Untouched 13

No vidíte, jak krásně umíte komentovat :D

---

Sasuke si spokojeně položil hlavu na Itachiho rameno a pomalu ho nechal ze sebe vyklouznout.
,,Půjdu se osprchovat," oznámil mu, ale ještě se ani nezačal zvedat z jeho klínu.

,,Ne, ty nepůjdeš." Itachi dokonce pochyboval, že by toho byl schopen. Zvednul se i se svým malým pokladem v náručí a bez větších potíží ho donesl do koupelny, kde ho konečně pustil na zem.

,,Ty chceš jít se mnou?" Dělal Sasuke nechápavého. Hned na to dal do vany špunt a začal napouštět vodu, neodpustil si ani hromadu pěny.

Asi by měl správně hlídat vodu, aby vana nepřetekla, ale s Itachim těsně vedle něj to prostě nešlo. Posadil se na okraj vany a přitáhl si ho za pravou ruku blíž k sobě. Ještě stihl spatřit jeho zločinecký úšklebek a hned setinu sekundy na to vězel až po krk ve vaně. Vypadal rozkošně...

Itachi se nad něj naklonil a ve tváři mu hrál škodolibý úsměv.

,,Takhle rychle si ve vaně v životě nebyl, hm?"

,,Itachi!" Dělal Sasuke uraženého.Naštvaně si prohlížel svoji košili, kterou mu ani Itachi nestihl sundat při jejich činnosti v kuchyni.

Potom se ale usmál stejně zlověstně jako Itachi a začal na něj stříkat vodu s pěnou.

,,Ne! Bratře, přestaň!" vykřikl starší Uchiha naschvál to staromódní označení, jak mu říkal jenom, když ho zlobil nebo když byl naštvaný. Momentálně platila ta první možnost. V černých dlouhých vlasech se mu usadily chomáčky načechrané pěny a po bílé tváři mu stékaly kapky vody, ale nemohl se udržet, aby se neusmíval.

,,Ty sis začal," namítl Sasuke se smíchem a nepřestával po něm házet pěnu. Sám brzy vypadal jako sněhulák, protože bílé chomáčky lítaly každým směrem.

,,To nepopírám," zavrčel Itachi. Ponořil ruku do vody, chytil bratra za kotník a nečekaně prudce ho zvedl, čímž se bratrův obličej octl pod hladinou.

Sasuke sebou začal okamžitě házet, jako by mu šlo o život. Vodu měl v tu chvíli snad všude... i tam, kde ji zrovna dvakrát nechtěl. Kopal tak moc, že shodil do vody všechno, co se nacházelo v jeho dosahu včetně fénu a nakonec i Itachiho. Ten elektronický přístroj bleskově vymrštil ven, sám se sebou už ale nic neudělal, ležel ve vodě. Tohle nebyl nejlepší nápad.

,,A kdo to bude vytírat?" zavrčel, hned jak se jeho bratr vynořil nad hladinu. Logicky okamžitě lapal po dechu, čehož Itachi využil a mezi pootevřené rty mu vsunul svůj jazyk. Jestli chce vzduch, tak jenom od něj.

,,Tys to zavinil, takže ty," zamumlal mu Sasuke do rtů a z čela mu odhrnul mokré pramínky vlasů. Sám si potom stáhl promočenou košili a hodil ji směrem k pračce.

,,Itachi, myslíš, že se to dělá ve vaně líp než na suchu?" zeptal se ho beze studu. Považoval to za normální otázku, i když před pár dny by se ho na něco takového určitě neodvážil zeptat.

Jeho bratr se zasmál.

,,To vážně nevím, ale teoreticky vzato... asi jo. A neříkej mi, že máš ještě energii." Zakroutil hlavou, ušklíbl se a odstranil mu mokré pramínky z tváře. Byl rozkošný... víc než to.

,,Tak to vyzkoušíme prakticky." Hodil po něm Sasuke svádivým pohledem. Věděl, že mu Itachi neodolá. ,,Nebo snad nechceš?" zeptal se rádoby zklamaně.

Itachi překvapením pootevřel ústa. Nechápal jak... někdo může mít takopvou výdrž... třikrát za sebou! V jeden den! Jako uke! Kde se tohle v jeho bratrovi vzalo, to... nedokázal pochopit. Opřel se o protější stranu vany, založil si ruce na prsou a zvedl jeden koutek úst do úsměvu. Pak promluvil. Krátce, úderně, vyzývavě, ale jasně: ,,Přesvěč mě."

Sasuke se k němu jako na povel přisunul blíž. Sedl si mu mezi nohy a něžně ho políbil na rty. Ač nerad se od něj na chvíli odpojil, aby se mohl potopit pod vodu a vzít do úst jeho úd. Dostalo se mu tam i trochu vody, ale protože se pěna držela hlavně u hladiny, nebylo to nijak strašné.

Po pár vteřinách se vynořil kvůli nádechu, kyslík mu při takové činnosti docházel docela rychle, hned na to se ale znovu potopil k Itachiho tvrdému penisu.

Starší Uchiha se usmál, měl skousnutý spodní ret, skloněnou hlavu a zavřené oči. Šikovnosti se meze nekladou, jen co je pravda. Měl trochu nutkání mu chytit hlavu a určit si tempo, ale musel být trochu tvrdší a ovládat se. Takhle snadno se přesvědčit nesmí nechat...

Po šestém vynoření se Sasuke k jeho údu už nepotopil, protože mu na to nestačil dech, ale sedl si na jeho klín a zadečkem se otřel o jeho úd. Pro sebe se usmál a své rty přitiskl k Itachiho krku. Prsty jedné ruky něžně přejížděl po jeho šíji.

,,Zase..." zasténal starší Uchiha už s jasným chtíčem v hlase a znovu dnes už po kolikáté do něj tvrdě přirazil... ten pocit... úžasný pocit spojení s milovanou osobou ho nikdy neomrzí.

Jelikož byl Sasuke roztažený už z jejich předešlého řádění, tak ho to ani trochu nezabolelo.
,,Myslím, že je to ve vodě stejný jako na suchu," oznámil mu dřív, než do něj stačil Itachi přirazit, protože potom by měl s mluvením daleko větší problémy. ,,Je to prostě dokonalý." Uzavřel to.

,,To se ti jenom zd..." Itachi nechtěl vysvětlovat, že díky dalším praktikám plus vodě už ho to bolet vůbec nebude, hlavně ani nemohl. Otočil obličej tak, že ho zanořil do bratrových černých vlasů a tlumeně do nich zasténal.

Sasuke se proti němu zkusil intenzivněji pohnout, hned ho polila vlna slasti. Musel začít ještě víc přirážet, aby ten pocit nezmizel. Hlavně chtěl slyšet sténat Itachiho.

I ten se proti němu pohyboval, a tak docílil mnohem hlubšího průniku. Ani necítil Sasukeho váhu díky vodě, ve které leželi. Ještě že tohle bratra napadlo, byla by škoda se o to připravit. Zatnul nehty do jeho zad a tiše zastenal jeho jméno.

Sasuke se pod přívalem slasti prohnul v hřbetě jako kočka. Opět dosáhl vrcholu dřív než Itachi, nechápal, jak to jeho bratr může tak dlouho vydržet. Nicméně proti němu nepřestával přirážet, chtěl, aby tu slast vnímal spolu s ním.

Po chvíli se jeho bratr ohleduplně chtěl odtáhnout, ale Sasuke ho nenechal a tak byl nucen starší z nich vyvrcholit znovu do něj.

,,Sasuke..." Hlasitě oddechoval. Pořád to bylo tak... úžasné a nové... to bylo až k nevíře.

,,Už fakt nemůžu." Přiznal mladší Uchiha svou prohru a položil si hlavu na Itachiho rameno, aby se pořádně vydýchal. Chtělo se mu spát a bylo mu jedno, že je ve vaně, hlavně, když tu má Itachiho.
,,Miluješ mě?" Nezapomněl se zeptat.

Itachi zaskřípal zuby, odtáhl se, aby mu viděl do tváře a ušklíbl se. ,,Ještě jednou se zeptáš na něco tak triviálního, jako je jedna a jedna, tak slibuju, že tě vezmu do postele a donutím tě k tolika orgasmům, že zemřeš vysílením."

,,To bys ale zemřel se mnou." Vyplázl na něj Sasuke jazyk. I když musel přiznat, že by to byla nádherná smrt. Takhle chce jednou zemřít.

,,Chce se mi spát," dodal a zavřel oči.

,,Blázínku." Usmál se Itachi, zvedl se a zabalil ho do obrovské osušky. Pak ho přenesl na jeho postel, setřel mu poslední zbytky vody, přikryl ho a vydal se uklidit koupelnu.

Sasuke si přitáhl peřinu blíž ke krku, protože mu byla zima a hned na to usnul vyčerpáním. Bylo něco málo k večeru a on už spal jako zabitý. To se mu moc často nestávalo.

Itachi dodělal koupelnu a pak dostal nápad. Jestli by měl Deidarovi dát přes držku, je na to nejvyšší čas.

Mladší Uchiha se asi po patnácti minutách probudil, nedivil se, že vedle něj Itachi není, určitě dělá něco bohulibého, jako je uklízení nebo vaření. Položil si proto notebook na kolena a najel na facebook.

Itachi mezitím kráčel pomalu k Deidarovu domu. To, že poslal Sasukemu to video, ho rozčilovalo a ještě k tomu to znásilnění... jak byl naivní, když si myslel, že to jednou nocí s ním skončí.

Sasuke neměl o Itachiho plánech ani potuchy, jen znuděně projížděl facebook, když narazil na Hidanův profil a taky měl žádost o přátelství od Naruta. Chvíli se rozmýšlel, ale nakonec ho přijal.

Podle všeho byl ten světlovlasý sympaťák dost oblíbený... podle počtu přátel, příspěvků na zdi, komentářích k jeho fotkám.... logicky, byl to herec a režisér. A jenom dva tiséce přátel měl proto, že většina jeho 'obdivovatelů' chodila do jeho fan skupiny. Na svůj profil si přidával jenom lidi, které dobře znal.

Sasuke jeho profil jen letmo projel, žádost o přátelství mu rozhodně nepošle, neposílal ji nikdy nikomu. Čekal, až si lidi najdou jeho. Krom toho netušil, jestli by zrovna on stál o to mít v přátelích někoho ze svých studentů.

Itachi mezitím došel k blonďákovu domu a zastihl ho právě, když vcházel dovnitř. Chytil ho za límec a beze slova strhnul na stranu.

,,Vysvětlení nepotřebuješ, domyslíš si to," zavrčel a vrazil mu pěstí tak silně, že mu musel nejspíš opravdu zlomit nos, protože mu tekla i krev a skopl ho ještě na zem.

Pokračoval by, ale pak se zarazil. Ne, tohle mu stačilo. Beze slova se otočil a odešel k brance. Zmetek jeden.

,,A taky nebudeš sahat na to, co je moje," zavrčel ještě tiše, ale dost hlasitě na to, aby ho Deidara slyšel.

,,Slabochu!" zakřičel na něj blonďák, ale nos ho tedy bolel pořádně. S tímhle bude muset k doktorovi. Nechtěl žádnou vadu na kráse, díky svému vzhledu totiž dostal pomalu kohokoliv.

Itachi ho ignoroval. Musel uznat, že se mu po tomhle dost ulevilo, už bylo dost pozdě. Ještěže šel sám, kdyby vzal Sasukeho, v téhle čtvrti by ho akorát někdo znásilnil. ,, Zase," zavrčel, ale bylo mu lépe. Měl by to dělat častěji. Zasmál se sám pro sebe a přitáhl si límec kožené bundy ke krku. Večer tu bývala zima.

Sasuke se zatím vůbec nestaral, kde Itachi je ani nevěděl, že není doma. Úplně se ponořil do světa facebooku. Dokonce nakonec po několikahodinovém váhání poslal Hidanovi žádost o přátelství. Aspoň se budou moci líp domluvit na těch zvláštních hodinách herectví.

Možná to bylo zvláštní, možná ne, ale Hidan jeho žádost po dvou minutách potvrdil a zelená tečka oznamovala, že nejspíš také v tuto chvíli sedí u svého počítače.

Sasukemu se tak ukázaly věci, které byly ostatním užvatelům mimo jeho přátelé skryty. Takhle zjistil, že není zadaný. Pak si zamyslel na tím, proč se o to vůbec zajímá... možná zvědavost.
Najednou ho někdo chytil za ramena a prudce stiskl.

,,Baf bráško!" vykřikl Itachi s úšklebkem vepsaným v andělské tvářičce.

,,ÁÁÁÁ!!" Sasuke leknutím shodil notebook na zem, možná je čas, aby si polštář dal na opačnou stranu postele. Takhle vždycky seděl zády ke dveřím, pak se nemá takhle lekat.

,,Notak klid..." Itachi se smál tak, že nemohl pomalu ani mluvit.

,,Fakt vtipný." Sasuke popadl notebook, položil ho na stůl a ještě koukal, kde se co děje. Docela ho překvapovalo, že mu nikdo nepíše. Kdykoliv se totiž přihlásil, začala ho otravovat pomalu celá škola. Díky svému vzhledu měl popularitu, o kterou vlastně ani pořádně nestál.

,,Co tam zas děláš? Sasu, jestli zase chatuješ na TĚCH atránkách, tak..."

,,Klid, jsem jen na facebooku," opáčil mladší, aniž by se na něj podíval.

,,Budeš se věnovat mně, nebo té odporné modré zrůdě, které říkáš xichtokniha?" Povytáhl na něj Itachi obočí a přejel rty po bratrově krku. ,,Mimochodem, Deidy bude muset na plastiku nosu."

Sasuke mu vjel jednou rukou do vlasů, aby si ho u sebe udržel, pak se ale zarazil... Přehrál si v hlavě všechny jeho slova a zeptal se: ,,Ty si byl za Deidarou?" Vůbec si nevšiml, že Itachi někam zmizel.

,,Jo. Docela dlouho zlatíčko. Škoda že ti tentokrát nepošle kazetu, co jsme tam dělali, myslim že by ses bavil."

,,Doufám, že bude mít jizvy," poznamenal Sasuke škodolibě. Nepřál Deidarovi nic pěkného.
,,Víš, že jsem toho učitele našel na facebooku?" převedl řeč jinam a ukázal mu Hidanův profil.

,,Vypadá docela dobře. Divim se, že je nazadanej," poznamenal Itachi s rychlým postřehem. Na to se prostě člověk podívá ani neví jak.

,,Slavnej herec, hm? Taky to má dobrý." Ušklíbl se, nahnutý přes něj k počítači.

,,Hm, ale ty jseš tisíckrát lepší," namítnul mladší Uchiha a něžně ho políbil na rty. Nikdy by nemohl už spát s někým jiným než s ním... nešlo vlastně jen o sex, šlo o všechno.

,,V to jsem doufal." Ušklíbl se starší Uchiha a jemně mu olízl rty. Ruce mu obtočil kolem pasu a spokojeně zavrněl. Nejlepší návrat domů. Ačkoliv nemohl vytísnit z pozadí své mysli skutečnost, že tohle si Deidara nenechá líbit.

,,Mimochodem, kdes nechal bič?" zeptal se ho Sasuke provokativně. Odpoledne na něj úplně zapomněli. Ne že by si přál dostat výprask, ale to by Itachi stejně neudělal.

,,V autě, počkej si na zítra, ďáblíku," slíbil mu s úšklebkem bratr a kousnul ho do spodního rtu.

,,Taky jsem dneska už unavený," přiznal se Sasuke s hlasitým zívnutím. Zaklapl svůj laptop a rozvalil se na své posteli. Čerstvě si ji povlékl, takže nádherně voněla.

,,Dobře miláčku, tak si běž lehnout." Itachi se sám osprchoval a ještě zašel na počítač, dlouho tam nebyl. Facebook neměl, ale na skypu měl mezi přáteli ještě pořád Deidaru. Přihlásil se tam, aby si ho zablokoval.

Sasuke se naštvaně zvedl z postele, čekal, že Itachi půjde spát s ním. Proto si to namířil k němu do pokoje.
,,Nepůjdeš spát se mnou?" zeptal se ho dotěrně, rty mu při tom přejížděl po šíji.

,,Ano lásko, jenom si bloknu toho idiota. Moc tam nechodim, ale nechci ho tam mít." Pohodil Itachi hlavou k načítající se modré stránce skypu.

,,Dobře."
Sasuke si zatím lehl na jeho postel a spokojeně přivřel oči. Těšil se, až si k němu Itachi přijde lehnout, pak bude moct spokojeně usnout.

Itachi zavrčel, když mu počítač oznámil, že Deidara je online. Chvíli trvalo, než si našel jeho profil a konečně se rozhodl smazat ho.

,,Itachi, pojď už," zamumlal Sasuke rozespale, chtěl se k někomu přitulit a polštář už mu nestačil. Nesplňoval jeho požadavky na kvalitní přitulení.

,,Hned lásko," odvětil mu bratr něžně a zaklapl počítač. Teď už ho nic rušit nebude. Lehl si k bratrovi a jemně si ho k sobě přivinul.

,,Mmmm," zamumlal Sasuke spokojeně a políbil Itachiho na krk. Po pár vteřinách už tvrdě spal. Dnešek ho vyčerpal víc, než mohl čekat.

Ráno se probudil o chvilku dřív než jeho bratr, šel proto udělat snídani, a že to moc často nedělal.

Itachiho v polospánku vyrušily zvuky z kuchyně. Cinkání nádobí a příborů, jak jsou pokládány na kuchyňskou linku... copak už se vrátili rodiče? Ti mají přijet přeci až zítra ne? Trochu zmateně se posadil a lehce se protáhl. Vůbec se mu z té vyhřáté postele nechtělo, jenže kdyby tam zůstal ještě o něco déle, příště by se nezvedl vůbec. Se sebezapřením pro povinnost se dotkl bosými chodidly chladné země, přes ramena si přehodil župan a pomalými, rozespalými kroky došel jen v kalhotech do kuchyně. Pohled na bratra ho dost překvapil. Tohe obyčejně ve zvyku nemíval.

,,Sasuke...?" zeptal se zmateně.

,,Podařilo se mi udělat míchaný vejce, dokonce jsem je ani nepřipálil," řekl Sasuke hrdě a po vzoru Anglie k tomu ještě opekl slaninu. Do bílého hrnku potom nalil earl grey.

,,No já zírám." Zamrkal překvapeně Itachi. ,,A pánev to přežila...?" zeptal se opatrně.

,,Tse, no jasně že jo, teflon přežije dokonce i mě." Šťouchnul ho Sasuke prostředníčkem do žeber.

,,Dobře, otázku ohledně tvého zdraví jsem si nechal hned po pánvi." Vyplázl na něj Itachi jazyk.

,,Ale... díky." Usmál se a vtiskl mu letmý a provokativní polibek na nos.

,,Příště se na tebe vykašlu, nevděčníku," řekl Sasuke rádoby naštvaně, ale vzápětí se k Itachimu přivinul. I když ho provokoval, tak mu nedokázal odolat.

,,Hni se a máš čaj za krkem." Ušklíbl se na něj jeho bratr a přenesl věci co Sasuke připravil na stůl. Dneska měl neobvykle dobrou náladu hned po ránu.

Sasuke si sedl ke stolu a upil trochu čaje. Musel se hodně ovládat, aby nepřešel k Itachimu a aspoň ho nepolíbil. Nechtěl, aby si jeho bratr myslel, že s ním chce zase spát. Už teď si připadal dost nadržený, ale házení svádvými pohledy na jeho osobu se neubránil.

Itachi si s něčím takovým očividně hlavu nedělal, protože jazykem v provokativním gestu obkroužil okraj hrnku, přitiskl k němu svoje měkké rty, přivřel oči a naklonil nevinně hlavu ke straně.

Sasuke rychle sklopil oči k zemi. Nemohl se na něj dívat a vydržet v klidu, když tohle dělá. Tolik si přál, aby se rty dotýkal těch jeho namísto okraje hrnku.

,,Děje se něco, bráško?" zavrněl Itachi sladce a nechal si lem županu z jednoho ramene spadnout, takže v brzkých ranních paprscích se leskla bíle jeho kůže na krku, stín zdůraznil ladné linie jeho klíčních kostí a celé poloviny hrudníku, částečně zakrytého černými hadími prameny vlasů. Dlouhými světlými prsty poklepával na porcelánový hrnek a lehce si skousl spodní měkký ret.

Sasukemu zrudly při tom pohledu tváře, pohled klopil výrazně dolů k desce stolu, aby to Itachi neviděl.

Po chvíli se ale přestal ovládat, přešel k Itachimu a obkročmo si na něj sedl.

,,Netrap mě," řekl rádoby smutně a jen se nosem otřel o ten jeho. Cítil při tom Itachiho horký dech na svém krku. Tomu nechtě zacukal koutek jeho úst do úsměvu, ačkoliv nechtěl.

,,Já tebe? Čím prosímtě?" Dělal nevinného hlupáčka a zmateně zamrkal. Hidan měl nakonec pravdu. Nebyl by dobrý herec.

,,Nedělej, že nevíš," opáčil Sasuke naštvaně a schválně se zavrtěl na jeho klíně. Cítil při tom, jak se jeho zadek otírá o bratrův úd. Nic víc ale neudělal, jen sledoval Itachiho reakci.

Itachi se kousnul do rtu.

,,Provokatére," zavrčel tiše, chytil ho za boky a nadzvedl ho, aby se o něj tak neotíral.

To už mu ale Sasuke zajížděl jednou rukou pod župan rovnou k mírně vzrušenému údu, který vzápětí lehce pohladil

,,Já a provokatér?" Zamrkal na něj překvapeně.

,,Ne, vůbec," zaskřípal Itachi zuby a rukou pevně sevřel jeho zápěstí, ale neodtahoval ho. Měl co dělat, aby se nepřestal kontrolovat.

,,Copak?" zašeptal mu Sasuke sladce do ucha a jazykem mu po něm přejel. Sám už měl dost veliké problémy se sebekontrolou. Chtěl ho tolik políbit, ale zároveň v něm vládla touha ho ještě chvíli trápit.

,,Brzdi..." Odtáhl se od něj, byl to takový boj a Itachi se snažil tím víc, protože viděl že prohrává. Sám se sebou, díky Sasukemu. Objal ho kolem pasu a přitiskl k sobě, ale tak pěvně, že nemohl skoro nic dělat.

Sasuke té vzájemně blízkosti okamžitě využil a zašeptal: ,,Jestli chceš, tak si mě vezmi." V duchu se modlil, aby Itachi jeho výzvu přijal.

,,Víš, že lidi zneužívají svých pravomocí?" Ušklíbl se na něj jeho bratr.

,,Já na něco zapomněl..." Zvedl se a rychle odešel. Doopravdy si musel něco sehnat a snažil se opustit myšlenku trápení se nad tím, co MOHL a neudělal. Ale teď si šel najít ty věci. Šátek, ten bič, okovy...

Sasuke po něm hodil pořádně nasraným pohledem. To si snad dělá srandu? Zeptal se v duchu sám sebe. Jak jen v takové chvíli mohl odejít? Muselo ho to ale stát určitě hodně přemáhání.
To, že šel Itachi pro bič, ho vůbec nenapadlo. Už dávno na něj zapomněl.