Our genjutsu

Hi, there. Dnešní anotace je trochu netradiční, inspirovaná fabulous Smajli, ovšem v duchu mé životní lásky jménem the GazettE . Jelikož končí největší nápor školských povinností a je tak víc času psát, budu přidávat častěji (Shira se prachsprostě nudí a její famílie by měla děkovat, že se věnuje tomuhle místo jiných druhů zábavy ). Tomuto dílu bych dala název něco jako ,,změna plánu" . Vystřelíme si z/do někoho, představíme další z dvorských potěšení a jako třešnička na pomyslném dortu bude brzký nástup yaoisty oblíbené postavy, která v našem (arigato, Iv) kulišníkovi najde zalíbení . Brace yourselves. Jdu dělat něco smysluplnějšího. We rock! ,,Já ho fakt zabiju!" S těmi slovy vrazil do pokoje Deidary, pak se podél dveří sesunul na zem. Musel to rozdýchat. Kolik trápení by si ušetřil, kdyby ho tehdy nechal vypít ten jed. Ale ono ne, chtěl ho dostat sám. ,,Co se stalo?" Blonďák černovláska sledoval přivřenýma ledovýma očima s hlavou podepřenou rukou polehával na...

znaky, znaky... ach ty znaky Sasuke se na chvíli zarazil. To už na něj v takovém směru myslel od prvního dne? Představa, že vedle něj chodil, zatímco on po něm toužil... Mírně se otřásl, ne zděšením, ale vzrušením. Kdyby tehdy věděl... A co ta otázka? Experimenty? ,,Podle toho, o jaký experiment by šlo..." Sasuke mu přejížděl bříšky prstů po rameni a oči přilepil na jeho hrudník, nebyl si jistý, jestli se mu při tom, co řekne, chce dívat do očí. ,,Nezapomínej, proč tu jsem..." upomenul ho Itachi a políbil ho na ouško. ,,Krocení..." kousl ho do krku a pak mu po linii, kde cítil tepnu, přejel jazykem. ,,zdivočelých zvířat..." zašeptal a vklínil mu lehce nohu mezi ty jeho. ,,Jak to myslíš?" zeptal se ho Sasuke trochu překvapeně. Přirovnává ho snad k divé zvěři nebo mluví vážně? Byl z toho trochu na pochybách. Každopádně se ho chytil za krkem a podíval se mu do těch očí podobných jeho, zároveň dal nohy trochu dál od sebe, aby měl Itachi prostor. Itachi se jenom usm...

Starší Uchiha se jenom usmál, ale nechal ho. Vynahradí si to večer... chvíli se za ním díval, dokud mu nezmizel za stodolou. V jeho radostech bylo něco... dětského a neskutečně přitažlivého. Hidan se hned po odchodu Uchihů musel ušklíbnout. ,,Nápady tvýho kamaráda by mohli konkurovat Einsteinovi." To co vymyslel bylo doopravdy zajímavé, a to ani nezalhal. ,,Na to měl Sasuke buňky vždycky," opáčil Kimimaro trochu sklesle. Už viděl mámu, jak bude chtít jeho novou "přítelkyni" poznat. Co jí pak řekne? Že si dělal Sasuke jenom legraci? Hidan se zatím zadíval na Kimimarův zoufalý výraz. Pak se musel usmát, na rtech mu zůstalo pár kapek černé kávy. ,,Máš tady..." naklonil se k němu a svými rty nechal onu 'nedokonalost' z těch jeho zmizet. Pak se odtáhl. ,,Takhle je to lepší," dodal pak s klidem ve tváři. Kimimaro lehce pootevřel rty a šokovaně hleděl na muže před sebou. Kam se to jen dostal? Do ráje? To jsou tu všichni na kluky? Ani se nedivil, že Sasuke...

Povídka je společná s mou nejnovější spoluautorkou Verčou, zatím bez otaku jména, takže není to jen má zásluha (yaoi scénku psala ona, btw). Moje maličkost ztvárnila postavu Hajime-kun, i když jsme si to tak nějak přehazovaly jako horkou bramboru. Závěr je moje zásluha *hrdě se hlásí*. Hakuouki představuje jedno z nejlepších anime, co jsem kdy viděla. Ta historie, nádherná kresba, propracované charaktery jednotlivých historických postav (Hijikata je svému originálu hodně podobný), jen ta romantika tak trochu hapruje, jelikož se jedná o reverse harém, všechny postavy mužského pohlaví se točí kolem jedné neschopné holky, která se samozřejmě zamiluje do jejich velitele, chladného konzervativce. UtaPri hadr. Mám navíc podezření, že Chizuru má stejnou seiyuu jako Haruka. Ale to sem nepatří, recenzi udělám. Na čest klanu Uchiha. Pokud jste anime viděli (teď mluvím o Shinsengumi Kitan a Hekketsu, Reimei roku je nultá řada o začátcích tehdejší Roshigumi a velkým plusem je nahrazení Chizuru fe...

Píše se rok 2014, sobota 16:00 Ájinka je přezoufalá, bratr se jí stále neozývá, už na něj nechce spoléhat a tak si na svůj facebook píše status: Nenašel by se tu někdo, kdo se vyzná v počítačích? ^^" Nebo někdo, komu se po aktualizaci avastu nešlo připojit k wifině? Chvíli bylo ticho po pěšině, pak mi to lajknul jeden kamarád... Tři hodiny jsem byla u něj, takových možností, kolik zkusil a už to vypadalo tak beznadějně... a pak... Píše se stále rok 2014, sobota 21:40 Kamarád mi přeinstaloval win, nainstaloval nový ovladače k wifi... přišla jsem o všechny soubory i programy... což o to, s těma souborama jsem počitala, ty mám na flashce, ale přišla jsem o photoshop... no bude prdel, ho dávat zpátky, ale hlavně, že mi jde net :3. Já fakt měla absťák :D. T: ,,Už jde kabel." A: *nachází se pod vlivem extáze* o několik minut později... T: ,,Už jde i wifi." A: ,,Zbožňuju tě." :3 :3 :3 ,,A zvu tě na pivo!" Píše se rok 2014, sobota 22:40 Ája sedí doma na svém notebooku,...

Poplach nejvyššího stupně! Tímto Vám oficiálně oznamuji, že jsem na dobu neurčitou bez internetu. Píše se rok 2014 n. l., čtvrtek 24. 5. zhruba 23:40 Ája sedí u notebooku a přemýšlí, že už by mohla jít spát ráno přeci vstává do školy. Ještě před tím, než se ale odebere do říše snů, avast jí oznámí, že by rád aktualizoval. Áje už se moc nechce, ale tak potvrdí aktualizaci a následný restart. Když se notebook znovu spouští, vzpomene si, že by si měla zjistit autobus na zítřek, protože jim odpadá první hodina. A teď přichází ta zlomová chvíle, notebook se ne a ne připojit k wifině. To se očas Ájince stane, ale nic co by nevyřešilo vypnutí a následné zapnutí wifi, to není. Ájinka tak tedy učiní a ono nic. Ájinka není nervózní a zkouští to znovu. Ale ono pořád nic... Ájinka panikaří... do 01:00 se s tím trápí a snaží se to opravit. Zhroucená nakonec odchází spát. Píše se stále rok 2014 n. l., pátek, 25. 5. zhruba 8:00 Ájince se stále nedaří připojit k wifině. Ájinka přemýšlí, jestli je to v...

Já se na ty znaky fakt vykašlu... Snažím se polibky neprohlubovat ani Sasukeho jinak příliš nedráždit, aby si nemyslel, že ho zneužívám pro ukojení vlastních potřeb, jenže je to právě on, kdo líbá tak žádostivě a s cílem se mi jazykem dostat snad až do krku. Jestli nechci, aby nabyl dojmu, že pouze vycházím vstříc jeho touhám, musím se víc zapojit. Moje pravá ruka se tak automaticky obtočila okolo jeho pasu a druhou jsem mu vjel do uhlových vlasů, abych si ho přidržel těsně u svého těla a dodal mu pocit bezpečí a opory. Mimoděk jsem nechtěně zavadil kolenem o jeho rozkrok. Sasuke se trochu napřímil, ale jakmile se vzpamatoval z mírného šoku, zase se uvolnil a plně vnořil do mých rtů. Částečně proto jsem ho zkusil kolenem v podobě krouživých pohybů znovu podráždit. A Sasuke na mou péči reagoval opravdu výtečně - jeho mrštný jazyk opustil vnitřek mých úst, jindy bystré oči na mě hleděly jako přikryté ranní mlhovinou a vlhké rty dovolily vzejít ven neartikulavným, zato pro mé uši naprosto...