Úsvit 6

Ahoj miláčci,

po dlouhé odmlce tu máte další část Úsvitu. Nebudu Vám sem psát, proč jsem byl takovou dobu neaktivní, protože by to samo o sobě bylo delší, než samotný Úsvit. :) Nevím, jak se Vám dnešní kapitola bude líbit, proto když napíšete komentář, zlobit se nebudu. :) Tato kapitola je poněkud kratší, no.. uvidíte.

Přeji příjemné počtení, Honza

P.S: Na nové povídce se začíná pracovat, těšte se na ItaSasu. :))

---

"Jak jsi mohl…? Jak jsi MOHL?!" opakoval Kakashi ve svém šíleném běsnění. Neji byl zaskočen, nečekal, že by jej mohl někdo takto vyrušit. Po chvíli se vzpamatoval, zvedl se ze Sasukeho náručí a vydal se vstříc svému protivníkovi.

"Ty sketo, jak sis mohl vůbec dovolit na něj šáhnout?!" vyjel Kakashi.

"Závidíte snad, senseii? Závidíte, že jsem měl tu odvahu ochutnat tohle krásné stvoření, závidíte, že jsem se zmocnil jeho těla dříve než vy…? Tak závidíte?!" vysmíval se.

"Ty… TY…!" Kakashiho vztek stále narůstal.

"Ó, tady se nám někdo zlobí… Musím říct, že ta jeho dírka chutnala líp, než jsem si kdy dokázal představit… Sasuke, Sasuke, doufám, že sis to náramně užil! Někdy si to zopakujeme, zlato." provokoval. Pohár trpělivosti však už přetekl. Kakashi vyrazil ze své pozice a jedním ladným pohybem srazil Nejiho na zem. Ten se stále usmíval.

"To je vše, co dokáže legendární Kakashi…? Nulo!" zašklebil se.

"Chidori!" ozvalo se jen. Všudypřítomné ticho narušovalo jen občasné problesknutí elektřiny. Neji ležel zbídačeně na zemi, jeho tělo bylo poseté hromadou popálenin. Kakashi klečel u svého protivníka a unaveně oddychoval.

"Tak kdo je tady nula teď?" zašeptal si pro sebe. Ještě chvíli se na něj díval, poté se zvedl a pomalým krokem vyrazil k Sasukemu. Ten už se připravoval, že něco řekne, Kakashi mu však přiložil prst na rty, zvedl ho do náručí a zamířil do dáli…

***

Kakashi položil Sasukeho na postel.

"Senseii, já… chtěl bych říct, že…" snažil se vykoktat něco na svoji obhajobu, Kakashi ho však jedním rázným gestem zastavil. Na chvíli se vytratil. Uchiha poslušně ležel, v jeho nitru se však odehrávala divoká bouře. Takové ponížení, zostuzení… a ještě k tomu před osobou, kterou tolik miloval. Tak rád by Kakashimu všechno vysvětlil, řekl mu, jak to vlastně bylo…

"Sasuke?" vytrhl ho z rozjímání hlas, jenž mu zněl jako rajská hudba.

"Jsi v pořádku, máš nějaké… bolesti?" ptal se pomalu Hatake. Sasuke jenom zakroutil hlavou. Měl bolesti, obrovské bolesti, nechtěl však projevit svoji slabost a přidělávat Kakashimu další starosti.

"Chm… dobře." řekl jen a začal ošetřovat svého studenta. Něžně mu mazal balzám na každou jeho ránu, pomalu jezdil svými prsty po jeho těle. Když se dopracoval k Sasukeho pasu, zarazil se. Byl samá krev a podlitina. Sjel pohledem ještě níž. Jakmile zhlédl tu paseku, kterou Neji zanechal na Sasukeho nejintimnějších místech, jeho tělo se opět začalo otřásat vztekem. Zuřivost však zanedlouho vystřídalo sebeobviňování a smutek. Na břicho černovlasého mladíka začala padat jedna slaná krůpěj za druhou. Vzlyky vycházející z Kakashiho hrdla byly pro Sasukeho jako rány bičem.

"Já… já se omlouvám, Sasuke… Omlouvám se, že jsem tě nedokázal ochránit, jak jsem si před dávnými lety slíbil. Už tolikrát jsem tě zklamal… Ach, Sasuke…" šeptal útrpně. Jeho pláč neustával, ba naopak, přidával na intenzitě. Mladý Uchiha už to nemohl vydržet, už nemohl sledovat trápení jeho milované osoby. S obtížemi se usadil, přiblížil svou hlavu k té jeho a rty obou mužů splynuly v jedny…

***

Černočernou tmu narušoval pouze jasný měsíční svit doprovázený vzrušeným oddechováním. Sasuke vzrušeně sténal pod nátlakem polibků svého milence, Kakashi, který si to momentálně náramně užíval, ležel skoro celou plochou svého těla na černovlasém mladíkovi. Tomu to však vůbec, ale vůbec nevadilo. Nebyl dominantní typ, proto byl rád, když se Kakashi této role ujal. Polibky nabíraly na vášnivosti, steny na hlasitosti… Kakashiho ruka začala pomalu bloudit po Sasukeho těle.

"Miluji tě." zašeptal s obtížemi sténající Uchiha. Kakashi se jen usmál a jako odpověď na jeho vyznání ho znova vroucně políbil. Jeho ruka dále putovala po těle mladého černovláska, masírovala každý sval, na který narazila. Až se nakonec prodrala k partiím, které jsou světu běžně skryty.

"Můžu?" zeptal se Kakashi, stále dráždící Sasukeho chloubu. V očích černovlasého mladíka se objevil malý náznak strachu. Bál se, že když Kakashiho odmítne, celé to zkazí, všechno půjde do kytek. Ale po tom, co mu provedl Neji, prostě nemohl… Hatake prohlédl Sasukeho trápení, ještě jednou pohladil jeho úd a potom ho znova skryl před měsíčním svitem.

"Díky…" pípnul Sasuke.

"Nechci, abys dělal něco, co nechceš." usmál se na něj Kakashi, "Všechno má svůj čas." dodal ještě. Poté se přehoupl pod Sasukeho, objal ho svými mohutnými pažemi a zbytek noci strávili v objetí…