Úsvit 2

Tak tu máte od Honzy druhou část...časně z rána :D

---

Sasuke ležel bez hnutí na nemocničním lůžku. Hrudník měl obvázaný vrstvou bandáží, kapačka bez přestávky posílala drobounké kapičky do jeho krevního oběhu. Oddechoval klidně, na tváři měl nepatrný úsměv. Hlavou se mu honily myšlenky na Kakashiho - viděl jeho hluboké, černé oči, slyšel příjemný, hrdelní smích…

"Jak je na tom, Tsunade - sama?" zeptal se Kakashi.

"Bude v pořádku, jenom musí ještě pár dní odpočívat." odvětila nepřítomně.

"Pár dní? Už jsou to dva týdny a on se ještě neprobral! Co když se už nevzpamatuje?" Jindy ledově klidný Kakashi nyní zněl starostlivě, skoro až hystericky.

"Sakra, uklidni se, Kakashi!" okřikla ho Tsunade. "Je to silný, mladý muž, on se z toho dostane! Co to s tebou poslední dobou je?! Seber se trochu!"

"Omlouvám se, mám o něho strach. Necháš mě s ním, prosím, o samotě?" zeptal se. Tsunade si povzdechla, poplácala ho po rameni a odešla. Když zaklaply dveře, Kakashi si sedl vedle postele, vzal Sasukeho za ruku a položil mu hlavu do klína. Začal potichu vzlykat.

"Sasuke… je mi to tak líto… já… už nikdy nepřipustím, aby ti někdo ublížil. Nechci tě ztratit. Já tě…" nedokončil svoje vyznání, protože se v tu chvíli rozletěly dveře a v nich stála Sakura s Narutem.

"Sensei?" podivila se Sakura. "Co vy tady? Nemáte náhodou společnou misi s týmem 9?"

Kakashi byl stejně překvapený jako oni. "No, víš… " rychle potřeboval vymyslet nějakou výmluvu. "… Gai chytil zase jednu ze svých vln mládí, řekl, že to zvládnou sami."

"Maito Gai… já vždycky říkala, že je to blázen." řekla s úsměvem na tváři.

"Kakashi - sensei? Proč držíte Sasukeho za ruku?" zeptal se s mírným odporem Naruto.

Jejich sensei zrudl a okamžitě Sasukeho pustil.

"Však víš, Naruto, snažím se mu předat nějakou tu čakru, aby zesílil… no…" odpověděl s nuceným úsměvem na tváři.

"Podivín…" řekl si Naruto. Sakura se jen uchychtla. Kakashi tam s nimi ještě chvíli pobyl, užíval si pohledu na Sasukeho, a potom odešel. Cestou domu se ještě zastavil u Tsunade.

"Tsunade, kdyby se něco změnilo, ihned mě informuj. I kdyby si pro mě měla poslat v noci." Kakashi nyní zněl rozhodně a vyrovnaně.

"Tobě na tom klukovi opravdu záleží, viď?" zeptala se Tsunade s letmým úsměvem.

"Víc, než si myslíš." odpověděl Hatake.

"Neměj strach, pošlu posla."

"Děkuji ti."

***

Když Kakashi vstoupil do svého bytu, cítil se zdrceně. Jindy pořádný ninja měl nyní ve svém příbytku značný nepořádek - na policích byly vrstvy prachu, po zemi se povalovaly láhve od saké, v kuchyni byla hromada nádobí. Kakashi si však toho všeho nevšímal. Shodil ze sebe svou masku a vestu, následoval nátělník - pod ním se rýsovalo pevně vypracované pažní i břišní svalstvo. Kakashi mohl být na své tělo pyšný. Ani se neobtěžoval sundat si kalhoty a už sebou plácl o postel. V okamžiku usnul.

***

Kakashiho probudilo příjemné lechtání na zádech. Ještě v polospánku si je poškrábal a otočil se, aby zjistil pachatele tohoto šimrání.

"Sasuke?!" vykřikl s úlekem. "Co… co tu děláš? Jak to, že nejsi v nemocnici?"

"Pššš…!" utišil ho s úsměvem Uchiha a posadil se mu na klín. Jeho hruď začal zasévat vášnivými polibky.

"Áh…!" vzdechl vzrušeně Kakashi. "Sasuke, to ne…"

"Ale jde." usmál se Sasuke a vtiskl mu svá ústa na ty jeho. Kakashi se nejdřív snažil bránit, ale po chvíli podlehl vlastnímu vzrušení a Sasukemu polibek vášnivě oplácel.

"Tak se mi líbíš, můj Bílý tesáku…" řekl a znova ho políbil. Kakashi, nyní již bez zábran, vášnivě líbal svého milence a knoflíček po knoflíčku rozepínal jeho blankytně modrou košili. Když skončil s košilí, vrhl se na kalhoty. Za chvíli mohl obdivovat jeho nahé tělo.

"Jsi tak nádherný…" zašeptal mu do ucha. Sasuke se usmál a dal Kakashimu ruce za hlavu. Pak mu oblízl ušní lalůček, jazykem pokračoval přes jeho krk až k bradavkám. Tam se zastavil a začal je oblizovat a sát.

"Ach.. ó…" vzdychal Kakashi. Jeho tělo se otřásalo vzrušením. Sasuke ještě políbil Kakashi hruď a pokračoval dál - až se dostal do jeho klína, kde už se rýsovala pořádná boule. Sasuke ji pohladil a pustil obsah jeho kalhot na světlo světa. Sasuke musel uznat, že Kakashi se opravdu nemá za co stydět. Kakashiho úd byl překvapivě velký a široký, žádný průměr. Jeho úd byl obřezaný, tudíž mu nic nebránilo k tomu, aby se mohl pustit do díla. Kakashiho zaskočila Sasukeho zkušenost - nejdřív několikrát objel jazykem jeho žalud a pak ho začal pomalu pohlcovat.

"Sasuke…" šeptal vzrušeně Kakashi. Když už ho měl Uchiha "plnou pusu", pustil se s chutí do sátí. Kakashiho vzdechy zrychlovaly, chytil Sasukeho za vlasy a začal přirážet. Tomu to, zdálo se, nevadilo - dál poslušně pokračoval. Když se pomalu blížil ke svému vrcholu, zaslechl z dáli volání.

"Kakashi? Kakashi - san! Kakashi…!" křik následovalo bouchání. V té chvíli procitl. Ležel sám na své posteli, všude byla jenom tma. Vzrušení na něm bylo stále vidět - byl zpocený, rychle oddychoval…

"Fajn, Kakashi, byl to jen sen… Sakra!" řekl si pro sebe. Po chvíli si uvědomil, že se nepřestalo ozývat to bouchání a křik. Hodil na sebe vestu a šel otevřít.

"Genmo? Děje se něco?" zeptal se ospale.

"Kakashi - san, Sasuke se prob…" ani to nedořekl a Kakashi se rozběhl do noci.