Our genjutsu

Protože jste byli miláčci a moc krásně komentovali, máte tu další díl :3. Jen tak dál. ,,To sklo. Máš tu ještě práci," připomněl mu a vstal, aby si mohl přes ramena vzít měkký, hebký župan. Nemusel říkat nic, aby bylo Sasukemu jasné, co udělat, aby byl jeho starší bratr spokojený a zároveň, aby se k němu choval tak... něžně a důvěrně. Pro Sasukeho to bylo ale jako ledová sprcha. Jeho slova bodala jako ty neostřejší čepele. Tím spíš, když mu v nemocnici slíbil, že nebude muset nic uklízet, protože má mít klidový režim. Neopovážil se ale nic namítnou. Rychle vyskočil na nohy a stejným tempem se i oblékl, aby se mohl dát do práce. Trochu se mu motala hlava a viděl místy dvojmo, přesto se postavil ke schodům, aby mohl dojít pro lopatku a smetáček. Chvíli ve vzduchu šátral rukou, než se mu podařilo alespoň matně zaostřit a chytit se zábradlí. Nechtěl riskovat ošklivý pád. Itachi prošel kolem něj, ale zastavil ho rukou na jeho hrudníku. ,,Stůj, donesu ti to," zavrčel, jako by ho to...

Pamatujete na moje prodloužené prázdniny a děsivý čtvrtek? Tak dnes to mělo daleko horší dohru. Já si prostě musím postěžovat. Zprvu pohodička, nakráčím si do ordinace, už vím, co za hrůzu mě čeká. Jenže ten doktor si mě tak zvláštně prohlížel a řekl mi, že se mu moc nelíbí ta moje levá strana, že se mi to sice hojí hezky, ale pořád mám nateklou pusu (jako nevím, co čekal, vyřeže mi dva zuby a čeká, že mi za těch pár dnů splaskne?). No každopdáně měl obavy z toho, abych pak vůbec mohla jíst, kdyby se dneska pustil do té pravé strany. Jenže, já už to chtěla mít z krku, tak jsem mu řekla, že to přežiju. Takže opět následovala palba injekci - teda dneska ještě jednu přidal. Bolelo to o něco víc než naposled, ale zase se mi zdálo, že to bylo rychlejší. Jen mě trochu znervózňoval ten zvuk praskajících zubů. Navíc mi porušil siny (vedlejší dutiny nosní - jsou i v horní čelisti, a když se vám tam udělá díra, profukuje vzduch a prostě to není ok), takže zašívání bylo opět veliká sranda - pro m...

Jelikož má Ája hubu pořád jako balón a zítra jí budou škubat další dva zuby, tak když se budete snažit a komentovat, dám Vám sem další díl o to dřív :P. Zhluboka se nadechl a vydechl, snažil se přestat vnímat realitu, i když tušil, že přesně to by se jeho bratrovi nelíbilo, ale nebyl si jistý, jestli by to vydržel. Bylo mu špatně a necítil se na hrubé zacházení. Potřeboval odpočívat, ne se stresovat a trpět pod drsnými dotyky. ,,Neříkej mi už nikdy ne," zasyčel možná trochu podrážděně Itachi. Jednou rukou stále držíc jeho krk mu z ramen stáhl košili, která za sekundu dopadla na zem k jejich nohám. Sasuke nebyl schopen se bránit, takže ji po chvíli následovaly i kalhoty, které nechal svézt se až ke kotníkům a rukou ho donutil, aby zvedl nohy a vysvlékl si je tak úplně. Hned na to ho chytil za předloktí a stačil mu jediný pohyb, aby ho odhodil na postel. Sasuke se vůbec nebránil, ležel jako hadrová bezmocná panenka. Ponořil se do vzpomínek na dětství. Kdy ho máma držela za ruku a sl...

Další díl je na světě ~ BTW - máme pro Vás s Vituš rozepsané už další dvě povídky, jednu jsme teda dokončily, takže až dojdou svého posledního dílu nějaké předešlé, těžte se 3:-D, ale když budete sledovat rozcestník ItaSasu dílovek, určitě se tam časem objevi minimálně recenze Sasuke čekal cokoliv, ale tohle ne. Už teď měl problém vůbec přijmout Itachiho velikost, jak do sebe pak dostane dva...? Nicméně neměl na výběr, bratr by to pro něj také udělal. ,,Přijímám," řekl bez jediné známky emoce. Madara se usmál a pohledem naznačil jednomu ze svých mazlíčku, aby šel k němu. ,,Přiveď mi Hidana," rozhodl krátce. Sasuke polekaně vytřeštil oči, nevybral si rozhodně nikoho ,,malého". Dokonce i s ním měl nejmladší Uchiha své zkušenosti a o to hrozivější představy se mu teď honily hlavou. Itachiho už začínalo iritovat, jak ho Madara jeho bratrem vydírá. ,,Sasuke..." promluvil bezemotivně jeho směrem, aby si získal jeho pozornost. ,,Tohle nedělej, slyšíš? Nebuď blázen, znáš sv...

Tak jsem si udělala neplánovaně týden volna, během kterého vesměs budeme asi s Vitou psát povídky 3:-D. Nejspíš jsem se okrajově zmínila, že mě trápí zuby moudrosti (doteď nechápu, proč moudrosti, mělo by se to spíš jmenovat zuby bolesti) a jelikož jsem byla minulý týden na preventivní prohlídce u zubařky a ta se na ty zuby ptala, přiznala jsem, že z těch osmiček mám neskutečný migrény a občas kvůli nim mívám sebedestruktivní nápady. Tak jsem tedy milostivě byla poslána na polikliniku k zubnímu chirurgovi, aby zvážil, jestli vytrhat nebo dál trpět. Udělali mi rentgen. Dopadl... skvěle. Ani jeden z těch moudráku ještě neopustil lůžko a nevykoukl na povrch. Dolní dva mi už ani nevyrostou (prý), navíc jsou v kosti a ty horní, i když jsou už ve sliznici, tak se nejspíš taky brzo zastaví. Takže se se mnou dohodl, že mi všechny čtyři odstraní a rovnou mi nabídl, že první dva mi může vzít rovnou v ten den, co jsem tam přišla jen na vyštření. Tohle řekne člověku, co v sedmi letech utekl z nemo...

Poslední díl povídky nenáročné na děj, za to pro některé náročné na pochopení. Všem se určitě uleví, že to máme za sebou. Itachi celou noc prochodil po barech, hospodách a nočních klubech. Možná chtěl zapít smutek, možná chtěl zapomenout, ale kdo ví, co se mu honilo hlavou ... Bylo mu jedno, že ho kolemjdoucí pozorují, jelikož byl jenom v pyžamu. Jak bezduchá zombie propil celou noc. Nad ránem toho měl v sobě už tolik, že se ani neudržel na nohou. Po čtyřech se doplazil domů. Neměl ani sílu si otevřít, tak radši zazvonil. Byl to Sasuke, kdo mu šel otevřít. Vypadal jako po útoku smečky vlků, hlava mu třeštila a alkohol z něj táhl na míle daleko. Nic neřekl, vzal ho pod ramenem a zatáhl dovnitř. ,,Sasuke *škyt* ty malej smrdutej parchante *škyt* kdo si myslíš že jako jsi? No nejsi. Ne ne ne *škyt* nejsi ... " ,,Klid, pak mi to můžeš dát sežrat." Položil ho na pohovku a šel pro sklenici vody, v ní byl rozpuštěný prášek. ,,Ty hajzle!" zařval tak, že ho snad slyšeli i na konc...