Sex v kanceláři 18 - 2.část - konec

U mě je prostě nemožný, aby se to vešlo do znaků :D

---

,, Děvče, jak tohle můžeš říct? To mu ho ani neukážeš? Ví vůbec, že si těhotná?"

,, Ví a zuří."

,, Nestojí o něj?" Podivila se.

,, Právěže stojí."

,, Tak takhle by to nešlo. Musíš si s ním promluvit. Jestli o to dítě stojí, musíš mu dát možnost ho vidět."

,, Mami, já už jsem se rozhodla. Takhle to bude nejlepší."

,, Budu to respektovat. Hlavně mi slib, že zůstaneš aspoň do neděle."

,, Slibuju." Políbila ji na čelo a odebrala se do svého pokoje.

Vše vypadalo tak dokonale a idylicky nebýt Sasukeho. Nechtěla se o něm vůbec zmiňovat.

Sedla si na postel a zapnula mobil, aby se podívala, jestli se po ní někdo nesháněl. Zprávy od Sasukeho rovnou smazala, aniž by si je přečetla. Nejradši by si namlátila, za to jak se opila a řekla mu o svém těhotenství, teď jí nedá pokoj.

***

Ráno se probudila se silnou nevolností, ale dokázala to přejít. Rozhodně si co nejdřív bude muset zajít k lékaři.

Maminka seděla v kuchyni u stolu spolu se Sakury mladší sestřičkou. Naproti nich seděl ještě někdo, ale kvůli sluníčku viděla jen černý obrys mužské postavy.

,, Ahoj...miláčku," promluvil k ní a natočil se tak, aby na něj pořádně viděla.

,, Sasuke!" Rychle ho popadla za ruku a vytáhla ven.

,, Překvapená?" Usmál se na ni tajemně, tak jak to kdysi dělala ona.

,, No to teda jo! Neřekla jsem ti snad jasně, že mě máš nechat být? Jak si mě vůbec našel?"

,, Na tom nezáleží, já jen chci mít možnost starat se o naše dítě. Ty to sama nezvládneš. Nevíš, co to obnáší."

,, A ty si to snad věděl, než si měl Akiho? Naučím se to."

,, Jenže my na to byli dva," namítl.

,, Nebudu první matka s dítětem bez otce."

,, A co mu řekneš, až se zeptá na otce?"

,, Nevím! Já prostě nevím! Budu to vědět, až se na to skutečně zeptá."

,, A nemyslíš si, že je to vůči mně trošku nefér?"

,, Máš Akiho, tak dej nám dvěma pokoj."

,, Nemůžu, dej mi aspoň šanci. Sama to budeš mít těžké. Neříkám, že bychom měli žít spolu, ale aspoň poblíž sebe, chci ti jen pomoct."

,, Já žádnou pomoc nepotřebuju. Sama jsem si to zavařila, sama si z toho pomůžu. Proč to vůbec děláš? Já tě chtěla zabít! To ti to pořád nedochází," řekla se sklopenou hlavou, aby neviděl její slzy.

,, Nemusíš ze sebe dělat hrdinku. Ty ses na povrchu tvářila vždycky tak nezdolně a sebevědomě, ale uvnitř si stejná jako všechny ženy, tak proč se tomu tolik bráníš?"

,, Děkuju za ta slova, ale my to zvládneme...dám ti vědět až se to narodí, ale do té doby chci být sama."

,, Dělej, jak myslíš. Do té doby sbohem."

Sasuke ji pohladil po tváři a vydal se zpět k přístavu. Tam si sedl na lavičku a podíval se daleko na moře. Udělal to, co bylo jeho povinností, teď musí jen čekat. Něco mu říkalo, že se mu Sakura stejně neozve, ale potom si ji najde sám.

Podíval se na mobil, kolik je hodin a zjistil, že má ještě třicet minut času. Dal si proto jedno menší kafe, aby se trochu vzpamatoval. Mrzelo ho, že s ním byla Sakura tak rychle hotová, mohl jí pomoct.

Sakura zamyšleně sledovala rodinou fotku, představovala si, jak by vypadala ona se Sasukem a jejich maličkým. Co když teď udělala tu největší chybu svého života? Sasuke jí prakticky nabídl pohádkový život, o který by stála každá dívka, tak proč ho odmítla? Nedala mu ani šanci. Chtěl na to všechno zapomenout, odpustit ji a ona ho poslala pryč. Copak se úplně zbláznila?

,, Maminko, já teď budu muset odejít, ale slibuju, že vás brzy zase navštívím.

,, Jdeš za tím mužem?" zeptala se s úsměvem.

,, Ano."

Sakura si rychle zbalila věci a utíkala do přístavu. Musí ho stihnout, vysvětlit mu jak byla hloupá, když ho poslala pryč.

,, Sasuke!" křičela ještě dřív, než ho spatřila. Nečekala, že se jí ozve, ale musela zavolat jeho jméno. Nedokázala to v sobě zadržet. Oběhla všechny možné kavárny a přímořské restaurace, ale nikde ho neviděla. Nakonec spatřila na břehu moře. Vítr si hrál s jeho polorozepnutou košilí. Vždycky vypadal tak zatraceně dobře, miloval svou rodinu, skutečně byla tak šílená, že ho poslala pryč?

,, Sasuke," zašeptala jeho jméno do větru.

,, Hm?" Ani se na ni neotočil, nechtěl dávat pryč tvář z větru. Šlehal ho bolestivě do tváří, ale jemu to bylo příjemné.

,, Podívej se na mě...prosím." Chytila ho lehce za loket.

,, Co se stalo?" zeptal se vyrovnaně.

,, Mě to mrzí...mrzí mě, co jsem ti řekla. Já to tak nemyslela. Jestli si mi všechno to odpustil, to nejmenší, co pro tebe můžu udělat, je, že s tebou zůstanu."

,, Nejde tu o tebe, Sakuro, jde o to dítě...s ním chci zůstat," řekl chladně. Miloval ji, ale nechtěl se už před ní ponižovat.

,, Omlouvám se, já vím...jestli tedy chceš, budeme ho vychovávat společně. Před ním se budeme tvářit jako šťastná rodina, ale v soukromí budeme žít odděleně."

,, Když si to tak přeješ."

***

Cítila z jeho strany chlad. Kdykoliv se vrátil domů, nemluvil, na všechny její otázky odpovídal v krátkých větách. Trápila se, ale nemohla mu to říct. Nechápal by to. Nejsou ten šťastný pár, který se těší na svého potomka. Tolik toužila po tom idylickém životě, po životě, kterým kdysi tolik opovrhovala. Chtěla držet v náručí své dítě a cítit Sasukeho lásku. Když jí měla, tak o ni nestála...nevážila si jí. Dobře jí tak...nešťastnici.

,, Sakuro, zítra přijedou moji rodiče. Chtějí tě poznat, tak se prosím, drahá, chovej co nejlíp." Políbil ji do vlasů. Byl to jeden z těch povrchních polibků, kterými ji teď často obdarovával.

Už to nehodlala snášet. Zraňovalo ji to, a když to zraňuje ji, tak to zraňuje i dítě. Musí mu to říct kvůli němu.

,, Proč si tak odtažitý? Tak chladný?"

,, Chovám se jako ty, moje milá. Byla si kdysi stejná."

,, Chceš se mi pomstít? Ach ta mužská ješitnost. Neubližuješ mně, ale dítěti. Moc se trápím a se mnou se trápí i naše děťátko. Všechno, co se děje mně, se děje i dítěti."

,, Víš, jaké to je? Každé ráno usínat s tím, že ráno můžeš být klidně na konci světa? Nedá se ti věřit. Bojím se, že utečeš a mně zůstanou jen oči pro pláč."

,, Neuteču! Snažím se být taková, jakou mě chceš mít. Chci být vzorná matka, dcera a...manželka."

,, Nepostřehl jsem, že bychom se vzali."

,, Jestli o to stojíš, tak to udělám."

,, Ani nevíš, jak rád bych ti věřil, ale mám z tebe hrůzu, nevím, co od tebe čekat."

,, Nemůžeme spolu žít, když mi nevěříš. Vím, že je to těžké, ale pokus se o to. Já ti už dala vše. Nevím, co víc mám udělat, abys mi věřil." Objala ho okolo pasu a opřela si hlavu o jeho hruď.

,, Jestli mě opustíš, přísahám, že tě zabiju," zašeptal jí do ucha a něžně ji políbil na rty.

Jinou ženu by možná pohltil pocit zoufalství, ale Sakury duše se naplnila příjemným teplem.

,, Sasuke, měl bys jít popřát dobrou noc Akimu, těšil se na tebe celý den." Jako by v těch slovech slyšel Karin, až na to, že ona na něj vždy ječela.

Přišel k Akimu do pokoje a opatrně, aby ho nevzbudil, ho pohladil po tváři. Bylo těžké ho Karin vzít. Za normálních okolností by ho zavřeli za únos, ale stačilo, aby Karin připoměl, jak si na něj objednala vraždu a vše bylo v nejlepším pořádku. V neděli za ní vždy přijel a chvíli u ní s Akim zůstal, ale samotného se ho u ní nikdy neodvážil nechat, určitě by s ním někam utekla. Kdysi by se za to nenáviděl, přišlo by mu to kruté vůči Karin i jejich synovi, ale jeho nové já žádnou lítost necítilo. Konečně přestal být tím naivním mužem.

Tiše za sebou zavřel dveře a vrátil se zpět do ložnice k Sakuře.

,, Říkal si rodičům o mé minulosti?" zeptala se ho Sakura, jakmile ulehl do postele vedle ní.

,, Ne, ale nijak by je to neznepokojilo, v naší rodině jsou daleko horší lidi, než jsi ty."

,, Mají styk s podsvětím?"

,, Ne, oni sami jsou podsvětí."

Sakuře přeběhl mráz po zádech. Nikdy by jí nenapadlo, že Sasuke bude z takové rodiny.

,, Bojíš se?"

,, Ne, jen mě to překvapuje."

,, Ale aby bylo jasno, nechci, aby si byla jako jedna z nich. Bratr vždy takovým životem opovrhoval a já k němu vzhlížel, proto nic takového nesnesu ani u své ženy."

,, Slíbila jsem ti přeci, že budu jiná. Budu vzorná milují matka, dcera a žena, ale jestli někdo bude chtít ublížit našim dětem, omlouvám se, ale zaživa ho vykuchám."

,, Našim dětem? Zatím budeme mít jedno dítě."

,, Aki je vzduch?" Podivila se.

Usmál se na ni, byl rád, že ho přijala jako svého syna.

,, Ty budeš hodně nebezpečná manželka. Kdyby to věděl můj otec, byl by na mě hrdý." Ušklíbl se.

,, Proč mu to nepovíš?"

,, Protože by tě stáhnul do podsvětí, ale my žijem na světle božím."

,, Já bych se stáhnout nenechala. Mimochodem, volali z nemocnice, že si zapomněl zavolat kvůli výsledkům na žloutenku, vyšly negativně...ty sis myslel, že máš žloutenku?"

,, Ne, ale bodla si Orochimara a jemu se něco dostalo do rány, mohl jsem být nakažený."

,, Jak je na tom?"

,, Už líp, ale asi tě bude chtít zabít."

,, To by neměl, protože potom ho budu muset zmrzačit, když ho kvůli tobě nemůžu zabít. Budeš mě nenávidět za zpřelámaný ruce a nohy?"

,, Jsi anděl se satanem uvnitř," řekl a toužebně ji políbil. Její duše ho neskutečně přitahovala. Určitě bude báječná matka, ale pro toho, kdo si to s ní rozhází, to bude znamenat jistou smrt.

Jedna povídka SasuSaku dokončena, teď mi prosím do komentářů napište, jestli chcete, abych začala novou SasuSaku povídku (mám vážně bezva námět :D) anebo jestli chcete pokračování nějaké rozepsané (napište konkrétně jaké).