Úsvit 7

Zdravím,

tak jak jsem slíbil, tak i konám - užijte si další kapitolku Úsvitu. :)

P.S: Nepsal jsem více jak půl roku, buďte tedy, prosím, trpěliví, časem se snad více rozepíšu. :D)

---

"Vážně to bez tebe nejde?" zkusil to naposledy Sasuke. Kakashi, sedíc na okraji své oblíbené pohovky, pouze ztrápeně vzdechl.

"Sasuke… nedělej mi to těžší, než to mám. Však víš, že kdybych na tu misi nemusel, tak bych raději zůstal s tebou." snažil se ho uchlácholit, přitáhl si ho k sobě na klín a začal ho pomalu laskat na krku. Sasuke se nechtěl nechat ovládnout svým vzrušením, měl v plánu dál na Kakashiho naléhat, jeho ústům se však dlouho odolávat nedá. Ještě chvilku se nechal laskat, pak se zvedl, pohladil svého Bílého Tesáka po tváři a něžně ho políbil…

"Kakashi?" promluvil po chvíli do ticha Sasuke.

"Copak, lásko?" usmál se na něj bělovlásek. Sasuke se také usmíval, během okamžiku se však zašklebil, vyplázl jazyk, shodil Kakashiho na pohovku a začal ho šibalsky pošťuchovat. Hatake byl nejprve zaskočený, po chvilce však přistoupil na Sasukeho hru - nejdříve se nechal maličko potlouct, pak však přešel do ofenzivy, překulil mladého Uchihu pod sebe a přitiskl mu ruce za hlavu. Chvíli se zadýchaně dívali do očí, nakonec se Kakashi sklonil ke svému černovlasému útočníkovi a jejich rty splynuly v jedny.

Když se od sebe po vášnivém polibku oddálili, Kakashi strhl ze Sasukeho tričko a začal jazykem prozkoumávat jeho tělo. Nejprve se věnoval krku, poté si jeho pozornost vysloužily bradavky a nakonec se začal nevyhnutelně přibližovat k tomu místu největší touhy…

"Můžu?" mrkl na Sasukeho. Ten se, v záplavách rozkoše, nezmohl na nic jiného, než na tiché "Prosím…". Kakashi na nic nečekal, stáhl černovláskovi černé kalhoty a vzal jeho již naběhlý úd do úst. Nejprve ho jenom pomalu laskal, po chvilce však vždy zrychlil tempo. Když už to vypadalo, že to Sasuke nevydrží, zanechal svého dosavadního konání, sám se svlékl a chystal se také ukojit svoji touhu.

Pomalu začal pronikat do svého milého. Sasuke bolestivě zavzdychal, bolest však po chvíli přešla v očekávanou slast. Černovlásek obepnul svýma nohama Kakashiho, obejmul ho a pak už se jenom oba oddávali slasti plynoucí z těla toho druhého…

***

"Jak dlouho budeš pryč?" zašeptal do tmy černovlásek, ležíc v těsném Kakashiho objetí.

"Dva, tři dny, možná i týden… nikdo neví, jak se vyvine situace, Sasuke…" zašeptal zamyšleně bělovlásek. Mladý Uchiha se ještě více zachumlal do objetí svého milého.

"Budeš mi chybět…" řekl jen. Kakashi si hluboce povzdechl.

"Neboj se, vrátím se, jak jen to bude možné." slíbil mu a jemně ho políbil na čelo.

"Miluji tě, Kakashi…" zašeptal po chvíli černovlásek. Hatake se po jeho slovech zachvěl a aniž by něco řekl, začal okupovat jeho rty těmi svými…

***

"… vrátím se brzy, přesně jak jsem slíbil. Dávej mi tu na sebe pozor." mrkl Kakashi na Sasukeho, když přišla ta neodvratná chvíle loučení. Vzal do rukou jeho obličej, hluboce se mu zadíval do očí a poté ho dlouze, vášnivě políbil.

"Vrať se mi, bělovlásku…" zašeptal na rozloučenou Sasuke. Hatake se po chvíli ticha usmál, naposledy svoji lásku pohladil po tváři a poté za letmých paprsků zapadajícího slunce zmizel v dáli.

***

Už to byly více než dvě hodiny, co byl Kakashi pryč, Sasuke však stále stál u okna a díval se směrem, jímž odešel jeho milý. Hleděl do té nekončící temnoty a věděl, že ty dny, které nebude moct trávit v jeho přítomnosti, budou nekonečné stejně jako ta temnota, do níž právě hleděl. Věřil však, že Kakashi svůj slib splní a vrátí se co nejdříve.

Z rozjímání ho však vytrhl povědomě známý hlas…

"Dlouho jsme se neviděli, že, Sasuke…?"