Our genjutsu

Já vím, že jsem slíbila tu novou SasuSaku, ale jsou tu teď dva nové díly a stejně to nikdo z Vás moc nečte. Dlouho to tu nebylo, ale přesto si myslím, že je tohle jedna z mých nejpovedenějších povídek. Sasuke by nejraději zůstal v Minatově náruči až do rána, ale uvědomoval si, že ho to nemůže držet až do svítání. Vždyť ho čeká den plný práce. Slezl proto z jeho klína, utřel si zbytky slz do rukávu od mikiny a Minatovi řekl: ,,Půjdu už domů." ,,V tomhle stavu? A nebude tam i tvůj bratr?" namítl. ,,Zvládnu to." Ujistil ho s mírným úsměvem. Na jednu stranu ho těšilo, že má o něj Minato takovou starost, ale nechtěl se k němu vázat. Mají mezi sebou přece jen dohodu, která o lásce nebo soucitu rozhodně nebyla. Jenže kdo mohl čekat, že se do něj zrovna Minato zamiluje? Sice to nikdy nepřiznal, ale Sasuke nemusel být kouzelník, aby to poznal. Kdo by taky kvůli němu chodil takhle pozdě do školy? O nikom jiném nevěděl. Možná kdyby za to Kimimarovi slíbil sex, tak přijde i on, to v...

Já říkala, že mám nápad i na ItaSasu povídku :D. Jen nevím, kdy přidám nový díl...snad brzy. Hlavně nevím, jestli zvládnu tolik nových rozepsaných povídek. Mám už sice pár těsně před dokončením, ale i tak to potrvá. Prostě uvidíme :D. A k názvu - napadl mě, když jsem zrovna poslouchala Sabotony - In the name of God :D Recenze Možná už je Vám z obrázku jasné, o co tu půjde, ale stejně to upřesním :D. Ten nápad v sobě nosím pomalu dva roky, ale měla to původně být SasuSaku povídka, jenže mě pak napadlo i něco jiné, co by se hodilo k SasuSaku, tak jsem toto přepracovala do verze ItaSasu a musím přiznat, že to vypadá i lépe než se SasuSaku. Takže už vážně k příběhu. Kdysi dávno...velmi dávno se narodili dva bratři - bůh (Itachi) a ďábel (Sasuke). Jak už znáte z miliardy jiných příběhů, pohádek a povídek, bůh měl zastávat dobro a ďábel zlo, ale v tomto příběhu to až zas tak viditelné nebude. Přece jen bůh by nemohl existovat bez ďábla a ďábel bez boha. Jejich síly zajišťují rovnováhu na svě...

Napadla mě nová povídka - SasuSaku. Mám nápad i na ItaSasu, ale tu přidám o něco později. Zatím sem dávám jen recenzi, ale když to dobře půjde, přidám dneska první díl ;). Recenze Sasuke a Naruto jsou nejlepší kamarádi snad už od školky. Jejich přátelství jim vydrželo až do střední. Oba za sebou mají několik nepodstatných vztahů s dívkami, které ale nikterak jejich přátelství nenarušily. Všechna dobrodružství a lumpárny vždycky podnikali jen ve dvou a slíbili si, že to tak zůstane navždy. Zásadní zvrat přijde, když Sasuke Narutovi představí svou novou dívku - Sakuru. Najednou nemá Sasuke pořád čas a to Naruta hodně trápí, a když už jsou spolu, tak sebou většinou bere právě i Sakuru. V jejich přátelství se najednou objevuje obrovská trhlina, kterou podle Naruta způsobila Sakura, ale tak lehko se nevzdá. Rozhodne se jejich kamarádství zachránit tím, že odstraní příčinu jeho rozpadání...

Poslední dobou se opravdu snažím, všimli jste si? :D ...dokonce mám z tohohle dílu víc než dobrý pocit :D...jen na konci mě bude většina z vás asi hodně nenávidět :D Sakuře nešlo do hlavy, kdo může být ta tajemná dívka, se kterou viděla Ino Sasukeho. Dobře věděla, jaký je Sasuke samotář. Nikdy ho neviděla ohlédnout se za jakoukoliv dívkou, natož s ní komunikovat. Možná si to Ino všechno jen vymyslela, aby jí ublížila. Od té doby, kdy se obě zamilovaly do stejného kluka, se z Ino stala její sokyně a přátelství, které tak rychle mezi nimi vzniklo, stejným tempem zaniklo. Tehdy si uvědomila, že už nikdy nic nebude jako dřív. Dokonce i vztah mezi ní a Sasukem se o poznání změnil. K tomu sice rozbroje s dívkou z klanu Ymanaka nijak nepřispěly, ale dokazovalo to, jak se život s plynutím času mění. Možná právě proto si myslela, že má ještě u Sasukeho aspoň malinkatou šanci. Nikdy na něj nedokázala úplně zapomenout. Její srdce pořád patřilo z větší části jemu. Jen mu ho už tak urputně nevnucov...

Myslím, že už to tu dlouho dobu nebylo a je to hned z několika důvodů... 1. Plno SB zrušilo blog. 2. Jsou neaktivní pomalu víc jak půlrok (jako uznejte, že tak hrozný to není ani se mnou). 3. Chci v tom mít už konečně pořádek! :D A NIKOHO neomlouvám! Kdo se prostě nepřihlásí, má smůlu. Pardon, ale já nebudu čekat roky na neaktivní blogy (tak špatně na tom fakt ani já nejsem, to mi nevymluvíte). Kdo už SB se mnou ani být nechce, tak ať se nezapisuje, já nikoho nenutím. Stačí, když mi toto vyplníte (kolonky označené hvězdičkou jsou povinné :D) * 1. Jméno * 2. Adresa blogu 3. Proč chceš být stále SB? Kdyby se někdo chtěl stát novým SB 1. Jméno 2. Adresa blogu 3. Proč chceš být SB? (Diplomy už nevedu :D)

Tak tu máte po dlouhé době další díl :D ...aby se neřeklo, že píšu jen yaoi :D V ten moment si ji Sasuke přál skutečně zabít. Kdyby ignoroval Sakury řeči o morálce, mohl tu teď Orochimaru ještě stále být. Co na tom, že by byl upír? Vždyť on sám se s tím také smířil, nic jiného mu tehdy ani nezbylo. Navíc Orochimaru se umí...uměl dobře a rychle přizpůsobit. ,,Sasuke, nenutíme tě teď chodit do školy, už jsem tam volal." Položil mu Fugaku ruku na rameno. Dokonce i jeho ta trágedie z duše mrzela. Orochimaru byl snad jediný, kdo měl na Sasukeho pozitivní vliv a koho poslouchal. Bál se, že teď Sasuke ještě víc zvlčí. ,,Já chci teď zůstat sám." Zvedl se Sasuke ze židle a bez dalších bytečných slov se odebral k sobě do pokoje. ,,Nech ho," zarazil Fugaku Mikoto, která za ním i přes jeho protesty chtěla jít. Sasuke teď potřeboval být vážně sám. Pěstí udeřil do dveří, jakmile je za sebou zavřel. Nevěděl, jak jinak uvolnit zlost a žal. Dokonce i přes lítost na chvíli zapomněl na Sak...

Zdravím, tak jak jsem slíbil, tak i konám - užijte si další kapitolku Úsvitu. :) P.S: Nepsal jsem více jak půl roku, buďte tedy, prosím, trpěliví, časem se snad více rozepíšu. :D) "Vážně to bez tebe nejde?" zkusil to naposledy Sasuke. Kakashi, sedíc na okraji své oblíbené pohovky, pouze ztrápeně vzdechl. "Sasuke… nedělej mi to těžší, než to mám. Však víš, že kdybych na tu misi nemusel, tak bych raději zůstal s tebou." snažil se ho uchlácholit, přitáhl si ho k sobě na klín a začal ho pomalu laskat na krku. Sasuke se nechtěl nechat ovládnout svým vzrušením, měl v plánu dál na Kakashiho naléhat, jeho ústům se však dlouho odolávat nedá. Ještě chvilku se nechal laskat, pak se zvedl, pohladil svého Bílého Tesáka po tváři a něžně ho políbil… "Kakashi?" promluvil po chvíli do ticha Sasuke. "Copak, lásko?" usmál se na něj bělovlásek. Sasuke se také usmíval, během okamžiku se však zašklebil, vyplázl jazyk, shodil Kakashiho na pohovku a začal ho šibalsky po...

Zdravíčko. :D Po pár měsících absolutní neaktivity na tomto blogu mám pro Vás jednu zásadní větu - Jsem zpět!! :D Nevím sice, jak dlouho mi toto nadšení vydrží, ale cítím se plný enegrie a mám elánu do života na rozdávání, takže.. by mi to chvilku vydržet mohlo. :D Tak, teď trochu vážně - více než půl rok jsem nepřispíval, protože jsem měl plno jiných věcí na řešení, musel jsem tedy upřednostnit nějaké své povinnosti vůči psaní, doufám, že to chápete. :) Teď jsem na nějakou dobu zpět a jak už jsem psal v předcházejícím odstavci, doufám, že mi ten můj elán vydrží a já zase na další půlrok nevypadnu z tempa. Držte mi palce. ;) Na závěr tohoto příspěvku bych Vám chtěl popřát příjemné prožití vánočních svátků, doufám, že Vám Ježíšek něco pěkného neježil. A pokud ne, tak já to za něj napravím a hned v zápětí Vám sem přidám další kapitolku Úsvitu. ;) :) Mějte se krásně, Váš Honza ^^, P.S: Jsem rád, že jsem zpět. :))

Opravdu moc dlouhé :D ...ale myslím si, že nikdo z vás, kdo se sem prokousal, rozhodně nelituje :D Na odpoveď si ale nepočkal, místo toho se opět sklonil k jeho dolní části a jazykem lehce zastlačil na vstup do jeho těla. Pro Sasuke to byl zvláštní pocit. Ne nepříjemný, ale docela to lechtalo. Měl s tím však dostatek zkušeností, aby věděl, že musí zůstat uvolněný. Itachi si počínal lépe než zkušeně, je pravdou, že to dvakrát s klukem zkusil, ale vždycky na to chtěl hned poté zapomenout. Myslel si, že se Sasukem to nebude jiné, ale momentálně to chce, tak proč si zbytečně kazit takový prožitek hloupými otázkami? Místo toho vnikl do Sasukeho jazykem, jak nejhlouběji to šlo, aby ho pořádně navlhčil. Když se mu zdál dostatečně vlhký, nahradil jazyk jedním prstem a hned na to i druhým. Sám měl něco málo upito, takže i on toužil po co nejrychlejším uspokojení. Sasuke nejdřív usilovně zabodl pohled do stropu, ale pak raději oči zavřel. Vážně už na to šel docela rychle. V porovnání se začátkem...

Moc dlouhé :D ,,Sasuke, přestaň," odvětil Itachi stejně klidným hlasem a bez problémů se vyprostil z jeho sevření. ,,S tebou to prostě nejde po dobrém," povzdechl si, následně ho vzal do náruče a odnesl do jeho pokoje. ,,Krásně se vyspi." Pohladil ho po vlasech, zhasnul a sám se chystal jít spát. Sasuke měl dost co dělat, aby po něm nehodil nejbližším shurikenem. Spát? To určitě. Ještě chvíli čekal, než vstal z postele, tiše otevřel dveře a neslyšně se vplížil k němu do pokoje. Dveře pro jistotu s tichým cvaknutím zamkl a klíč schoval u sebe v kapse. Bylo tu zhasnuto. Ale on viděl stejně dobře jako za dne. Lehl si na jeho postel s děsivým úsměvem na rtech. ,,Sasuke, padej k sobě," řekl Itachi naprosto při smyslech. Čekal z jeho strany podobný hokus pokus, proto ho to ani nepřekvapilo. S naštvaným várazem ho dlouhou chvíli pozoroval. Bylo jasné, že ho plně ignoruje, natož pak aby ho poslechl. ,,Je docela zima, tak jsem tě přišel zahřát." Opřel se Sasuke o pelest...