Our genjutsu

Někdo tu zkazí zkoušku... Sasuke se na sebe do zrcadla povzbudivě usmál a pravou nohou vykročil ven ze dveří. Na sobě už měl oblečení na večer, které mu pomáhal Kiba vybrat. Tmavé, přesně tak, jak říkala pravidla. ,,Není nějak brzo?" zeptal se bratra, aniž by na sobě dal znát nervozitou, skryl ji za bezemotivní masku, tak, jak to často dělával právě jeho starší sourozenec. Na svou otázku nemusel ani dostat odpověď, stačil mu pohled na Iruku. Ne, už je nejvyšší čas. Iruka mu jen kývnutím popřál dobrý večer a do detailů si ho prohlédl. Nic neřekl, pouze si něco zapsal do notýsku. Itachi krátce a neznatelně přikývl, když Iruka sklonil hlavu a chvíli je nesledoval. Pak se všichni tři pomalu vydali k autu. Tentokrát měli šoféra. Všichni se usadili v zadní, prostorné části limuzíny. ,,Proběhla vaše cesta v pořádku?" Zeptal se klidným, rezervovaným hlasem starší černovlásek, když konečně vyjeli. Věděl, že i tak krátkou chvíli bude chtít zkoušející využít ke křížovému výslechu - alia...

Protože Halloween patří mezi moje oblíbené svátky, rozhodla jsem se letos na tu tématiku napsat povídku. Nepochybuju, že všichni znáte nějakou tu legendu o Bezhlavém jezdci ( já sama slyšela snad už desítky verzí), ale osobně nejvíc miluju Sleepy hollow od Tima Burtona. Na jejíž motivy tak trochu tahle povídka i vznikla… ale jen lehce, spíš jsem se nechala inspirovat tím prostředím a atmosférou. Pár: ItaSasu + překvápko Žánr: mysteriózní, "horor" (klepat se z toho určitě nebudete, sice je horor můj nejoblíbenější žánr, ale ještě ho neumím psát :D) Forma: ich (Sasuke) + er Varování: yaoi, incest, OOC Spousta z vás určitě historii zrovna nemiluje, ale sem by fakt 21. století nesedlo. Takže se píše začátek 19. století… Itachi odešel do války a nemine den, kdy by ho Sasuke nevyhlížel… jednoho večera se mu zdá, že slyší dusot kopyt, místo bratra ale spatří přízrak... Od doby, kdy bratr tak náhle opustil náš rodný dům, uplynuly už téměř čtyři roky, přeběhly tři kruté zimy a čty...

Itachi zažije šok. Itachi o myšlenkách svého mladšího bratra neměl nejmenší tušení. Neustále se mu ale věnoval polibky a prsty, kterými mapoval každé zakřivení jeho svalů. Jednou rukou mu zajel pod lem kalhot, ale nedotkl se ho, jen prsty vedl přes tříslo až na vnitřní stranu stehna a pak se znovu vrátil, aby totéž mohl zopakovat, ale na druhé straně. Sasuke přivřel oči a zhluboka se nadechl. Nedokázal odhadnout, kam přesně jeho společník směřuje, ale ty doteky, přestože si vyhýbaly jeho erekci, byly příjemné. Líbilo se mu, že se mu někdo věnuje. Se stykem s Kazukim se to nedalo vůbec srovnat. Vlastně ho ani netrápila jeho smrt. Ten parchant si to zasloužil, najednou mu bylo jasné, proč o něj tak v ANBU stál. Jeho tajný společník se odtrhl od jeho rtů a něžnými polibky se dostal až k podbřišku. Jazykem obkreslil tenký proužek kůže nad lemem jeho kalhot a na bocích zahákl prsty o onu látku. Pak mezi zuby stiskl lem i vepředu a pozvolna mu spodní kalhoty i spodní prádlo stáhl. Jemně a ne...

Sasukeho čeká hodně krušný den. Místo toho se ale cosi vlhkého a teplého dotklo mých rtů. Opatrně jsem rozlepil víčka a krátce zamrkal očima. "Ty idiote! Víš, jak jsem se lek?!" Itachi… usmíval se tak sladce, jako kdyby o nic nešlo. Já z něj měl málem infarkt! "Zase tolik se snad nestalo, hm?" "Blbečku!" Ještě dobrou minutu jsem na něj jen koukal a vzpamatovával se. "Nemáš náhodou pracovat na těch dokumentech?" Zavrčel jsem podrážděně. "Polovinu už mám hotovou, šlo to líp, než jsem čekal a tobě jsem chtěl splnit jedno přání…" "Jaký přání?" Vůbec si nevzpomínám, že bych po něm něco chtěl, co by mi extra zvlášť musel plnit zrovna tady. "Ty už si nevzpomínáš na včerejší cestu autem? Nepamatuješ si, na co ses mě tam zeptal?" Co? Jak to s tím souvisí? No proboha… "To byl jen vtip, Itachi." Vždyť jsem mu přeci už prve řekl, že jsem si dělal srandu. "Se mnou se o takových věcech nežertuje, to už bys mohl vědě...

Sasuke a Neji si příliš nerozumí... Starší černovlásek se od něj odtáhl jako první a prsty sáhl za sebe, aby neomylně zachytil lem hedvábné deky, kterou pak přes sebe a tím i přes Sasukeho přetáhl. Chytil ho rukama kolem hrudníku a stáhl si ho k sobě. Sám se pak přetočil na záda a mírně zaklonil hlavu, jako by si protahoval páteř. Dlaní mu při tom jemně přejížděl po zádech. Chtěl se tomu bránit, ale nechtě u něj zesílil pocit majetnictví. Asi by se mu moc nelíbilo, kdyby na Sasukeho sáhl někdo cizí... ne nelíbilo... zešílel by. Ten se k němu otočil čelem, hlavu si položil na jeho hrudník, vzápětí se na něm ale vzepřel dlaněmi a začal ho zahrnovat jemnými polibky. Po chvíli si na něj znovu lehl a bříšky prstů přejížděl po té hebké kůži. Nikdy by si nepomyslel, že s ním bude lehat v jedné posteli a už vůbec ne jako muž. Na jeho tváři se objevil až dětský úsměv - upřímný a veselý. Pak se ale zamračil, když ucítil, jak mu cosi vlhkého teče po stehnu. Jakmile si uvědomil, o co asi půjde, le...