Zamilovaný 33.
Já vím, pořád to bude to samé - nestíhám a mim zkoušky mi přibyly další starosti, ale to nechci rozebírat. Omlouvám se, snad se to zlepší. Jen bohužel někdy přijde čas, kdy už na blog není čas... Itachi spal jako zabitý, snad ani jednou se v noci nevzbudil, dokonce i kbelík zůstal do rána prázdný. Nechal jsem svého miláčka spát, kyblík uklidil zpět do koupelny a šel se vypořádat s tím sushi. Tak tomu se říká vydatná snídaně. Itachimu jsem radši udělal česnekovou polévku, to ho určitě probere, navíc pořád lepší čuchat z něj česnek než ethanol. Vstával až kolem poledne a nevypadal o moc líp než včera. Zřejmě to s alkoholem úplně neumí. "Dobrý ráno, ožralo," zašklebil jsem se na něj. Trocha škodolibosti nikoho nezabije. "Dobrý, proč je tady cejtit česnek?" Ještě aby si nevšiml. "Protože se dává do česnečky." Na blbou otázku blbá odpověď. "A my máme česnečku?" "Ty máš česnečku, já mám sushi," ukázal jsem na hrnec na plotně. "A je jedlá...