V koncích 2

Já vím, že nejvíc hlasů dostala povídka Já rozmazlenec a má sladká růžovláska, ale já vážně nemám momentálně na tuhle povídku náladu, tak jsem vzala hned tu druhou s největším počtem hlasů. Prosím, omluvte moji nízkou aktivitu, ale poslední dobou je toho na mě až moc, od problémů s rodinou, kamarády až po školu. Dobrou náladu jsem nezažila už dost dlouho a volný čas je pro mě luxus.

---

Po zbytek noci seděl Sasuke na posteli a díval se do neznáma. Nepokoušel se usnout, protože věděl, že to stejně nedokáže. Boj proti strachu o klidný spánek vzdal hned první noc po tom osudném dni, který mu převrátil život vzhůru nohama.

Ráno ho bolela hlava z nedostatku energie a spánku. Vyčerpáním mu klesla hlava dolů, tělo si žádalo potřebný odpočinek.

,, Sasuke, notak, probuď se," zatřásla s ním Mikoto.

,, Mami?"

,, Proč spíš v sedě? Lehni si."

,, Já usnul?" zeptal se rozespale.

,, Nejspíš, i když vypadáš na to, že si minimálně poslední tři dny postel ani neviděl."

,, Nemůžu usnout, nejde to..."

,, Neboj se, čas všechny rány zahojí," řekla Mikoto konejšivě. Neřekla to snad ani proto, aby Sasukeho uklidnila, ale proto, že se to tak vždycky říká. Chtěla svému synovi pomoct, jenže momentálně se i ona cítila, jako by celé noci probdila.

,, Snad máš pravdu."

,, Určitě mám. Já se teď půjdu trochu prospat, popovídame si večer."

,, Měla ses vrátit domů už včera," snažil se ji Sasuke ještě nějakou tu dobu zdržet.

,, Odpusť, Sasuke, ale nestihla jsem to. A popravdě jsem spoléhala na to, že se o tebe postará Hikaru."

,, Jasně...Hikaru," ušklíbl se s jistou dávkou ironie.

,, Něco se ti na něm nelíbí?"

,, Když o tom tak mluvíš, tak se mi na něm nelíbí všechno."

,, Nesmíš hned dát na první dojem," poučila ho.

Sasuke chtěl namítnout, že tohle není první dojem, nýbrž celkový, ale nestihl to, protože Mikoto se odebrala k sobě do ložnice.

Hikaru ho sledoval s jistou dávkou pohrdání a politování zároveň. Nemohl z hlavy vymazat ten krátký okamžik, kdy ho viděl ve sprše nahého. V té chvíli ho skutečně litoval, předchozí kruté zacházení se očividně podepsalo jak na jeho pychice, tak na jeho vzhledu, ale to jakým tónem hlasu mluvil, jaká používal slova, ho začalo utvrďovat v tom, že to až zas takový chudáček nebude. Sál před ním jen další rozmazlený fracek, který dostal od života trochu tvrdší ránu, než byl schopný unést.

Sasuke si přitáhl peřinu až ke krku, jako by v pokoji teploměr ukazoval jen něco málo nad nulou. Zavřel oči a nutil mozek zmáčknout tlíčtko ,, vypnout". Kdyby nebyl tolik vyčerpaný, určitě by tak rychle neusnul, ale únava vzala za své - výlet do říše snů začal během několika minut.

Hikaru se pro sebe potěšeně usmál, když spí, znamená to míň problémů. Vzápětí to chtěl vzít zpět, protože Sasuke začal ze spaní něco nesrozumitelného mumlat, to by ještě nemuselo být tak hrozné, kdyby se nezačal zvedat z postele. A Hikaru začínal přemýšlet, jestli se do Sasuke osobní ochrany počítá i buzení ze zlých snů. Moc dlouho se nad tím nerozpakoval. Chytil ho za jedno rameno, otočil si ho k sobě a trochu s ním zatřásl. Sasuke zakroutil hlavou, kolena si přitáhl k bradě, ale pořád měl zavřené oči. Hikaru si tak nebyl jistý, jestli spí nebo se už probral. Jemně ho vzal za bradu, zvedl mu tak úmyslně hlavu. Pořád měl zavřené oči, ještě spí. Znovu s ním lehce zacloumal. Dvě černé studny na něj upřely prosebný pohled.

,, Asi se vám něco zlého zdálo," vysvětlil mu Hikaru momentální situaci, aby si to náhodou nevyložil jinak.

,, Nezdálo, to všechno se stalo...stalo se to...stalo se to...stalo se to," opakoval stále dokola, jako by ho někdo pořád natahoval na klíček.

,, Stalo, ale už je to minulost," přerušil ho Hikaru. Odhrnul mu černé prameny vlasů ze spoceného čela a čekal, kdy si znovu lehne.

,, Minulost se ráda opakuje," namítl.

,, Tahle se opakova nebude. Mám za úkol postarat se, aby se už neopakovala. Ještě nikdy jsem žádný rozkaz nezvoral, teď tomu nebude jinak."

,, Chci jít ven," změnil Sasuke téma.

,, Teď? Ještě se celý třesete."

,, Netřesu," řekl rázně, i když věděl, že má Hikaru pravdu. Teď na tom ale nezáleželo, musí se zbavit strachu. Stáhl ze sebe propoené oblečení a zamířil do koupelny. Nechal na své tělo dopadat studené kapky vody. Teplou by nesnesl, štípala by ho na doposud nezhojeních ranách. Až s dopadem vody na své tělo si uvědomil, že je nahý, a že ho Hikaru zase vidí. Bylo mu to dost nepříjemné, ale zkousl to. Když skončil, natáhl se po osušce, jenže to by nesměla zmizet. Rozmrzele zaklel, hned na to mu ji někdo hodil na hlavu, hned mu bylo jasné kdo.

,, Poradil bych si sám, Hikaru! Nebo mám spíš říct , šmíráku´?!"

,, Promiň, Sasuke, ale já se nejmenuju Hikaru."

,, Itachi?"

,, To už je lepší."

,, Nemáš mít misi?"

,, Už jsem se vrátil, nebylo to nic těžkého."

,, Fajn. Můžeš teď, prosím, odejít?"

,, Jsme oba kluci, nechápu, co ti na tom tak vadí."

,, Prostě odejdi."

,, Jak chceš, ale zrychli to, sprchu bych taky ocela uvítal."

Sasuke se zabalil do osušky a bosky doběhl k sobě do pokoje, aby se mohl převléknout. U dveří si nasadil boty, teď mohl jít ven.

,, Ty někam jdeš?" zeptal se Itachi pochybovačně.

,, Jo."

,, V tomhle stavu?"

,, V jakém stavu?"

,, V tvém stavu," upřesnil to, i když se to od té minulé věty moc nelišilo.

,, Jsem v pořádku, navíc jde se mnou Hikaru."

,, Dělej, jak myslíš, bráško."

,, Co se děje?! Pořád mi všichni tvrdíte, že to bude dobrý, abych dělal, že se nic nestalo a ty mi tu teď říkáš tohle!"

,, Odpusď," políbil ho do vlasů, ,, nechci ti dělat v hlavě zmatek, jen mě to tvoje nahlý překonání strachu překvapilo."

,, Nejsem taková bačkora, jak si myslíš."

,, Já si ale nikdy nic takového nemyslel." S těmihle slovy Itachi zmizel v koupelně.

Sasuke nad tím jen nevěřícně zakroutil hlavou. Všichni okolo něj se chovájí dost divně, tím se ale teď nehodlal zabývat. Nastal čas jít vstříc novému dni. Jen co vyšel ven, do tváře ho uděřily studené kapky deště. Většina lidí by v tomhle počasí zalezla zpátky do domu, on ale ne. Už se schovával víc ne dost.

,, Takhle nastydnete," snažil se ho Hikaru varovat, když viděl, že nemá v úmyslu se vrátit.

,, Stanou se i horší věci," mávl nad tím rukou.

,, Sasuke!" zavolal na něj někdo z těsné blízkosti. Podle hlasu, to mohl být jedině Naruto. Čekal, až ho obejme, jak to dělával obvykle, když se dlouho neviděli, jenže k ničemu takovému nedošlo.

,, Ty parchante!" zakřičel na něj jedovatě, už se chystal k úderu, ale Hikaru ho chytil za sevřenou pěst a strhl k zemi.

,, Naruto..." Podíval se na něj nechápavě. Neorozuměl tomu.

,, Půjdeme, " řekl Hikaru nekompromisně.

,, Né!" zakřičel na něj Sasuke vzpurně.

,, Mám vás chránit, nedovolím vám, abyste zůstal v jeho společnosti." Podíval se na blonďáka.

,, Chci vědět, proč mě chtěl udeřit."

,, Nedělej, že nevíš!!" zakřičel Naruto nasupeně. Rychle se zvedl ze země a pomalu se chystal k dalšímu úderu, tentokrát si přísahal, že zasáhne cíl.

,, Jdeme," zavelel Hikaru.

,, Ne," vzpeřel se mu jeho svěřenec.

,, S vámi to vážně nejde po dobrém," povzdechl si Hikaru. Udělal k němu dva kroky blíž, vzal ho do naruče a i se Sasukem zmizel Narutovi z dohledu.

,, Hned mě pusť!" Zaťal mu Sasuke nehty do ramen.

,, Tohle vám moc nepomůže. Doufám, že si ty nehty pečlivě čistíte, nestojím o infekci."

,, Drzoune."

,, Ani vám nebudu říkat, co si o vás myslím já."

,, Jestli mě hned teď nepustíš, sunádm ti masku," přešel Sasuke k výhružkám. Do ruky vzal jeden z provázků, který držel masku na Hikarově obličeji, a byl připravený kdykoliv trhnout.

,, Tohle ve vlastním zájmu nedělejte."

,, Tak mě pusť."

,, To nemůžu."

,, Jak chceš." Sasuke zatáhl za provázek a anbu maska letěla k zemi.

Hikaru jako na povel odvrátil hlavu, tak aby mu Sasuke neviděl do obličeje. Měl jediné štěstí, že ho chránil lem kapuce, takže Sasuke z jeho hlavy nezahlédl sebemenší kousek. Stačilo by však, kdyby ho chytil za hlavu a otočil si ho čelem k sobě. Tohle Hikaru nehodlal riskovat, pustil Sasukeho na zem, do bláta. Sehnul se pro svou masku, utřel ji do rukávu od pláště a znovu si ji nasadil na tvář.

,, Když jsem řekl, abys mě pustil, nemyslel jsem tím, abys mě hodil do bláta!" zařval na něj Sasuke dotčeně, hned na to se chtěl zvednout, aby si to mohl jít vyříkat s Narutem, ale Hikaru mu šlápl na vlasy, tím ho donutil zůstat ležet na zemi.

,, Co si to vůbec dovoluješ?!" zeptal se ho Sasuke výhružně.

,, Tohle vás naučí slušnému chování. Dokud pěkně nepoprosíte, budete tu ležet jako prase v bahně a to doslova."

,, K tomu se nikdy nesnížím!"

,, Uvidíme za pár minut."

Hikaru Sasukeho možná trochu podcenil, protože pár minut bylo už dávno pryč a prošení nikde, vlastně byly pryč už dvě hodiny.

Uběhla i další hodina. Hikaru cítil, jak ho začínají z toho stání bolet nohy.

,, Tak půjdeme," promluvil prvně za celé ty tři hodiny.

,, Já tě ale prosit nebudu," namítl Uchiha.

,, To vím, necháme to na jindy." Hikaru dal pryč nohu z jeho vlasů. Sasuke se s menšími potížemi postavil na nohy. Ublíženě se loudal domů, kde se chystal k dalšímu najázdu na koupelnu. Bahno ho na holé kůži pěkně svědělo.

Itachi se pobaeně usmál, když ho viděl přicházet. Sasuke mu nevěnoval ani letmý pohled. Chtěl jít do koupelny, ale v půli cesty se zastavil a skácel se k zemi.

,, Sasuke!" vykřikl Itachi polekaně. Ve vteřině byl u něj.

,, Co se talo?" začal se zajímat, když začal jeho bratr přicházet pomalu k sobě.

,, Nic, jen mi není moc dobře." Sasuke se odmítal ponižova tím, že mu řekne, jak ho Hikaru donutil ležet tři hodiny bahně.

,, Něco se určitě stalo. Kde byl Hikaru? Neměl tě snad chránit? Proč tě nechal takhle se zamazat?"

,, Hikaru je pořád se mnou, tohle s ním nemá co dělat."

,, Jak nemá co dělat? Jestli si třeba jen padal do bláta, měl tě správně chytit a ne tě nechat spadnout."

,, Já nepadal..."

,, Tak jak se to stalo?"

,, Nemůžu mít tajemství?" zeptal se Sasuke dotčeně.

,, V tomhle případě ne."

,, Nech toho, bráško, tohle bys nepochopil, jdu se radši umýt."

,, Sasuke, jestli Hikaru pochybil, měl by to otec vědět."

,, Hikaru nepochybil, je to moje vina..."

Hikaru se lehce usmál, což pod maskou stejně nebylo vidět. Možná, že toho kluka nakonec i změní.

Na Sasukeho tělo dopadala nepříjmeně ledová voda. Když byl spocený, ledová oda se zdála tak příjemná, ale teď, jakož to vymrzlý člověk, by uvítal spíš teplou, ale nehodlal riskovat bolest. Rychle ze sebe smysl šechno bahno a utíkal do postele. Cítil, jak mu hoří celé tělo. Typoval by, že má miniálně 38°C.

,, Jestli si myslíš, že jsem se změnil, tak se pleteš, jen nechci, aby se někdo dozvěděl, jak si mě ponížil, to je všechno," zavolal Sasuke tiše do tmy, věděl, že tam Hikaru někde je. Otočil se směrem k oknu a čekal na spánek. Musel ale myslet na Naruta, nechápal, co to do něj vjelo. Jako by ho chtěl z něčeho obvinit.

Fí, nemůžu uvěřit tomu, že jsem to fakt napsala, gomen za překlepy a chybky, ale nemám čas to po sobě číst. Pokusím se v něděli napsat ještě jednu povídku, ale nevím, jak to budu stíhat.

A gomen, že je to tak krátké.