Nevděčný spratek 10/2. část

Jako obvykle se mi to nevešlo do znaků, je to na 10 normostránek celkem :D. Což je víc než dost.

Jen tak mezi námi, tahle část je zajímavější :D.

---

,, Jen mě tím někdy rozčiluje, ale beru, že každý neměl to štěstí narodit se s vysokým iq."

,, A co Sakura? Naznačil si, že k tobě něco cítí, co je na ni špatného, že si s ní nezačal chodit?"

,, Vy vůbec nevíte, co já mám za život. Ona není první ani poslední. Holky mě uhání celý život. Jenže já ani k jedné z nich nic necítím."

,, Přitahují tě víc kluci?"

,, Ha-ha-ha, já moc dobře vím, že vám Itachi řekl, k čemu mezi námi v poslední době došlo, proč spolu tak nevycházíme, tak to nechtějte slyšet ještě ode mě, protože já vám to stejně neřeknu."

,, Proč? Stydíš se za to?"

,, Svým způsobem ano. Je to nechutný, na jednu stranu chápu, že mě sem poslal."

,, Chápeš ho a přesto to vypadá, že tu nejsi rád."

,, A kdo by byl? Kdyby z něj chtěli udělat blázna. Jenže já nemůžu za to, co cítím."

,, Samozřejmě, že ne. Ale jak si dospěl k tomu, že ho miluješ? Určitě to nepřišlo ze dne na den.

,, To ne. Začalo to tím, když se opil. Vyjel po mně, přišlo mi to nechutný, ale od té noci se ve mně cosi hnulo a já si začal uvědomovat, že s každým dnem k němu cítím něco daleko hlubšího."

,, Co bys dělal, kdyby tvé city opětoval?"

,, To už se párkrát stalo. Několikrát předstíral, že ke mně něco cítí, jen aby mi neublížil...blbec."

,, To skutečně nebyl od něj nejlepší nápad, ale dělal to pro tebe, necítil si ani trochu vděk?"

,, Ne, jen mě to neskutečně vytočilo. Nechci jeho lži, ty ať si schová pro Konan."

,, Kdo je Konan? O té jsem od tvého bratra neslyšel."

,, To je Itachiho holka."

,, Má přítelkyni? Jak s ní vycházíš?"

,, Blbě. Ona nemá ráda mě, já nemám rád ji. Nejspíš netuší, co k Itachimu cítím, ale ráda mě určitě nemá. Beru jí část Itachiho času."

,, Jak víš, že jí to vadí?"

,, Prostě to vím, je to kráva."

,, Není to tak, že spíš nenávidíš ty ji?"

,, Říkám, že je to oboustranné. Vy byste snad měl rád někoho, kdo vám krade jedinýho člověka, který vám na celém světě zbyl?"

,, Až v takové situaci budu, uvidím, jak se zachovám. Neříkáš bratrovi, že ho miluješ jen proto, že se bojíš jeho ztráty? Může mít s Konan dítě, vzít si ji a pro tebe by to tak mohlo znamenat jeho odcizení."

,, Toho se taky bojím, ale vím, že ho miluju, když mi to budete vymlouvat, tak mi to jen zhoršíte. Jsem rád, že mám aspoň ve svých citech jasno."

,, Dobrá, tak to zkusíme jinak. Měl si už někdy kluka?"

,, Jak se to vezme. Nikdy jsem s žádným nechodil, ale jednou blbou náhodou jsem se dvěma hned najednou vlezl do postele."

,, A bylo to lepší než s dívkou?"

,, Ne. Bylo to hrozný a doufám, že ty dva už nepotkám."

,, Myslíš si, že s Itachim by to bylo jiné?"

,, Jo, protože jeho miluju."

,, Láska je jen základ, v sexuálním životě to může být naprosto jiné."

,, Jenže to nezjistím, dokud to nezkusím."

,, V jiných případech bych s tebou souhlasil, ale incest je trestný čin, tvůj bratr si to moc dobře uvědomuje. Znamenalo by to problémy pro vás pro oba. Nechceš začít tím, že se poohlédneš po někom, kdo se mu bude aspoň povahou nebo vzhledem podobat?"

,, Já tohle všechno vím! Ale svým citům neporučím. Nedokážu chodit s někým jiným, protože myšlenkami budu u Itachiho."

,, To nemůžeš vědět jistě, když ses o to ještě nepokusil. Zkus se rozhlédnout ve svém okolím po někom jemu podobném. Na příštím sezení mi povíš, jak to dopadlo. Dnes už tě nebudu víc trápit. Můžeš jít za bratrem, ale pamatuj na to, o čem jsme tu mluvili. Tvůj bratr aspoň uvidí nějakou snahu z tvé strany, což určitě ocení."

,, Dobře, já to zkusím," rezignuju.

Vytáhnu mobil z kapsy a prozvoním Itachiho.

Když vyjdu ven ze dveří, už tam na mě čeká.

,, Tak jaké to bylo?"

,, Mohlo to být horší," opáčím.

,, Já věděl, že to zvládneš. Je ti aspoň trochu líp? Pomohlo ti se někomu svěřit?"

,, Ne, není mi líp," odpovím pravdivě. Spíš je mi ještě hůř.

,, To teprv přijde, Sasu," chlácholí mě.

Odemkne dveře od auta a sedne si dovnitř.

Já se jen zdrceně zhroutím na sedadlo vedle něj. Hlava mi samovolně spadne do jeho klína.

,, Není ti dobře?" zeptá se soucitně.

,, Je mi hrozně," Přikryju si dlaněmi obličej.

,, Klidně můžeš plakat, aspoň se ti uleví." Pohladí mě po vlasech.

Udělám tak, jak mi řekl. Prostě se rozbrečím.

Podle toho jak sebou trhl, to nejspíš nečekal.

,, Sasuke..."zašeptá a přitiskne si mě k sobě.

,, Já to nezvládnu," zamumlám.

,, Ale zvládneš, jestli ti ještě můžu já nějak pomoct, tak mluv."

,, Rozejdi se s Konan, nebo se s ní aspoň nějakou dobu nestýkej."

,, Dobře."

,, Cože?" Nečekal jsem, že bude souhlasit.

,, Dobře, já jí to nějak vysvětlím." Stáhne mi dlaně z tváře a palcem mi setře slzy.

,, Mám tě rád, bráško."

,, Já tebe taky, Sasuke. Teď se narovnej, ať můžeme odjet, doma si ještě promluvíme."

Opřu si hlavu o okno a celou cestu se dívám ven na míhající se krajinu.

Když dojedeme domů, vystoupím jako první a odemknu dveře.

Itachi dojde o chvíli později. V kuchyni si dá zase ten svůj džus a posadí se s ním u stolu.

Sednu si naproti němu, říkal přece, že si ještě promluvíme. Jenže on jen mlčí a upíjí ze sklenice. Po chívli se zvedne a vezme si něco z lékárničky.

,, Není ti dobře?" zeptám se ho, když vytahuje mně neznáme léky.

,, Byl jsem dneska u lékaře, jestli to takhle půjde se mnou dál, tak skončím u psychiatra."

,, Jako já?" zeptám se se skrytým úsměvem.

,, Ne, ty chodíš k psychologovi."

,, A co je v tom za rozdíl?"

,, Psychiatr ti předepíše léky. Psycholog si s tebou jen povídá," vysvětluje mi, zatím co z plata vyloupne jednu pilulku, kterou zapije tím džusem.

,, Aha..."

,, Sasuke já si teď půjdu na chvíli lehnout, není mi nejlíp. Popovídáme si jindy."

,, V pohodě."

Odeberu se k sobě do pokoje. Vezmu si sluchátka a z knížkou si lehnu do postele.

Ten příběh mě natolik zaujal, že jsem u něj vydržel pomalu dvě hodiny. Ten čas tak utíká, když si člověk najde vážně dobrou zábavu. Jen v uších mi začíná hučet. Vypnu přehráváč a sluchátka schovám do šuplíku.

Možná by nebylo úplně od věci dát si něco k jídlu.

V kuchyni místo jídla najdu Itachiho. Sedí na židli a drží se za hlavu.

,, Jseš v pořádku?" zeptám se ho opatrně."

,, Ne." Zakroutí hlavou a nepřítomně se na mě podívá. Vypadá, jako by ho někdo zfetoval. Co si vzal proboha za léky?

,, Nechceš si jít lehnout?"

,, Sasuke..." Obejme mě okolo pasu a hlavu mi zaboří do trika.

,, Zvedni se z tý židle a běž spát," řeknu mírným tónem.

,, Sasuke, já tě potřebuju."

,, To je moc hezký, ale teď bys měl jít vážně spát. Ráno ti bude líp."

,, Nechci spát, chci tě...obejmout."

,, Vždyť mě objímáš. Pojď do postele."

Vyprostím se z jeho sevření a za ruku ho odtáhnu k němu do ložnice. Stačí, abych do něj lehce strčil a už se válí na posteli.

,, Chci tě u sebe." Chytí mě za triko a stáhne mě k sobě.

,, Itachi?"

,, Hm?"

,, Můžeš mě pustit?"

,, Ne, krásně hřeješ," zamumlá a zaboří nos do mých vlasů. Je úplně mimo. Asi si vzal těch léků víc, než měl. On se doopravdy zfetoval.

Mám neodolatelnou chuť se na něj vrhnout, stejně si nebude nic pamatovat a já aspoň zjistím, jestli by to s ním v posteli bylo vážně tak dobrý, jak si myslím.

Políbím ho něžně na krk a čekám, jestli se bude bránit.

Jen tiše vzdychne a nos zaboří ještě hlouběji do mých vlasů.

Povalím ho pod sebe a hladově se vrhnu na jeho rty. Vím, jak chutnají, ale stejně po nich pokaždé tak šílím. Aniž bych ho přestal líbat, z něj začnu stahovat triko. Chci cítit jeho nahé k tělo, k téhle fázi jsme se ještě zatím nikdy nedostali. Zrovna když se hodlám přesunout rty na jeho hrudník, mě strhne pod sebe. Hlavu si položí na mě těsně pod mou bradu, na kterou mě i políbí.

,, Itachi, nech to radši na mě," řeknu jemně a znovu se na něj překulím.

,, Sasuke," zašeptá a zajede mi rukou do vlasů.

,, Copak?"

,, Je mi špatně." Natočí hlavu na stranu.

,, To bude dobrý," ujistím ho a stáhnu si triko.

,, Ty moje bledulko..." Pohladí mě po břiše.

,, Ty seš fakt hodně mimo," řeknu si spíš pro sebe a jednou rukou mu rozepnu poklopec, tou druhou mu přejedu po šíji.

Když mu chci zajet rukou do klína, rozezní se mu mobil. Na displeji se objeví jméno Konan. Ďábelsky se usměju a hovor vezmu, slastně do něj zasténám a hovor položím, pro jistotu vypnu celý mobil.

,, Kdo ti volal?" zeptá se mě Itachi s úsměvem.

,, Kamarád. Nemysli na to." Políbím ho na nos.

Něžně vezmu do rukou jeho úd a lehce ho stisknu.

,, Sasuke!" vykřikne tak hlasitě, až se leknu. Doufám, že ho sousedi neslyšeli.

,, Jsi tak roztomilý, když seš bezbranný." Přejedu mu rukou po boku.

Nakloní hlavu na stranu a pomalinku zavře oči. Nesmí mi usnout! Ne teď.

Stáhnu z něj kalhoty i trenky a rukou ho pohladím po vnitřní straně stehna. Jen mírně pootevře ústa, ale oči nechává pořád zavřené. Posunu se tedy trochu dozadu a políbím ho na lýtko, mírně se zachveje. Pokračuju na koleno, znovu se zachvěje. Nejdřív se přesunu rty na vnější stranu stehna a jazykem pomalu přejedu až na vnitřní, schválně se co nejpomaleji přibližuju k jeho údu.

,, Sasuke," zašeptá roztouženě. Dobře, že nekřičí a je vzhůru.

,, Copak chceš?" zeptám se rádoby překvapeně.

,, Trochu výš," řekne prosebně.

,, Jak si přeješ." Políbím ho na druhé stehno. Jazykem se posunuju výš a výš, avšak jeho údu se obloukem vyhnu, olíznu mu jizvu po apendixu a tam se i zastavím, protože z jeho úst slyším nespokojený vzdech. Chápu, že ho to protahování štve, ale chci, aby po mně toužil tak jako já po něm.

,, Satane," řekne s povzdechem a hrubě mě chytí za loket.

,, Itachi, to bolí!" vykřiknu se slzami na krajíčku.

,, Pšššt." Přiloží mi prst k ústům a následně mě zalehne celým svým tělem. Dál nic nedělá, jen se mi upřeně dívá do očí, až po chvíli cítím jeho ruku ve svém klíně. Z úst se mi dere slastný stén, nedokázal jsem se ovládnout. Tak dlouho sním o téhle chvíli, konečně se ty sny naplňují.

,, Chci tě." Otře se rty o mé ucho.

,, Počkej chvilku." Vyprostím se zpod jeho těla a rychle si doběhnu k sobě do pokoje pro lubrikant.

Cestou zpět se mi podaří zakopnout. Nějakou dobu jsem měl pocit, že jsem slyšel zapraskání kosti, a když mi ještě k tomu všemu vystřelí neskutečná bolest do kotníku, vím už, že to nebyl jen pocit.

,, Sasu, jsi v pořádku?" Sedne si Itachi na zem vedle mě.

,, Nemůžu chodit."

,, Žádnej problém." Mávne zbrkle rukou a zvedá se ze země. Znovu se ke mně nakolní, jakoby mě chtěl vzít do náruče. Proboha, jen to ne! Vždyť je zfetovanej, ještě mě někde pustí!

,, Jestli mě pustíš, zabiju tě," zavrčím mu nebezpečně do ucha.

,, Ještě si stěžuj, taky jsem tě tady mohl nechat."

,, Nemohl, protože pohodlnější pro tebe bude, když si mě vezmeš u sebe v pokoji, než na týhle tvrdý zemi," namítnu chytře.

,, Máš pravdu," uzná. Váhavým krokem dojdeme zpět do jeho ložnice, kde mě doslova hodí na svou postel.

Ten kotník mě neskutečně bolí, ale Itachiho vášnivé doteky mi dovolují na bolest na chvíli zapomenout. Když mi ale od sebe roztahuje nohy, bolest se znovu ozve. Tohle dlouho nevydržím.

,, Pospěš si !" Přitáhnu si ho k sobě za krk. Na dva prsty si vymáčknu trochu gelu a naráz jimi do sebe vniknu. Nejspíš je na mě vidět, že to bolí, protože mě Itachi konejšivě líbá na krk a ucho. Vytáhnu ze sebe oba prsty a odhodlaně se mu podívám do očí.

,, Bude tě to bolet," zašeptá mi do ucha, ale stejně do mě neohleduplně vnikne. Za to chování můžou nejspíš ty prášky.

,, I-ta..." Do očí se mi nahrnou slzy. Neuvěřitelně to bolí, ale nezastavuju ho, jsem rád, že k tomu došlo.

Ani ho nenapadne zpomalit, je jasné, že mu jde hlavně o sebe, ale vůbec bych se nezlobil, kdyby na mě bral aspoň trochu ohledy.

,, Sasuke!" Vyvrcholí se slastným výkřikem.

Jen si ho k sobě za krk přitáhnu a upřu na něj prosebný pohled, aby udělal ještě pár přírazů. Chci tu slast sdílet s ním.

K mému překvapení mé žádosti vyhoví. Já po ukrutné bolesti konečně pocítím tu slast a on stihne ještě po druhé dojít vrcholu. V těch práškách bylo snad něco, co ho dělá sexuálně aktivnějším.

Položím si hlavu na jeho hruď. Pomalu si začínám uvědomovat, že jsem ho zneužil, on si zítra určitě nebude nic pamatovat. Je mi do breku ze mě samotného.

Pokračování příště, mina-san ^^