Untouched 11

Vidíte, naučila jsem se dodržet svoje sliby :D

Už jste určitě zvědaví, co Hidan po Sasukem chtěl, ale nic světobornýho, vy uchyláci, nečekejte :D :P

---

Sasuke to pochopil okamžitě. Počkal, až se Ino, Sakura a Naruto odejdou, potom upřel na Hidana svůj tázavý pohled. Určitě mu bude chtít říct, aby odešel anebo, že se to všechno časem srovná.

,,Nestůj tady, posaď se přece." Usmál se Hidan a ukázal ke křeslu.

,,Máš ještě trochu času?"

,,Jo, mám," odpověděl Uchiha a sedl si do pohodlného křesla, v kterém se stejně necítil moc dobře, protože tahle situace byla vážně podezřelá.

,,Chtěl jsem se zeptat, proč tu vůbec jsi?" Naklonil Hidan hlavu ke straně.

Až teď si Sasuke všimnul jeho zvláštních očí... nejspíš musel nosit čočky, nebo... tohle byla prostě zase dost nepřirozená barva... po krajích házela panenka světle modré odstíny, směrem ke středu tmavla v temnou fialovou a kolem středové černé tečky se leskla sytě karmínová kružnice. Teď byly ty oči plné zájmu.

,,Říkal jsem, že mě k tomu bratr donutil," zopakoval svou předešlou výpověď. Hned na to uhnul pohledem, nechtěl se dívat do těch zvláštních očí.

,,Takže ty chceš být takový, jaký jsi. Jsi sám se sebou spokojený, nemám pravdu?" Přivřel Hidan oči a pohodlně se zapřel zády o opěradlo.

,,To nechce nikdo. Většina lidí na sobě vidí neustále nějaké chyby. Já už jsem se s nimi smířil," odpověděl Sasukechytře. Pochyboval, že zrovna herectví by mu nějak pomohlo. Vždyť jde jen o přetvářku.

,,Takže to chce tvůj bratr," vyvodil z toho Hidan závěr, ale na konci ponechal větu viset ve vzduchu, čímž jasně dal na jevo, že čeká na potvrzení, či vyvrácení.

,,Jo," opáčil Sasuke nejistě. Věděl, že to Itachi myslel dobře, ale asi to úplně nedomyslel. Chtěl mu pomoct zvýšit sebevědomí, jenže tímhle způsobem to asi fakt nepůjde.

,,A ty se sebou nic dělat nechceš, co?" odtušil Hidan znovu. Mrzelo ho, že zrovna tenhle kluk postrádá ten motor, co ostatní hnal za jejich cílem. Tak nějak podvědomě tušil, že by mohl vypadat na plátně perfektně.

,,Já nevím." Pokrčil Sasuke rameny. Možná by se sebou něco dělat mohl, ale prostě se necítil dobře před tolika cizími lidmi. Kdyby mohl ze sebe učinit neviditelného, už by to dávno udělal.

,,Kdybys mohl na sobě něco změnit, co by to bylo?" idan s ek němu choval jako k příteli, nedával najevo nadřazenost, ani podřadnost. Chvílemi to vypadalo, že mu jeho osud není sám o sobě lhostejný jako jiným cizím lidem.

,,Nechci o tom mluvit," namítl Sasuke sklesle. Nejraději by změnil svůj charakter, chtěl být aspoň z části jako Deidara po sexuální stránce... trochu víc dominantní. Jenže tohle Hidanovi říct nemůže.

,,Dobře. Jsi dost uzavřený, vypadá to, že ti nedělá dobře společnost více lidí. Ale když se tu bavíš se mnou, nevidim žádnej problém. Nechtěl bys chodit na hodiny soukromě?" Nebyl v tom žádný skrytý význam nebo příslib něčeho dalšího. Zkrátka starostlivě pronesená nabídka.

,,Jako že bych nemusel chodit s těma třema?" zeptal se Sasuke překvapeně. Tohle by bylo o dost lepší.

,,Ne. Jsou dost trhlí a na tvůj charakter až moc zbrklí." Usmál se Hidan chápavě. I na něj byl ten blonďák trochu moc. Když se ho zeptal na sexuální orientaci, měl co dělat aby mu klidně odpověděl a nedal na sobě nic znát. V té chvíli byl Sasuke zrovna duchem mimo, takže nic takového ani nepostřehl. Pche, herec z povolání a takováhle blbost mu dělá problém. Možná by měl zapracovat nejdřív na sobě, než by učil děti.

,,A to vám nebude vadit? Budete mít míň času," namítl Sasuke starostlivě. Nebyl ten typ člověka, který se nezajímal o druhé. Občas se sice choval dost sobecky ohledně Itachiho, ale to je teď minulost.

Hidan se usmál.

,,Prosím, tykej mi. Času budu mít pořád stejně, hn."

,,Dobře, omlouvám se," špitl Uchiha. Mírně se rozechvěl, tahle situace byla stále divnější a divnější.

,,Sasuke?" Vypadal Hidan trochu překvapeně, možná i vyděšeně. Takovéhle chování ještě nezažil... nebylo to normální, ten kluk měl za sebou traumatický zážitek, tím si začínal být čím dál tím víc jistější. Ale před tím by ho přeci měli rodiče uchránit, ne...?

,,Je všechno v pohodě?"

,,J-jo." Sasuke nervózně těkal očima ze strany na stranu. Neřekl něco špatně? Nebo proč Hidan změnil tak náhle tón hlasu?

,,Přijdeš mi vyděšený," přiznal mu Hidan narovinu. Nebyl z těch lidí, co si něco nechávali pro sebe.

,,Necítím se moc dobře v cizím prostředí," vysvětlil mu Sasuke svůj důvod. Pravdou bylo, že byl pořád vyklepaný z těch událostí s Itachim a Deidarou. Tolik ho bolelo, že Itachi přešel to jeho znásilnění.

,,Tak to jo. V tom případě by se to mělo zlepšit, když sem budeš chodit častěji. POKUD budeš." Zdůraznil jedno slovo a tázavě se na něj podíval. ,,Pokud chceš," ujasnil a usmál se. Chtěl, aby věděl, že rozhodnutí je čistě a jen na něm.

,,Nic jiného mi ani nezbývá," opáčil Sasuke s povzdechem. Ne že by mu to až zas tak vadilo, ale dvakrát nadšený z toho zrovna nebyl.

,,Nenutím tě, Sasuke. Ani tvůj bratr ne," opáčil mu klidně. Pořád se nemohl zbavit pocitu, že mluví s psychicky vychýlenou osobností.

,,Já vím, ale Itachi chce abych sem chodil, nechci ho zklamat," namítl Sasuke s pohledem upřeným na zem. Na Itachim mu záleželo víc než na komkoliv jiném, to samé věděl i o něm, ale některé věci ho zkrátka jen tak nepřebolí... Místo toho, aby Deidarovi rozbil hubu, se s ním vyspí. Sasuke věděl, že to musel udělat, ale co mu bránilo po tom, aby to neudělal? Možná jeho pacifismus... No a co, že mu jeho bývalý přítel znásilnil bratra, to se stává... Přesně tak vnímal Itachiho přístup k věci.

,,Když to nebudeš dělat pro sebe, tak se s tebou bude pracovat těžko," povzdychl si herec. ,,Zkus se od toho na chvilku odpoutat a říct mi sám, jestli to chceš nebo ne."

,,Já nevím. Nevyznám se v sobě." Pokrčil Sasuke zoufale rameny. Oči teď upíral opět na své ruce, jako by v nich hledal spásu.

,,To nikdo z nás." Usmál se světlovlasý. ,,Kdybychom to dokázali, tak už jsme všichni dávno úplně jinde. Ale ujasnit si cíle je důležité. Chceš tu být pro to, aby ses stal hercem? Herec se nepřetvařuje, ale převtěluje," vysvětlil mu krátce.

,,Nechci bý herec, chci být neviditelný," prozradil mu Sasuke svůj odvěký sen. Kdyby byl neviditelný, nikdy by mu už nikdo nemohl ublížit. Nemusel by se stydět nebo bát kamkoliv přijít, protože by ho nikdo neviděl.

,,Ale proč být neviditelný, Sasuke? Jsi pohledný, byl-li bych ženou, řekl bych i atraktivní. Lidé se od tebe nedistancují, tvoje společenské chování je bezchybné, výsledky činností taky určitě bezproblému, nepočíteje to, že určitě existují lidí, kteří se těší z toho, že tu jsi. Minimálně tvá rodina. Tak tu buď a buď na to poprávu hrdý."

,,Rodiče mě mají rádi jen proto, že je to správně. Lidi okolo se ode mě nedistancují jen proto, že vypadám tak, jak vypadám. Na to mám být hrdý?" zeptal se Uchiha zhnuseně. Vždyť ho mají rádi pro to, že musí nebo pro to, že vypadá jako andílek. Snad jen Itachi ho miluje i pro povahu... Nebo...možná ho pro ni miluje. S určitostí to neví.

,,Určitě je víc lidí, kterým na tobě záleží a nemusíš si jich ani všimnout." Usmál se.

,,Chceš důkaz?" Pozvedl obočí, když viděl jeho nevěřící pohled. Rozpřáhl ruce. ,,Hele. Sedim ti před nosem a ty o tom ani nevíš. A mně na tobě třeba záleží. Proč jinak bych tu byl..." Podíval se na hodinky. ,,...čtvrt hodiny po pracovní době a povídal si s tebou? Nemusím to dělat, na tom se shodneme. No a nejsem jediný. Rozhlížej se víc kolem sebe. I nevinná poznámka učitelky, aby ses víc učil je známkou toho, že jí na tobě záleží."

,,Nemusí jim na mně záležet. Třeba to dělají jen pro vlastní pocit uspokojení. Já mám ze sebe taky lepší pocit, když pro někoho něco udělám jen tak," namítl Uchiha. Nechtěl se s Hidanem přít, ale všechno viděl dost pesimisticky.

,,Já to dělám pro dobrej pocit, jo?" Zasmál se Hidan krátce. ,,Ale no tak, buďme trochu realističtější." Ušklíbl se umírněněji.

,,A proč to teda děláte?" Přešel Sasuke jeho žádost o tykání. ,,Vždyť mě vůbec neznáte. Proč by někomu mělo záležet na někom úplně cizím? Nebo mě snad litujete? No jo, chudák kluk, co se bojí lidí," poznamenal sarkasticky.

,,Heh, ne, chudák nejsi, neboj, litovat tě fakt nebudu. To moc nedělám," ujistil ho Hidan s klidem. ,,Protože mi na tobě záleží. To je poměrně prostá a výstižná odpověď. Ale vraťme se k tvé touze zmizet z povrchu zemského. Máš určitě věci, na které bys mohl být hrdý."

,,Já? Maximálně na to, že jsem zrušil svůj profil na gay stránce, stálo mě to hodně přemáhání," řekl s úšklebkem. Kdyby tu byli Naruto, Sakura a Ino, asi by nic takového ani náhodou neřekl, ale povídat si s jedním člověkem o soukromí mu až zas tak veliké problémy nedělalo.

Hidan se trochu přemáhal, aby na sobě nedal najevo překvapení. Tenhle kluk, že je gay?!

,,Ty jsi v něčím stínu. A podle toho před tím tuším, že to bude sourozenec."

,,Jo, všichni ho mají rádi. Je geniální, nekonfliktní, milej, chytrej, prostě má všechny nej a já jsem jen neschopná nicka," potvrdil mu Sasuke jeho domněku. Měl co dělat, aby se nerozbrečel. ,,Všichni mě mají děsně rádi," řekl s odporem, ,,ale starají se jen o Itachiho. On je vážně úžasnej... a na mě nezbylo už nic. Sebral všechno to nejlepší pro sebe." Povzdechl si. Nikdy to Itachimu nevyčítal, ale dost ho to trápilo. Samozřemě, že on za to nemůže... to ti všichni okolo a hlavně táta.

,,Tak jo, hlavně klid." Hidan se k němu naklonil a dotkl se konejšivě jeho ramene. Pak se zase vrátil do původní pozice.

,,Tak se nauč hrát. To tvůj bratr neumí. A věř mi, že v tom budeš lepší. Nikdo nepřekročí vlastní stín, ale cizí můžeš. Něco ti povim." Musel se při té myšlence pobaveně usmívat. ,,Tvůj bratr je hodně špatný herec. Když tu byl, aby se přesvědčil, že budu schopen ti pomoct, ačkoliv nevěděl s čím, poznal jsem na něm snad všechno, co se dalo. Vyjmenovávat ti to tu radši ani nebudu, ale když jsi přišel ty, nikdo nevěděl, co si o TOBĚ myslet. Jako herec života jsi perfektní. A v porovnání s tvým bratrem o dost lepší. A to je jen jedna věc. Třeba jich je víc, ale já vás oba neznám tak dobře."

Sasuke nevěděl, co na to má říct. Jen trochu zrudl, snad prvně mu někdo řekl, že je v něčem lepší než jeho ve všech směrech dokonalý bratr.

,,No dobře," zasmál se. ,,Tak já to vyjmenuju. Alespoň něco. Třeba nezakryl ani trochu fakt, že tady není kvůli sobě. Pak taky nedokázal skrýt svoje emoce, navíc ani nebyl schopen překrýt to, že mu na tobě záleží, ale snažil se, snaha se cení." Mrknul na něj Hidan vesele. ,,A ještě jedna věc, ale tu bych asi neměl říkat a nechat si jí pro sebe, protože tohle je osobní." Usmál se na něj.

,,Tak a teď si do dveří nakráčí pan mladší, sedne si a sem tam něco na půl pusy odpoví. A já si v tu chvíli nebyl sakra ani jistej, jestli vůbec bratra máš." Zakroutil hlavou. ,,Máš v sobě velkej potenciál. Itachi má v tomhle oboru velký ... však ty víš co. Tak už mě chápeš?" Pořád se musel usmívat, ti dva se nedali v hereckých schopnostech vůbec srovnat.

,,Asi jo, ale krom vás to nikdo neocení," namítl. ,,Řekl bych, že to spíš všem vadí. Pořád ze mě někdo něco páčí," dodal s povzdechem. Teď mu ale v hlavě nejvíc vrtala ta osobní věc o Itachim, kterou mu Hidan nechtěl prozradit.

,,Myslíš kromě MĚ, ne vás, viď?" Upozornil ho Hidan elegantně na vykání.

,,Myslíš, že když se vypracuješ pro dobrou roli ve filmu, tak to nikdo neocení?" zakroutil hlavou. Pak promluvil znovu, ale tak nějak zastřeněji a důvěrněji. ,,Víš, taky jsem si to v minulosti myslel. Znal jsem ten pocit, že mě nikdo neocení. A mimo toho staršího herce si toho nikdo ani nevšimne... ale bavilo mě to a tak jsem to neřešil. A pak... najedou chodila jedna nabídka za druhou. V Americe mě dost lidí zná, sem jsem se přistěhoval, abych se trochu distancoval od médií a mohl s tím tak zvaně seknout, ale samozřejmě že jsem si to zamiloval tak, že musím pořád něco dělat. Prachů mám až na půdu a ještě pro další moje tři generace, ale učit začínající herce je úžasný. Takže, šel bys do toho? Chtěl by ses zdokonalit v tom, na co máš talent?"

,,Ti, u kterých chci, aby to ocenili, to rozhodně nezaujme. Otec mi bude nadávat do šašků a maminka mi potom mírně naznačí, abych toho radši nechal, že má Itachi vážně někdy uhozený nápady," řekl upřímně. Na to svou rodinu až moc dobře znal. Všichni se pohybovali v těch vyšších kruzích a něco jako herectví u syna někoho tak důležitého by znamenalo pro rodinu strašnou potupu.

,,Heh, tak se na ně vykašli. Až jim na stůl jednoho krásnýho dne hodíš balíček bankovek s půl milionem, tak uvidíš, jak ti budou nadávat." Ušklíbl se Hidan. Sám tohle znal. ,,Všechno je vykoupené něčím. Budeš to muset přetrpět, než se vyhoupneš, ale pak..."

,,Pro ně to bude něco jako špinavý peníze. Budu jim připadat jako děvka," opáčil s lítostí. Na to svého otce až moc dobře znal. ,,Ale mně je to jedno. Vím, že se jim ničím nezavděčím, dělám to hlavně pro Itachiho," dodal.

,,Heh, je trochu nadnesené přirovnávat slavné herce k pracovníkům vykřičeního domu, ale dobře. Když se jim nezavděčíš, tak jim alespoň těmi penězi můžeš mávat před nosem. A bratrovi se určitě zavděčíš." Usmál se Hidan přesvědčivě.

,,A teď už k nabídce. Pokud jsi rozhodnut, můžu tě učit každý den soukromě, dokud to nebudeš zvládat ve skupině. A chtěl by ses učit doma nebo tady?"

,,Radši tady," odpověděl Sasuke téměř okamžitě. Nechtěl, aby u toho byl omylem přítomný někdo z jeho rodiny. Dokonce chtěl, aby ho neviděl ani Itachi, připadal by si před ním hloupě. Stačily mu ty jeho trapasy při jejich prvním milování. Choval se tehdy vážně jako blbec.

,,Dobře. Ale musíš na to jít doopravdy naplno. A stanovit si určitý cíl. Chceš být dobrým hercem, ne?"

,,Já nevím... Tohle nebyl můj nápad. Přivedl mě sem Itachi, aniž bych mu já cokoliv řekl. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych byl herec," řekl zcela bez obalu. Něco uvnitř mu říkalo, že by ho to snad časem mohlo i bavit, ale nebyl si ještě úplně jistý, jestli je to pro něj to pravé ořechové.

,,Tak to zkusíme. Třeba se propracuješ, když budeš chtít. Mám pocit už od začátku, že bys hrál dobře. Ale všechno záleží jen a jen na tobě." Zase si začal dlouhými štíhlými prsty pohrávat s mohutným prstenem. Bylo to takové uvolněné otevřené gesto důvěry.

,,Zítra tě tu chci vidět. Přijď o hodinu dřív, než bys měl normálně chodit, jestli nechceš být se skupinou." Mrkl na něj Hidan.

,,Dobře, děkuju a naschle," řekl Sasuke rychle a utíkal ven. Těšil se, až řekne Itachimu, že to všechno přežil a možná z něj jednou bude i dobrý herec.

Vzpoměl si na Itachiho slova o tom, že má zavolat, až skončí, aby pro něj přijel, ale Sasuke nad tím jen mávnul rukou. Pojede autobusem, aspoň ho překvapí.

Ještě než ale odbočil k zastávce, uslyšel jak někdo zavolal jeho jméno. Opodál stálo bratrovo auto, nejspíš na něj čekal a určitě to trvalo déle, než předpokládal.

Tmavovlásek seděl na předním sedadle a hlavu měl skloněnou, takže mu přes černé vlasy nebylo pořádně vidět do tváře. Ruce měl složené v klíně a v prstech si hrál s černým… bičíkem.

,,Ty tu na mě čekáš?" zeptal se Sasuke překvapeně, jakmile došel k jeho autu. Ani při nejmenším nečekal, že by tu Itachi tak dlouho vydržel. Díky Hidanovi se to navíc ještě o nějakou dobu protáhlo a rozhodně nešlo o pár minut. Chudák bráška se tu určitě musel hodně nudit, pomyslel si.

Itachi ho jeidným pohybem vtáhl na sedačku spolujezdce a zabouchl za ním dveře auta.

,,Kdes tak dlouho byl?" zeptal se monotóně a až teď šlo poznat, jak mezi ukazováčkem a palcem svírá tu tenkou tmavou věc. Do tváře mu Sasuke díky stínu pořád nemohl vidět.

,,Ten týpek se mnou chtěl ještě mluvit po hodině sám," řekl Sasuke jednoduše, vůbec si neuvědomoval, jak dvojsmyslně to znělo. Možná by mu i řekl, o čem spolu mluvili, ale to by nesměl pohledem zavadit o tu věc, kterou držel jeho bratr v rukou.

Itachi mu na to nic neřekl a tázavě na něj vytáhl obočí, když viděl, kam se dívají bratrovy černé oči.

,,Na co to máš?" zeptal se Sasuke trochu nejistě. Pochyboval, že hodlá kočírovat koně, ale přece to nemůže chtít použít na něj... Je to Itachi, jasně, že může. Ale třeba se plete.

,,To..." Asi po dvou sekundách se Itachiho zmatený výraz nahradil pochopením. Tiše se rozesmál, už dlouho se takhle nesmál, znělo to hezky.

,,Ty máš bujnou fantazii, bráško. Byl jsem na koních, ale..." Jeho výraz zvážněl, naklonil hlavu ke straně a přivřel oči jako divoká kočka před skokem po své oběti. ,,Toho by se dalo zneužít, hmm.... jsi docela inspirativní, víš to?" Neznatelně se k němu naklonil.

,,No nazdar," zaklel Sasuke tiše a jako na povel se od Itachiho odtáhl. Musel si ale přiznat, že ta představa, co všechno s tím bičem chce jeho bratr dělat ho vzrušovala. Podobné praktiky s nikým nezkoušel... vlastně toho nikdy moc nezkoušel. Vždyť je to jen pár dnů, kdy přišel o svou nevinnost.

,,No tak to se těš domů, zlatíčko," konstatoval jemně Itachi a koncem biče přejel po Sasukeho rtech. Přidržel si ho dlaní v týle, kdyby chtěl znovu ucuknout a přiblížil k němu své rty.

,,Až doma, ne? Sám si to řekl," oznámil mu Sasuke škodolibě a schválně uhnul hlavou, aby ho Itachi nemohl políbit. Stálo ho to ale hodně přemáhání, protože přesně na to se těšil celou tu dobu na hodině herectví s Hidanem.

,,Zlobíš..." sykl Itachi tiše s nehezkým úšklebkem, který nevěstil nic dobrého. ,,To bych nedělal, nebo si tě vezmu v autě... víš že já to udělám..." Jeho hlas byl něco mezi vrčením a předením. Výhružka nebo příslib? Naklonil se, ukazováčkem a palcem ho chytil za bradu a otřel se svými horkými rty o ty jeho.

,,Tak to udělej," opáčil Sasuke vzrušeně a rukou mu vjel do klína. Dřív by si asi něco podobného neodovolil, ale během jejich milostného vztahu se stačil už dost uvolnit.

,,Jestli se teda nebojíš," dodal po chvilce mlčení provokativně.

,,Ty víš, jak mě vyprovokovat..." zavrčel Itachi s příměsí vášně v hlase, prudce vjel jazykem mezi jeho rty a pomalu mu prsty sjel po ruce, jakmile se ale dotkl zápěstí, jeho něžné chování se jako mávnutím kouzelného proutku změnilo, chytil ho a pevně sevřel, ruce mu zvedl a obě přidržel nad hlavou. Bylo to pro Itachiho o to vrzušující, že to připomínalo jejich poprvé... tedy Sasukeho poprvé.

Pro Sasukeho to nebyla zrovna nejpříjemnější poloha, protože vzhledem ke svojí výšce a výšce auta musel mít ruce značně pokrčené. Ale nestěžoval si, když měl vedle sebe Itachiho. Jednu ruku zápětí uvolnil z jeho sevření a vjel mu s ní vlasů. Miloval když mu ty dlouhé prameny černých vlasů prokouzávaly mezi prsty.

,,Jsme na ulici..." zavrčel Itachi rozhořčeně nad tím, že musí přestat v tom, co miloval nejvíc a odtáhl se od něj s notnou dávkou sebezapření, jež se mu zrcadlila v tváři.

,,Takže se fakt bojíš." Založil Sasuke naštvaně ruce na prsou, ale doopravdy se neurazil. Hned na to se na Itachiho zlověstně usmál. Provokativně ho políbil na ucho, a potom sjel hlavou k jeho klínu. Chvíli mu trvalo, než rozepl Itachimu zip u kalhot, ale s trenkami to šlo už rychle. Dál na nic nečekal a vzal do svých horkých úst bratrův úd, zatím jen z jedné třetiny.

,,Proboha Sa... aaaah..." Zaklonil Itachi hlavu a v rukou stiskl volant, který hodlal použít jinak než k vybití svého vzrušení. Zády se opřel o sedačku a zavřel oči. Jeho bráška se zlepšil... HODNĚ zlepšil.

Sasuke na to nic neřekl, jen Itachiho polaskal jazykem na části penisu, kterou měl zrovna v ústech, hned na to si ho zkusil posunout ještě o kousek dál. Teď už věděl, že musí pomalu, aby se nezačal dusit. Učil se docela rychle. Poznal to hlavně na Itachiho stenech, byly o dost hlasitější než tehdy.

A nebylo se čemu divit... tohle bylo něco...

,,Kdy..." Itachimu se těžce mluvilo, když musel přemáhat vzdechy. ,,Kdy ses tak... zlepšil..." Dýchal přerývavě, kousal se tvrdě do rtů, aby nekřičel slastí.

Sasuke na chvíli pustil Itachiho penis ze svých úst, aby mu mohl odpovědět: ,,Nevím, přišlo to nějak samo." Pokrčil lhostejně rameny. Pravda byla, že plno věcí viděl v pornu, ale když to s Itachim dělali prvně, cítil se nesvůj a na nic z těch prasáren ani nepomyslel.

,,Je to...." Itachi chtěl říct něco pochvalného, ale místo toho jen tiše zasténal a zadrhávaně se nadechl. Ještě chvíli bude tohle dělat a přestane se ovládat, zapomene na lidi, kteří tu chodí po ulici a před zraky cizích si svého mladšího bratra vezme.

Nezabíjejte mě, ale víc jsem toho tam dát nemohla, protože by se to nevešlo do znaků, ale když budete hodní (aneb budete komentovat), tak vám sem brzy dám další díleček :P