Our genjutsu

Tak se zase po pár dnech hlásím, že jsem úspěšně přežila vysvědčení a donutila Riuu k dalšímu focení xD. Nebylo to ani tak těžké, myslím, že už asi rezignovala :3. Dokonce se mi podařilo sehnat i schopného fotografa - děkuji, Libore, já vím, jak máš rád yaoi :D. Foceni bylo velmi... interesting! Lidi na nás koukali ala: ,,Co to je fetky?" Ale who cares, máme fotky, to je hlavní. Itachi by Riuu Sasuke by me :D Víc se toho nevešlo, ale časem bude tu -> YCP/The real world series

Anooo, stále nepřednastavujeme ^^" aneb moc milujeme blog.cz... moc -_- Příchozí černovlasému opětoval ledový pohled. Oči mu rudě žhnuly jako dva uhlíky. Vešel do místnosti až k posteli, kde chytil zaraženého Madaru pod krkem. "Myslím, že máš něco, co ti nepatří!" pravil sametově temným hlasem. Madara na něj zprvu pobaveně hleděl, aby na sobě nedal znát mírné rozrušení, pak ale náhle rty zlověstně zkřivil a prudce od sebe mladšího muže odstrčil. "Mně tu patří všechno, dokonce i ty. Všechno živé i mrtvé, co překročí práh mých dveří, je mé," řekl sebejistým tónem hlasu, pak koutkem oka hodil po dveřích. "Vypadni, nebo tě zabiju." Stáhnout ocas a odejít jako spráskaný pes. To by bylo pod jeho úroveň. Aktivoval mangekyou sharingan, aby polapil Madaru do genjutsu. Deidara všechno mlčky pozoroval a neodvážil se pomalu ani nadechnout. Sledoval jejich zápas, ale kdo vyhrával, netušil. Dlouhou dobu na sebe nepohnutě hleděli. Madara takový útok nepředvídal, ale...

Děj Věk pirátů měl skončit popravou jejich krále, avšak ten ještě před svou smrtí řekl, že svůj poklad skryl kdesi na Grand Line, což je nejnebezpeční část tohoto imaginárního světa. Poklad se jmenuje One Piece, od toho tedy název anime. Monkey D. Luffy má sen- najít tento poklad a stát se pirátským králem. V dětství snědl tzv. Ďáblovo ovoce, což je druh plodů, které propůjčují nejrůznější schopnosti. Typ Zoan proměňuje ve zvířata a uživatelé tak získají jejich sílu. Logia, nejsilnější druh, zase způsobuje, že tělo uživatele se promění na nějakou neživou věc jako je například oheň, kouř, láva, písek a podobně a tím pádem jsou nezranitelní jakoukoliv obyčejnou zbraní. Posledním, nejslabším typem, je Paramecia, tam patří ty ostatní. Luffy snědl Gomu Gomu a stal se z něj gumový muž, může tedy natahovat své tělo podle libosti. Výměnou za tyto schopnosti však nemohou plavat a každý sebemenší dotek vody je oslabuje a znehybní. Luffy se vydává na cestu, aby naverboval posádku a mohl se vyprav...

Píseň dole povinně poslechnout! It's Alive - Liar Laughing on the outside While you're dying on the inside You know you're a liar I hope you find a place where You can live without a face there You know you're a liar Zase ten bar, co se v něm sešli poprvé. Ještě teď si pamatoval, když slyšel o Harlekýnovi. Smrti. Ani nevěděl, co to popíjel. Možná vodu nebo alkohol, nerozlišoval mezi tím, všechno tu chutnalo stejně. Málem spadl ze židle, když si vedle něj hrcla Sakura, zakuckal se a věnoval jí ublížený pohled. ,,S-..." ,,Špatný zprávy," přerušila ho netrpělivě a napila se z Narutovy sklenice. ,,Další skupina zmizela. Vypadá to jako nějaká čistka." ,,A kolik nás zbývá?" ,,To netuším. Jsou roztroušení po městě. Ale brzy odsud odejdeme, za městem se objevil nějaký portál či co." ,,Ta droga..." Naruto zamlaskal a stiskl si prsty spánky. Nikdy nebyl přemýšlivý typ a tolik informací bylo na jeho křehkou hlavinku příliš. Tím spíše si nedával do so...

Tak jsem se vám vrátila - zničená a otrávená Tak začínáme - cesta: Jel celý 3. ročník, což znamená 5 tříd. Byli jsme rozděleni do 6 fiktivních tříd, různě namícháni podle chatek, jely tři autobusy (do jednoho bychom se fakt neposkládali). Cesta byla nudná, tím spíš, když v Pardubicích byla zácpa (pardon, Pardubičáci, ale jako Hradečák jsem si tu poznámku nemohla odpustit :D). Taky jsme si v autobuse losovali lístečky, kdo jsou naši rodiče. Můj tatínek - chirurg, KSČ, ROH, boj proti fašistům, Moje maminka - výtvarná umělkyně, ROH, Čs. svaz národních umělců. Jediný problém, který jsem u svých rodičů měla - oba byly inteligence tj. že ani jeden nepracoval jako dělník, rukama. Ale byla jsem na tom ještě poměrně dobře, někteří měli rodiče, které vyhodili ze strany :D. Někdy před polednem jsme konečně dojeli do "koncentračního táboru" jménem "Chrudimka". Byl ošklivý. A veliký. Nevím, kolik tam bylo chatek, ale bylo jich moc moc a byly po 4 lidech. A byly tam palandy. A ...

Nazdárek! Tak jsem ve zdraví přežila všechny strasti školního roku s relativně dobrým vysvědčením (ale za jakou cenu! :D) Jo, btw, můj první Animefest s Ájiným doprovodem (nebýt jí a ostatních, asi to nedám :D) byl vážně... aww, ani to nejde popsat jak jsem si to užila. :3 I já jsem o něm na svém blogu napsala článek, takže pokud máte zájem, můžete se kouknout sem (snad se vám načte ta hromada fotek -_-) ... Opět se po sto letech ozývám a přináším vám sem další FA na postavu, kterou tentokrát budete bezpečně znát asi všichni. Ani nevím, jak mě to napadlo. Jsem s tím relativně spokojená až na jednu věc... *sniff* ... when I draw humans, my anatomy sucks T_T ... A pozor! Mám scanner! ... :3 Já ho mám. Takže už žádné nekvalitní obrázky foťákem.

Od tohoto dne sem pravidelně během prázdnin bude jednou týdně (v pátek) přibývat recenze na anime. V zásobě jich mám dost na to, aby bylo co dělat. Japonsko zmítané válkami. Poslední shogunské jednotky jménem shinsengumi. Hlavní hrdinkou příběhu je Yukimura Chizuru, dívka, která hledá svého zmizelého otce-povoláním lékař. Hned v prvním díle na ni zaútočí jakýsi démon, ale je zachráněna (*zklamané bučení*) jednotkou samurajů, mezi které se přidá. Zprvu vystupuje kvůli své bezpečnosti jako chlapec, ale časem se to odhalí. Zamiluje se do velitele Hijikaty Toshizoa a i s ostatními navazuje přátelské vztahy. Klukům uklízí, vaří, stará se o ně, dělá jim čaj apod. Jenže válka je krutá a lidé umírají. Problémem je výskyt Rasetsu (něco jako upíři), což jsou původně lidé, kteří vypili kouzelnou vodu, která jim dodá sílu, jejich oči zrudnou a vlasy zbělají, ale postupně je zabíjí (to mi připomíná TnC). Zástupcem záporné strany je Kazama Chikage, který jí odhalí pravdu o její rodině. Chizuru totiž...

Dnes malinko kratší. V hlavní roli všemi oblíbený a milovaný Hidan. Příští týden možná Divided a poté Carnival. Záleží na vás. Jindy by za ním Sasuke šel, omluvit se a třeba i něco víc, už jen ze zoufalství, ale tentokrát ne. Prostě se zavřel v pokoji, svlékl si mokré oblečení a hupsnul pod deku, tu si přetáhl přes hlavu a čekal, až se bouřka utiší. Jednou musí, tomu tak naivně věřil. Itachi usnul ve vaně. Neprobrala ho ani chladnoucí voda. Zvuk bouřky v kombinaci s horkou vodou a pěnou ho téměř okamžitě uspal. Sasuke to nevydržel, nemohl snášet ten pocit, že se tolik vzdalují. Nakonec vstal a zamířil do koupelny. Musel se usmát při tom pohledu, byl docela roztomilý. Posadil se na okraj vany a dotkl se ho lehounce na tváři, odstranil pár volných mokrých pramínků vlasů a pousmál se. S Itachim to ani nehlo, klidně spal, aniž by zaznamenal Sasukeho příchod. Jen občas mírně pootevřel rty, jako kdyby chtěl něco říct, vzápětí je ale stiskl zpět do přísné linky. ,,Proč mě tak trápíš?" pr...

*Přednastaveno - Ája je v jednorázovém koncentračním táboru* Sice nevím, jestli jste těch 15 komentářů dali, protože jsem na tom podělaným komunisťáku, ale doufám, že ano, jinak se na Vás příště vážně vykašlu -_-. Každopádně děkuji těm, kteří stále komentují, jen si nemyslete, já si všímám a pamatuji :3. Itachi ho ještě pár minut konejšivě objímal, když se pak mírně odtáhl a prsty mu přejel po boku až na zadeček. ,,Neměl bych... potřebuješ ošetřit," dodal pak s nově nabytou jistotou jemně si jeho tvářičku otočil k sobě. ,,Jsem v pořádku," namítl Sasuke tichým spokojeným tónem hlasu. S přivřenýma očima se rty lehce otřel o ty jeho na důkaz pravdivosti svých slov. Možná potřebuje ošetřit, ale bál se, že by pak přestal vnímat tu nádhernou bolest, která naprosto ochromila tu psychickou. Měl pocit, že teď už si ho bude pamatovat navěky. ,,Možná bych ti měl přeci jen..." zauvažoval starší černovlásek a v hlase se mu objevil náznak strachu. Strachu o NĚJ. Doopravdy si nedokázal...