Our genjutsu

,,Jsi tak nádherný," řekl Sasuke zasněně. Chtěl v komplimentech pokračovat, ale vyrušil ho protivný zvuk mobilu. ,,Asi ti někdo volá." Podíval se zklamaně na bratra. Vůbec se mu nechtělo z jeho náruče. ,,Hele..." Ušklíbl se Itachi a trhnul s dekou tak, že telefon vyletěl do vzduchu a dřív než stihl dopadnout, zachytil ho Itachi do dlaně. Aniž by Sasukeho pustil z náruče, zvedl ho a ohlásil se jménem. Sasuke se ho rozhodl trochu škádlit, a tak mu rukou zajel do klína, aby dotyčný volající věděl, že má jeho bratr teď na práci úplně něco jiného. ,,Je tam Itachi?" ozval se v mobilu mužský hlas. Itachi se zhluboka nadechl a zavřel oči. Druhou rukou pevně stiskl bratrovo zápěstí. ,,A... ah... ano, omlouvám se. Tady Itachi." Káravě se na brášku zadíval. Sasuke ale nechtěl dát pokoj, ještě pořád měl druhou ruku, kterou okamžitě zajel pod deku k Itachiho chloubě a jazykem ho polaskal na krku. ,,Víš, kdo volá?" zeptal se ho ten tajemný hlas v telefonu. ,,Proboha......

Uchiha FC Rozhodla jsem se vytvořit takový menší rozcestník pro Uchiha FC, protože si to už vážně zaslouží . Takže, jestli máte rádi Uchihy a ještě nepatříte k našemu velectěnému fanclubu, můžete to omrknout . Přihláška Členské karty Seznam členů Uchiha klan - obrázky, cosplay, videa...

Tak jsem se končně dostala k té nové ItaSasu povídce. Máme zrovna jarní prázdniny, takže týden času přede mnou :D ...ale zase tak aktivní nebudu, musím napsat ročníkovku, nechci to pak psát na poslední chvíli. Tak teď už k povídce. Nejdřív jsem si znovu musela zopakovat, jak vznikla planeta Země a k ničemu mi to stejně nebylo :D. Potom jsem se teda pustila do psaní a už při prvních slovech jsem ze svých nápadů chytala záchvaty smíchu (myslím, že plno biologů, geologů, teologů a spustu dalších by se chytalo za hlavu, ale tohle je prostě jen můj příběh a možná nová teorie vzniku života...ovšem ničím nepodložená :D :D), takže to berte trošku s rezervou... vážně jsem nevěděla, jak jinak to napsat, abych aspoň trochu udržela rodinné vztahy :D. Na začátku všeho lidského byla ohromná exploze čehosi neurčitého. Zprvu se zdálo, že se nestalo nic zvláštního. Takových explozí už samotné bytí zažilo tolik, ale tahle přecijen měla stát za zrodem něčeho výjimečného a doposud neznámého. Utekla ještě ...

V pátek jsem přišla ze školy tak otrávená, že jsem si musela vylepšit chuť focením cosplaye Sasukeho. Nejdřív jsem plánovala něco naprosto jednoduchýho, jako je Shippuuden, ale zvrhlo se to v tohle (omluvte kvalitu, je to foceno mobilem) -> Aneb naše povídka s Hizuki je velmi inspirativní a máte se teda na co těšit :D (mluvím teď o Untouched). Podle civilistů jsem uchyl, podle většiny otaku k sežrání (pro zbytek opět uchyl :D). Co mě ale nejvíc zarazilo, co mi potom psali jistí kluci... Achych, vždyť jsem tam převlečená za kluka a tím, že mi píšou takový návrhy, ze sebe dělaj přiteplený (ne že bych proti tomu něco měla :D). Ale jo, přiznávám, jsem uchyl, moje FF mluví jasně :D

Sasuke si na něj obkročmo sedl a vzápětí se k němu sklonil, aby ho mohl znovu políbit. Nevěděl, co jiného by měl udělat, pořád přeci jen nebyl tak zkušený jako jeho starší bratr. Avšak doufal, že právě on ho to všechno naučí. Teď se hlavně modlil za své tělo, aby ho v takové chvíli nezradilo. Byl si vědom svých bolestivých zranění, ale nechtěl je vnímat v tuhle magickou chvíli. Itachi zvedl ruce a něžně, jako by si přesně zapamatoval jeho rány, objížděl modřiny i škrábance na jeho zádech, kupodivu tak, že se ani jedné nedotkl. Nejspíš měl fotografickou paměť, protože tohle se jinak pořádně vysvětlit nedá. Jednou rukou mu pak vjel do vlhkých vlasů a stáhl si jeho obličej k sobě. Druhou dlaní mu lehce stiskl zadeček, ale tak, aby mu nezpůsobil nějakou větší bolest, kvůli modřinám. Lehce se zuby otřel o jeho ucho. ,,Chtěl bych, abys to udělal..." zšeptal tiše, medovým hlasem se sladce podbarveným přízvukem a vzrušeným podtónem. ,,Co chceš, abych udělal?" zeptal se Sasuke nechápa...

Kaito si zrovna dělal úkoly do školy, když na něj Sasuke z kuchyně zavolal, že má na stole jídlo. Neměl příliš veliký hlad, ale vycítil, že kdyby odmítl jíst, mohl by Sasukeho doopravdy naštvat. Za dnešek toho zkazil už dost. ,,Nejdřív si umej ruce," poučil ho starší Uchiha s varovným pohledem. Kaito se bez odmlouvání odebral do koupelny a pustil do svých dlaní teplý proud vody. Zadíval se při tom zamyšleně do zrcadla. Do vzhledu pravého Uchihy mu scházely jen černé oči. Měl stejné jako jeho tatínek a jako Sakura - smragdově zelené. ,,Ale zase to s tou hygienou nepřeháněj," zavolal na něj Sasuke, když dlouho nešel. Než Kaito došel do kuchyně, připravil jídlo i psovi. Vlastně ani nevěděl, jak ho Kaito pojmenoval, ale nijak zvlášť mu na tom nezáleželo. ,,Sasuke?" ,,Hm?" Nejdřív chtěl Kaitovi říct, že se u jídla nemluví, ale i bez toho si připadal jako diktátor. Ne že by mu to vadilo, ale u malého chlapce to působilo dost tyranským způsobem. ,,Kdy tu bude ta chůva?...

Minule jsem sice slíbila flashback, ale nějak jsme na ně zapomněly. Tak se omlouvám. A už se nám to chýlí ke konci, odhadem zbývají ještě asi tři díly do konce. Na co se můžete těšit: trošku blood-play :3 Už podle názvu se nám to škádlení trochu vystupňuje^^. P.S. : Pokud nenapíšu jinak, jsou ve své lidské podobě. To kvůli druhé části, aby v tom nebyl zmatek. Sasuke se soustředil už jen na běh. Tráva byla tak mokrá, že mu měl za chvíli srst úplně nasáklou. Věděl, že někdo přecijen jde za ním. Nemusel se ani otáčet, aby poznal kdo. No vážně, to od něj nemůže mít chvíli klid? Nespokojeně švihl ocasem a už nad tím nepřemýšlel. Za chvíli se ho obrovskou rychlostí šelma předběhla a zastavila se přímo proti němu, takže ho donutila zastavit. "Stačí. Zaprvé nic nesleduješ a zadruhé nám ostatní nestačí." ,,To není můj problém." Pohrdavě pohodil hlavou a zlostně přivřel oči. Takhle dlouho ho už nikdo neštval. Nepřekvapovalo ho, že už mohl běhat. Ale jestli se ta rána zase otevře....