Stále vykazuješ špatné chování! 12

Přemýšlela jsem, čeho mám napsat pokračování, nakonec vyhrála SasuSaku povídka, dost jsem teď psala yaoi a komentářů je u nich čím dál míň, tak je na čase dát šanci SasuSaku maniakům. Já vás varovala, že to přijde (hlavně yaoistky jsem varovala :P).

Mimochodem, blíží se už poslední díl a potom začnu tu novou SasuSaku povídku^^

---

Sasuke se přihlásil na skype. Podařilo se mu to až na druhý pokus, na každém účtu měl jiné heslo, proto se mu to často pletlo. Projel sloupec se jmény, ale Naruto byl offline, upřímně nic jiného ani nečekal.

Itachi se zakousl sandwiče s tuňákem a lehl si na postel vedle Sasukeho, který zklamaně odložil laptop na stůl.

,, Proč tak žereš, vždyť jsme před chvíli večeřeli?" Podíval se na něj s odporem.

,, Mám hlad, má s tím snad náš delikvent problém?"

,, Ne," opáčil dotčeně, ,, jeden by řekl, že jseš v tom...kdybys nebyl kluk."

Itachi od sebe oddělil dvě půlky chleba, vyjmul s přesností chirurga salátovou okuruku, která okamžitě zmizela v jeho ústech.

,, Co všechno ještě táta se Sakurou řešil?" zeptal se Sasuke s předstíraným nezájmem.

,, Já nevím, šli hned na terasu."

,, Nic víc?"

,, No vlastně ji náš tatíček pozval na oslavu babiččiných narozenin."

,, Cože?!" vykřikl Sasuke zároveň překvapeně i šťastně.

,, Jo, dokonce jí i řekne, co je mezi váma dvěma." Pokračoval Itachi dál.

,, A co pak?"

,, Co pak? Já nevím...u otce nikdo nikdy neví."

,, To máš svatou pravdu."

Itachi se zvedl ze Sasukeho postele a prošel se až k oknu. Opatrně se z něj naklonil, aby viděl až na terasu. Sakura a jejich otec tam pořád seděli a vypadalo to, že konverzace mezi nimi už není tak napjatá, jako byla u večeře. Tiše mezi nimi seděla i máma, jen se mile usmívala a semtam něco řekla, když se jí zdálo, že to Fugaku začíná trošku přehánět. Jako jediná dokázala krotit jeho výbušnou povahu.

,, Co tam dělají?" Postavil se Sasuke za Itachiho.

,, Vypadá to na veselou zábavu. Proč se vlastně nepřidáš? Měl bys tam být."

,, Myslíš?"

,, Je to tvoje holka ne? Sice ti asi jako nezletilýmu nedovolí pít alkohol, ale tak limču si tam s nimi dát můžeš." Začal se Itachi smát.

,, Blbče." Hodil po něm Sasuke polštář.

,, Upřímnost nade vše, bráško." Hodil mu Itachi polštář zpět.

Sasuke na to nic neřekl, jen potichu vyklouzl ze svého pokoje a po špičkách se připlížil ke dveřím na terasu. Chtěl s té konverzace aspoň něco málo slyšet, ale buď měl špatný sluch anebo mluvili příliš potichu, protože nic konkrétního nezaslechl.

Potichu se odplížil zpět do svého pokoje a stoupl si k oknu. Připadal si jako malé dítě, posluchá za dveřmi, baví se o něm ale bez něj, přišlo mu to hloupé. Tenhle rozhovor se ho přece také týkal. Jestli není zbabělec, tak se tam vrátí a normálně se zapojí do konverzace. Rázně sešel schody a potichu vešel na terasu.

,, Itachi říkal, že jste tady," řekl, když všichni po jeho příchodu ztichli. Připadal si trochu nesvůj, jako by ho tam nechtěli.

Sakura se na něj usmála, rukou mu naznačila, aby se sedl vedle ní, když viděla jeho rozpaky a nejistotu.

,, Co oči?" zeptala se Mikoto, aby řeč nestála.

,, Oči?" Podivil se její mladší syn.

,, Pálily tě, ne?"

,, Jo, díky, už je to v pohodě."

,, Sasuke, co by si říkal tomu, kdyby s námi byla Sakura na oslavě babiččiných šedesátin?" zeptal se Fugaku.

Sasuke chtěl říct: ,, že ses zbláznil nebo konečně dostal rozum.", ale naštěstí si to nechal pro sebe. ,, Že je to skvělý nápad, tati."

Fugaku chtěl ještě něco řcít, ale ozval se zvonek.

,, Půjdu otevřít," řekl Sasuke, pořád se cítil nesvůj. Cestou ke dveřím si aspoň pořádně rozmyslí, co má dál říkat.

Když ale otevřel dveře, nikdo tam nestál, jen na schodech se povalovala bílá obálka. Sasuke se pořádně okolo sebe rozhlédl, ale nikoho nespatřil, sebral tedy obálku ze země a vrátil se zpět na terasu.

,, Nikdo tam nebyl...až na tu obálku." Podal ji otci. Ten ji položil na stůl a dál se o ni nestaral, přečte si ji až zítra. Není proč spěchat.

,, Omlouvám se, ale já už budu muset pomalu jít, mám ještě nějakou práci," omluvila se Sakura.

***

Mikoto polila celý dort vanilkovou polevou, protože tu měla matka jeho manžela nejraději. Doprostřed posadila velikou jahodu a po obvodu naskládala stříbrné ozdobné kuličky. Chtěla, aby dnešní odpoledne bylo perfektní jak pro babičku, tak pro Sasukeho se Sakurou.

,, Nechcete pomoct?" ozvalo se ode dveří.

,, Sakuro, vy už jste tady?" zeptala se Mikoto překvapeně, čekala ji, až za dvě hodiny.

,, Skončila jsem dřív v práci a napadlo mě, že budete potřebovat pomoct. Sasukemi říkal, že oslavy vždy připravujete sama, musí to být naročné."

,, To ano, budete moct hodná, když mi pomůžete, ale vezměte se zástěru nebo si ty bílé šaty ještě umažete." Podala jí Mikoto červenou zástěru.

,, Mami, uvážeš mi kravatu?" Hrnul se Sasuke do kuchyně.

,, Nemůžu, mám špinavý ruce."

,, Pojď sem." Vybídla ho Sakura ukazováčkem a sama mu kravatu zavázala.

,, Sasuke, když už jseš tady, nechceš nám pomoct a namazat chlebíčky?"

,, Né, to je dobrý," řekl Sasuke rychle a bleskově se klidil z kuchyně.

,, Já ty chlebíčky namažu." Nabídla se Sakura.

Mikoto byla šťastná, že jí konečně někdo za celé ty roky pomůže. Fugaku jí už několikrát navrhoval, aby nechala aspoň dort udělat někde v cukrárně, ale to vždycky odmítala. Nesnesla by, aby byť jen svačinu Sasukemu a Itachimu do školy dělal někdo cizí. V Sakuře viděla nenahraditelnou pomocnici. Líbila se jí už od prvního setkání. Věděla, že i Fugaku je z ní nadšený, ale bez jeho testů by se to prostě neobešlo, nikdy nikomu moc nedůvěřoval. Hlavně byl trochu stereotypní, moc se mu nelíbilo, že je Sakura starší než Sasuke a hlavně z ,,nižší" společnosti.

,, Mam na tu pomazánku dát šunku nebo sýr?" Vytrhla ji Sakura z přemýšlení.

,, Prostřídejte to, ať je to barevnější...a nemohli bychom si tykat?"

,, Jsem jedině pro." Usmála se na ni.

***

Fugaku nevěděl, co si má na sebe vzít. Nikdy takové problémy neměl, jenže matka mu k loňským Vánocům dala fialovou kravatu, která se téměř k ničemu nehodila. Přemýšlel, že by si ji nevzal, ale to by se té staré nebohé ženě nelíbilo. Nakonec vytáhl bílou košili a rozhodl se, že to dál nebude řešit.

Podíval se na hodinky, ještě má cca hodinu a půl času, za tu dobu by snad mohl říct Sasukemu a Itachimu, jak se mají chovat, i když žádné narozeniny se zatím neobešly bez nějaké chybky. Udělat vše podle představ staré ženy, je těžší, než se zdá. Zvlášť když je ta žena vaše matka. A to ještě nevěděla o Sakuře, zvažoval, zda-li jí má říct o jejím věku. Určitě se jí to nebude příliš zamlouvat, ale třeba si ji oblíbí. Musel uznat, že Sakura je mladá, okouzlující dáma.

Na stole pořád ležela obálka z včerejšího večera. Fugaku ji nechtěl otevírat, upřímně ho nezajímalo, co je uvnitř. Buď to bude nějaký nemístný žert nebo reklama. Odložil ji proto na hromádku nedůležitých věcí.

,, Tati, někdo volal, ale hned to položil," oznámil Itachi otci, jako by bylo naprosto jasné, že ten hovor byl pro něj.

,, Neotravuj mě s takovými blbostmi, to si asi jen někdo spletl číslo."

,, No když myslíš." Itachi byl naprosto jiného názoru.

,, Místo těch blbostí, radši zavolej babičce, jestli už je na cestě."

,, Fajn." Itachi šel do haly a vyťukal babiččino číslo, jenže ta hovor nepřijímala. Možná už je v autě a neslyší ho, napadlo ho a zavěsil.

***

Sakura a Mikoto zatím dodělaly veškeré jídlo. Stihly to za poloviční čas, když na to byly dvě.

Sasuke pořád šmejdil okolo, nevěděl, co má dělat.

,, Nebuď tak nervózní." Zastavila ho Sakura.

,, Nejsem nervózní," hájil se Sasuke a prstem jí z tváře setřel kousek pomazánky. Prst následně olízl.

,, Mmmm, dobrá," uznal.

,, Aspoň, že ti chutná. Teď mi radši pověz něco o svojí babičce, ať vím, co mě čeká."

,, Je podobná jako můj otec, takhle ti to řeknu, jen je mnohem zásadovější a ráda pije, takže jakmile si opije, nadešel tvůj čas."

,, Bezva, už se nemůžu dočkat."

,, Miláčku, zněla mi v tom ironie."

,, To byla ironie." Usmála se na něj křečovitě. Navrch se snažila vypadat, že to má všechno pod naprostou kontrolou, ale uvnitř se neskutečně bála. Sasukeho rodina ji připomínala lov lvů na gazelu. Ona byla ta gazela.

,, Bude to fajn, neboj se. S babičkou je docela sranda, když se opije." Objal ji okolo pasu.

,, Moc mi to k ní nesedí, když je tak zásadová."

,, Každý má pro něco slabost, babička má slabost pro chlast."

,, A pro co máš slabost ty?"

,, Já mám slabost pro tebe." Chtěl ji políbit, ale Sakura ho odstrčila.

,, Teď na to není vhodná doba," řekla káravě.

Sasuke si otráveným výrazem sedl na židli a po očku sledoval Sakuru. Až teď si všiml, že tu není máma. Určitě se může přetrhnout, aby všechno bylo naprosto dokonalé. Obdivoval ji za to, on by nikdy neměl nervy na tak příšernou ženskou, jakou babička rozhodně je.

***

Fugaku nervózně pokukoval po hodinách, maminka tu už dávno měla být. Nikdy nechodila se spožděním. Byl z toho mírně rozklepaný. Doufal, že se jí nic nestalo.

,, Ještě tady není?" zeptala se Mikoto překvapeně, když viděla, jak její manžel přešlapuje z nohy na nohu.

,, Ne, muselo se něco stát."

,, Dej jí ještě trochu času." Pohladila ho Mikoto po rameni.

,, Volal jsem jí, ale nebere to," přidal se Itachi k rozhovoru.

Fugaku už chtěl říct, že za ni pojede, ale zvonek ho předběhl.

,, To bude určitě ona," ujistila ho Mikoto.

,, Jdu otevřít!" zakřičel Sasuke z kuchyně a šel ke dveřím. Strčil klíč do zámku, dvakrát otočil a vzal za kliku, než stačil zjistit, kdo to je, ozvala se ohlušující rána. V hrudi ucítil palčivou bolest, svět před ním se začal točit a tmavnout.

Itachi a Mikoto se po sobě polekaně podívali, zatímco Fugaku otevíral trezor s pistolí. Schoval ji za zády a rychlými kroky se vydal do haly, ale nezvaní hosté již seděli v křeslech v obýváku.

,, Co po nás chcete?" zeptal se jich nabroušeně.

,, Pamatuješ na tu obálku ze včerejšího večera? Nesplnil si podmínky," promluvil ten nejstarší z nich.

,, Ani jsem ji neotevřel," opáčil Fugaku.

,, Tak tohle tě naučí, neodkládat důležité věci. Kaemone, běž dodělat toho kluka." Pokynul sotva dvacetiletému klukovi.

Tohle Fugaku nemohl dopustit, nenechá zabít vlastního syna, vytáhl pistoli a vypálil za oním chlapcem, ale ten se ukázkově vyhl, tak vystřelil po jejich šéfovi. Nepochybně by minul srdce, kdyby se před něj nepostavil jeden z jeho poskoků.

,, Šéfe, on už tam není," řekl naštvaně kluk, který byl vyslán za Sasukem.

,, Tak ho najdi, ale zatím ho nezabíjej. Odpráskneš ho pouze v případě, že by chtěl Fugaku dělat zase potíže."

,, A moje matka?" Bylo mu jasné, že i v tomhle mají prsty.

,, Kdyby si ten dopis otevřel, tak se v něm dozvíš, že zemře, pokud do dvanácti hodin nezařídíš, aby byl Rin Yakami propuštěn z vězení."

,, Takovou pravomoc nemám," odsekl.

,, Chabá výmluva. Dostal si odtamtud svého syna, zvládneš to i s naším člověkem."

,, Evidentně jste zabili mojí matku, už jen za to vás roztrhám na kusy a jestli se něco stane Sasukemu, tak ty kousíčky předhodím žralokům...ne krysám, žraloci jsou na vás až příliš ušlechtilí dravci."

,, Zábavné, ale ty tu podmínky neurčuješ." Propletl prsty obou rukou a ukázal svůj děsivý úsměv plný zlatých korunek.

***

Sakura Sasukemu ránu vyčistila dezinfekcí a pečlivě ji obvázala, věděla, že kulku vyndat nesmí. Naštěstí nezajela příliš hluboko a nezasáhla životně důležitý orgán, ten kdo střílel, v tom očividně nebyl příliš dobrý anebo plánoval jen varovný výstřel.

Sasuke si i přes Sakury nespokojený pohled nalil saké, aby aspoň trochu otupil smysly, neskutečně to pálilo. Netušil, co ti lidé chtějí po jeho otci, ale doufal, že je všechny oddělá.