Our genjutsu

Píšu jak... ani nechtějte vědět. Kdykoliv mám volnou chvilku. Seděla jsem tu pomalu až do 5... ráno. A jestli mi teď někdo napíše, že chtěl ale tu a tu povídku a ne tohle, je mi to upřímně jedno :). Píšu tak, jak mám nápady. Já si prostě nápady z prstu nevycucám, přicházejí samy. Teď pracuju na Nevlastní. Tak se mnou prosím mějte soucit a pochopení. Dělám co můžu. Děkuji. Naruto vyběhl ze záchodu tempem závodního koně, ani se za sebe neohlédl. Nedokázal by se dívat do těch hlubokých temných očí, které ho tak učarovaly. Myslel si, že po tom všem, by k němu Sasuke snad mohl něco cítit. Vždyť není tak ošklivý. Nebo si to o sobě alespoň myslel. Vyspí se s každým, kdo se mu namane tak proč nestojí o něj? Stačilo by jen jednou... jedinkrát. Dokázal by mu, jak moc ho miluje, jak moc o něj stojí a už by nemusel hledat dál. Udělal by pro něj cokoliv, jen aby si ho zasloužil. Nevyužíval by ho, jako to dělali ti všichni okolo. Miloval by ho. Miluje ho... Ve sprintu jen zkusmo pohlédl na dveře od ...

Dobrý večer, drazí a rozmilí, tak jsme dneska s Kinuš trochu blbli :D. Bavili jsme se o tekutých linkách a vzniklo z toho toto... :D Cosplay by Kin Ankoku. Já vím, vypadá děsivě, taky jsem se jí lekla :D. Musela jsem to sem dát, to opravdu nešlo :D

Sasuke chtěl odejít umýt si tu ruku, ale Kimimaro ho chytil za rukáv od mikiny a táhl ho někam hodně daleko, kde je nikdo neuslyší. ,,Nejdřív si promluvíme," řekl nekompromisně. ,,Au! Pusť mě!" Sasuke si mnul bolavé místo a pohoršeně bělovlasého sledoval. ,,O čem chceš mluvit? Nepočká to?" ,,To nepočká." Kimimaro si prohrábl prsty pravé ruky vlasy a lehce se ušklíbl. Ještě pořád tomu nemohl uvěřit. Ale neplete se, určitě ne. ,,Víš, že incest je nezákonný?" zeptal se nejdřív na zcela jasnou otázku. ,,Jo, no a?" Sasuke se tvářil, že absolutně neví, o čem mluví. Uvnitř se ale vztekal. Kam tím proboha Kimimaro míří? ,,A jseš si jistej, že si heterosexuál?" ptal se bělovlasý dál. ,,Stoprocentně," odpověděl Sasuke bez zaváhání, v ústech už měl ale sucho. ,,Tak proč chrápeš s vlastním bráchou?" zeptal se Kimimaro přímo. ,,Cože?! Hrabe ti?" zeptal se ho Sasuke s předstíraným smíchem a dělal, že je na odchodu. ,,Jestli si mě sem tahal jen kvůli ...

Nemohla jsem si pomoct, včera jsem na něco náhodou narazila a musím Vám to ukázat :D.

Jste zlobivé děti, takže další část dostanete až... jindy :P Itachi z toho byl trochu zmaten, pravdou zůstávalo, že ani on sám nedokázal pojmenovat jejich vztah. Bratrský rozhodně nebyl. Ale milostný také ne, nedal se vystihnout ani jako vztah učícího a učitele. Nehledě na tu drobnou nejasnost mu prsty vjel do černých vlasů a mírně mu je cuchal, zatímco se jazykem a rty sladil s jeho pohyby. ,,Jako jeden..." zašeptal sotva srozumitelně kvůli hlubokým polibkům, kterými Sasukeho obdařoval. Sasuke mu ještě nějakou chvíli polibky ochotně oplácel, než se od něj odtrhl, aby si hlavu položil na jeho rameno. Pořád se ho držel a tiše oddechoval. S každým dnem si uvědomoval, jak moc mu bratr chyběl a možná ještě víc, než si byl vůbec kdy ochoten připustit. Vždy se to ohromné zklamání z jeho odchodu snažil skrýt pod maskou nenávistí. Dělal, že jím opovrhuje a snažil se, aby si to mysleli jak ostatní, tak i on sám. ,,Moc mi na tobě záleží, Sasuke," odpověděl na jeho nenadálou něžnost tiš...

A Sasuke to doopravdy vydržel. Tedy skoro. Hned jak naběhly závěrečné titulky, vzal jeho rozum za své a jako šelma se na Itachiho vrhl, veškeré protesty umlčel dalšími a dalšími divokými polibky a během vteřiny z něj strhl i ten župan. Ten zůstal jen šokovaně ležet pod ním. Tohle o opravdu zaskočilo nepřipraveného. Kde se v Sasukem ta náhlá aktivita a dominance vzala? Sasuke se obvykle vyžíval v nejrůznějších pomůckách, tentokrát však byl netrpělivý. Postupně se posouval níž a jak doteky, tak i kousavými polibky mapoval každý kousíček bratrova těla, s radostí zanechával i památky. Itachi zůstal v klidu ležet, aby se Sasuke mohl projevit, rukou ho jen letmo vískal ve vlasech a s přivřenýma očima se oddával té slasti. Sasuke se ale cíleně vyhnul cíli, který byl docela nabízení a klekl si mu mezi kolena tak, aby mohl rty prozkoumat jeho stehna. Avšak postupoval velmi pomalu, vždy z jednoho na druhé a při tom ani dotekem nezavadil o klín. Itachi nějakou dobu ta muka snášel, po chvíli se al...

,,Pořád k tomu nemáš co říct?" Uprostřed místnosti stála jediná židle, kolem které se rozléval kužel světla z mírně se pohupující žárovky, jejíž jediný spoj s elektrickým obvodem tvořila spleť několika drátů. Zbytek prostoru se nořil do tmy. Na židli někdo zhrouceně seděl, ruce svázané za zády pevnými pouty. Tvář posetá vybarvujícími se modřinami, oděrkami a ret natržený. Sípavě a hlasitě se nadechoval. ,,Zmrdi…" odplivl ochraptěle až na zemi přistál krvavý chuchvalec slin. Itachi, stojíc přesně na hranici stínu a světla tak, aby byly jen matně vidět jeho rysy a tmavé oči, ucukl když mu na líc dopadla drobná kapička krve, setřel ji a pouze krátce přikývl, jako reakce ani ne setinu vteřiny na to přistála na tváři zajatce další rána od jedné ze dvou postav v oblecích kolem. Ozvalo se tiché odporné zapraskání kostí a tenká kůže se roztrhla jako slupka přezrálého ovoce, jen místo sladké šťávy z dužiny vytekla krev. Uchiha odstoupil o pár kroků, sepjal ruce za zády, osa těla tvoři...