Our genjutsu

A je to tady. Vytáhněte fanfáry, frkačky, trumpety, whatever... protože tohle je snad první výročí, na který jsem nezapomněla :D. Dnes je tomu přesně šest let, kdy jsem si založila blog. Tehdy mi bylo 12 let (dobře, je to měsíc před mými 13. narozeninami, ale to nikoho nezajímá :D). Tenkrát jsem ještě byla SasuSaku maniak, Sakura pro mě byla vzor ženské dokonalosti a Sasuke ztělesněním toho nejlepšího a nejkrásnějšího kluka. Začátky byly těžké, moje povídky byly tak kvalitní, že kdybych si je vytiskla, tak bych si s nimi dnes ani hrnek s čajem nepodložila (dodnes jsem nepochopila, jak ty moje slátaniny mohly mít větší úspěch než moje aktuální povídky :D). Taky jsem měla spoustu "sbéček", pamatuju doby, když jich bylo i přes dvě stovky. Spousta z nich blog zrušila, spousta mých oblíbených autorů blog zrušila a tehdy jsem si pokládala otázku, jestli i já jednou dopadnu stejně. Jestli to i mě jednou omrzí, nebo prostě nebudu mít čas. Slibovala jsem si že se to nestane. NIKDY. Je...

Debilní znaky... Kimimaro přesunul svou pozornost ze scenérie na Hidana. Hleděl mu do těch zvláštních očí a nevěděl, co říct. Po chvíli přivřel mírně oči a na prst ho něžně políbil. Nevěděl, proč se ho Hidan takovým způsobem dotkl, ale za to věděl, že v tom nesmí hledat nic víc. Má to snad brát jako sladkou tečku za jejich společnou nocí? To gesto mu přišlo tak romantické, ale k Hidanovi mu nesedělo, hlavně mu to nešlo dohromady s jeho slovy, jako spíš s ním samotným. Starší se nadechl a v očích se mu objevilo chladné odhodlání. Nevěděl, proč o to hodlá požádat, když už s ním spal, ale Hidan hodně často jednal impulzivně a podle pocitů. A tohle prostě nedokázal zadržet za zuby. ,,Já nechci, abys odjel." Řekl mu přímo, nebyl z těch, co chodili kolem horké kaše. Tohle byl styl jeho uvažování. Ať už odpoví jakkoliv, ať to dopadne jakkoliv, nebude se později trápit tím, že pro to nic neudělal a nic neřekl. Ačkoliv možná v něco doufal, stejně čekal odmítnutí, ale zkusit se má všechno, ...

No vidíte to, jak krásně umíte komentovat :3. Opravdu jde jste mě a Vitu potěšili, tak jen tak dál ^_^, protože jak často budeme povídky vydávat, zavisí jen na vás :P. My máme už spoustu povídek dopsaných, ale zveřejňujeme je podle toho, jak moc vy komentujete :P. Hidan si spodek také oblékl, ale pro košili se nenamáhal natahovat. Asi minutu se na něj pobaveně díval, pak ho chytil lehce za předloktí a druhou rukou mu upravil vlasy. ,,Poď sem, ty herečko," pronesl s úsměvem upřímně. Chytil ho kolem pasu, usadil ho k sobě na klín a pažemi kolem jeho těla ho u sebe 'uvěznil'. ,,Snad nechceš druhý kolo?" zeptal se ho Kimimaro s úšklebkem. Neviděl jiný důvod, proč by něco takového dělal. Byl sice trochu unavený, ale kdyby měl Hidan ještě chuť, rozhodně by se nebránil. Dlouho si neužil kvalitní nezávazný sex s někým, kdo přesně ví, co má dělat. ,,Za co mě máš?" ušklíbl se světlovlasý. Sex nebral jako něco závazného a rozhodně neměl pocit, že by mu tím Kimimaro nějak pa...

Před setměním dorazili do tábora. Vojáci si postavili stany a opevnění, každý měl něco na práci, ať už to bylo vaření nebo čištění zbraní. Sasuke byl rád, že dostal vlastní stan. Sice se to nevyrovnalo pohodlí v paláci, na které si nejspíš už natolik zvykl, že se mu nechtělo spát někde pod stromem jako za svých partyzánských let v odboji. Itachi se přesunul do velitelského stanu, většího než všechny ostatní.Krajiny se pomalu začínala zmocňovat tma, takže na obrovském stole plápolalo několik olejových lamp. Zvenčí bylo vidět několik siluet, naklánějících se pravděpodobně nad rozloženým bitevním plánem. Nakonec se Sasuke rozhodl jít za Madarou. Nebylo to vlastně nic podezřelého, vždyť byli oba Mazlíčci a s kým jiným si asi měli jinak rozumět, pokud se tedy nechtěl postavit doprostřed tábora bez jediného kousku oblečení s tím, aby si s ním celý tábor dělal, co chtěl. Nedivil se, kdyby mu to Itachi přikázal. Ne, na to byl moc majetnictký. V Madarově stanu se samozřejmě také nespalo. Vysoký...

Stala se mi taková moc fajn věc - je pondělí večer, já už mám napsaný skoro čtyři stránky, a když si ve dvě ráno říkám, že už bych jako fakt mohla jít spát, chci vypnout noťas, aby mohl přes noc aktualizovat (po tý přeinstalaci winu chce furt něco aktualizovat :D). No a jelikož na svém super extra rychlém notebooku (bez ironie) mám otevřených snad 15 textových dokumentů najednou a Posedlost 3 jsem neměla ještě uloženou, tak v tý zvrhlý rychlosti klikání si to omylem zavřu... bez uložení. Když mi to došlo, dobrých deset minut jsem jen hleděla beze slova na obrazovku, pak se začala hystericky smát a radši šla spát. Well done, práce několika hodin v tahu... No každopádně jsem to napsala znovu :D ...i když zdá se mi, že ne tak dobře. Když se Itachi k ránu vracel, Sasuke už dávno spal. Po dlouhé době ho nepronásledovaly žádné noční děsy ani špatné sny. Přední cíp peřiny si držel pod hlavou, aby z něj snad pokrývka nějakým nedopatřením nespadla a nezaútočily na něj příšery vybájené jeho děts...

Dočkala/li jste se. Koho zajímá, o čem to je, nechť navštíví rozcestník ItaSasu dílo... ok, budu hodná a překopíruju to sem :D. Povídka za první místo v BYS pro Rissušu. Sasuke je student herectví a se svým bratrem po prudké hádce neudržuje žádné styky, které ale záhy bude muset chtě nechtě obnovit, když se ukáže, že jen jeho sourozenec mu může pomoct získat... praxi.) Sasuke si přitáhl šálu blíž ke krku, aby z toho chladného počasí nedostal znovu chřipku. Další nemoc si nemůže dovolit, už teď nevěděl, z čeho zaplatí další nájem. Přesčasy nemůže dělat věčně, potřebuje někdy spát a učit se. Jestli to tak půjde dál, bude muset skončit se školou, na kterou z tisíců zájemců přijmou sotva stovku. Znovu už by takové štěstí mít nemusel, kdyby se tam později chtěl vracet. ,,Děje se něco?" prohodil Kiba jeho směrem, když viděl tu zachmuřilou tvář. ,,Nic, jen se mi nechce zítra do práce," zalhal. Nerad se chlubil svými problémy, přestože Kiba už o nich dávno věděl. Odemkl dveře od star...