Our genjutsu

Pořád jen přidávám povídky, recenze a kecy o ničem, tak jednou budu mluvit o něčem :D. Takže představují Vám Yakuzu cosplay production (YCP) Už z názvu někomu z Vás určitě došlo, že půjde o cosplay tým :D. Členi Ayumi Ája Hachiko Kadet Kuruka Riuu Somrlík Lee Kirai Tak, vidíte moje jméno a určitě si myslíte, že nám dělám reklamu, ale já si myslím, že cosplay patří k anime a tento blog je především o anime. Navíc jde o můj blog, takže se to sem určitě hodí :P. A věřím, že někoho z Vás určitě zaujmeme. Tak a teď bych mohla říct asi i něco víc, že? :D Většina z nás je z Hradce Králové (východní Čechy - pro jistotu :D) a blízkého okolí. Yakuza začala v roce 2010 (to já ještě trčela ponořená jen do víru povídek a o cosplay se nezajímala :D). Anime, na která cosplayujeme - Naruto, Death note, Nana, Yu Yu Hakusho, Kuroshitsuji a začínáme Bleach a Another. Věkové složení bych asi moc nerozebírala, už tak mě žere, že jsem nejmladší, ale což, už jen 2 měsíce a ,,sladkých" 18 na krku :D. Mož...

No vidíte, jak krásně umíte komentovat :D Sasuke si spokojeně položil hlavu na Itachiho rameno a pomalu ho nechal ze sebe vyklouznout. ,,Půjdu se osprchovat," oznámil mu, ale ještě se ani nezačal zvedat z jeho klínu. ,,Ne, ty nepůjdeš." Itachi dokonce pochyboval, že by toho byl schopen. Zvednul se i se svým malým pokladem v náručí a bez větších potíží ho donesl do koupelny, kde ho konečně pustil na zem. ,,Ty chceš jít se mnou?" Dělal Sasuke nechápavého. Hned na to dal do vany špunt a začal napouštět vodu, neodpustil si ani hromadu pěny. Asi by měl správně hlídat vodu, aby vana nepřetekla, ale s Itachim těsně vedle něj to prostě nešlo. Posadil se na okraj vany a přitáhl si ho za pravou ruku blíž k sobě. Ještě stihl spatřit jeho zločinecký úšklebek a hned setinu sekundy na to vězel až po krk ve vaně. Vypadal rozkošně... Itachi se nad něj naklonil a ve tváři mu hrál škodolibý úsměv. ,,Takhle rychle si ve vaně v životě nebyl, hm?" ,,Itachi!" Dělal Sasuke uraženého....

Pardon, že to trvalo skoro dva týdny, ale Ájinka byla uvězněna v časové tísni :D ...dobře, to asi přeháním, ale bylo toho fakt moc. Slibuju, že když budete krásně komentovat, tak vám sem dám zítra další díl :D. Lákavá nabídka, že? :D Sasuke vzal opatrně do úst celý jeho úd, aby ho ještě víc vyprovokoval, ale ani jemu se nelíbilo, že je na ně z ulice vidět. Co kdyby je třeba viděl Hidan? Při té myšlence ho polil studený pot, ale Itachiho slastné steny mu dovolily rychle zapomenout. Přejel po něm zuby, ještě jednou ho olízl po celé délce a pustil ho. Byl zvědavý na bratrovu reakci. Itachi zavrčel, položil mu dlaň na límec a stisknul látku bílé košile. Pak si ho za ní přitáhl a hrubě ho políbil. Nejspíš mu v tu chvíli strčil jazyk až do krku. Sjel mu rukou k jeho podbřišku. ,,Chceš to dělat v autě?" zeptal se ho Sasuke šeptem. Ta předstva ho vzrušovala, pocit, že je ale někdo nežádaný uvidí ho dost děsil. Nicémně chytil Itachiho surově za vlasy a přitáhl si ho znovu ke svým rtům, aby...

Tadá! Máme tu další díl. Dneska si odbydeme dlouho očekávanou kapitolku, v níž konečně dojde k definitivnímu zblížení^^. Ale aby to bylo ještě zajímavější, trošku se nám to komplikuje ;). V blízké době se těšte na zveřejnění prvního dílu nové povídky, ItaSasu of course :). Neznatelně a bolestivě se probouzel. Ruku měl ovázanou, jak usuzoval podle tlaku, který musel způsobovat obvaz. Zamrkal a otevřel černé oči do ještě tmavší místnosti. Ležel pravděpodobně na posteli, to působilo trochu zdomácněle. Chtěl se zvednout, ale hned po tom, co se tak rozhodl toho litoval. S rozzuřeným syknutím spadl zpátky na lůžko… ruce měl natažené za hlavu a zápěstí připevněná k pelesti postele. Byl přikryt tenkou dekou a měl na sobě jenom černé kalhoty. Trhl s hlavou na stranu, aby si odstranil vlasy z obličeje, ale místo toho mu jich do tváře nepadalo mnohem víc než jich na začátku v očích měl. Vypadal rozkošně.. ten věčně tvrdohlavý Uchiha s chladnou hlavou a neprostupnou maskou teď bezmocně ležel, do p...

Dlouho jsem tu teď nebyla, protože jsem byla nemocná a musela dohánět hodně věcí do školy, ale brzy vám to vynahradím :D. Nejhorší bylo, že jsem měla od sestry brutálně zavirovanej notebook a už jsem z toho byla fakt zoufalá. Normální člověk by ho dal asi vyčistit, ale ono je to kolikrát draží než nový notebook... Takže Ájinka má novýho noťáska :D. Upřímně jsem ale byla zděšena, když jsem všude viděla windows 8. Jako pardon, kdo to má, ale mně to teda absolutně nevyhovuje. Ten prodavač se mnou naprosto souhlasil :D :D, vůbec se mi nedivil, že chci radši windows 7. Měl na to asi podobný názor jako já :D. A to se mi moc často nestává, obvykle se mi snaží všichni vnutit to nejnovější, jenže ono to nejnovější není vždy nejlepší. Takže já jsem spokojená, sice mi pár vteřinek trvalo, než jsem si zvykla i na sedmičky, protože Ájinka byla vážně zaostalec a na svým starým notebooku měla xp, nepřijde mi, že se to moc od sedmiček liší, ale stejně... člověk se tak těžko přeučuje :D. Tak, teď jdu v...

Dneska je to trochu kratší, ale příště vám to vynahradím ;). Tmavá místnost byla vyhrátá díky ohni, plápolajícím v kamenném krbu. Plameny tančily po zdech a dodávaly tak okolní atmosféře mystický nádech. Jediný nábytek představoval poměrně velký stůl z tmavého dřeva uprostřed pokoje. V jeho čele byl na pohodlném rudě polstrovaném křesle uvelebený vůdce celé této organizace. Nohy měl přehozené přes opěradlo, jednou rukou si podpíral hlavu. Z koutku úst mu vykukovalo lízátko. V téhle chvíli neměl chuť na cigaretu ani alkohol. Potřeboval čistou hlavu. Mlčky poslouchal křik ostatních, jak se snažili prosadit své názory. Vše se týkalo toho, co bude dál. Měli domluvenou schůzku, všichni už samozřejmě věděli, že se nejedná o žádnou objednávku, nýbrž o pokus o zadržení skupiny zločinců. Jo, dostatek informací je vždycky výhodou. Pak si Sasuke tiše odkašlal a rozhostilo se ticho. Pohledy přítomných se upřely na něj. ,,Bude tam určitě spousta dalších policajtů," řekl blondýn, Deidara. ,,A t...

Abyste neřekli, že píšu jen ItaSasu :D Kaito zrovna blbnul se psem, když uslyšel přicházet Sasukeho. ,,Už máš hotový úkoly?" zeptal se ho starší Uchiha namísto pozdravu. ,,Nooo..." ,,No?" ,,Ještě ne." ,,Tak nech toho psa a hned si je běž udělat. Nejdřív povinnosti, potom zábava." Sasuke si doopravdy začínal připadat jako rodič. Přesně tak se k němu a Itachimu vždycky chovala jejich máma, až na to, že ona pro ně našla i vlídná slova. Ať přemýšlel Sasuke, jak přemýšlel, nemohl si vzpomenout, kdy řekl Kaitovi něco milého. Možná ukázal trochu vstřícnosti, když mu povolil toho psa, ale i okolo něj dělal zprvu kravál. Vyvodil z toho závěr, že občas by na něj mohl být vážně trochu milejší, jinak z něj bude mít brzy trauma. Teď by ale měl jít něco dělat. Nejspíš uvařit něco k obědu. Při té myšlence se zhnuseně zašklebil, tohle je přece práce pro ženu, ne pro něj. Snad už nadešel ten čas, kdy by si vážně měl nějakou najít, protože takhle to donekonečna opravdu nepůjde. ...