Our genjutsu

Miláčkové, stala se mi jedna velmi nemilá věc. Moje sestra má v háji notebook (spíš internet) a já byla donucena ji občas pustit na svůj. Jenže Ájinka je majetnická a svůj píseček si dost hájí. Ne že by mi vadilo, kdyby si moje sestra četla moje povídky a koukala na moje úchvatný yaoi obrázky :D (pro vlastní dobro by to stejně neudělala, moje složka ja nadepsána: Ájinky majetek, vstup pouze na vlastní nebezpečí. Věřte tomu nebo ne, ale ona tam fakt nikdy asi nelezla :D ...vážně jednou řekla, že se bojí :D). No jenže po tom, co mi jednou málem "omylem" smazala photoshop, jsem se dost nakrkla a založila jína svým notebooku vlastní účet s názvem Hajzlík (ano jsem milý sourozenec :D). A včera, když od toho notebooku odcházela, tak se mi ukázalo, že můj miláček má nějaký error a plánuje restart. No tak jsem mu ho povolila, pak čekala, až naběhne plocha s účty a hle... byl tam jen jeden - Hajzlík. Můj účet nebyl v nabídce, prostě zmizel. Když jsem zjistila, že nikde není, že prostě...

Tak jsme se dostali k poslednímu dílu. Od teď se budu věnovat hlavně Pod svícnem.. na ostatní bohužel vůbec nechytám inspiraci. Ale abych vám vynahradila konec tohoto dílka, pracujeme na další povídce. Recenzi sem hodím snad brzo, chtěla bych vědět, jestli to bude vůbec někdo číst :D. Ke konci chci snad říct jenom to, že psaní s Hizuki-chan jsem si fakt užila :) Dnešní díl je tak snad nejlepší ze všech dosud vydaných :'D Pro název jsem použila část z písničky Dance with the devil od Breaking Benjamin, jejich texty mě naprosto uhranuly *-*. Netrvalo to ani vteřinu. Najednou cosi téměř neslyšně zašustilo ve křoví a vzduchem letěla kulka. Zasáhla šelmu do boku tak silně, že ji odhodila o několik kroků dozadu až narazila do stromu. Ozval se vítězoslavný smích a z lesního porostu vylezl muž. Měl krátce zastřižené světle fialové vlasy, chladné nevyzpytatelné oči a na rtech mu pohrával zlomyslný úšklebek. ,,Mám ho!" zakřičel a z křoví vyběhli další dva. Dívka s rudými vlasy se zasmál...

,,Já? Ne, Itachi, já ti jen pomáhám. Musíš mít úplný sexuální deficit, když musíš učit děcko, jako je tvůj bratr. S ním si určitě neužiješ tolik jako se mnou." Zašklebil se Deidara drze. Úplně ignoroval, že ho Itachi zuby poranil, protože touha po vrcholu veškerou bolest přebíjela. Ještě se několikrát proti Ucihovi pohl, a už cítil, že na něj jde ta nejlepší chvíle. ,,NEMÁM SEXUÁLNÍ DEFICIT!" zařval Itachi hlasitěji, než by mluvil normálně. ,,A do Sasukeho se nenavážej, slib mi, že mu nikdy neublížíš..." Přitáhl si ho k sobě a zůstal v něm, takže svou nečinností zdržoval jeho vrchol. ,,Klidně." Slíbil mu to jen proto, aby se už konečně pohnul, ale neměl v úmyslu dodržet svůj slib, pro něj totiž po rozchodu s Uchihou ztratily význam. Dřív by mu slíbil a dodržel cokoliv, ale doba se změnila... Itachi měl kvůli extází zateměné mysli chuť mu říct, že pokud by mu doopravdy neublížil, pak by tohle nebylo naposled, ale naštěstí se pořád dostatečně ovládal, aby myšlenku nev...

Můžete slavit, konečně mám novou nabíječku :D. Noťas je sice parádně seklej, ale to se snad dá brzo do kupy. Ale abych neměla jen dobrý zprávy... mám nějak nervy v kýblu a pořádně netuším, čím to je, ale prostě jsem děsně znechucená snad ze všeho a ze všech... Možná je to tím, že propadám z matiky, jsem už tři týdny nemocná (ani nevím, co mi je, ale bojím se s tím jít k doktorce, někdy je lepší nevědět a asi na tom má i svůj podíl psychika), nedokážu přijít ani na jiný myšenky s kámošema... to ani nad chlastem (a to už je co říct)... dobře, občas se objevilo světýlko :D ...ta chvíle, kdy jsme s kámošem řešili, jak by vypadaly naše děti (fakt jsme jen kámoši :D), to byla docela zajímavá diskuze :D ... taky mě trápí kluci (proč mě jen někteří vybraní nemůžou prostě ignorovat a pochopit, že nemám zájem? Já bych se cejtilablbě za někým pořád dolejzat...), taky mě žere jeden vztah nevztah s jedním... ale to je na dlouho a ani se mi o tom moc mluvit nechce, aneb zase jsem udělala jednu kravi...

Snad se tu najde někdo, kdo to ještě čte. Dnešní díl si užijte, protože obsahuje tak dlouho očekávané YAOI :3. A příště vás čeká poslední díl ;). Ráno už nebylo tak nesnesitelně studené, ale déšť, který smáčel už tak navlhlou tropickou půdu. Pein a Sasori se o něčem živě dohadovali, zatímco Itachi znuděně naslouhal lamentování Hidana, co všechno s sebou přináší bídný život polokoně. Černá kočka se líně protáhla a zívla. Vypadalo to na další nudný den a ten déšť bude dost stěžovat pohyb i otupovat smysly. Měl rád vodu, ale takhle ne. Ladně seskočil na zem a rozhlédl se. Nikdo je nesledoval, to bylo dobře. Tiše došel až k Itachimu a na dlouho na něj upřel svoje tmavé oči, jako by chtěl něco říct. Pak se mu jen krátce otřel o nohu a zmizel v křoví za domem. Hidan si kočky, na rozdíl od geparda ani nevšiml. Oba muži stáli u stromů - jeden mluvil a druhý jenom poslouchal, sem tam prohodil pár slov. ,,Takže ty si myslíš že ten genetický materiál byl spíš z chlaďase?" O tom by napovídala...