Our genjutsu

Ne že by moje prázdniny měly nějaký oficiální začátek, pokud se tedy za ně nepovažuje konec zkouškového, ale tak nějak mi asi začaly... a mně se nic nechce. Jsem z toho roku tak vyflusaná. Ještě doteď si pamatuju, jak jsem se budila v noci a pokládala si sama sobě otázky typu: je arcus zygomaticus spojnice os zygomaticum s os sphenoidale nebo s os temporale? A když mi nepomohlo si prohmatat lebku, zvedla jsem se a šla to hledat do skript. A úplně nejvíc mě dostalo, když jsem se všechny ty **** učila latinky a test jsem měla česky! Aneb při slově kyčelník jsem dostávala tik do oka a musela fakt odvozovat, vím, že je to asi ostuda vzhledem k mému studiu, ale... no nebudeme to rozebírat. Je to zkrátka ostudné. Neumím prostě česky. Tak teď k něčemu jinýmu než k mýmu fňukání. Dopíšu Zamilovanýho, zveřejním, co mám a asi s povídkama končím. Možná občas přidám nějaký fotky z cosplaye, možná mě občas chytne nápad a něco napíšu. Ale moc bych na to nevsázela, právě jsem se provdala za školu a te...

Bráškové jsou opět šťastní. Já vím, moc nestíhám, ale říkala jsem, že to tak bude, snad se to o prázdninách zlepší, když zjistím, že to tu ještě neumřelo, tak zkusím během prázdnin něco přednastavit na celý rok, jinak se na to asi vykašlu a zbytky, co mám, pošlu komentujícím. Ne že by mě už psát nebavilo, to baví, pořád a moc, ale není na to prostě čas a jsou věci, co jsou důležitější, ale to asi té rozumnější části z vás nemusím vysvětlovat. Přeci jen, jsem taky jen obyčejný člověk s obyčejnými potřebami a zájmy, na které občas nebývalo vedle povídek čas... Ne že bych už vůbec nepsala, píšu, ale ne v takové frekvenci jako dřív. Ale nebojte všechno, co tu je nedokončené, dokončím. Vlastně nemám dopsaného jen Zamilovanýho a tam vím přesně, jak chci skončit a jak k tomu chci dojít. Navíc jsem to slíbila Vendy, vím, že mě tady podporuje hodně čtenářů a opravdu jsem vám za to vděčná, ale víte jak, když vám to někdo říká osobně, působí to jinak. ,,Strašně moc," zavrčel, než mezi zuby z...

Fajn, už můžu asi umřít. Starší otaku generace mě asi právě teď nejvíc chápe. Linkin park byli taková naše top kapela, málokdy jste před cca 5 lety přišli na con nebo na nějaký ten otaku sraz a narazili na někoho, kdo je neposlouchá. Já s nimi začala asi krátce před tím, než jsem propadla anime. A to podotýkám, že zhruba do 5. třídy jsem je nemohla vystát, nevím proč, ale to šílenství kolem nich jsem nechápala a ani nevím popravdě, jak se to zlomilo a jak to propadlo až v takovou oddanou lásku. Ale od té doby neexistovala nálada, na kterou bych se neposlechla nějakej ten song od nich. Léta si mě pak noví přátele, se kterýma jsem se seznamovala i spolužáci pamatovali jako "tu holkou s taškou s Linkin park" - která už je v docela žalostném stavu, proto ji nosím jen příležitostně, ale uvažuju už nad novou. Vždycky jsme si s Riuu říkaly, že až se objeví někde poblíž, jdem na ně... tuším, že nedávno byli v Polsku, ale to jsme zjistily pozdě. A když mi Riuu řekla, že budou na Aerod...