Stále vykazuješ špatné chování! 11

U stolu bylo až nezvyklé ticho, která narušovalo jen časté cinknutí kovu o porcelán. Nikdo se neměl k tomu pronést pár slov a navázat tak konverzaci. Po dlouhé době jedli všichni čtyři spolu, ale slovo mezi sebou neprohodili.

---

Fugaku se tím absolutně netrápil. Miloval klidné večery a ještě klidnější večeře. A nejvíc se mu zamlouval ten pocit, že má oba dva své syny pod dohledem. Konečně se vše vrátí do svých starých kolejí. Jeho spokojenost narušil až jeho mladší syn. To jídlo se Mikoto povedlo víc než kdykoliv jindy a on nebude jíst? Probodl ho svým nepříjemným pohledem.

Sasuke zvedl oči od desky stolu. V tu chvíli se jeho pohled setkal s otcovým. Srdce se mu leknutím rozbušilo. Nic na sobě však nedal znát. Tvářil se, jako by ho ani koutkem oka nezahlédl. Znovu se podíval do talíře s jídlem, na které neměl ani trochu chuť. Chtěl odsud pryč. Přál si být daleko od toho všeho. Hluboko uvnitř doufal, že se ještě někdy setká se Sakurou, ač se to teď zdálo jako naprosto nemožná věc.

,, Nebudeš jíst?" zeptal se ho Fugaku, aniž by se na něj podíval.

Chtěl mu odpovědět, ale hrdlo se mu sevřelo stejně jako kdysi. Nedokázal ze sebe vydat ani hlásku. Ať poroučel svým hlasivkám, jak chtěl, nešlo to. Po chvíli se o to přestal i pokoušet. Uvědomil si, že vlastně ani mluvit nechce.

,, Tak odpovíš mi?" zvýšil trochu hlas. Co když ho Sasuke neslyšel.

Mikoto se na syna soucitně usmála, tím mu naznačila, aby radši mluvil.

,, Sasuke, nerozumíš japonsky?" zeptal se Fugaku už mírně dopáleně.

,, Je jen unavený a včera ho bolelo v krku." Hájila Mikoto svého mladšího syna.

,, Tak co tu ještě sedí, ať si jde lehnout."

Sasuke se s radostí zvedl od stolu a odebral se do svého pokoje.

Čekal, že za ním přijde aspoň Itachi, ale nedočkal se. Zůstal po celou dobu zcela sám a opuštěný. Nijak zvlášť ho to na druhou stranu netrápilo, mohl zatím promýšlet svůj útěk. Nechtěl utíkat před svou rodinou, dokonce ani před otcem ne, ale před jejich režimem. Věděl, že teď chce být jen se Sakurou a to mu tenhle systém jaksi nedovoluje.

,, Sasuke, musíme si promluvit." Vpadl do jeho pokoje otec, aniž by předem zaklepal.

Jen se na něj neduchapřítomně otočil.

,, Tvůj trest hodlám brzy zkončit, po tobě jen chci, aby sis našel nějakou dívku a choval se normálně."

Sasuke na něj překvapeně zamrkal. To by od něj spíš čekal domácí vězení do konce života, ale budiž. Chce, aby si našel dívku, tak si ji najde.

,, Na tu psycholožku ale urychleně zapomeň." Uvedl Fugaku věci na pravou míru.

Jeho syn jen uraženě našpulil rty.

,, Pochop, je o několik let starší než ty. Podívej se, kde pracuje. Pochop, že já nejsem jen tak někdo a proto ty nemůžeš mít taky jen tak někoho."

,, Já ji miluju," řekl skoro až zoufale.

,, Láska v našem světě neznamená vůbec nic, zvykni si."

,, Nemiluješ snad mámu? Nemiluješ mě ani Itachiho?" Musel se hodně ovládat, aby nezačal ječet.

,, Pochopitelně, že ano. Jenže tvoje matka byla ze stejných kruhů jako já, což se o té tvé Sakuře skutečně říct nedá."

,, Chci spát." Zalezl Sasuke do postele. Peřinu si přitáhl až ke krku. Myslel na to, co mohlo a snad i může být. Pro Sakuru by se vzdal všeho. Jména, rodiny, postavení...všeho. A zítra to otci řekne. Ať se třeba staví na hlavu, bude si stát za svým. Něčím ho přece přesvědčit musí. Máma mu vždycky říkala, že v jádru jeho jeho otec hodný a milující člověk. Ani dnes pořádně nepochopil, co tím kdysi myslela. Vždyť jen věčně dává kázání a zakazuje ty nejpřirozenější pocity lidí.

Ráno ho probudilo zašimrání slunečních paprsků. Nebylo to ani trochu příjemné. Okamžitě vstal, aby mohl jít zatáhnout žaluzie i těžké závěsy. Jen co se v pokoji rozhostila tma, zalezl znovu do postele. Ukrutně se lekl, když ucítil něco teplého.

,, Včera o tobě matka s otcem mluvili solidně dlouho," ozvalo se pod ním.

,, Itachi! Musíš chodit jako duch?" zavrčel mladší Uchiha nevrle.

,, Nechodím jako duch, to jen ty nevnímáš. A vůbec, proč tu máš takovou tmu?" zeptal se, zatímco vstával ze Sasukeho postele. Přišel k oknu, roztáhl závěsy i žaluzie.

,, Venku je nádherně," řekl procítěně.

,, Okamžitě to zatáhni!" začal se jeho mladší bratr vztekat. To světlo bylo přímo do jeho uhlových očí. Nemohl to vystát. Tma mu vyhovovala o moc víc.

,, Neštvi mě a okamžitě zatáhni!" zopakoval svůj rozkaz.

,, Podívej se na sebe, ty bledule, trochu sluníčka ti neuškodí," namítl Itachi.

,, Ty máš co říkat," zamumlal. Vstal z postele a sám se jal zatáhnout žaluzie a závěsy.

,, Tak co si mi chtěl?" zeptal se mladší Uchiha otráveně.

,, Říct ti, že rodiče o tobě a Sakuře celou noc mluvili, slyšel jsem to přes stěnu a vypadá to, že ji pozvou na večeři."

Sasukemu se do oka začínal dostávat tik. Tohle by otec nikdy nedovolil, a i kdyby ano, o čem s ní chce mluvit? Ti dva přece nemají společné téma...až na jeho osobu. Při té představě se mu začal v krku tvořit knedlík, na sucho polkl.

,, Copak? Já myslel, že budeš rád."

,, No ohromně...co jí může tak říct? Aby mě poslala k vodě a vymyslela si třeba i milence?"

,, To určitě ne, u té večeře budeme totiž všichni. Možná ji chce poznat a najít na ni něco pozitivního."

,, Sakura má samé pozitivní věci," řekl Sasuke hrdě.

,, Třeba to, že je psycholožka, viď?"

,, Jo."

,, A pracuje v blázinci."

,, Jo...héj! Itachi! Nekaž to!" zakřičel na něj Sasuke rozhořčeně. Vůbec se mu nelíbilo, jak jeho milou všichni pomlouvají. Prvně se zamiloval. Doopravdy zamiloval a oni mu to jen kazí. Jeho vlastní rodina se ho chystá potopit. Jak ,, milé". Nejvíc ho překvapily Itachiho poznámky, od něj by takový přístup nečekal. Vždyť Sakuru trochu zná, musí přece vidět, jak dokonalá žena to je.

Teď ho ale děsilo, že Sakura u společné večeře neobstojí. Dobře si pamatoval, když Itachi domů přivedl svoji první dívku, možná, že nebyla jeho první, ale rozhodně se stala první, kterou představil svojí rodině.

Otec ji zahrnul jen pár otázkami, ale ani jednou nedostal odpověď, kterou chtěl. Nedal na sobě znát, jak moc ho ta dívka zklamala, ale když odcházela, tak s Itachim mluvil nejméně tři hodiny ve své pracovně. Od té doby si Itachi dívky domů nevodil, anebo je představoval jen matce a jemu, svému mladšímu bratrovi.

Děsil se, že Sakura dopadne podobně jako Itachiho první holka. Tahle večeře bude jako jíst mezi hladovou smečkou vlků.

Vlastně ani nerozuměl tomu, proč ji chce otec pozvat. Jasně řekl, že spolu nebudou, tak proč potom ta večeře? Nedávalo to smysl. Jeho otec nejspíš něco chystá. Něco, co mu nešlo na rozum.

,, Sasuke, bude to dobrý." Šťouchl ho Itachi do žeber.

,, O tom silně pochybuju, jako bys neznal tatínka."

,, Právě, že ho znám. Určitě ji nezve proto, aby ji znemožnil...a stejně - není jisté, že to pozvání přijme, ne?"

,, Jak znám Sakuru, tak se určitě bude nejdřív cukat, ale nakonec přijde."

***

Tsunade s podepřenou hlavou poslouchala svou dceru, jak jí cosi vypráví. Vůbec ji nevnímala, byla unavená a chtěla spát.

,, Mami?"

,, Jo?"

,, Posloucháš mě?"

,, Ne," řekla upřímně. Zavřela desky s posledním přijatým pacientem (vězněm) a začala balit věci na víkend, které ještě potřebuje dodělat.

,, Mami rozvedeš se?" zeptala se Mitsuki se skrývaným nadšením.

,, Samozřejmě, že ano. Volal mi Orochimaru, že si tátovi už všechno vyžbreptala."

,, Neříkej mu táta. Není to můj otec."

,, Dobře, tak Jiraiya. Víš vůbec, do jak prekérní situace si mě dostala? Co řeknu tvojí sestře? Že bude mít novýho tatínka?"

,, Ona to přežije." Povzdechla si Mitsuki.

,, Fajn, ale ty si teď zajdeš se svou malou sestrou do cukrárny a já to Jiraiyovi vysvětlím.

,, Mno jo..."

Tsunade zkousla svůj spodní ret a s bušícím srdcem přemýšlela, jak předstoupí před svého manžela. Bála se jeho reakce.

Věděla o jeho tajných fotkách nahých dívek, ale stejně dobře si uvědomovala, že svou rodinu by nikdy kvůli takovým neopustil. Bral to jako koníček, o kterém ji prostě neřekl. Nechápala, co ho na tom tak fascinuje, ale nezakazovala mu to a ani mu neřekla, že o tom ví, protože by s tím stejně nepřestal, jen by vymyslel pro své ,, umělecké" fotky jinou skrýš.

Vystoupila z auta a potichu vešla do domu.

,, Konečně jdeš," ozval se z obýváku chladný hlas.

,, Prý si mluvil s Mitsuki." Šla na něj zprvu pomalu.

,, Jo, to mluvil."

,, Já vím, že jsem ti to měla říct, ale sama jsem o tom nevěděla. Kdyby nebylo Mitsuki a toho jejího testu DNA, nic bych nevěděla."

,, Jak dlouho to s ním táhneš?" zeptal se Jiraiya na rovinu.

,, Cože?! Byl to můj kluk...dávno před tebou."

,, Prosím tě, neříkej mi, že když se teď objevil, tak si s ním nezašla na drink...nebo rovnou do postele."

,, Teď už nemá smysl to řešit. Chci podat žádost o rozvod."

,, To nedovolím," řekl rázně. Čekala od něj takový pokus, ale ten jeho tón hlasu se jí vůbec nezamlouval. Nikdy ho neviděla tak rozčíleného.

,, Jiraiyo, já ho miluju," pronesla tiše.

,, To mě nezajímá, nebudeš rozbíjet rodinu!"

Tsunade odešla na chodbu. Zvedla sluchátko od pevné linky a vytočila číslo na svého právníka. Než mu stačila sdělit, v čem je problém, zamával jí Jiraiya před očima vytrženým kabelem.

,, Tohle trochu přeháníš!" rozkřikla se rozhořčeně.

,, Ty sis začala...couro."

Tohle slyšet nepotřebovala. Vzala klíče od auta, protože právě v autě měla mobil. Znovu zavolala právníkovi, aby mu svěřila svůj rozvod. Nezajímalo ji, co na to řeknu její rodiče, jak se bude tvářit její malá dcera, hlavně, že se to všechno už konečně vyřeší. Jen se bála toho, jak si Orochimaru bude zvykat na dvě děti...a to ještě nevěděl o tom třetím...

Když se tehdy s Orochimarem seznámili. Byla z něj naprosto unešená. Milovala ho a doufala, že spolu budou navždy. Den před jeho odjezdem, o kterém nic nevěděla, mu chtěla oznámit, že je těhotná, ale na domluvenou chůzku nepřišel. Dítě si vzít nenechala, i když její rodiče hlasovali pro potrat. Když se narodilo, dali ho k výchově někomu jinému. Ty lidi ani pořádně neznala a své dítě viděla jednou za čas. Za posledních pět let ani jednou. Potom si vzala na žádost rodičů Jiraiyu, jenže pár dní po svatbě se objevil Orochimaru. Nedokázala ho poslat pryč. Tehdy znovu otěhotněla a domnívala se, že s Jiraiyou.

Teď by to mohla všechno změnit. Vzít si svou prvorozenou dceru k sobě. Nechat práce v ústavu a začít žít úplně jinak - od začátku.

***

Sakura ač nerada přijala pozvání Sasukeho otce na večeři. Nechápala, co tím ten protivný muž sleduje, ale kvůli Sasukemu se obětovala.

Nevěděla, co si má na tak důležitou událost vzít na sebe. Rozhodně by to nemělo být nic usedlého, ale ani příliš odvážného. Nakonec vybrala obyčejnou středně dlouho sukni a k ní bílou košili, vlasy si svázala do drdolu. Připadala si jako by měla jít na popravu, ale aspoň u toho bude vypadat dobře, když už nic jiného.

Měla před sebou dlouhou cestu, proto vyjela přesně tři hodiny před večeří.

Sasuke si zatím nervozitou kousal nehty, načež ho Mikoto pleskla přes ruku.

,, To je mi tedy úroveň," řekl Fugaku pohoršeně, když vešel do kuchyně.

,, Nebuď na něj takový, vidíš, jak je z toho celý pryč." Hájila Mikoto svého mladšího syna.

Fugaku jen nevěřícně zakroutil hlavou a s hrnkem kávy se odebral zpět do své pracovny. Ještě potřeboval vyřídit nějaké věci a hlavně si připravit ty správné otázky pro slečnu Haruno. Za žádnou cenu nechtěl, aby s ní jeho malý Sasuke skončil. Na papír si připravil takové podmínky, které určitě tak ambiciózní žena splnit nedokáže.

Na skoro rodinnou večeři si samozřejmě papír nevzal, vše měl pečlivě uložené v hlavě. Před večeří ani během ní se neptal na nic zásadního, přece jen se to během jídla nesluší.

Atmosféry byla tak napjatá, že kdyby měla vlastnosti elektřiny, tak celý dům i s nejbližším okolí vyhoří. Jediný, kdo se snažil celou situaci zlehčit, byla Mikoto. Ptala se Sakury na rodinu a přátelé. Tím nemohla nic zkazit. Sasukeho vděčnost neznala mezí. Jeho milovaná maminka dokázala vždycky všechno a hlavně jako jediná zvládala otci vyvrátit jeho názor.

,, Předpokládám, že nejste ochotna kvůli Sasukemu opustit práci v ústavě." Začal Fugaku hned po jídle se seznamem svých hrůzu nahánějících otázek.

,, Proč by ne? Pracuji tam krátkou dobu a k ústavu mě nic nepoutá."

Sasuke ji pod stolem chytil za ruku. V první otázce dle otcova výrazu obstála. Když ale vyslovil druhou, silou začal Sakuře drtit všechny kosti v ruce. Otázka zněla: ,, Plánujete v budoucnu děti?" Dobře si pamatoval, když se na tohle zeptal před lety Itachiho dívky. Odpověděla, že v nejbližší době ano, protože doufala, že právě to chce slyšet.

,, Dřív, než po svatbě rozhodně ne," řekla růžovláska přesvědčivě.

Vypadalo to, že zatím splňuje Fugakovi morální představy.

,, A jste si vědoma toho, že v našem světe budete neustále slýchat narážky na to, kde jste se se Sasukem potkali, kdo jste, co děláte...?"

,, Co je špatného na mé profesi?" zeptala se mírně dotčeně.

,, Vůbec nic...pokud máte úspěch," dodal.

,, Mám něco málo přes dvacet let, to je velká spousta času na to prorazit."

,, Nemyslete si, dalších dvacet let uplyne jako voda a co potom?"

,, Budu š´tastná žena v nejlepších letech, která obstála ve zkoušce života." Usmála se na něj mile, bylo v tom snad i trochu drzosti.

Sasuke začal znovu drtit její ruku. Takhle s jeho otcem mluvil jen málokdo.

Sakura cítila, že se jí dělá modřina, dupla proto Sasukemu na nohu a podpatkem to solidně bolelo. Do očí se mu nahrnuly slzy.

,, Sasuke, stalo se něco?" zeptala se Mikoto starostlivě.

,, To ta cibule...pálí mě z ní oči." Vymyslel si rychle výmluvu. Hned na to se odebral do koupelny.

Mikoto chtěla říct, že tam žádnou nedávala, ale pro synkovo dobro raději mlčela.

Sasuke si dal v koupelně na nohu chladivý obklad. Měl tam parádní obtisk Sakuřina podpatku. Nechápal, kde se v ní ten sadismus vzal.

Když se vrátil do jídelny, byli Sakury i jeho otec pryč, dokonce i jeho maminka chyběla.

,, Kde jsou?" zeptal se vyděšeně bratra.

,, Šli na terasu...nejspíš si dát něco ostřejšího. Ta tvoje Sakura ho začíná slušně válcovat."

,, Eh...to mě začíná děsit...a proč si nešel s nimi?"

,, A proč jo? Já to slyšet nepotřebuju."

,, No tak je radši necháme, uvidíme, co z toho vyleze. Nechceš se mnou zavolat Narutovi?"

,, Narutovi? Proč? Má chůvu, myslíš, že mu dovolí telefonát zrovna s námi?"

,, Ne, ale jestli je ve svém pokoji u počítače, tak existuje ještě skype."

,, Tak fajn..."

Itachi se pomalu šinul za Sasukem do jeho pokoje. Zatím mu nechtěl říkat, že jejich otec pozval Sakuru na oslavu babiččiných narozenin, kde má vystupovat jako Sasukeho přítelkyně. Byl to Fugakův další level, do kterého se zatím nikdo nedostal...až na Sakuru.

Ájuška se snažila, jak vidíte :D. Teď mě nezklamte a napište komentář. Minule, když jsem napsala tři povídky za sebou, abych vám udělala radost, pěkně jste se na to *****. Tak ne že se to bude opakovat, to by mě to tu přestalo bavit :P