Untouched 3

Tak další díl, miláčkové. Nevím, jestli vás to baví pořád číst, ale upřímně je pro mě důležitější, že nás to s Hizuki pořád baví psát :D :P

---

Sasuke už si ústa po těch slovech dlaněmi krýt nedokázal. Hlasitě vzdychal na celý pokoj. Jak se vůbec nedokázal kontrolovat, zkousl omylem svůj ret, ze kterého okamžitě začala stékat životupotřebná tekutina. Nejdřív jazyk a teď ret... ale nevadilo mu to, protože tohle bylo tisíckrát lepší, než když si to dělal sám a rukou. Itachiho vlhká a teplá ústa ho přiváděla do ráje všech pozemských rozkoší. Když cítil, že už bude, propnul se v hřbetě, zvrátil hlavu a naposledy slastně vydechl. S vytouženým vyvrcholením se pomalu vracel do původní polohy. Dýchal zhluboka, jako by právě uběhl maratón.

Itachi naštěstí včas odtušil jeho vrchol, takže mu přes rty nepřetekla ani kapka. Ušklíbl se. Tohle si užil ještě víc než kdy před tím. Ale sám pro sebe, bratra nechtěl strašit, si řekl, že si ještě dost neužil. Přetáhl si ho k sobě a znovu ho trochu škodolibě políbil. Vsadil by se, že sám sebe se mu ochutnat tak často zase nepodaří.

Sasuke nesouhlasně zavrtěl hlavou, ta chuť jeho vlastního spermatu se mu vůbec nelíbila, ale nechtěl se teď chovat tak nevděčně, když ho Itachi tak dobře udělal. Políbil ho aspoň jemně na krk. Měl teď ideální příležitost nasát jeho vůni. Byl cítit stejně jako ta košile, kterou mu půjčil včera ráno. Nejradši by se teď schoulil v jeho náručí a v poklidu usnul. Jejich dovádění ho příliš vyčerpalo. Vůbec ho v tu chvíli nenapadlo, že i Itachi touží po svém uspokojení.

Starší černovlasý se usmál, ale v polibcích neustal. Jemně přejížděl rty a jazykem po tom dokonalém těle... od krku, přes klíční kosti, hrudník, podbřišek až na stehna. Nepřestával se na něj lehce tisknout.

Sasuke v tom neviděl nic jiného, než že se Itachi připravuje na druhé kolu. S tou myšlenkou najednou ožil. Jestli ho chce Itachi znovu udělat... při té představě se mu zatajil dech. Teď už vůbec netlumil steny, které mu Itachiho péče způsobovala. Naopak hlasitě dával najevo, jak moc se mu to líbí.

Starší Uchiha sice zabloudil rukou jemně k jeho údu, zároveň se na něj ale natiskl ze zadu, což už samo o sobě dost naznačovalo.

Sasuke to zatím bral jako omyl nebo součást hry, ale jakmile cítil jeho prsty na svém pozadí častěji, trochu znervózněl. Po dalším doteku to už nevydržel a prudce se posadil.

,,Promiň," řekl a sklopil pohled k zemi, ,,asi taky budeš chtít svoje." Uvědomil si svou chybu a pomalu rozepl jeho kalhoty. Chtěl ho taky zkusit vykouřit, aby se tak galantně vyhnul jeho penisu ve svém zadním otvoru. Stáhl mu kalhoty sotva do poloviny stehen a už se hrnul rovnou k černým trenkám. Opatrně z nich vyprostil již ztopořený úd, klekl si, následně sklonil hlavu a celý jeho úd si vložil do úst. V ten moment ale zapracoval dávicí reflex. Sasuke se zakucal pod jeho velikostí. Teď se teprv cítil trapně. Těch trapasů už na něj bylo vážně trochu moc. Sedl si na druhý konec postele a rozplakal se.

,,Já to prostě neumím," řekl omluvně mezi vzlyky.

Itachi se ale vůbec netvářil pobaveně nebo rozhořčeně. Jen chápavě.

Sasuke ucítil, jak ho zezadu objal a stáhl si ho k sobě.

,,No tak.... už ne, přestaň plakat. Šlo ti to dobře." Pak si ho Itachi otočil čelem k sobě a posadil na klín, přičemž do něj z části pronikl. Zvolil nenásilnou taktiku překvapení. Držel ho kolem pasu aby nemusel hned úplně dosedat, druhou rukou prsty přejížděl po jeho chloubě a rty se věnoval jeho krku.

,,Hlavně dýchej a uklidni se... budu opatrný..." mluvil k němu konejšivě a tak vlastně i získával čas, aby si na něj alespoň trochu zvykl.

,,Bojím se," namítl Sasuke plačtivě, ale nepokoušel se uniknout. Jeho největší problém byl v tom, že se momentálně nedokázal vůbec uvolnit. Tváře mu hořely z ponížení, které si sám způsobil svou přehnanou aktivitou. Chtěl vzít Itachiho do úst jen proto, aby nedošlo k tomu, k čemu už se stejně pomalu schylovalo.

,,Nemáš proč..." Usmál se na něj Itachi a chvíli ho líbal tak dobře, že po chvíli byl schopen bez způsobení Sasukemu větší bolesti jemně přirazit.

Sasuke cítil ve svém konečníku mírný tlak, nebolelo to, jen to trochu štípalo. Úplně příjemné mu to nebylo, ale protože to chtěl mít rychle za sebou, nevzdoroval. Dokonce se rozhodl pro razantní krok a dosedl na Itachiho úd úplně. Do očí mu vyhrkly slzy, ale držel se. Nekřičel, nenadával, hlasitě neplakal, jen seděl a snažil se zabránit třesu těla. Doufal, že bolest brzy odezní, ale s každou uplynulou vteřinou pro něj byla bolest míň a míň snesitelná. Položil si hlavu na Itachiho rameno s tím, že ho začne líbat na krku a tím mu naznačí, aby do něj začal přirážet. Bolelo to, ale nechtěl už být za zbabělce a citlivku.

,,No tak...ššššš, Sasu..." Navedl Itachi jeho ruce sobě na záda a nechal bratra, aby mu nehty zaryl do kůže podle libosti. Pořád radši ještě čekal. Věděl, že se mu to bude líbit, ale musí přečkat tu chvíli bolesti.

Sasuke ho místo toho silně objal. Tiskl se k jeho mohutné hrudi a nechával slzy volně ze svých tváří stéct na Itachiho záda. Po chvíli se zkusil proti němu trochu nejistě pohnout. Bolelo to, ale už ne tolik, nakonec bolest odezněla úplně. Do slasti měl ještě dost daleko, ale aspoň už nemusel plakat.

,,Bráško..." Tohle už ale neznělo jako slovo... byl do něj zapleten i slastný sten. Itachi se naklonil, a tak Sasukeho položil na záda a sám se vyhoupl nad něj. Tváře mu hořely, v očích se mu zvláštně lesklo... takhle ho Sasuke nikdy neviděl. Ten výraz mu slušel... výraz zkrocené divoké šelmy.

Sasuke ho něžně pohladil po tváři, a pak udělal něco, co muselo Itachiho při nejmenším šokovat. Převzal iniciativu. Povalil ho pod sebe. Omylem tak z něj bratrův úd vyklouzl. Na nic nečekal, obkročmo si na něj kleknul a nechal jeho penis znovu zmizet ve svém otvoru. V tu ránu jím projela vlna slasti, jak jeho úd zavadil o prostatu. Musel se kousnout do ruky, aby nevykřikl, přece jen o nich nemusel vědět celý hotel.

Itachi šokován pootevřel jemné rty a zaskočeně na něj upíral své onyxové oči. Když si na něj Sasuke ale zase sedl, překvapeně zalapal po dechu, zavřel oči, zvrátil hlavu dozadu a v pěsti sevřel látku pod sebou tak pevně, že ji div neprotrhl. Místo stenu jenom naprázdno otevřel ústa, ale ke vzdychání neměl daleko. Tohle ho doopravdy zaskočilo nepřipraveného.

Sasuke se jemně usmál. Konečně něco zvládl bez chyby. Zapřel se dlaněmi o Itachiho hrudník a začal se střídavě nadzvedávat a dosedávat na Itachiho úd. Pokoušel se udržet stálý rytmus, ale po necelé minutě byl už téměř vyčerpaný, zůstal proto sedět na bratrově klíně a jen zluboka oddechoval. Bylo to horší než uběhnout tisícovku. Takhle se snad ještě nikdy nezadýchal.

Itachi ho prudce stočil pod sebe a pokračoval v tom, co Sasuke začal... Za chvíli uslyšel i to, co chtěl. Itachi měl rty u jeho ucha, jak na něm ležel a v jednu chvíli zastenal jeho jméno. Nestenal nahlas, ale zato dost procítěně se znatelným podtextem vzrušení... znělo to krásně.

Teď Sasuke prvně pocítil, jak rád je Itachi dominantní, donutilo ho to se usmát. Smích ho ale brzy přešel, protože do něj bratr přirážel s takovou intenzitou, že nestačil nic jiného než hlasitě vzdychat pod jeho tělem. Nikdy by si byl nepomyslel, že sex je tak úžasný. Po tomhle zážitku si hned musí někoho najít, pomyslel si. Chtěl tohle zažívat častěji. Cítil k Itachimu veliký vděk, že ho to naučil.

Itachi po chvíli zamrzl v pohybu, zachvěl se a zavzdychal možná až moc hlasitě na jeho dosavadní hlasové projevy. Vyvrcholil do něj, ačkoliv nejdřív myslel, že se bude moct sám zastavit. Spadl vedle něj do peřin a hlasitě se nadechoval.

,,Byl jsi... úžasnej... tak co...? Stálo to za to?"

,,Jo," řekl Sasuke naprosto spokojeně. ,,Jen... už nejsem nevinnej." Podíval se jiným směrem a potom zpátky na Itachiho.

,,Můžu tě naučit i to, co ti ještě nejde." Ušklíbl se Itachi na bratra.

,,Myslím, že už jsi mě toho naučil víc než dost, ale díky tobě si teď budu schopnej někoho najít. Díky brácho," řekl Sasuke se zasněným výrazem a lípnul Itachimu menší pusu na tvář.

,,To neni naposledy, Sasuke." Ušklíbl se Itachi, ale na jeho tváři bylo jasné, že si nedělá legraci. Momentálně z ubrečeného dítěte udělal zkušeného.

,,Cože? Proč? Jseš hezkej, tak si najdi někoho jinýho, protože tohle je incest, kámo," řekl Sasuke opovržlivě a začal se pomalu oblékat. Chtěl jít už domů, aby mohl odepsat tomu krásnýmu klukovi, na kterého narazil na seznamce před týdnem. Doufal jen, že ten smazaný profil půjde nějak vrátit.

,,A tohle bylo co?" zavrčel Itachi.

,,Právěže incest. Bylo to krásný, ale jednou stačilo, nemyslíš?" zeptal se ho Sasuke, zatím co sbíral své věci po zemi.

,,Ne," pronesl Itachi klidně, ale trochu smutně. Díval se do země.

,,Proč? Vlastně ani nevím proč si mi to udělal..." opáčil mladší Uchiha zamyšleně a pomalu se začal oblékat. Když dopínal poslední knoflíček od košile, sedl si vedle Itachiho na postel, aby si poslechl důvod toho všeho.

,,No hádej proč," protáhl Itachi a upravil bráškovi límeček. V tom gestu bylo něco zvláštnho.

,,Chtěl si vědět, jak chutnám," řekl Sasuke sebejistě. Cítil z Itachiho něco zvláštního... něco možná trochu podobného lásce. Ale tu jeho péči připisoval spíš lásce bratrské.

,,Ha, ha, ha," odpověděl Itachi sarkasticky, ale úplně bez humoru.

,,Co je ti? Porč jseš najednou tak hnusnej?" zeptal se ho Sasuke smutně. Nechápal tu náhlou změnu a hlavně nemohl z pokoje odejít, dokud nezjistí přínu. V takovém stavu ho opustit nemůže.

,,Nic," zavrčel Itachi, vstal a odešel k oknu. ,,Můžeš jít. Já tu přespím," mluvil k němu zády s pohledem upřeným k oknu.

,,Budeš v pořádku?" zeptal se ho Sasuke starostlivě a položil mu jednu ruku na rameno.

Itachi ho chytil za jeden prst a s hraným odporem, držíc jeho dlaň mezi palcem a ukazováčkem a odstranil jeho ruku ze svého ramene.

,,Ne."

,,V tom případě zůstanu," řekl Sasuke a zezadu ho objal. Nechápal, co řekl špatně, proč je Itachi tak smutný. Někde v poděvomí tušil, že za to může on, ale nechtěl si to přiznat.

,,Nezůstaneš, ty půjdeš domů a do postele. Do SVOJÍ," pronesl Itachi s ledovým klidem.

,,Co ti sakra je?" zeptal se ho Sasuke překvapeně. Tak nějak se nemohl zbavit pocitu, že je to jeho vina.

Itachi upíral uhlově černé lesklé duhovky ven z okna na rušnou ulici plnou maličkých lidiček, nebo tak to alespoň odtamtud vypadalo.

,,Nic mi není, jsem docela v pořádku. Když jsem řekl, že máš jít, tak prostě půjdeš," mluvil zvláštně zastřeně, pod rouškou chladného přístupu se v jeho hlase dal ještě rozpoznat jakýsi neurčitý podtón. Ve skutečnosti si starší Uchiha nebyl schopen představit, že by měl jeho bráška cokoliv s kýmkoliv jiným, než je on sám. Pořád měl pocit, že mu patří... a byl by schopen potencionálnímu konkurentovi i ukopnout hlavu, aby si Sasukeho získal. TO JE ONO! Prostě si ho musí získat... ne nijak drasticky, ale pomalu a jistě... jako boží mlýny. A nejspíš bude muset přetrpět i Sasukeho nové 'kamarády', ale to hodlal zvládnout. Rozhodl se k němu chovat mile a pozorně, ne však jako k bratrovi. Ale jako rovný s rovným.

,,Hm, když si to tak přeješ."

Sasuke ho ještě zezadu pevně objal, políbil ho na krk, potom posbíral zbytek svých věcí a opustil hotel.

Cestou domů si lámal hlavu, co to jen s Itachim v těch posledních minutách bylo. Choval se tak zvláštně. Nevěděl si s ním rady, ale v tom jeho výrazu bylo něco tak neobvyklého... něco jako smutek nebo bolest. Svíralo se mu z toho srdce. To ho tak ranil tou svou myšlenkou, že si hned půjde někoho najít? Co k němu Itachi vlastně cítí? Sasuke si myslel, že mu šlo jen o sex, na konci to tak ale vůbec nevypadalo. Byl z toho zmatený.

Když dorazil domů, šel hned na seznamku založit si nový profil, protože ten starý v afektu zrušil. Slíbil si, že jakmile mu napíše někdo, kdo se mu bude líbit, hned se s ním sejde. Za něco byl Itachimu vážně hodně vděčný, ukázal mu, jak skvělý sex může být.

Jeho starší bratr se s povzdychem odebral do koupelny, kde se osprchoval, umyl si vlasy, doslova se zabalil do županu, dlaně si ohřál o hrnek černé kávy a v tureckém sedu na posteli si rozložil knihu, kterou si v pokoji v knihovně vypůjčil. Chvíli uvažoval nad tím, co si předsevzal, ještě když tu Sasuke byl. Věděl, že čím víc času uplyne od jejich 'zážitku', tím těžší pro něj bude, aby se ovládl a znovu po něm nevyjel. Samozřejmě, že nelitoval toho, co udělal. Ale bude se muset snažit... hodně snažit.

Sasuke zatím zakládal svůj nový profil na seznamce. Dal si na něm obvzlášť záležet, takže nebylo divu, že mu po jeho dokončení přišly hned čtyři zprávy. Jeden email ho zvlášť překvapil, psal mu kluk, se kterým komunikoval už na svém starém profilu pomalu rok. Nikdy se neviděli, přestože bydleli ve stejném městě, jak se Sasuke časem dozvěděl.

//Už jsem se bál, že se ti něco stalo. Proč jsi zrušil svůj starý profil?

Zeptal se ho hned místo pozdravu.

//Měl jsem menší problém, ale nechci o tom mluvit.

Odpověděl Sasuke tajemně. Nechtělo se mu prozrazovat, že spal s vlastním bratrem, protože ho vydíral.

//A už je to ok?

Vyptával se dál.

//Jop...hele, nechceš se někdy sejít? Známe se už dost dlouho (:

Sasuke měl v hlavě jen sex. S Itachim se mu to líbilo až moc, ale byl si jistý, že toho ještě plno nezkusil, a tak si hledal příležitost a hlavně milence.

Itachi ho držel za ruku, s jemně propletenými prsty pohlížel na jejich dlaně, přitisknuté k sobě. Jako by do k sobě patřili... dva zapadající kousky puzzlí. Pak ale Sasuke ruku odtáhl a prudce mu nehty zaryl do jeho jemné kůže na hrudníku. Bolest... a najednou nic. Itachi se s trhnutím probral. Zaklonil hlavu a zasténal, usnul v sedě a asi si zablokoval krční páteř. Pohlédl ven z okna na bezhvězdnou oblohu. Byla ještě noc. Otočil se, aby viděl na nástěnné hodiny, při tom zaklel bolestí, jak si s krkem hnul. Byla jedna hodina v noci. Odnesl prázdný hrnek na stůl, v koupelně si opláchl obličej studenou vodou, sundal si gumičku z černých vlasů a co nejrychleji se uložil k neklidnému spánku.

Sasuke chatoval až do rána. Scary, takovou měl ten kluk přezdívku, ho zaujal už tehdy před rokem a o to víc stál o sex s ním. Jen se v duchu modlil,aby ty fotky byly vážně jeho. Na vzhledu si dost zakládal. S někým, kdo se mu nelíbí, by se prostě vyspat nedokázal. Možná proto se mu to s Itachim tak líbilo, byl přesně jeho typ... ale to i Scary.

Starší Uchiha si ráno oblékl svojí bílou košili, srovnal si límeček, dostal se do černých riflí, nechal na stole peníze za pokoj a sako si ležérně přehodil přes rameno. Domů se dostal asi v devět hodin ráno. Rodiče odbyl tím, že se právě vrátil z jednání a pro jejich spokojenost a důvěryhodnost svého tvrzení si postěžoval, že ho ta práce jednou zničí.

Otec mu při té příležitosti řekl, že odjíždí s maminkou na týden na chatu k jezeru, tak ať dá pozor na Sasukeho.

Sasuke o ničem ale nevěděl, jemu se nikdo neobtěžoval nic říct. Zůstával pořád zalezlý ve svém pokoji a dopisoval si se známým neznámým Scarym. Na dnešek si domluvili schůzku u něj doma. Musel připravit. Chtěl vypadat neodolatelně.

Itachi si pro sebe zaklel, když mu tu 'novinku' otec oznámil. Ale nemohl nic dělat. Třeba to mezitím Sasukemu docvakne. Od dveří to tedy vzal rovnou čarou do koupelny, aby se osprchoval.

Koupelnu už avšak někdo okupoval. Sasuke stál za zataženým závěsem, ale vodu ještě nepustil, takže to vypadalo, že v koupelně zapomněl jen někdo zhasnout. Mladšího Uchihu ani nevyděsily otevírající se dveře, myslel si, že je to táta... Itachi ho vůbec nenapadl ani nevěděl, že už je doma.

Itachi do koupelny nakráčel, zběžně za sebou zamknul, jak to měl ve zvyku od té doby, co ho Sasuke přistihl, jak se sprchuje... jaká ironie. Svlékl si košili a jenom v kalhotech po zvyku natáhl ruku přes závěs ke kohoutku, aby si napustil vanu. Když se místo toho dotkl Sasukeho boku, úlekem vykřikl a prudce ucukl. Měl pocit, že dostane infarkt.

I Sasuke vykřikl, nevylekal ho možná ani dotek Itachiho jako jeho křik.

,,Fuj," řekl ulevně, když ten šok vstřebal. ,,Promiň, ale asi si budeš muset počkat." Vyplázl na něj jazyk. Snažil se žertovat, i když bratr nevypadal, že by měl náladu na vtípky.

Itachi ucukl, jako by se dotkl žhavého drátu. Ne… tohle ne, prosím. Když měl před sebou jeho dokonalé tělo tak... Sakra, bylo to ještě těžší, než předpokládal. Rychle od něj odvrátil tvář. Jednak aby se na něj už nemusel dívat, a také proto, že jeho bledé tváře prostoupila jemná růž a tohle Sasuke vidět nemusel. Pro sebe zaklel. Jak je možné, že se člověk vzruší jenom pohledem na tělo někoho jiného… jenže Sasuke byl nahý. Itachi měl skloněnou hlavu, takže havraní vlasy skryly toužebný pohled, zuby, zarývající se do rtu, hořící tváře…

,,Když už tam stojíš, nepodal bys mi šampón?" zeptal se Sasuke prosebným tónem. Dost dobře nechápal, proč se Itachi dívá do země, ale příliš nad tím nedumal.

,,Podej si ho sám," zavrčel Itachi, ale zvedl se a podal mu malou lahvičku. Ale tak, aby se nemusel dívat, za clonu jenom strčil ruku.

,,Co to s tebou je?" Sasuke vylezl z vany a opřel se o dveře. Nechtěl ho nechat odejít bez odpovědi. Jestli ho něco žere, tak ať okolo toho nedělá takové tajnosti.

,,Oblíkni se," procedil Itachi skrz zuby. Bylo by dětinské a neupřímné se na něj nedívat, ale on věděl, že by měl problémy. Problém. Jeden. Čím dál tím větší problém. A to doslova.

,,Proč? Teď jsem se svlíknul. Až mi to řekneš, tak tě nechám jít."

Pro jistotu zamknul a klíč sevřel ve své dlani, kdyby se ho náhodou Itachi rozhodl odstrčit.

,,Sasuke," oslovil ho bratr tiše, ale výhružně. Pak se rozhodl, že mu musí něco říct. Nemusí to být přece nutně pravda. Třeba jenom z části. Zvedl se a v černých očích se mu nebezpečně zalesklo. Zase z něj šel strach.

,,Pusť mě, jinak tě čeká větší bolest, než bylo tvoje poprvé," pronesl s chladnou sebejistotou.

,,Fakt? A chceš mě zmlátit nebo znásilnit?" zeptal se ho Sasuke neohroženě. Když viděl, jak dokáže být Itachi něžný, tak nějak pochyboval, že by se teď zvládl chovat hrubě.

,,Ono se to dá i spojit," odvětil mu Itachi pohotově.

,,Itachi, nech toho, prostě mi to řekni." Sasuke jeho slovům nevěřil, to by ho nesměl znát. Rozhodně nehodlal ustoupit, byl paličatý stejně jako on.

,,Kam hodláš jít?" zeptal se. Neuniklo mu samozřejmě, že se jeho bratříček na večer až moc dobře připravuje.

,,Já se ptal první!" vykřikl Sasuke trochu podrážděně. Nelíbilo se mu, jak Itachi odbíhá od tématu.

,,Tohle ti řeknu ve vhodnější dobu. Nebo mám spíš říct... za kým?" Přistoupil k němu, poznal že je nervózní, a přitiskl ho zády ke dveřím. Ne rukama, jenom vlastním tělem.

,,Za kamarádem," řekl rychle, potom na sucho polkl, podíval se mu do očí a dál už si netroufal se na cokoliv vyptávat. Nelíbilo se mu, že je tak blízko, když mu před chvílí vyhrožoval.

,,Jo už máš kamaráda." Usmál se Itachi mile. ,,Ty mě podceňuješ, vidim ti to na očích."

Byl u něj dost těsně na to, aby cítil jeho dech na své tváři.

,,No a co!? Vadí to to snad?" zeptal se rozhořčeně. Co je zlýho na tom, že si někoho našel?

Itachi uhnul pohledem. ,,Trochu," pronesl docela tiše.

Pak Sasuke ucítil jeho ruku na svém boku. Na poslední chvíli než ho stihl zadržet, mu před očima vytáhl klíč, odemknul si a protáhl se kolem něj ven.

Sasuke za ním nešel, když mu to nechce říkat, tak ať se tím třeba udáví. Vlezl si radši zpátky do vany, umyl si tělo i vlasy, aby byl svěží. Ze skříně potom vytáhl přiléhavou košili a černé kalhoty. Přestříkal se ještě deodorantem, aby podtrhl svou dokonalost.

Když se na sebe podíval do zrcadla, ohodnotil se na jedničku s hvězdičkou.

Teď musí zajít ještě za bráchou.

,,Tak se měj," řekl Itachimu. ,,Mimochodem, kde jsou rodiče? Aby se po mně nesháněli," zeptal se s obavami.

,,Neboj se. Zítra odjedou na týden pryč. Budu tě krejt." Zdálo se to anebo to znělo trochu... bolestně? Itachi se mu nedíval do očí, takže to nemohl dost dobře poznat. V kuchyni se věnoval hlavně přípravě svojí vlastní večeře. Měl chuť ho provokovat. Ale nad tím bude muset ještě chvíli přemýšlet.

,,Díky, brácho, tak se měj."

Sasuke vyletěl z domu tak rychle, jako by mu hořelo za pamatami. Nemohl se dočkat, až vyzkouší nové věci s někým, kdo mu není pokrevně blízký. Tajně doufal, že by se Scarym mohl mít i vážnější vztah než jen sex. Přecejen v něm převládala romantická část.

Itachi si zatím sedl k televizi. Chvíli obrazovku prázdně sledoval, pak zavrčel něco sprostého, zvedl se a sáhnul po stříbrném zařízení.

,,Zravím, Itachi, nechceš jít ven?... Ne, nic se neděje,... no dobře, potřebuju vypustit z hlavy starosti. To je všechno... co?... jo, tak díky." Sebral se, stáhl z věšáku svojí koženou bundu a vyběhl z domu.

Sasuke se vrátil domů těsně před půlnocí. Pomalu ani nedýchal, aby někoho nevzbudil, i když ho to stálo veliké přemáhání. Teď chtěl mluvit pouze s jedinou osobou - se svým bratrem. Vešel do jeho pokoje, aniž by předtím zaklepal, tak moc s ním potřeboval mluvit. Téměř se psychicky zhroutil, když ho tam nenašel. Kde může teď být? Pomyslel si zoufale.

Zklamaný vyšel z jeho pokoje ani nezavřel dvěře a šel rovnou k sobě. Sedl na svou postel, hlavu schoval do dlaní, aby nebylo tolik slyšet, jak pláče. Jediný, kdo to mohl slyšet, byl právě Itachi, protože má pokoj relativně blízko k jeho, jenže ten teď není doma. Nezbylo mu nic jiného, než se o samotě vyplakat ze vší bolesti.