil jsem, že ti nic neudělám..." namítl Hidan tlumeně, i když se nad něj musel nahnout a přiblížit tak, že mu jemně dýchal na krk. Cítil hrnoucí se krev snad až v tepnách na krku, byl to jistý druh adrenalinu, jako návykové pokoušení vlastní sebekontroly. Věděl, kde je jeho mez, kdy se dokáže držet na uzdě. Ale u Sasukeho ta mez začínala už na blízkosti několika centimetrů, zatímco u všech ostatních, se kterými herec byl, se ona hranice vztahovala až k mnohem... intimnějším věcem.

,,Vždyť mi nic neděláte," vyvrátil Sasuke jeho pochybnosti a nosem se lehce otřel o ten jeho. Netušil, že ho uvidí znovu tak brzy, ale byl za to rád, v jeho přítomnosti se cítil tak svobodně. Věděl, že je mezi nimi hlavně sex, ale přesto v jejich vztahu hrály svou roli i city. Hidan se k němu choval tak ohleduplně, to zažil jen u Itachiho... Nemohl si pomoct, ale musel rty dotknout aspoň Hidanovy tváře. Nedokázal tomu zabránit.

Světlovlasý si jemně skousl ret, ten dotyk byl plný vášnivé slasti, kterou z něj už teď pociťoval. Bylo to až neskutečné, s nikým jiným to takhle silné neměl. Rukou mu sjel na záda a dlaní si ho přitáhl k sobě.

Černovlásek mu položil svou hlavu na rameno a jazykem opatrně, jako by se bál, že mu ublíží, přejel po jeho krku. Chutnal stejně dobře jako prvně. Nevydržel to, musel se k němu přisát a ochutnat ho s o něco větší intenzitou. Když se dost nabažil jeho krku, vrátil se zpět k těm dokonalým rtům.

,,Sasuke...." zasténal tiše Hidan. Ten Uchiha ho přiváděl na pokraj zoufalství nad schopností se ovládat. ,,Tohle bychom asi neměli..." Zrychlil se mu tep a začal se nadechovat více zhluboka v kratších intervalech.

,,Proč?" zeptal se ho Uchiha, aniž by se od něj odtrhl. Ale čekal, co odpoví dřív, než ho začne líbat. Raději měl oči pevně zavřené, protože jinak by to opravdu nevydržel a vrhnul se na něj.

,,Přišel jsi sem, abychom řešili tvůj problém a já tě tady místo toho..." Hidan se trochu zadrhl a poprvé za hodně dlouhou dobu se začervenal. To se mu nestalo už pěknou řádku let.

,,Nechci to teď řešit," namítl Sasuke tiše, hned na to ho umčel svými rty, aby zabránil dalším zbytečným namitkám. Vždyť to chtějí oba dva. Sasukemu tak moc zvyšoval sebevědomí fakt, že se před ním nedokáže kontrolovat tak dokonalý herec. Musel se nad tím v duchu pousmát.

,,Takže můžu..." zeptal se Hidan tiše a rukou, kterou si doteď pohrával s límečkem u jeho košile, mu zajel pod látku a zlehka se dotkl jeho vypracovaného hrudníku. Zároveň naklonil hlavu ke straně, aby mohl polibek ještě víc prohloubit.

Sasuke mu okamžitě začal rozepínat košili, chtěl cítit nahou kůži. Nikdy to nevydržel dlouho protahovat. Jednou rukou hladil Hidana po zádech a druhou pořád zápasil s košili, aby ji z něj úplně dostal a mohl se tak kochat tím dokonalým tělem.

,,Hele..." Usmál se Hidan, sklonil se k němu a jazykem mu rozepnul první knoflíček, pak se jím něžně dotkl Sasukeho hrudníku a nakonec místu věnoval polibek.

Sasuke žasnul nad jeho manuální... totiž orální schopností. Opět mu to připomnělo Itachiho... i on dokázal podobné kousky bez mrknutí oka. Teď ale neměl špatný pocit, naopak se cítil skvěle, že mu to všechno vrací. Navíc s někým, kdo je po všech směrech tak dokonalý.

Rychle Hidanovi stáhl košili z těla a oběma rukama přejížděl přes jeho vypracovanou hruď až k lemu kalhot, kde se schválně zastavil.

Hidan slastně přivřel oči, položil svojí dlaň na jeho ruku a nasměroval jí jemně ještě blíž svému klínu, sklonil se k němu a mezi rty stiskl jeho bradavku, se kterou si pak jazykem a zuby hrál, zatímco rukama cíleně sjížděl pomalu níž.

Sasuke ho jen lehce stiskl, aby na to nešel zase moc rychle. Chtěl Hidana aspoň chvilku trápit. Líbilo se mu, jak zrychleně dýchá, kdykoliv zajede blíž k jeho klínu. I on sám měl už dost veliké problémy se ovládat, světlovlasý přesně věděl, kde je citlivý... jako by ho znal už léta. Přesto se od něj Uchiha odtrhl, ale jen proto, aby si mu mohl obkročmo sednout na klín. Stačilo se trochu pohnout a zavadil tak svým zadečkem o jeho erekci.

Herec zaklonil lehce hlavu dozadu a tlumeně zasténal. Tentokrát se neudržel, pokud se to ale vůbec dalo. Prudce se k němu sklonil a v jedné vteřině ho povalil na pohovku, chytil mu zápěstí a rukou zajel do klína.

Sasuke ho oběma nohama objal okolo pasu a pánví se schválně pohnul proti němu tak, aby se jejich klíny vzájemně dotýkaly. Ruce mu položil na záda a jemně po nich přejížděl nehty.

Hidan si ho chtěl vzít. Strašně moc to chtěl... uvědomoval si ten pocit každou buďkou svého těla. Pomalu mu sjel rukou za lem jeho kalhot a obtočil prsty kolem černovláskova údu. Lehce se k němu natáhl, aby ho mohl políbit... jemně a něžně, jako by žádal o svolení.

Ani Uchiha si nepřál nic jiného. Sám se proti jeho ruce intenzivně pohnul a s rukama na jeho zádech sjel o něco níž, aby ho mohl zbavit zbytečných kalhot. Nejdřív jen přejížděl prsty po obvodu pásku, ale nakonec se dostal až dopředu, aby mu ho rozepl. Tam ale nastal menší problém, nedokázal si poradit se zapínáním. Mohl dělat cokoliv, ale pásek nechtěl povolit.

Hidan se ušklíbnul. Ta nemotornost mu na Sasukem přišla krásná. Působil díky ní jedinečně a roztomile. Sjel rukou až na Sasukeho dlaň, vjel mu jazykem mezi rty tak, že na svojí 'práci' nemohl Uchiha vidět a dlaní jeho prsty správně navedl. Ruku pak odtáhl a provokativně, snad trochu majetnicky, ale to bylo spíš instinktivní než úmyslné, mu přejel po vnitřní straně jeho stehen.

Černovláskovi se tak konečně podařilo Hidanovi rozepnout kalhoty. Nebyl z toho nijak zvlášť frustrovaný, protože s tak divným páskem by si neporadil ani za normálních okolností. Teď nad tím ale rozhodně neplánoval přemýšlet. Stáhl Hidanovi kalhoty do poloviny stehen, rukama vklouzl za lem jeho trenek a jen zlehka přejel dlaněmi po ztopořeném údu.

Světlovlasý sebou neznatelně cukl a na něj poměrně hlasitě zasténal. Se skloněnou hlavou se Sasukeho vzrušení jem letmo dotkl rty, ale hned nato do něj pronikl jazykem. Jemně přivřené, karménově rudé oči značily slast, prostupující mu nezadržitelně celým tělem.

Sasuke zvrátil prudce hlavu dozadu a silně se kousl do spodního rtu, aby nekřičel rozkoší. Jednou rukou se křečovitě chytil opěrky gauče a druhou zajel Hidanovi do krátkých bílých vlasů, aby si ho udržel u sebe.

Ten se ale i přes jemné Sasukeho protesty po chvíli odtáhl. Pomalu a opatrně proti němu poprvé přirazil, pak si ho stáhl nad sebe tak, že na jeho klíně Uchiha seděl a chytil mu ruce, aby se nemohl podpírat. Takhle byl Sasuke nucen, pokud vůbec mohl dosednout, držet se jenom na nohou.

Uchiha jen sklopil hlavu dolů, aby nebyly vidět jeho slzy. Nebránil se, ale zprvu to dost bolelo, zvlášť když byl Hidan tak veliký. Chvíli jen zhluboka dýchal, snažil se na tu bolest nemyslet a uvolnit se. Cítil, jak se do něj Hidan dostává pomalu celou svou délkou.

Světlovlasý mu rty přejížděl po krku a pak i po tváři a smazával všechny stopy bolesti. Když se dostal k jeho rtům, neznatelně je stiskl zuby, pak se o ně otřel jazykem a nakonec si je svými rty pootevřel a políbil ho. Měl co dělat, aby do něj nepřirazil hned, ale věděl, že musí čekat.

Sasuke mu za to byl vděčný, opravdu to pro něj nebylo zrovna nejpříjemnější, ale nechtěl přestat. Chvíli si ještě zvykal, než se proti němu sám nepatrně pohnul, aby otestoval, jak moc je už otevřený. Téměř žádná bolest se neozvala, proto přirazil s o něco větší intenzitou.

Hidan prudkým návalem slasti z tak příjemného pohybu tiše zavzdychal a nechtě nehty zatnul do Sasukeho zápěstí. Byl už odjakživa sadomasochista, ale u Sasukeho mu stačilo, že měl seme pozici. Sám se na místě ukeho cítil nesvůj a popravdě jím ani nikdy nebyl, až na dobu, kdy chodil a spal s Kakuzem. U Uchihy mu stačilo tohle.... bylo to nepředstaviteně perfektní. Zatím mu to stačilo... Hidan si byl jistý, že kdyby s ním byl Sasuke doopravdy a dlouho, jednoho dne by se ty sklony tak i tak projevily.

Sasuke se proti němu prudce pohnul, sice mu to působilo bolest, ale zároveň i slast. Ten pocit si zamiloval už u Itachiho a s Hidanem to bylo ještě o něco intenzivnější. Musel mít mezi zuby stisklý jazyk, aby nevzdychal tak nahlas. Své ruce pomalu uvolnil z Hidanova sevření a objal ho jimi okolo krku.

Herec k jeho tváři zvedl ruku a jemně mu vsunul prst mezi rty.

,,Chci tě slyšet..." zavrněl tiše a vzrušeně. Znovu, tentokrát drsněji se proti němu pohnul takže se do něj dostal až po kořen.

Sasuke jako na znamení hlasitě zasténal. V ten moment cítil, jak ho celého zaplnil. Věděl, že je na něj příliš úzký, ale právě ten pocit ho tolik vzrušoval. Pohyboval se proti němu s čím dál větší intenzitou a rychlostí, aby i jeho přivedl do té opojné extáze.

Po chvíli Hidan s jeho jménem na rtech vyvrcholil dovnit Sasukeho útrob. Zažíval jeden z nejkrásnějších pocitů.

,,P...promiň, že jsem se neudržel..." Vydýchával se jako po fotbalovém utkání.

Sasuke nebyl schopen na to cokoliv říct, protože i on těsně po Hidanovi vyvrcholil a nedokázal tak vnímat nic jiného kromě té opojné slasti.

Když začal konečně vnímat, jen si položil hlavu na Hidanovo rameno a hlasitě vydechoval.

Hidan mu prsty jemně přejížděl po těch nádherných černých vlasech a nadechoval se jeho vůně. Byla tak omamná... přál si, aby tu mohl zůstat napořád, ale věděl, jak nemožné to přání je.

,,Co... teď?" Nevěděl, jestli se chce Sasuke vrátit.

,,Já nevím," odpověděl Sasuke tiše, ale nepouštěl se ho. Nechtěl se od něj vzdálit ani na metr. Ta ruka, která ho tak příjemně hladila, byla jako balzám na jeho bolavou duši.

,,Bojím se..." zamumlal po chvíli se rty přitisklými k jeho krku.

,,Čeho blázínku? Snad ne mě..." Přejel mu Hidan hřbetem ruky po té nevinné tvářičce a upoutal tak na sebe jeho pohled onyxových oček.

,,Sebe." Sklopil Uchiha pohled k zemi, vzápětí se ale zpět podíval na Hidana. Ruce mu obtočil okolo krku, lehce ho políbil na rty a hlavu si zpět položil na jeho rameno.

,,Bojím se sám sebe... toho, na co právě myslím, toho, co si můžu udělat," přiznal mu své temné myšlenky.

,,Ty si NESMÍŠ nic udělat... neboj se, bude to dobrý..." To mu něžně řekl ještě před tím, než mu s jakýmsi podtextem konejšení vjel jazykem mezi jeho rozkošné rtíky. Stiskl ho ještě pevněji. Nechtěl ho pouštět.

Sasuke polibek ještě víc prohloubil. Po chvíli se od něj ale se sytě červenými tvářemi odtrhl, uvědomil si totiž, že je ještě pořád celý nahý, zatímco Hidan má jen stažené kalhoty do poloviny stehen. Cítil se kvůli tomu trošku trapně. Natáhl se proto aspoň pro košili. Navlékl se do ní, ale nechal ji rozepnutou.

Hidan se k němu sklonil a pomalu mu jí zapnul, pokažé se ho rty na odhalené kůži před tím ještě dotkl, takže takhle vystoupal s doteky až k jeho klíčním kostem, kde se odtáhl.

,,Asi bych měl jít," řekl po chvíli Sasuke s povzdechem. I když se mu nechtělo, věděl, že to tak není správně. Nemá právo na to zatahovat Hidana do svých problémů.

,,A... máš kam?" zeptal se Hidan prozíravě, jako by mu viděl až do žaludku. Rád by ho měl co nejblíž u sebe, ale pochopil by, kdyby tu Sasuke nechtěl být... zkusit to ale přece může.

,,Nechceš zůstat...?"

,,Máte svůj vlastní život a pochybuju, že já do něj zapadám," opáčil Sasuke, ale nedíval se mu při tom do očí. To by doopravdy nezvládl. Nechtěl Hidanovi věšet na krk svoje problémy. Za ty si může jen on sám. Sice opravdu nemá kam jít, ale to bylo to poslední, co ho teď zajímalo.

,,Už když jsem ti věnoval první soukromou hodinu, patřils do mého světa. Jenže mám pocit, že tohle je moc krásný na to, aby to byla pravda. S Kakuzem jsem ten pocit měl taky... a jak to dopadlo."

,,Nechci vás zklamat stejně jako Kakuzu," namítl Sasuke tiše. ,,Já vám jen nechci svou přítmnosti otravovat život," dodal s povzdechem. Jemu opravdu ubližovat nechtěl. Někdo koho znal pár dní, se k němu zachoval líp než vlastní bratr.

,,No tak Sasuke..." Zakroutil Hidan hlavou. Dobře, jinak... ,,Prosím..." Upřel na něj prosebně temně rudé oči. ,,Prosím, zůstaň..."

,,Dobře, zůstanu," odpověděl Sasuke jednoduše s očima upřeně hledícími do těch jeho. Dlouho se tak ale dívat nevydržel, aniž by ho nepolíbil. Ty rty jako by ho samy vyzývaly k ochutnání. Takové nabídce se doopravdy odolat nedalo.

Hidan se tiše zasmál. Se sílícím pocitem štěstí v něm narůstaly obavy, že je to zkrátka moc krásné na to, aby to vydrželo. Jemně ho objal a se rty u jeho ucha se zhluboka nadechl. ,,Děkuju... za všechno."

,,Děkovat bych měl spíš já," namítl Sasuke s mírným úsměvem. Potom ho chytil pevně okolo krku a něžně ho políbil na místo nad prvním knoflíčkem u košile. Když ho chtěl políbit na rty, musel si stoupnout na špičky, aby na něj vůbec dosáhl.

Hidan jeho polibek lehce opětoval, pak se ale odtáhl. ,,Budu teď muset jít. Mám za chvíli ještě jednu hodinu herectví."

Sasuke jen mlčky přikývl, nechtěl ho pouštět, ale neměl na výběr. Věděl, že se zase brzy vrátí.