Untouched 12

Pardon, že to trvalo skoro dva týdny, ale Ájinka byla uvězněna v časové tísni :D ...dobře, to asi přeháním, ale bylo toho fakt moc. Slibuju, že když budete krásně komentovat, tak vám sem dám zítra další díl :D. Lákavá nabídka, že? :D

---

Sasuke vzal opatrně do úst celý jeho úd, aby ho ještě víc vyprovokoval, ale ani jemu se nelíbilo, že je na ně z ulice vidět. Co kdyby je třeba viděl Hidan? Při té myšlence ho polil studený pot, ale Itachiho slastné steny mu dovolily rychle zapomenout. Přejel po něm zuby, ještě jednou ho olízl po celé délce a pustil ho. Byl zvědavý na bratrovu reakci.

Itachi zavrčel, položil mu dlaň na límec a stisknul látku bílé košile. Pak si ho za ní přitáhl a hrubě ho políbil. Nejspíš mu v tu chvíli strčil jazyk až do krku. Sjel mu rukou k jeho podbřišku.

,,Chceš to dělat v autě?" zeptal se ho Sasuke šeptem. Ta předstva ho vzrušovala, pocit, že je ale někdo nežádaný uvidí ho dost děsil. Nicémně chytil Itachiho surově za vlasy a přitáhl si ho znovu ke svým rtům, aby mu mohl jeho polibek opětovat. Vlastně ho ani nepolíbil, spíš divoce šlehl jazykem po tom jeho. Druhou rukou sjel znovu k jeho údu a rychle po něm přejel, další jeho počínání bylo o dost pomalejší. Chtěl Itachiho vyprovokovat k tomu, aby si ho vzal hned teď a tady.

Sám už měl v kalhotách "menší" problém.

,,Chci, abys mi to udělal," zašeptal bratrovi svůdně do ucha a dal mu jednu ruku na svůj zadek.

,,Ty... si... koleduješ..." zavrčel jeho bratr, sevřel rukama jeho boky a strhl ho pod sebe. I když se snažil, tohle už neuhlídal. Sklonil se a mezi rty vsál jemnou kůži na jeho krku. Prudce mu rukou vjel za lem jeho kalhot a zkušenými pohyby ho vzrušil ještě víc, než už byl.

,,Teď mě už nezastavíš..." zavrněl vzrušeně se rty těsně u jeho ucha.

,,Ani nechci," namítl Sasuke ještě pořád plně při smyslech, i když už měl značné problémy vydržet se soustředit na kloudnou větu.

Sám si rozepl kalhoty, aby k němu měl Itachi lepší přístup, přece jen si nevybrali nejvhodější místo na takové věci, ale jejich těla si žádala své. Ještě jednou mu přejel rukou po údu, než si bez jeho pomoci stáhl kalhoty ke stehnům i s trenkama, potom se už jen mírně nadzdvihl s pánví a sám si nasměroval jeho úd do svého zatím staženého otvoru. Hlubší průnik nechal až na Itachim, teď se jen dravě přisál ke jeho rtům, do kterých mu zamumlal: ,,Vezmi si mě." Málem při tom zapomněl vzrušením i dýchat.

,,To neříkej dvakrát..." zavrněl tiše jeho bratr, jednou rukou si ho přidržel za bok a nedočkavě, skoro jako by to bylo jeho poprvé, do něj přirazil. Hned nato slastně zasténal, vjel mu rukou do vlasů a pak mu mezi rty vsunul svůj ukazováček.

,,Ghhh," zahuhňal Sasuke přes Itachiho prst ve své puse. Vzápětí se roztřásl a po tvřářích se mu začaly kutálet slzy bolesti i vzrušení. Přestože to bolelo, cítil v tom i jakou - si zvrácenou rozkoš. Sám proti Itachiho údu prudce přirazil. Nehty se zaryl i přes košili do jeho ramen, až mu látku protrhl. ,,Prosím, bráško," zaskuhral se slzičkami na krajíčku. Objal ho nohami okolo pasu, aby se mu do něj lépe pronikalo, protože kvůli rozměrům auta měl pro Itachiho dost blbý sklon pánve.
,,Neber na mě vůbec ohledy," dodal jen tiše. Toužil po tom pocitu, kdy se v něm mísila bolest se slastí. S Deidarou a těmi ostatními ho to vždycky jen bolelo, žádná rozkoš, ale s Itachim... nedokázal to slovy popsat. ,,Chci, abys mě hned teď vojel," nepřestával mluvit. Takový slovník pro něj byl cizí, ale v tu chvíli, mu to přišlo na jazyk zcela automaticky.

,,K službám..." zavrněl mu Itachi tichý příslib do ouška a tvrdě se proti němu pohnul. Přírazy po chvíli získaly rytmus, ale hloubku jako naschvál neustále střídal.

,,Sasu....ke..." zasténal slastně a nechtě mu nehty vytvořil krásně červené škrábance na hrudníku.

O to víc ho Sasuke nohama drtil okolo pasu, aby dodal jeho přírazům tu správnou délku. Po chvíli dokonce odezněla i bolest. To byl ten moment, který málem dostal Sasukeho do tranzu, protože tohle už se doopravdy nedalo vydržet.

,,Itachi, prosím," zašeptal toužebně a polaskal bratra na krku. Aby se tolik hlasově neprojevoval, a že křičet uměl pořádně, přisál se k té sametově jemné kuži. Věděl, že mu tam udělá pořádný cucflek, ale je to fér, on si zase nějakou hodinu pořádně nesedne.

Jeho bratr jen ztěžka dýchal a mezi rty mu sem tam unikl nějaký vzrušený sten. Jednou rukou mu sjel do klína a začal ho tam dráždit, druhou rukou ho stiskl na boku. Bude tam mít do půl dne určitě pěknou modřinu.

Sasuke už to vážně nezvládal, odtrhl se od Itachiho krku a hlasitě zasténal, na rozdíl od Itachiho se hlasově projevoval až až. Byl přes to všechno ještě pořád dost nezkušený a udržet slast za zuby mu dělalo veliké potíže.

,,Nikomu tě nikdy nedám," zašeptal Itachimu do ucha těsně před tím, než došel vrcholu,a že ho to stálo dost sil!

Cítil, že jeho starší bratr ještě není, nepřestával kvůli tomu proti němu přirážet, i když ho naprosto pohltila vlna slasti.

Itachiho přírazy byly doopravdy o něco tvrdší, ale s tím přicházela i větší vášeň a opravdovost pocitů obou Uchihů. Itachi o něco hlasitěji zasténal Sasukeho jméno a zůstal u něj co nejtěsněji, když v sobě nechával doznít poslední struny slasti, které rozechvěl a rozezvučel jeho mladší bratr. Lépe ten pocit popsat nedokázal.

,,To bylo... úžasný..." zhodnotil stroze, ale poprvé jeho pochvala zněla upřímně a zaslouženě.

Sasuke věděl, že to řekne. Vždycky to říkal, to už stačil během jejich sexu postřehnout.
,,Já vím," opáčil, ale nebyl v tom znát kousek namyšlenosti, protože tentokrát Sasuke věděl, že si tu pochvalu doopravdy zasloužil.

,,Miluješ mě?" zeptal se vzápětí a zadíval se mu hluboko do očí. Neustále ho ovládal pocit, že k němu Itachiho táhne hlavně sex, i když v hlouby duše si to nemyslel.

,,Ty máš otázky." Protočil Itachi panenky, odtáhl se od něj a vytáhl bratra do sedu.

,,Samozřejmě, z celého srdce." Na důkaz svých slov ho jemně kousnul, spíš náznakem, do spodního rtu.

Sasuke ho jen pevně objal okolo krku. Jednou rukou si vzápětí začal natahovat zpátky kalhoty, dřív než to někdo uvidí. Protože zákony schválonosti často fungují a kdo ví, jestli okolo nešel někdo známý.

Itachi se usmál, sjel mu rukou provokativně po boku a pomohl mu se obléct. Sám to pak také rychle udělal. Když otáčel klíčky v zapalování, aniž by se na bratra podíval, mnohosmyslně se usmál.
,,Nemysli si, že jsem na tamto zapomněl. Jenom čekám na vhodnou příležitost."

,,Na co?" zeptal se Sasuke nechápavě, a pak si vzpoměl na bič. ,,Ty mě s tím chceš mlátit?" Přeměřil si ho nedůvěřivým pohledem. ,,Nejsem kůň," namítl. Na oko hrál, že s tím nesouhlasí, ale těšil se, co s tím Itachi vymyslí.

,,Ne, to je pravda. Na koně bych nemohl použít ty pouta." Souhlasil s ním Itachi rezolutně a rozjel se s autem k jejich domu.

,,Jaká pouta?" zeptal se Sasuke převapeně, ale Itachi jen posumál a jinak mlčel.

Sasuke se celou cestu díval s okýnka, viděl v něm odraz Itachiho soustředěného pohledu. Vždycky jezdí tak opatrně.

Když dojeli k domu, rychle otevřel dveře a utíkal do kuchyně pro jednu věc, kterou měl pečlivě schovanou pod linem v pravém rohu. Věděla o tom jen máma, ale nikdy nikomu nic neřekla.

Itachi se smíchem zatím zavíral dveře.

,,Ale bráško, já neříkal, že teď, nemusíš přede mnou tak rychle utikat..." Sehnul se, aby si mohl vyzout boty a potom ze sebe pomalu stáhl kabát. Před zrcadlem v chodbě si ještě prohrábl černé vlasy, aby usměrnil některé uvolněné pramínky z jeho culíku.

,,Já před tebou neutíkám," namítl mladší Uchiha. Potom se podíval směrem ke dveřím, jestli ho Itachi náhodou nesleduje. Nechtěl, aby o té věci věděl. Jeho veškeré soukromí by tak bylo narušeno.

,,Dobře, to bych ti ani neradil. Dáš si něco k jídlu? Nebo máš na něco chuť?" Samozřejmě poslední větou myslel Itachi také jídlo, ale někdy si člověk prostě dvojsmysly neuvědomí. Došel až do kuchyně, aby mohl udělat večeři.

Sasuke urychleně schoval tu věc pod podlahu. Postavil se na nohy a doufal, že si Itachi ničeho nevšiml.

,,Nemám hlad," odpověděl prostě a sedl si na kuchyňský stůl.

,,Ale jíst musíš, nebo z tebe bude anorektik. Pokud ti nestačí tenhle důvod, dám ti jinej. Až budeš se mnou v posteli, tak bych tě zlomil." Předhodil mu Itachi nenuceně. Dodešel k ledničce a chvíli se v ní hrabal. Ničeho si nejspíš nevšiml.. Sasukeho tajemství zůstávalo tajemstvím.

,,Mám chuť jen na tebe," řekl mladší zasněně a objal Itachiho zezadu okolo pasu. Hlavu si opřel mezi jeho lopatky. Zřejmě ho už nikdy nedoroste, ale netrápilo ho to, takhle mu to vyhovovalo. Bylo daleko jednodušší se k němu přitulit.

Jeho bratr si povzdychl, otočil se, chytil Sasukeho kolem pasu a jako by byl pírko, vyzvedl ho na kuchyňskou linku, kde ho usadil. Ruce z jeho pasu ale pryč nedával, jenom se usmíval, držel ho a svýma černýma očima se vpíjel do bratrových onyxových.

,,Co chceš teď dělat?" zeptal se Sasuke se zájmem a jednou nohou ho objal okolo pasu, záměrně si ho tak přitáhl ještě blíž k sobě. Na jídlo teď rozhodně neměl ani pomyšlení, když ta největší pochoutka stála zrovna před ním.

,,Teď tady řeším filozofickou otázku. Rajčata neboo paprika?" Ušklíbl se starší Uchiha a rty sjel po jeho krku na klíční kost až tam, kam mu to bratrova košile dovolovala.

,,Jako k čemu? K jídlu? No jasně, že rajčata!" Sasuke vůbec nechápal, jak se ho na takovou otázku může zeptat. Paprika nemůže rajčatum konkurovat v žádném směru.

,,Ale... já mám radši papriku." Po tváři Itachimu přelétl neznatelný úsměv.

,,Dobře, rajčata." Rozhodl rezignovaně a ukazováčkem zkopíroval linii jeho rtů.

,,Co tím sakra myslíš?" zeptal se Sasuke neštvaně. Vůbec nechápal, o co jeho bratrovi jde. Proč ty otázky ohledně zeleniny?

,,Tím myslím večeři," zamumlal Itachi se rty u jeho kůže.

,,Musim se o tebe starat i v jiných směrech, než je divadlo, zlatíčko," ospravedlnil se jemně a ruku, kterou ho doposud jenom držel a bok, posunul výš a zajel s ní pod Sasukeho košili.

,,Mnohem větší radost bys mi udělal, kdybys Deidarovi rozbil hubu," řekl Sasuke naštvaně. Už to v sobě nedokázal dusit. Pořád mu ten blonďák ležel v žaludku. Kdyby se s Itachim "jen" vyspal, asi by to nakonec pochopil a přešel to, ale on ho znásilnil. Na něco takového se prostě nezapomíná. Tolik ho trápilo, že člověk, který ho prý miluje nejvíc, ho ani nepomstí.

,,Tak dobře, když chceš, klidně ho i za živa vykastruju," povzdychl si Itachi. ,,Ale teď se najíš. A zejtra za nim zajedu," slíbil mu teď už bez sarkasmu v hlase.

,,Nemusíš to dělat, když nechceš. Jde přeci jen o mě." Sasuke seskočil z linky a ublíženě od sebe Itachiho odstrčil. Přešla ho chuť jak na sex, tak na jídlo. Nemůže Itachiho nutit do něčeho, co je mu cizí. Asi pro něj není až zas tak důležitý, jak tvrdí. Každý jiný na jeho místě, by ani na minutu nezaváhal a pomstil by ho, ale Itachi... Nechápal, proč je mu to jedno. Proč s tím neudělal něco už dávno, aniž by mu to musel říkat. Věděl, že Itachi je nekonfliktní pacifista, ale u něj by snad výjimku mohl udělat, ne? Nebo snad dovolí komukoliv, aby sahal na jeho bratříčka, milence, lásku...? Nakonec ho může začít půjčovat i svým kamarádům. Při té představě se Sasuke znechucením oklepal.

Itachi se naklonil a položil dlaně na stěnu vedle bratrovy hlavy.

,,Čekal jsem, až mi to řekneš." Ušklíbl se. ,,Víš že vždycky nejsem 'ten hodnej'..."

,,Čekal? A proč? Myslel sis snad, že jsem se s tím v klidu vyrovnal? To mě tak málo znáš?" Nepřestával se Sasuke zlobit. Pořád se cítil dost špatně kvůli tomu, že ho o to musel sám požádat. V jistém směru to pro něj bylo dost ponižující. Možná by to neměl nechávat na něm a raději si pomstu zorganizovat sám. Ve škole měl plno obdivovatelů, kterým kdyby jen naznačil, že ho někdo otravuje, šli by po něm... Při té představě se Sasuke zlověstně usmál.

,,Potřeboval jsem mít důvod přímo od tebe." Mohl by mu zlomit nos, to by mu na jeho blondýnkovské kráse ubralo...

,,Hm, když jsem ti s brekem řekl, že mě znásilnil, ti jako důvod nestačil? Nevymlouvej se, kdyby ti na mně záleželo, tak to už dávno uděláš." Sasuke se opřel zády o stěnu a sjel po ní až na zem. Přestože vypadal naštvaně, bylo mu líp, protože mu to konečně všechno řekl. Kdyby držel jazyk za zuby, asi by s tím Itachi nikdy nic neudělal. Takhle by jen marně čekal.

,,Ale no tak, Sasu, jsem člověk, dělám chyby. Když jsem to nechal plavat, to byl přešlap, uznávám, chápu, že tě mohl zranit, tak mě nech to napravit." Klekl si Itachi k němu na zem a nahnul se nad něj.

,,Tak dobře." Sasuke se k němu spokojeně přivinul. Omluva mu byla daleko milejší, než kdejaké vymlouvání. Už ale nedokázal zabránit pláči. Ty vzpomínky pořád dost bolely, vzpomněl si i na to video, které mu Deidara bezostyšně poslal, ale o tom teď s Itachi mluvit nechtěl. Chápal jeho smysl pro čest... nebo ho spíš toleroval, ale to nezbránilo těm hnusným pocitům uvnitř.

,,Už ho nechci nikdy vidět," zašeptal plačky. Štvalo ho, že zase brečí, že zase vypadá jako nechopné děcko, ale nedokázal to zastavit.

,,Ššššt..." Itachi se zvedl, s tím vytáhl na nohy i Sasukeho, ale ve stoje ho objal a jemně prsty přejížděl po jeho zádech. Chápal ho, až moc dobře. Ten traumatický zážitek se nedá smazat jen tak, ze dne na den.

,,Já ho tak nenávidím," řekl Sasuke skrz slzy a pevně objal Itachiho okolo pasu. Tvářil se u toho dost majetnicky, ale to jeho bratr nemohl vidět. Itachi prostě patří jen jemu, nikdo na něj nebude sahat. Nehty mu nevědomky zaryl při té myšlence do kůže.

,,Sssst... Sasuke," zasyknul káravě jeho bratr. Ne že by tohle nedělalo jedné části jeho zvráceného já dobře. Přecijen ta drobná nepříjemná bolest mu připomněla, jak moc ten blonďák jeho bráškovi ublížil.
,,Už se to nestane, NIKDY."

,,Budu ti věřit," řekl Sasuke odhodlaně. Tím vlastně vložil do Itachiho rukou svou bezpečnost.
,,Teď mám ale hlad," zaskuhral.

,,Heh, já ti to řikal." Ušklíbl se Itachi. Naštěstí to nebude trvat dlouho, dneska se rozhodl jenom pro rýžové koule ke kterému přidá zeleninu, v Sasukeho případě rajčata, pro sebe tu papriku.

,,Hned to udělám. Ty můžeš zatim dát vařit vodu na čaj." Mrknul na něj, chvíli se na bratra díval, ale se ale sklonil a prudce mu vnikl jazykem mezi rty.

Sasuke jeho polibek víc než ochotně opětoval, ale po chvíli se od něj odtrhl, aby mohl říct: ,,Já myslel hlad na tebe." A začal mu rozepínat košili.

Itachi se překvapeně nadechl. Chvíli bratra jen zaraženě nechal, pak ho ale chytil za pas, sjel mu rukou do klína a přes látku ho lehce stiskl. Druhou rukou zlehka přejížděl po liniích jeho svalů.

,,Ty budeš asi taky pořádně hladový,"zavrněl mu Sasuke do ucha. Hned na to vyskočil na linku, za límec košile si Itachiho přitáhl blíž a začal mu pomalu rozepínat kalhoty.

Na odpověď se Itachi jenom ušklíbl. Zatlačil dlaní na jeho hrudník tak, že donutil bratra se na kuchyňskou linku položit, pak mu rozepnul košili a rty sjel až k jeho podbřišku. Rukou si mezitím déle, než ve skutečnosti potřeboval, pohrával se zipem jeho kalhot.

,,Ahh!!" Sasukeho vzrušovalo už jen to, jak se látka otírala o jeho klín, ale chtěl víc. Nesnášel, když ho Itachi takhle týral. Sám se proto odhodlal rozepnout zip u svých kalhot.

Když se mu to konečně povedlo, chytil Itachiho za ruku a strčil mu ji za lem svých trenek.

,,Ale ale ale, nedočkavý, hm?" Ušklíbl se starší Uchiha a s rukou ucukl, prst mu přiložil na rty, sklonil se k němu a letmo se ho dotkl jazykem.

,,I - tachi!" Sasuke okamžitě vyletěl do sedu. Chtěl zůstat ležet, ale prostě to nešlo. Jednou rukou vjel Itachimu do vlasů, aby si ho přidržel u svého klínu a druhou se zapřel o desku linky.

Sasukeho ruka mohla za to, že byl starší Uchiha nucen ho hned napoprvé celého vzít do úst, tak náhle, že to ani jeden nečekal. Ne že by to Itachimu dělalo problém, některých reflexů se časem skoro zbavil. Symbolicky ho stiskl zuby ale tak, aby mu neublížil, a aniž by se pohnul, trochu se o něj ve svých ústech otřel svým jazykem.

,,Brá - ško!" zasténal mladší Uchiha spokojeně. Potom se zkusil znovu položit na linku, aby nebránil Itachimu v jeho plánech.

,,Chci tě v sobě," zašeptal po chvíli. Musel se pousmát, když si vzpomněl, jak tehdy prosil Itachiho, aby to nedělal a teď se tu svíjel v slasti s prosíkem, aby už do něj konečně pronikl.

Itachi se zlehka usmál a naschvál do Sasukeho pronikl jedním prstem. Druhou rukou se věnoval jeho dokonalému hrudníku a ústy pomalu pohlcoval a zase se odtahoval od jeho klína.

Sasuke se začal divoce pohybovat proti jeho prstu, i když by tam teď měl daleko raději jinou část bratrova těla.

Házel sebou ve slasti tak moc, že omylem shodil na zem džbán s vodou. Příšerně se lekl, když se ozvala rána. Vyskočil okamžitě na nohy, aby se podíval co se stalo.

Když viděl, že jde jen o džbán, otráveně si povzdychl. Blbý kus skla narušil tak dokonalý sex.
,,Itachi." Udělal na něj Sasuke psí pohled. Otočil se k němu zády a s vyšpuleným zadečkem se zapřel dlaněmi o linku.

,,Prosím... nebo začnu bez tebe." Pokusil se o vyhrožování.

Itachi mu chvíli neodpověděl ani nic nedělal, pak ale sjel prsty po bratrových stehnech... a vnikl do něj jazykem. Sám to skoro nikdy nedělal, ale teď se mu prostě chtělo. Volnou rukou mu zajel do klína a obemknul kolem jeho vzrušení svoje dlouhé prsty, druhou rukou mu přejížděl po vnitřní straně stehna.

Sasukemu se v ten moment slastí podlomily kolena, ale naštěstí se pevně držel linky. Dokonce si na ni i položil hlavu a s jazykem zkousnutým mezi zuby se snažil v sobě udržet steny, protože tohle by slyšeli i sousedi.

Itachi se naschvál jazykem dostal co nejdál a hned po chvíli našel to co hledal. Zatím co ho pořád dráždil jednou dlaní v klíně, druhou přesunul do jeho černých vlasů a lehce mu zaklonil hlavu, takže automaticky i pootevřel rty.

,,Áááááááh!!!" To už bylo na Sasukeho příliš. Nikdy toho moc nevydržel v žádném směru a v sexu už vůbec ne, když se teprve učil. Už se nedokázal udržet ani na lince, samovolně sklouzl na zem a strhl sebou i Itachiho.

,,Ty mě tak trápíš," zanadával, ale ve skutečnosti se mu to strašně líbilo.

Teď chtěl Itachiho vážně v sobě. Sklonil se k jeho údu, přejel po něm párkrát jazykem, potom si zlehka sedl na jeho klín, ale nedosedl úplně. Chtěl bratra trápit stejně, jako trápil on jeho.
,,Jsi tak nádherný... a veliký, asi se do mě nevejdeš," zamumlal Sasuke Itachimu škodolibě do ouška. Vždycky si ho zasnul trochu hlouběji do sebe, ale pak se znovu nadzvedl, jako by to doopravdy nešlo.

Itachimu se na světlých tvářích objevila tlumená červená. Tiše zasténal, stiskl jeho pas a přirazil do něj úplně a doslova na doraz. Vzápětí zaklonil hlavu, prohnul se a zasténal bratrovo jméno.

Sasuke mu okamžitě přejel rty po odhaleném krku, potom přešel k jeho rtům a něžně je ochutnal. Sám zrychlil tempo, aby slyšel Itachiho stenat. Ten zvuk se mu tolik líbil, ale k jeho smůle se Itachi nikdy moc hlasově neprojevoval. Nechápal, jak to dělá. Nicméně nepřestával opěčovávat jeho rty ani nezpomalil rychlost přírazů.

Jeho bratr slastně přivřel oči a natiskl se k němu ještě víc. jejich polibek prohloubil a Sasuke si nemohl nevšimnout, že jeho bratr zatíná nehty do vlastních dlaní. Tak TADY byla hranice jeho sebeovládání.

Sasuke se schválně odtrhl od jeho rtů a sevřel mu ruce v těch svých. Pak se na něj jen šibalsky usmál a rty začal přejíždět po Itachiho klíčních kostech až na krk a spodek brady, při tom se nepřestával pohybovat proti jeho pánvi.

Na chvíli bylo vidět, jak starší Uchiha zavřel oči a kousl se do rtu, ale pak se nezadržel a vykřikl bratrovo jméno. Hned na to mu ze rtů uniklo zastenání, a že to bylo na Itachiho dost hlasité.

Mladší Uchiha se opřel dlaněmi o stěnu těsně nad Itachiho hlavou a to mu dovolilo ještě víc zrychlit přírazy. Téměř během pár vteřin došel vrcholu, aby tolik nekřičel kousl Itachiho do ramene, hned na to začal místo něžně olizovat, když ucítil v puse železitou chuť krve.

Jeho bratr v náhlém přílivu extáze hlasitě zavzdychal a natisknul se k Sasukemu co nejblíž. Nemohl si pomoct na to nemyslet, ale hned si uvědomil, že Deidara byl proti tomuhle nula.

,,Miluješ mě?" zeptal se Sasuke jako vždycky. Nikdy si tu otázku nemohl odpustit. Než ale Itachi stačil odpovědět, řekl: ,,Já tebe moc." A nohami ho objal okolo pasu, aby si byli co nejblíž.

,,Budu ti to opakovat pořád, dokud mi nebudeš věřit. Miluju tě víc než sám sebe." Přitáhnul si ho Itachi k sobě a jazykem a rty si pohrával se jeho ouškem.