Untouched 15

Gomen, že teď tu jsem tak málo, ale blíží se konec školního roku. Píšeme moc testů, já nemám ještě dopsanou ročníkovku a to ji v pátek musím odevzdat... Je toho na mě zkrátka moc. Ale odložila jsem kvůli vám děják, abych mohla zveřejnit další díl :D.

---

Hidan to tak sice nemyslel, ale Sasuke to tak vnímal.

Po chvíli si uvědomil, že se opět zachoval jako blbec. Jen neschopné děti utíkají, jak by řekl otec. Vrátil se proto zpátky, i když chtěl běžet daleko odsud.

,,Omlouvám se, jen... udělalo se mi trochu špatně," plácl to první, co ho napadlo. ,,Už se to nestane," dodal.

,,Vážně ti je dobře?" zeptal se podezřívavě světlovlasý. ,,Kdyžtak budeme pokračovat něčím jednodušším, ačkoliv musím říct, že tohle ti šlo perfektně. Chvílema jsem měl strach, že po mně vyjedeš. Bravurní výkon," pochálil ho uznale.

,,Jsem v pohodě." Pokusil se Uchiha o úsměv, ale bylo v něm víc bolesti než upřímnosti. Bylo vidět, jak moc se k tomu nutí. Nechtěl, aby si o něm Hidan myslel, že je chudák nebo dokonce psychicky labilní. Musel se té představě v duchu zasmát, to si o něm myslí téměř každý, tak proč by on měl být výjimka?

,,Klidně můžeme pokračovat v tom samém rozhovoru," navrhl sám, aby nevypadal jako zbabělec. Dřív nebo později stejně dojde na podobné situace a jestli bude vždycky takhle reagovat, bude to hodně zlé.

,,Ne, ten ti šel až moc dobře. Potřebuju vidět i další věci. Teď si místo mě představ kohokoliv jiného. A řekni mi něco smutně. Udělej to tak, abych ti to uvěřil." Hidan na tváři neměl ani známku úsměvu, tvářil se vyrovnaně a klidně.

,,Člověk, který mě měl milovat se vyspal s tím, kdo mi nejvíc ublížil," řekl, jak nejtragičtěji dokázal a to mu opravdu nedělalo problémy. Inspiraci hledal ve vlastním životě, ale to Hidan naštěstí nemohl vůbec vědět.

,,Tak to bylo perfektní. Vážně úžasné. Jsi rozený talent, když budeš pilně chodit na tréninky, doporučím tě zatím jako vedlejší roli do nějakýho filmu, jenom třeba na jednu scénu, ale začít musíš. Jde ti to vážně obdivuhodně. Tak a teď mi zkus něco vyčíst a hned nato se rozčílit." Pochyboval o tom, že by to hned napoprvé Sasuke zvládl, ale byl ochoten to vypilovat.

Sasuke po něm hodil vystrašeným pohledem. Film?! Copak se ten chlápek zbláznil? Na to ještě není připravený, ale nic neřekl.

,,Zkus pro mě aspoň něco udělat, aniž bych tě o to musel já předem žádat," řekl plačtivě. Vzpomněl si, jak prosil Itachiho o to, aby Deidarovi rozbil hubu. ,,Mám pocit, že ti na mně vůbec nezáleží! Jseš se mnou beztak jen kvůli sexu!" rozkřikl se. Tyhle scény mu vážně nedělaly problémy, jen pak nedokázal ubrat...

,,Počkej co..." Pak se Hidan zarazil a rozesmál se. ,,A já tady teď přemýšlel, proč mě žádáš o to, abych ti pomohl." Zakroutil nevěřícně hlavou. ,,To bylo moc dobrý. MOC. To, že už hraješ mi došlo až když jsi došel ke slovu sex." Stisknul rty k sobě a přemáhaně se jenom usmál. Nechtěl se tu nezvladatelně smát svojí hlouposti, když ho jeho vlastní žák napálil, ale skoro to nešlo.
,,Perfektní."

Sasuke ale i přes tu nemalou chválu neprojevil sebemenší náznak radosti, naopak se zdál snad ještě zdrcenější. Vypadá to tak věrohodně, protože je to pravda... Tolik doufal, že Itachi za to všechno Deidarovi píchne aspoň pneumatiky u auta, ale ne... Pacifista pitomej, zanadával v duchu. Ještě pořád ho to nepřebolelo. Dokonce pár zbloudilých slziček opustilo jeho oči, ale Sasuke je pohotově zakryl záplavou černých vlasů. Jen u toho vypadal až příliš nápadně... jako by opravdu něco skrýval.

,,Sasuke, co s tebou dneska je?" Hidan se k němu natáhl a palcem a ukazováčkem mu nadzvedl bradu. Kupodivu, když spatřil jeho slzy, nezareagoval jako každý, kdo by se tak v jeho situaci zachoval. Netvářil se ani trochu překvapeně.

,,Ale co to je." Prstem mu ty stopy bolesti setřel. Pak se znovu odtáhl, jako by se bál se ho dotýkat delší dobu.

,,Měl bys jít pro dnešek domů," pronesl tiše. Neznělo to ale rozzlobeně, naštvaně nebo uraženě. Jen umírněně a chápavě.

,,Nechci jít ještě domů." Zakroutil Sasuke odmítavě hlavou, ještě měli minimálně hodinu času. Nechtěl přijít domů tak brzy, aby se Itachi hned vyptával. Navíc si nebyl jistý, že by s ním dokázal normálně mluvit, aniž by mu znovu nevyčetl Deidaru. Pořád se cítil tak poníženě a špinavě.

,,Dobře, chceš dál zkoušet, nebo si pro dnešek jenom povídat o mých nepovedených nejtěžších scénách, záchvatech smíchu, co nebyly na místě nebo krkolomných situacích, do kterých jsem se dostal? Nebo mi můžeš něco povídat ty, ale jak chceš. Každopádně za dnešní hodinu nebudu chtít platit, moc jsem tě toho dneska nenaučil." Usmál se sympaticky a zaklonil hlavu, aby se mohl opřít o křeslo.

,,To je moje vina, nejsem dobrý žák, neumím předstírat," opáčil Sasuke s povzdechem. Teď už bylo nad slunce jasné, že ty scény předtím jen nehrál, ale že se opravdu staly...

,,A asi bude lepší, když budete mluvit o sobě," dodal rychle. Kdyby měl mluvit on, nedopadlo by to moc dobře.

,,Ne, Sasuke, ty jsi perfektní žák, ale musíš se víc odpoutat od reality. Až se to naučíš, bude to perfektní. A to je taky důvod, proč je pro mě herectví odreagováním. Zapomenu na všechny svoje problémy." Znovu ten přívětivý a chápavý úsměv.

,,Tak se mě ptej na to, co tě zajímá, odpověď rozvedu, o to se neboj.

Sasuke chtěl říct, že jemu to naopak všechny jeho problémy připomene, ale nechal si to pro sebe.

,,Máte hezkou profilovku na facebooku, kde jste ji fotil?" Možná to byla hodně stupidní otázka, ale právě ta fotka Sasukeho dost zaujala. Hidan na ni vypadal neodolatelně. Přesně tak by si přál vypadat i on, třeba by potom Itachiho víc zaujal...

,,No tak to děkuju," zasmál se krátce Hidan.

,,Je to jedna z fotek do fan časopisu z Ameriky. Moc se mi ji tam nechtělo dávat, ale lepší jsem neměl. Mimoto nesnáším saka, takže mě do tý kravaty tenkrát rvali čtyři." Krátce se zasmál.

,,Vypadám tam dobře jenom kvůli nasvícení a maskérům, plus fotograf." Zakřenil se skromně. Nebyl jedním z těch, co by si připustili, že jsou sexuálně přitažliví.

,,Zbytečná skromnost." Ušklíbl se Sasuke tiše. Vypadal tam vážně božsky. Ani teď z něj nemohl spustit oči, ty nádherné rty, ostře řezané rysy a tvář lemující vlasy zvláštní barvy.

Sasuke z hrůzou zjišťoval, že ho přitahuje, ale myšlenka na Itachiho ho donutila se nad sebou hluboce zamyslet. Sice ho nebránil, když mu ubližovali, ale... miluje ho... Jenže Hidan vypadá tak dokonale... Až teď si uvědomil, že na něj hloupě civí, rychle proto odvrátil pohled k oknu.

,,Myslíte si, že sex s mužem je zvrácený?" Víc, než Hidanova kariéra ho zajímal jeho soukromý život.

Tahle otázka Hidana trochu překvapila, ale nevyvedla z míry. Rty se zvlnily do pobaveného úsměvu a rukou se pohodlně zapřel o opěradlo křesla.

,,Sasuke, jsem bisexuál, nepřijde mi to jako zvrhlost. Ale jestli se mnou chceš polemizovat, tak budu bránit i homosexuály." Ušklíbl se, ale bylo jasné, že to myslí vážně. Doopravdy z duše nesnášel, když geye někdo urážel. Byli to lidi jako lidi.

,,To je od vás hezké. Já holky nemůžu vůbec vystát... možná proto, že si sám připadám víc jako holka," opáčil pobaveně. Hidan stejně musel tušit, že minimálně z jedné poloviny bude na kluky, když mu minule řekl o té gay seznamce.

,,Kolik kluků jste měl?" nepřestával s výslechem.

Trochu se zavrtěl v křesle, aby se líp usadil a v ten moment mu upadl jeden horní knoflík od košile. Sasuke si toho nevšiml, ale Hidan musel, protože seděl přímo naproti němu.

Světlovlasý neznatelně přivřel oči. Ten bělostný krk ho vyváděl z míry. To se mu moc nelíbilo. Krátce se nadechl a zapřel se zády o křeslo.

,,Docela hodně. Naposledy před půl rokem. On byl herec, stejně jako já. Při zkouškách jsme si docela dobře rozuměli a nakonec filmu, když už se jelo naostro, hráli jsme zrovna naší milostnou scénu, udělal něco, co si před kamerou ke mně ještě nikdo nedovolil. Kvůli režisérovi jsem ho musel líbat, s tím jsem problém neměl, ale… znáš ten americkej film Ready, steady, go? Je tam jedna postelová scénka, a když se na to podíváš pozorněji a budeš mít tyhle informace, tak poznáš, že není hraná. Musim uznat, že sem byl šokovanej, když mi pod tou dekou doopravdy stáhl kalhoty a já nemohl nic dělat, protože mě políbil. A nedovedeš si představit, jak rudý jsem byl, když nás režisér potom chválil, jak to bylo realisticky zahraný. On ale asi po půl roce musel odjet točit do Afriky a já se rozhodl pro odpočinek v Japonsku. Dohodli jsme se, že už to tak necháme a nebudeme jeden na druhého čekat. Točení trvá totiž většinou minimálně dva roky a já se zatím nedokázal přes náš rozchod přenést. Vždycky jsem měl pocit, že ho podvádím." Nakonec svého monologu se zlehka usmál. Bylo vidět, že ho to bolí, ale v jeho tváři by pozorovatel bezúspěšně hledal sebelítost. Život ho naučil snášet i těžší situace. Fakt, že už dlouho si ale tím pádem musel stačit sám, samozřejmě nezdůraznil. To proto mu momentálně sebeovládání činilo tak velký problém. Ještě k tomu byl Sasuke neskutečně krásný a imponoval Hidanovi i a hlavně svým chováním a charakterem. To, že nebyl ten namachrovaný frajírek, jako většina jeho vrstevníků. Přitahoval ho proto, že k té smetanové pleti a uhlovým očím patřila ta duše, která byla podle něj stejně okouzlující jako Uchihův zevnějšek. Hidan se natáhl k černovláskovi a zakryl jeho odstávající cípy košile, přičemž měl poblém se udržet, aby nenápadně prsty nepřejel po jeho klíčních kostech.

,,RADŠI takhle, Sasuke." Usmál se pak krátce a shovívavě. Doopravdy si sám nebyl jistý, co by mu mohl udělat.

Sasuke chvíli váhal, ale nakonec ho přecejen uchopil za ruku, která se k němu natahovala.

,,Mrzí mě, co se vám stalo, už jen proto, že já bych se přes to určitě nepřenesl." To myslel Uchiha zcela vážně, něco takového si nedokázal živě představit. Ztratit Itachiho, zešílel by... ale tak proč tu teď tak očividně svádí Hidana? Cosi ho k tomu prostě nutilo.

,,A teď mi řekněte, proč vám tak moc vadí ta moje košile?" Neodpustil si menší poznámku.

To je ten problém.... právě že mi ta košile vadí. Pomyslel si zlostně sám na sebe Hidan.

,,Nikoho jsem dlouho neměl, a ty si hraješ holýma rukama s ohněm," upozornil ho klidně. Byl zvyklý říkat věci na rovinu a jestli se chtěl ubránit tomu krásnému roztomilému pohledu, musel ho varovat.

,,Něco podobného mi už kdysi jeden nejmenovaný řekl," poznamenal Sasuke s úlisným pohledem. Moc dobře si vybavoval tu scénu s Itachim v autě a v kuchyni, tam si taky dost koledoval... A zatím vždycky dosáhl toho, čeho chtěl. ,,Ale když ono je tak těžké přestat." Hodil po něm rádoby nevinným pohledem a sám si rozepl další knoflíček u košile. ,,Krom toho je tu vedro," řekl rychle, aby to nevypadalo tak blbě.

,,Sasuke, nevíš co děláš..." upozornil ho se skousnutým rtem světlovlasý a nadechl se, jako by ve vzduchu nebylo dost kyslíku. Tohle vážně bylo trochu moc... začínal mít se sebou problémy a dobře si to uvědomoval.

,,Jdeme pokračovat ve výuce..." rozhodl se se sebezapřením.

Sasuke v ten moment málem zkameněl. To snad nemyslí vážně!? Tenhle chlap se dokáže fakt dost dobře ovládat, tohle by nevydržel dokonce ani Itachi!

,,Tak dobře," řekl se značným zklamáním a začal si v pohrávat ještě s jedním zapnutým knoflíčkem, který pomalu rozepínal, ale trvalo to zatraceně dlouho, než to udělal. Třetina jeho hrudníku se tím pádem odhalila Hidanovým zvědavým očím.

Jediné vysvětlení, proč po něm Hidan ještě neskočil bylo, že se jako herec musel učit ovládat. Dokonce se vyvaroval i náznakům nervozity, jako byly zatnuté pěsti, nebo celkové napětí těla. Působil pořád vesele a uvolněně, ale z očí se mu dalo vyčíst, že má sám co dělat. Když Sasuke přišel, měl Hidan košili rozepnutou tak, že mu byly vidět svaly kousek pod klíční kosti a Sasuke to měl už skoro jako on. Hidan si zvykl, že se na něj lidi dívali a částečně mu to dělalo i dobře, protože člověk s karmínovýma očima, světlými vlasy a dokonalým tělem se jen tak na ulici nevídá, ale teď mu vadil pohled Sasukeho černých panenek. Neznatelně se zachvěl. Doopravdy si začínal uvědomovat, co po něm jeho tělo chce.

,,Tak jdeme dál. Dejme tomu, že mi přečteš kus z téhle knihy a pokusíš se ho co nejlépe zarecitovat." Podal mu jakousi příručku, podepřel si dlaní hlavu a malíčkem přejížděl po svém spodním rtu. To byla snad jediná známka toho vnitřního boje, který sám se sebou sváděl.

Sasuke si od něj knížku převzal, pochopitelně se při tom nezapomněl dotknout aspoň letmo jeho ruky.

Když začal číst, vůbec nevnímal, co se tam vlastně píše, hlavně se soustředil na svůdné pohledy a pohyby rtů společně s jazykem. Věděl o sobě, že je víc než hezký, proto si to mohl dovolit. Nikdy nepochyboval o tom, že dostane každého, na koho si jen ukáže, ale nikdy o to nestál... až teď.

Hidan vzdorovitě semkl rty k sobě. To bylo víc než nesnesitelné. Naklonil se k němu, možná blíž, než by měl.

,,Na recitaci budeš muset ještě trochu zapracovat, ale na začátečníka to ušlo." Soustředěnost značily přivřené temně rudé oči a dokonce teď jemně klepal prsty o stůl, takže sem tam o skleněnou desku zavadil masivním stříbrným prstenem, který nosil na prsteníčku.

,,Dobře, vy jste tu učitel..." Usmál se Sasuke tajemně. Teď si byli snad nejblíž, Uchiha si tak mohl do detailů prohlédnout jeho oči a rty... cítil jak hrozivě nahlas mu z toho bije srdce. Je tak nádherný... problesklo mu hlavou.

Nenápadně odložil knížku a chytil Hidana za tu ruku, kterou klepal o desku stolu, nic nevysvětloval, jen se mu upřeně díval do těch zvláštních očí.

Tentokrát světlovlasý neucukl, i když si to přál. Prostě nemohl.

,,Sasuke..." Zasyčel varovně skrz zuby. Při tom jménu jen neznatelně pohnul tenkými přísními rty. V tom tónu bylo něco varovného. Varoval ho sám před sebou. Ten kluk byl naprosto okouzlující a Hidan věděl, že se mu už nemůže dál bránit. To byl nadlidský úkol.

,,Hm?" Roztáhl Uchiha rty do vyzývavého úsměvu. Rty jako by ho sám vyzýval, aby se ho dotýkal... a nejen to.

Když se Hidan stále k ničemu neměl, stiskl mu ruku, za kterou ho stále držel. Na moment se mu zdálo, že se v tom doteku zajiskřilo. Atmosféra přesycená chtíčem z obou stran se stávala nedýchatelnou.

Hidan se k němu ve vteřině nahnul a na okamžik pootevřel mírně rty a když už se ho téměř dotýkal, ucukl s hlavou na stranu.

,,Promiň..." omluvil se rychle, když mu došlo, o co se právě pokoušel. Sakra tohle je jeho student, ne předmět jeho zájmu! I když se na něj nedíval, cítil jeho pohled, jeho přítomnost. To bylo to nejtěžší mučení, které kdy musel podstoupit.

,,Omluva se přijímá a teď to napravte" řekl Sasuke zastřeně s přivřenými víčky. Věděl, že se Hidan omlouvá za to, že podlehl, ale Sasuke to otočil. Teď do vypadalo, že se Hidan omluvil za to, co nedokončil a co si Sasuke tolik přál, aby udělal.

Hidan se na něj zlostně otočil.

,,Já ale..." Chvíli byl zticha a jenom se na něj díval. Pak se ale úplně nečekaně, až ho to samotného překvapilo, jemně dotkl rty jeho odhaleného krku a sjel s nimi o kousek níž. Pak jenom zavrčel ve smyslu: to snad ne a chtěl se odtáhnout.

Sasuke se vítězně usmál... teď si ho u sebe musí jen udržet. Mírně proto pootevřel rty a vypustil z nich ven slastný sten. Znělo to, jako by Hidan právě dělal mnohem víc, než ho jen líbal na krku.

,,Pššššt," řekl pak rychle, jednou rukou vjel Hidanovi do peroxidových vlasů a druhou pod rozevlátou košili na horké tělo.

,,Ty..." zavrčel Hidan, ale nedopověděl to, sjel rukou na jeho bok a stáhl s ho k sobě. Nedokázal se bránit. Prostě toho nebyl schopen. Zrychlil se mu dech, sklonil se k němu a lehce ho kousnul do ucha. Teď už by nejspíš přestat nedokázal.

Sasuke ho jednou rukou stále vískal ve vlasech a druhou mu přejížděl pod košilí po těle. Cítil jeho vypracované svaly... stejné, jako má Itachi... Ne teď na něj nesmí myslet! Zakázal si to.

Aby se co nejrychleji odpoutal od reality, přitáhl si Hidana za zátylek ke svým rtům. Jen po těch jeho něžně přejížděl svými, čekal, až to on sám nevydrží a políbí ho.

Světlovlasý ale místo toho přivřel nebezpečně oči a jemně pootevřel rty. Jenom provokativně jimi stiskl Sasukeho spodní ret. Tak dlouho už nikoho neměl, nedokázal se držet zpátky, i když by jako herec měl být schopen se ovládat. Prsty si mapoval linie jeho krku, klíčních kostí a spodní čelisti.

Sasuke se k němu ještě víc natiskl. Jazykem přejel po jeho vrchním rtu a prsty obkroužil místo na břiše těsně nad lemem jeho kalhot. Druhou ruku měl stále v jeho vlasech, tím si ho stále víc přibližoval ke svým rtům.

Hidan už to doopravdy nevydržel a prudce jazykem vjel mezi Sasukeho rty. Touha ho ochutnat jeho mysl zamlžila a zamezila mu tak v racionálním uvažování. Svými prsty mu sjel na hrudník a jemně bříškem ukazováčku dráždil jeho bradavku. V téže chvíli se nad něj vyhoupl a stehno mu vklínil mezi nohy tak, aby se jím otíral o jeho klín.

Sasuke zvrátil hlavu dozadu po přívalem slastí a ze rtů mu unikl tichý sten. Ani on už nedokázal normálně uvažovat. Vnímal jen Hidanovo horké tělo, které se k němu tisklo. Obě ruce mu položil na boky, přitáhl si ho blíž k sobě a jazykem ho polaskal po tom jeho. Chutnal božsky, konečně se v tom mohl utvrdit. Ač si to nchtěl přiznat, už od začátku ho jeho rty fascinovaly a toužil se jich dotýkat.

,,Sasuke, nech toho..." zavrčel Hidan s jasným podbarvením slasti v hlase. Bylo to neskutečně svádějící.... ON byl. Jazykem mu sjel po krku a na místě, kde mu vystupovaly klíční kosti ho lehce kousnul. Ruce teď posunul, takže už se nedotýkal jeho hrudníku, ale přejížděl dlaněmi po jeho stehnech a bocích. To samo o sobě dávalo najevo, že chce víc než tohle.

Sasuke ale jako by ho vůbec neslyšel. Zvedl se z křesla, zatlačil dlaní na jeho hrudník, aby se zády opřel o zeď. Potom si před něj kleknul na zem. Rty mu přejížděl přes látku kalhot, nevyhnul se ani místu jeho údu, košili, zpola odhalený krk až na rty, tak se znovu dostal do stoje. Jejich rty spojil v dlouhý a vášnivý polibek.

Hidan zrychleně dýchal, to co teď Sasuke udělal... odpověděl mu na chtíčem naplněný hluboký polibek a rukou mu sjel přes záda na jeho zadeček. Až teď si plně začal uvědomovat, jak moc ho chce.

Možná nastal čas, aby to jeden z nich ukončil. Než se to zvrhne v něco, čeho by mohli oba litovat... především Sasuke. Ale Uchiha se k něčemu takovému vůbec neměl. Naopak objal Hidana okolo ramen a vklínil mu koleno mezi nohy. Chtěl ho slyšet stenat.

,,Dost..." V tom příkazu už ale bylo něco, co se podobalo vzdychu. Hidan se držel velmi dobře, před kamerami v tom měl praxi, ale začínalo to být těžší a těžší. Sjel mu dlaní po stehně, stiskl ho a vyvedl mu nohu do úrovně svého pasu, pak mu rukou přejel po noze zpátky až do jeho klína. Pořád to bylo ještě přes látku jeho kalhot, ale oběma bylo jasné, že jestli se nazarazí, tak....

Sasuke mu pomalu rozepl knoflíček i zip u kalhot a oběma rukama mu vjel za lem kalhot. Jen se ho držel za vnější stranu stehen a neustále po nich přejížděl nahoru a dolu. Nic víc zatím nedělal, chtěl nejdřív, aby po něm Hidan neskonale moc toužil a teď už věděl, jak toho docílit.

Rty se od něj odtrhl a přisál se mu na krk.

Světlovlasý vzrušeně zavrněl a přitiskl si ho blíž k sobě. Rukou mu zajel ke klínu a prsty ho dráždil na podbřišku, zatímco svými rty se vzrušeně dotýka jeho lícních kostí. Když se dostal až k uchu, jemně ho mezu zuby stiskl.

,,Chci tě..." zašeptal tiše, ani si sám dobře neuvědomoval, co dělá.

Při těch slovech se Sasuke vzrušením mírně zachvěl.

Nohu, kterou mu Hidan držel, obtočil okolo jeho pasu, takže se teď jejich klíny vzájemně dotýkaly. Jen se o něj zlehka otřel a tluměně zavzdychal. Jeho ruce stále bloudily po Hidanových stehnech, ale teď mu jimi přejížděl až nebezpečně blízko jeho údu přes látku spodního prádla.

Hidan se kousal do rtů, bylo na něm poznat, že se ještě pořád snaží ovládat, ale prohrával na plné čáře a nenechavé, vášnivé doteky Uchihy mu v tom nijak nepomáhaly. Přitiskl si ho ještě blíž k sobě a dlaní mu zajel pod lem jeho kalhot, ale zezadu.

To už byla pro Sasukeho poslední kapka, už se nedokázal držet. Rukama vklouzl pod Hidanovo spodní prádlo a pouze bříšky prstů po něm přejel. Cítil, že je stejně vzrušený jako on, což se mu víc, než zamlouvalo. Cítil se dobře, že dokázal někoho takového až tak rajcovat.

Ucítil, jak mu Hidan zlehka zaryl nehty do stehna a mezi tenkými rty se mu prodral docela tiché zasténání. Rychle, aby s vyvaroval dalším zvukovým projevům, se přisál rty ke straně jeho bělostného krku a pomalu mu stáhl kalhoty až ke kolenům.

Sasuke krátce zavzdychal, potom se od něj pomalu odtrhl. Věnoval Hidanovi tajemný úsměv, rty přitiskl mezi jeho klíční kosti a sjel s nimi po jeho tělě až k rozkroku. Nejdřív se ho jen dotýkal přes látku, po chvíli mu stáhl i trenky a lehce po něm přejel jazykem.

Hidan se chvíli marně pokoušel nadechnout. Pak mu rukou vjel do černých krásných vlasů, zaklonil hlavu, zavřel oči a i když se tomu bránil, slastně zavzdychal. Původně si myslel, že je Sasuke jenom malý kluk, co si plete dojmy s pomy, ale teď mu sám Uchiha dal jasně najevo, že ho podcenil. Jemně si druhou rukou pohrával s liniemi svalů na jeho hrudníku.

Sasuke si k němu pomalu klekl. Nejdřív ho polaskal jen na špičce, potom ho jazykem jemně obkroužil a z jedné třetiny ho vzal do úst. Nespěchal, protože si moc dobře pamatoval, jak citlivé má dávicí reflexy. Jedna věc byla znemožnit se před vlastním bratrem, ale druhá před tak známým a ještě k tomu snad po každé stránce dokonalým hercem.

Světlovlasý měl co dělat, aby se mu nepodlomila kolena a on se nesvezl na zem. To co Sasuke dělal...

,,Kde ses sakra..." Nechápal, jak kluk jeho věku dokáže tohe. Bylo to v tolika směrech mnohem lepší, než co mu dělali jeho předešlí partneři a tenhle pocit ještě umocnila doba, po kterou musel Hidan 'abstinovat'. Začínal mít sto chutí mu buď do těch horkých úst s šikovnými rtíky a jazykem přirazit, nebo si ho k sobě otočit zády a...

Sasuke si ho pomalu vsunul celého do svých úst až do krku. Jen ho několikrát pomalu vysunul a zase zasunul, pak se znovu postavil na nohy. Polaskal ho na krku, aby mu z ústní dutiny zmizela jeho pachuť. Chtěl ho líbat na rty, ale pochyboval, že by to teď Hidan chtěl, když ho měl v puse.

Hidan v tom nejspíš neviděl sebemenší problém. Chvíli se do jeho rtů vpil, pak si ho k sobě otočil druhou stranou a rty ho polaskal na zádech.

Sasuke zvrátil hlavu dozadu tak moc, že si ji z části položil na Hidanovo rameno. Rychle toho využil a přejel mu jazykem po oušku. Neopoměl mu do něj slastně zavzdychat, aby věděl, jak moc to chce.

Prudce se k němu sklonil a zakousl se mu s něžnou vášní do krku. Nenechal ale Sasukeho se na tuhle bolest soustředit, protože do něj v téměř identický okamžik pronikl prstem a dlaní na jeho hrudníku si ho přitáhl těsněji k sobě. Jeho mladé a krásné tělo ho neskutečně vzrušovalo. Chtěl ho... strašně moc.

Sasuke se chytil jeho ruky na svém hrudníku a hlasitě zastenal. Ten pocit, že je Hidan uvnitř něj, i když jen prstem, ho neskutečně vzrušoval. Věděl, že kdyby do nej pronikl svou chloubou, bolelo by to, ale i přes to se nemohl ubránit myšlenkám na to.

,,Ahhh," zastenal mu znovu do ouška a lehce po něm přejel rty. Hlavu měl stále položenou na jeho rameni, i když ho stálo mnoho úsilí, aby ji tam přes tu slast vůbec udržel. Měl ve zvyku sebou vždycky dost házet.

Hidan slastí tlumeně zavrněl a srazil ho na pohovku, která stála uprostřed pokoje. Ležet bylo v tu chvíli příjemnější. A pocit, že leží nad vášní se svjejícím Sasukem, byl ještě lepší. Opatrně přidal i druhý prst, přivřel oči a konejšivě mu rty a jazykem přejížděl po uchu.

,,Sasuke.... já.... můžu..?" Větu měl zadrhávanou přerušovaným dechem, které označovaly to, jak moc touhy zadržuje. Bylo obdivuhodné, že se byl ještě v tuhle chvíli schopen držet a ptát.

,,Prosím..." zavrněl Sakuke tiše a mírně se nadzvedl v pánvi, aby se mu do něj lépe pronikalo. Nemohl se dočkat, až se spojí v jedno tělo. Pořád mu to připadalo tak šíleně zvrhlé a zakázané... to ho právě tolik vzrušovalo. Viděl ho podruhé v životě a už tu spolu dělají takové věci.

Políbil ho ještě lehce na rty, chodidlem se mu otřel o vnější stranu stehna a už jen čekal na ten magický okamžik spojení.

Hidan se prudce nadechl, Sasukeho slova znamenala, že se nemusí držet... hladově mu dlaněmi přejel po bocích, zastavil se na zadečku, jemně si ho nadzvedl a nečekaně po něj pronikl. Ne úplně, to nešlo, Hidan nejspíš mimo herectví mohl být i pornoherec, byl dokonce i větší než Itachi a už u toho bylo co říct.

,,Ahhh!!" V tom výkřiku bylo víc bolesti než slasti. Sasuke se kousl do ruky, aby tolik nekřičel. Druhou rukou chytil Hidana pevně okolo pasu. Tím mu naznačil, aby se v něm zatím nepohyboval. Potřeboval si na něj nejdřív zvyknout.

Světlovlasý se nepohnul, ale sklonil se k Sasukemu a jemně mu přejížděl po hrudníku a krku, laskal jeho kůži svými měkkými rty a přerýsovával linie jeho vyrýsovaných svalů. Zabýval se tím z části proto, aby mu pomohl uvolnit a zčásti proto, aby zaměstnal svá ústa. Nechtěl ještě pořád vzdychat nahlas.

,,Dobrý," řekl Sasuke po chvíli a nejistě se proti němu pohnul. Konečně se do něj vešel celý bez větší známky bolesti. Obemknul nohu okolo Hidanova pasu a volnou rukou mu vjel do vlasů. Za zátylek si ho přitáhl ke svým rtům. Pomalu mezi ně vklouzl svým jazykem a vyzýval k milostné hře ten Hidanův.

Zvláštní bylo, že tentokrát si to Hidan po dlouhé době doopravdy užíval. Provokativně ho kousl do jazyka a tvrdě do něj přirazil. Byl poměrně velký, takže se hned napoprvé dostal tam, kam ostatní se Sasukem, ve většině Itachi, až po minimálně pěti minutách sexu.

Pro Uchihu to bylo dost nečekané. Nikdy nepocítil tu intezivní slast tak brzy. Donutilo ho to zvrátit hlavu dozadu a hlasitě zastenat. Jeho pohled při tom ulpěl na hodinách. Za patnáct minut přijde Naruto a spol. To nebyla dobrá zpráva. Rychle proto proti Hidanovi přirazil, aby to měli co nejdřív za sebou. Ne že by nestál o dlouhé milování s ním, ale tlačil je čas.

Světlovlasý tiše zasténal a zrychlil tempo přírazů. Radši si ho přidržoval za boky a volnými prsty mu jemně přejížděl po kůži, aby mu neudělal modřiny. To byla doopravdy zvláštní technika, ale jak to tak vypadalo, fungovala. Nevědomky tak ale rozetřel make-up na Sasukeho těle, který mu tam napatlal Itachi, aby nebyly vidět ty předešlé modřiny. Sasuke to ale neviděl, protože měl slastí přivřená víčka. Cítil, že každou chvíli bude a nedokázal se tak soustředit na cokoliv jiného. Jen Hidanovi slastně vzdychal do ouška, aby ho donutil k rychlejšímu konání.

Ten měl se sebou taky co dělat. Začal sténal hlasitěji a častěji, přírazy měl čím dál tím hlubší. Asi po dvou minutách se prohnul v zádech a slastně zavzdychal. Vyvrcholil do něj těsně před tím, co prsty obkroužil jeho úd a jemně ho zača třít, aby tak umocnil jeho vzrušení.

Právě v ten moment došel svého vrcholu i Uchiha. Jen jedním očkem mrknul na hodiny a zjistil tak, že mají ještě dvanáct minut. Stejně ale nevěděl, jak ten čas využít. Byl zpocený a udýchaný z tak namáhavé činnosti.