Zamilovaný 34.
Sasuke a Itachi si hrají :3. (ne, pořád nestíhám, aktuálně se topím v milionech stránkách ._.) Itachi už sice pro mě jednou jel pomalu až domů, ale i tak jsem se divil, že si cestu do té díra pamatuje bez pomoci navigace. "Doufám, že nemáš růžový zdi a povlečení." Pitomec, jako kdybych někdy měl něco té barvy. Mimo zvýrazňovače. "Neboj, moje stěny jsou čistě bílý a povlečení jsem měl naposled… no heh myslím, že červený." Moc často teď doma nebývám, takže není ani potřeba ho bůhvíjak často měnit, navíc od doby, co se o mě nestará chůva, si ho měním o to méně. Pořád ale v rámci řádné hygieny, na rozdíl od Naruta. "Červenou mám rád." Jo, to nejde přehlédnout. "Já vím." Pamatuju si, když jsem u něj byl poprvé, jedinou z teplejších barev jsem zaznamenal právě červenou. Normálně si barev zase tolik nevšímám, jenže u Itachiho to nešlo jen tak přehlédnout. Ta sladěnost spolu s černou a bílou přímo bila do očí, nebo spíš tak příjemně uklidňovala moji pořá...