Sasuke vs. Itachi - Skillet (Hero)

Nebojte píšu povídku :D (Nevděčný spratek), ale tohle video vám prostě musím ukázat :D...už jen kvůli té písničce. Takovou dobu u mě za Skillety vedl song Monster, ale během posledních pár měsíců ho doslovala převálcoval Hero...stává se :D

P.S.: Kdysi někdo do jednoho dotázníku ohledně blogu napsal, že přidávám málo videí, tak se to snažím napravit :D.

Komentáře

  1. Baka - chan11. prosince 2012 v 13:15

    Skillety už znám asi tři roky, jo, jsou výborní, mám od nich stažená asi tři alba :) Doporučuju Whispers in the dark, It's not me, it's you, Comatose... :) Možná už je asi znáš.

    OdpovědětVymazat
  2. Ája11. prosince 2012 v 13:21

    [1]: Znám poslouchám je přibližně dlouho jako ty

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Smrtelná touha 22.

Obrázek
Nemůžu uvěřit tomu, že vážně něco zveřejňuju. Vím, že si většina z vás říká - co je na tom najít si 10 minut na zveřejnění již napsané povídky. Jenže ta povídka potřebuje ještě přečíst a opravit chybky. A to sežere už více času než pár minutek. Nebudu si tu vylívat srdíčko a stěžovat si, jak je medicína těžká, stačí že brečím doma a příteli na rameni. Nicméně teď mám tak trochu nedobrovolně čas... jistý učitel nám odmítl všem dát zápočet, všechno ostatní mám hotové, takže... není moc co řešit. Nicméně se stejně musím pokusit ten zápočet získat a učit se, ale jekikož jdu na přezkoušení až někdy po v půlce února, je relativně čas. Tahle povídka mě fascinuje od chvíle, kdy jsem já nastoupila na medicínu a Vita na práva. Opravdu jsme ji začaly psát, kdy jsme ani jedna stoprocentně nevěděla, co budeme studovat. Náhody se stávají... A aby těch náhod nebylo málo, můj přítel je taky na právech, ovšem to je tak jediné, co má můj život společného s touto povídkou. To ale nic nemění na tom, že mě...
Další informace

In the end

Jak název napovídá, přišel čas nějakého toho formálního, ale asi bohužel i faktického mého konce na tomto blogu. Už dlouho to tu umírá, vím to já, víte to vy a je zbytečné budit v komkoliv nějakou naději. Pamatuju si den, kdy jsem blog zakládala, bylo mi 12 a říkala jsem si, že já nikdy svůj blog nezruším jako ostatní, ale sedím tu o 11 let starší (hrůza) a vidím spoustu věci jinak, než jak jsem je viděla jako malé dítě. Dlouhé roky byl blog můj jediný útěk od reality, můj vlastní svět, můj úkryt před mými démony, ale ze spousty démonů jsem vyrostla a z většiny se zkrátka jen oklepala a jsem už úplně jiný člověk, než jaký tenhle blog zakládal. Tím nechci říct, že by mě nějak přešla láska k psaní nebo snad láska k ItaSasu. To nikdy. Občas si i z nostalgie čtu vlastní povídky (povídky jiných, které jsem měla ráda, už bohužel zrušili svůj blog a já se k nim nedostanu). Ale zkrátka je najednou spousta věcí, které mají před blogem přednost... Především je to škola... jak asi někteří vědí, z...
Další informace

Staronový blog

 Zdravím Vás na novém blogu, ještě se ozvu, až budeš čas (počítejte půlka září) a upravím, aby se Vám tu líbilo a mohli jste se nějak líp zorientovat. Kdybyste odhalili nějakou chybu - něco chybí z článků, povídek... piště prosím na ajka.verisova@gmail.com Za úspěšný převod blogu vděčím https://blog.veruce.cz Vaše Ája  PS: Pokud hledáte rubriky, kliněte na ty tři čárky a na štítky, je to asi ekvivalent k rubrikám na blog.cz, sama ještě nevím, jak to chodí. 
Další informace