Our genjutsu

Víte, že se obvykle k prázdninám nebo vysvědčení a tak vůbec nevyjadřuju, protože je to prostě každý rok a je to otrava, ale letos mi to nedalo. Taky se vám tam tak nechce? Když jsem byla menší, tak jsem se docela po těch dvou měsících do školy i těšila, ale čím jsem starší, tím víc se mi to nicnedělání líbí. Tím spíš, když jsem už viděla náš budoucí rozvrh, rozdýchávala jsem to celý den. Taková prasárna - pondělí až čtvrtek budu mít do čtvrt na pět. Co jsem komu udělala? Navíc mě letos čeká maturita, a když budu mít trochu štěstí tak udělám přijímačky na vejšku (vzhledem k tomu, že jsem šašek a učím se i o prázdninách, tak by to mohlo vyjít - při nejhorším skončím na peďáku no :D ...ne že bych tu češtinu a děják až zase tolik milovala, abych to chtěla studovat, ale... vždycky jedno z toho můžu vyměnit za biologii :D. Jen si sama sebe nedokážu představit jako učitelku, ačkoliv poslední rok tolik lidí doučuju matiku - mám z ní 3 a stejně... asi nebudu až zase tak blbá :D). Takže, kdo se...

Plánovala jsem se na na všechno do konce srpna už vykašlat (ačkoliv napsaného toho je dost), ale jelikož jsem dneska dostala konečně analgetika na ty pitomý zuby a protože Phalandra je neodbytná, máte tu vy a hlavně Rissuša (Rin) další díl ^_^. Itachi se pousmál. Takže zneužívat... ,,V tom případě se musíš snažit vypadat vystrašeně, mít v očích odpor... a postupně ho ztrácet." Netušil proč, ale už teď začínalo Itachimu vadit, že by se Sasukeho mohl dotýkat jiný muž. Neměl by nad tím teď uvažovat. V tu chvíli už mu svazoval za záda i druhou ruku. ,,Dobře působí, když vypadáš bezradně, bezmocně..." Zapřel se dlaní o Sasukeho stehno a naklonil se k němu. ,,Když se koušeš do rtu, jako by ses přemáhal a odvracíš hlavu. Nikdy to nedělej najednou, nevypadá to přirozeně. Se vším si dej na čas..." ,,Dobře." Sasuke si olízl oschlé rty, zavřel oči a znovu je otevřel. Chtěl do nich vehnat strach, ale nešlo to, neměl z bratra strach. Navíc nic podobného se ještě neučili ani ve š...

Poslední díl je tady. Zabralo to docela dlouho a další povídka byla úspěšně dokončena. Závěrem menší ochutnávka marathonu hrátek. Na hřbitov trefil Itachi bez sebemenších problémů, znal to tu jako svoje boty, možná ještě lépe. Na tváři měl neproniknutelný výraz neutrálnosti. Bylo mu těžko u srdce, ale projevovat smutek nepatřilo k jeho silným stránkám. Když se Sasuke vešli na menší hřbitov, stál tam už průvod lidí - rodiny, spolužáká a přátel. Ti všichni se přišli s Emily rozloučit. Itachi ani polovinu z nich neznal. Sasuke byl naposledy na jediném pohřbu a to byla snad nejhorší událost v jeho životě. Když zemřeli jejich rodiče. Byl tehdy ještě docela malý, ale na něco se prostě zapomenou nedá. Ta pochmurná atmosféra na něj působila proti jeho vůli, všichni ti lidé v černém, recitování kněze, rakev, pochmurné počasí... Musel vzít Itachiho za ruku, aby se trochu uklidnil. Matka Emily si všimla, jak je Sasuke rozrušený, zeptala se proto Itachiho, co se stalo. Věděla, že on nemohl její dc...

Zajímalo by mě, kolik z Vás ví (si všimlo), že tenhle design není tak úplně černý, nebo spíš, že ta černá není tak úplně pravá černá. Já sama to dost dlouhou dobu nevěděla, takže... Když jsem tenhle design dělala, nějak mi zkratoval photoshop. To, co jsem v něm vyrobila a mělo přesně ty odstíny barev, co jsem chtěla, se po uložení víc prosvítilo a mě to fakt deptalo (v některých situacích puntičkáře nezapřu). A protože mě to fakt štvalo, tak jsem každou část, kterou jsem vyrobila v photoshopu, s pomocí klávesy "prt sc" překopírovala do photofiltre a ukládala to v něm (ten ty barvy po uložení neměnil). Nojo, jenže já blbá jsem si nevšimla, že je sice nemění po uložení, ale že je mění už při samým vkládání. Sice jen o dvě setiny čísla, což okem moc dobře poznat nejde, ale stalo se to. Zjistila jsem to docela v blbý situaci. Když jsem akorát dodělala oddělovače (takové ty, co najdete v rubrikách - Povídky, Fanarty, Links... ano přesně ty, kde jsou Itachiho a Sasukeho ruka). Jenž...

Ani nevím jak mě to napadlo, ale včera jsem se nudila (to se u mě moc často nestává), navíc mě bolely moudráky (už dva týdny v kuse) a s tím se moc kreativních činností provozovat nedá, protože to prostě... bolí a soustředěnost je ta tam, navíc jsem měla jeden restík k našemu cosplay týmu (měla jsem všem udělat něco jako seznam všech cosplayů a k tomu fotky v nějakém super provedení... to ztroskotalo, nějak mi to prostě nešlo :D) ...a tak jsem si otevřela photoshop, měla tam nečinně hozenýho Hachiina Bulbasaura, a pak se to zrodilo! :D Asi jich udělám časem víc, who knows... každopádně, kdyby vás to zajímalo, vytvořila jsem si pro to nové album ^_^

Anime je typicky mecha s námětem budoucnosti. Zemi napadají roboti zvaní Abduktoři, kteří mají jediné poslání: odnést si ze Země vyvolenou ženu, Evu, která by vydržela přenos mezi dimenzemi a zachránila jejich planetu, jelikož na ní všechny buď zemřely nebo se proměnily v muže. Proti nim bojují piloti ve stíhačkách, kteří, když se tři spojí v jednoho, vytvoří Aquariona. Piloti stíhaček jsou školení na akademii, která je rozdělená zdí na část dívčí a mužskou. Tato zeď se jednou nedopatřením prolomí a vznikne smíšená škola. Hlavní postavou je Amato Sora, kluk, který pracuje v kině. Když tam uklízí, potká dívku jménem Mikono. Na město zaútočí Abduktoři a ti dva se do toho připletou. Následně se dostanou do již zmiňované akademie, kde potkají ostatní postavy, bojuje se, umírá a dojde i na únosy. A jestli láska přeci jen dostane šanci v tomto světě, to se nechte překvapit. Můj názor: Předem říkám, že nemám ráda romantické anime. Tady už ze začátku bylo patrné, že se něco takového stane. Vša...

Blog má jednu vychytávku - hned druhý den se Vám zobrazí, které články byly nejčtenější a KOLIK LIDÍ si je přečetlo. Tuhle povídku, cpo jsem si tak všimla, čte okolo 50 lidí. Takže je 10 - 15 komentářů vážně problém? Jestli ano, tak pro nás pak bude problém přidat další díl. Děkujeme samozřejmě těm, kteří pravidelně komentují ^_^. Kdyby se nepovedly ty komentáře, víte, že stačí napsat email a my vám další díl pošleme. ,,No konečně, mladíku, jak je vám?" Skláněl se nad ním muž v bílém plášti. ,,Dobře..." pronesl Sasuke neurčitě. ,,No to je vidět," opáčil doktor ironicky. ,,Váš kamarád je na chodbě, říkal, že žijete jen se svým bratrem, chcete, aby mu sestřička zavolala?" zeptal se ho starší pán ochotně. ,,A - ano... děkuji." Sasuke se chtěl zvednout, ale byl lékařem zastaven. ,,Ležte, jen nám řekněte bratrovo číslo." Když Itachimu volali, koutky úst se mu roztáhly do stran. I tak se to vyvinulo zvláštně. Stačilo uběhnout jen několik minut, než se dlouhou ch...