Our genjutsu

Mám rozepsané i SasuSaku povídky, ale koukám, že jste se nějak přeyaoizovali :D...což mi pochopitelně nevadí. Sasuke Blbej Itachi. Vůbec neví, co chce. Jednou mu mám říct, kde jsem byl, po druhé zase ne. Idiot. Vážně mi pije krev plnými doušky. Jak jsem si vůbec mohl myslet, že ho miluju? Taková blbost. Tak se hezky směje, tak se dívá, jako by do mě viděl a co? Co s tím? Pro to ho ještě nemusím milovat. Krom toho, on ke mně nic necítí. Jen mě komanduje. Má mě vůbec rád...aspoň jako bratra? ,, Sasuke, otevři." Co sem vůbec leze? Nikdo si ho o to neprosil. Co si myslí, že jsem splachovací? ,, Bráško, můžeme si promluvit?" Ne, nemůžeme si promluvit, protože se chováš jako hovado. Tak nejdřív mám mlčet a teď by se mnou rád mluvil? Polib si, bratříčku. ,, Sasuke!" Křičení ti už vůbec nepomůže. ,, Omlouvám se. Jen jsem nemohl chvíli věřit, že si s tím klukem vážně něco měl. Můžeš mi prosím otevřít?" Chvíli se rozmýšlím, jestli mám vzít za kliku. Nakonec ji přece jen stisk...

*Muhaha* Slíbila jsem Nevděčného spratka, ale napadlo mě, že Psychicky nemocný tu nebylo dýl. Mimochodem, je to předposlední díl (pravděpodobně). Zítra napíšu spratka. Deidara doširoka otevřel oči. Vážně by ho byl schopen vykastrovat? Když se nad tím dlouze zamyslel, usoudil, že ano. Sedí tu přeci naproti člověku, který dávno přišel o zdravý rozum, jestli ho vůbec kdy měl. ,, Zapomeň na to. Dneska nic nebude, slíbil jsem bratrovi noční bojovku." Sasuke se pomalu vzdálil, ještě předtím nezapoměl Deidaru přivázat k židli. Pomalu sestupoval po schodech dolů do přízemí. Pečlivě měřil každý krok, aby nezakopl, protože osvětlení už nějakou dobu nefungovalo. Nešlo pouze o prasklé žárovky, chyba se stala v elektrickém obvodu. Musel by na to zavolat elektrikáře, ten by náhodou spatřil jeho vězně a musel by se tu otravovat ještě s ním. Do toho se mu rozhodně nechtělo. Stejně už se v té tmě naučil orientovat. Věděl o každém křivém prkně i o každém vyčnívajícím hřebíku. Itachi seděl ve sklepě...

Toho dědu mám celkem ráda. Působí tak vetche a jakou má energii :D A perlička na konec aneb to chci!

Ahoj miláčci, mám pro Vás jenom pár formalitek: 1. Konečně mám své japonské jméno! 15.2.2012 jsem oficiálně přijal jméno Kioshi. Bylo to první jméno, které mi padlo do oka a i ten jeho význam (Tichý) mi není tak úplně cizí. Na internetu jsem ukecaný až to bolí (:D), ve skutečnosti raději poslouchám, mlčím. Takže tak. Ten obrázek na levo je zase moje oficiální anime podobizna (jsem si celkem podobný xD), budete se s ní vídat u každého mého článku (krom povídek). 2. Započaly práce na nové povídce. Název ani děj neprozradím, jediné, co Vám můžu říct, je, že to bude ItaSasu. Nevím, jak to půjde, ale příští víkend už by jste mohli číst první kapitolu. :) Titulní obrázek už je hotový, děj mám promyšlený, takže to teď už stačí jenom napsat. Máte se na co těšit. ;) Příjemný páteční večer, Honza :) P.S: Jelikož Vám chci vynahradit, že jsem byl posledních 14 dní celkem (čti "úplně") neaktivní, tak v noci sem v noci, pokud nenastane nějaký problém, nahodím další Úsvit! :)

Jak jsem slíbila, tak také činím. Snažila jsem se dát něco dohromady, výsledek je poměrně slušný. Na další díl si asi trošku počkáte (vážně netuším jak dlouho, ale teď na to prostě nemám hlavu, takže to neřešte :) ), jelikož mám sice prázdiny, ale moje blbá maličkost se dobrovolně přihlásila na školní kolo biologické olympiády (ikdyž mi bylo řečeno, že je to dost těžké a chce to kvalitní přípravu) a po příchodu domů jsem zjistila, že musím nastudovat asi 100 stránek přípravného materiálu...mno, snad se z toho nezblázním :). Jinak k tomu snad není co říct, jen že tentokrát žádný bonus *muhehehe* a přidala jsem další postavu (až to budete číst: není to ta co si myslíte, ostatně se to na konci dozvíte sami...). P.S.: Rozhodla jsem se dát každé kapitole nějaký název, aby v tom byl trochu přehled... Dny ubíhaly a Sasuke se cítil osamoceně více než kdy dřív. Madara se stále neobjevoval a jakákoliv snaha ho nalézt k ničemu nevedla. Věděl ale, že se pokusí dokončit to, co předtím začal. Snažil...

Orochimarova rovnice - díly (Angličtina je Sasukeho nejoblíbenější předmět, i když z ní právě propadá. Důvod, proč ji tak miluje, je jeho učitel. Nedokáže se soustředit, kdykoliv se nachází v jeho blízkosti. Po čase si začne myslet, že jeho srdce dojde klidu v náručí svého spolužáka - Gaara)

Říkala jsem si, jestli sem při tom čekání na povídku nemám dát i něco jiného :). Přikládám pár obrázků, kreslím převážně Naruto, jelikož mi nicmoc jiného nejde. Sasukeho jsem ještě nikdy nekreslila (no dobře, párkrát jo, ale výsledek byl prostě pod moji výtvarnou úroveň :) ) takže ho tu ani nehledejte. Díky vlivu okolí jsem ztratila chuť ho kreslit, jelikž drtivá většina otaku v mém okolí ho prostě nesnáší... Ale to jen tak mimochodem. Myslím, že tyto patří mezi ty povedenější. Jsou s věnováním, jelikož jsem to pár lidem slíbila. Pokud jsem na někoho zapomněla, gomen dodělám co nejdříve :). Předem se omlouvám za kvalitu, jelikož u nás doma neexistuje nic pod slovem skener či tiskárna a já s foťáčkem si moc nerozumíme xD. 1. Tento je pro Baka-chan ( jelikož se ještě zase až tak dobře neznáme a našla jsem prostě úžasnou předlohu- doufám že si tohle přečte- originál předám při našem dalším setkání)...snad se bude líbit ;). Jakožto mé spřízněné yaoistce jsem chtěla věnovat shounen-ai, ale ...

Ahoj miláčci, s menším zdržením mám pro Vás pátou kapitolu Úsvitu! Věřte, nebylo to jednoduché. Jednak mi ten začátek moc nešel psát, pak už to teda bylo v pohodě, potom jsem měl taky problém s netem a nějaké osobní záležitosti (kluci...), takže to prostě nešlo tak rychle, jak jsem si myslel. Ale jak si to tak po sobě čtu, tak ta dnešní kapitola Vám to plně vynahradí. :D Líbí se mi to, ale mám celkem smíšené pocity z toho, jak budete reagovat. Ale za tím, co jsem napsal, si stojím. ;) Přeju příjemné počtení, Honza :) "Ou, ahoj Neji." přivítal trochu udiveně svého návštěvníka Sasuke. Ach bože, já… já si nemůžu pomoct. Ty jeho havraní vlasy, oči, skrývající obrovský smutek a hedvábné rty… ano, jeho rty… jak asi chutnají? Po jahodách, třešních, nebo snad po malinách…? Né, určitě po jahodách… A ta jeho vůně… Až teď, když tu před ním stojím, mi teprve dochází, jak krásně voní. Ta vůně je tak opojná, tak nepopsatelná… Musím to udělat, jinak nedojdu klidu… "Jsi v pořádku?"...

Za 1) Je to totální blbost, vážně už téhle povídce nedokážu vrátit její původní kouzlo. Za 2) Polovinu jsem psala před půl rokem a teď jsem se k tomu vrátila, asi to bude hodně znát, že ta první je horší. Za 3) Možná ty chyby nevidíte, ale já ano: velké množství dialogů, často opakované to, co bylo už dávno řečeno a časté měnění charakterů. Z Naruta měl být hajzlík, teď je z něj milující člověk, prostě jsem to zvrtala, ale vážím si toho, že vás to pořád baví. Jinak bych to ani nepsala. Takže pro Hizukimaru a ostatní další díl. Sasuke se snažil tempo zpomalit, aby si ten polibek mohl co nejdýl vychutnávat, ale Itachi byl opačného názoru, jako by tovšechno chtěl mít už za sebou.Jeho touhla byla sice stejná jako ta Sasukeho, ale mozek používal víc než láskou zamořené srdce. ,, To by stačilo, " řekl a odstrčil Sasukeho od sebe. ,, Dobré ráno." Itachiho žena..možní i láska? Na tuhle otázku snad ani Sasuke odpověď znát nechtěl. Podíval se na ni co nejpřívětivěji, ale ve skrytu duše...

Tenhle pár mám vážně hodně ráda^^

Nepochybuji, že jste postřehli nový design. Patlala jsem se s ním celkem tři dny a dneska ho nastavila^^. Myslím, že je to jeden z těch víc podařených. A zase je ItaSasu :D. Nemůžu si pomoct, prostě je miluju. Příště, příště už bude něco jiného (doufám) :D. Líbí se Vám aspoň trochu? P.S.: Píšu Učitele lásky, potom se vrhnu Nevděčného spratka^^ Vaše Ájuš

To neuhodnete, kdo ke mně přišel na návštěvu. Ne, nebyl to Kishimoto...ani Sasuke...ne, ani Shrek... Dám Vám nápovědu: je ženského rodu...nevíte? Dáváte se podat? . . . . Chřipka -.-" Už jsem si plánovala, jak si dnes dojdu do papirnictví, jak ve škole napíšu chemii po dlouhé době na 1 a ono prd. Večer jsem se málem usmrkala a ukýchala, takže na rozkaz mamky zůstávám doma. Což o to, já si to docela užívám (když opomenu rýmu, kašel a teploty), mám plno času na blog, ale ve škole mi toho dost uteče. Drby mě nezajímají, ale učení...to bude dohánení. U nás se naprosto ignoruje, že bylo nedávno vysvědčení. Jinde se flákají a u nás je to stejné jako jindy T.T, ale já si to vynahradím...spíš maminka mi to vynahradí... Nedávno mi koupila wasabi oříšky, byly úžasný *.*, ale bylo jich málo, tak mi slíbila, že mi je příště vezme znovu...nevzala. Zapomněla. A aby mi to nebylo líto, tak mi jich dneska přinese prý kilo xD. Jsem zvědavá... A doufám, že jste postřehli, že většinu z Vás jsem oběhl...

Tak a je tu další díl ;). Plánovala jsem sice ještě další, ale nakonec jsem ho zkrátila a spojila s tímhle (nevím jestli je to poznat, ale je asi o třetinu delší než normálně xD ). Posledně jsem sklidila poměrně negativní ohlas ohledně pozice postavy na konci, takže jsem s tím zkusila něco udělat, abych nespáchala autorskou sebevraždu xDD. Doufám že jsem tím nikoho nezklamala... A pro ty, kteří Paprsky rádi čtou mám překvapení, ale to zase někdy jindy ;). P.S.: Budu mít prenzentaci na téma ,,Japonská kultura" takže se na ni přes víkend vrhnu (držte mi palečky, abych se líbila) n_n. P.P.S.: Toho obrázku dole se nelekejte, jen takový malý bonus :) Jeskyně se otřásla a ze stropu padaly kusy kamene. Všude okolo byl hustý dám. Místnost vzápětí ozářilo jasné zeleno-černé světlo. Pokud do téhle doby vzduch rezonoval, nyní se přímo otřásal nezměrnou silou. Tlaková vlna odhodila Sasukeho několik stop daleko až narazil do skalnaté zdi a lapal po dechu. Na chvíli se mu zamlžil zrak. Světlo p...

Ahoj miláčci, po krátkém rozmýšlení jsem rozhodl, že se s vámi podělím o svoji radost. :) Mno, prostě jde o to, že jsem se zúčastnil okresního kola v dějepisné olympiádě a... Honzíček sice nevyhrál, ale z dvaceti devíti soutěžících se dostal do první desíky, byl úspěšný řešitel a obsadil sedmou příčku! Juchů, mám radost, na to, že jsem se začal šprtat teprve včera večer (skončil jsem v jednu ráno xD) je to celkem dobrý výsledek, ne? ^^ A to není všechno! Potkal jsem jednoho sugoi chlapce, seděl se mnou u stolu. Byl fakt milý, příjemný a přátelský a navíc chce jít na gympl, jako já.. Čím dál tím líp! *još!* Není ten život krásný..? P.S: Jak vidíte, mám celkem dobrou náladu (né zamilovanou, jenom dobrou!), takže se pomaličku, ale jistě chystám ná Úsvit! Máte se na co těšit. :P P.S2: Anketa "Tak jaký pár by jste si přáli?" má svého vítěze, stal se jím jednoznačně pár ItaSasu. Nečekaně.. :D Uvidíme, jestli mě napadne něco originálního, i když to už jaksi moc nejde, protože jsou p...